Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2022/2 Úvodník Editorial 2022/2

Editorial 2022/2

file_pdf.png

Vážení přátelé,

zimní číslo Knihovny: knihovnické revue je připraveno nabídnout široké spektrum témat. Část s recenzovanými příspěvky je tentokrát poměrně obsáhlá.

Helena Kučerová ve své studii Teorie dokumentu a modely komunikace podrobuje analýze tři významné referenční pojmové modely sociální komunikace – Shannon‑Weaverův model obecného komunikačního systému, Jakobsonův model jazykové komunikace a pojmový model bibliografických informací IFLA LRM; na základě analýzy těchto modelů pak navrhuje vlastní pracovní model dokumentu a v jeho rámci řešení vztahu pojmu dokument k souvisejícím pojmům informace, informační zdroj a médium. Autorka tímto příspěvkem pokračuje ve zkoumání teorie dokumentu, tentokrát s uplatněním metody pojmové analýzy komunikačních modelů a pojmového modelování.

Ludmila Mikulášová v příspěvku Sbírka hudebnin chrámu Sv. Jana Křtitele v Teplicích přibližuje významné lázně Teplice i jako město s bohatou hudební historií, konkrétně se však zabývá pozoruhodným souborem více jak 1500 převážně rukopisných hudebnin chrámové hudby z 18. až 20. století. Autorka se věnuje hudebně historickému výzkumu sbírky a jejímu zpracování pro mezinárodní databázi hudebních pramenů RISM. Díky tomuto historickému výzkumu se podařilo určit jména a probádat osudy teplických ředitelů kůru a varhaníků, což pomohlo chronologicky rozkrýt jednotlivé vrstvy rukopisů ve sbírce a určit u mnohých z nich přibližnou dobu vzniku, vypátrat původ několika dokumentů a přispět k docenění kulturně historického významu celého souboru dochovaných hudebnin.

Případová studie prof. Dušana Katuščáka s názvem Umelá inteligencia pomáha sprístupňovať písomné dedičstvo je z oblasti digital humanities. Přibližuje slovenský projekt aplikovaného výzkumu s akronymem SKRIPTOR (plánovaný na léta 2020–2024), který se zaměřuje na oblast optického rozpoznávání historického tištěného písma – fraktury a je součástí evropského projektu základního výzkumu READ. Jsou popsány stav bádání v dané oblasti, dosud existující nástroje transkripce a především experiment zaměřený na transkripci slovenských a českých textů zaznamenaných frakturou a na vytvoření efektivního modelu automatické transkripce historických textů s využitím umělé inteligence.

Téma z oblasti ochrany knihovních fondů, konkrétně bezpečnosti neinvazivního průzkumu využívajícího záření o specifické vlnové délce, zpracovává kolektiv autorů, kteří navazují na předchozí práce popisující využití zobrazovacích metod pro studium skrytých informací v knihách (šlo o projekt programu NAKI zaměřený na studium možností zobrazení skrytých informací v knihách pomocí multispektrální analýzy a radiografie, konkrétně rentgenografie). Nyní se autoři věnují měření bezpečnosti neinvazivního průzkumu využívajícího záření o specifické vlnové délce a představují výsledky tohoto výzkumu.

Do rubriky Knihovny a informace doma a ve světě přispěla Vladana Pillerová shrnutím výsledků řešení projektu „Společným postupem sociálních partnerů k řešení klíčových témat v odvětvích“ – jedním z odvětví, jichž se několikaletý projekt týkal, byla kultura a konkrétně i knihovny. Cíle projektu byly: identifikovat problémové oblasti v daných odvětvích, zformulovat využitelná doporučení pro řešení problémů u vybraných pracovních pozic v zájmu snížení fyzické i psychické zátěže zaměstnanců, sjednotit názory na vybrané problémové oblasti, eliminovat bariéry v oblasti sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání a v další činnosti bipartitních platforem. K dosažení těchto cílů bylo provedeno několik šetření (jejich výsledky jsou v článku popsány), uspořádány debaty, semináře a konference s dobrým ohlasem. K dílčímu tématu hrozby vyhoření zaměstnanců knihoven v pracovním procesu, o němž se v knihovnické komunitě doposud mluvilo a psalo velmi málo, jsme již přinesli příspěvek v jednom z předchozích čísel Knihovny plus.

Pro recenzní rubriku jsme vybrali titul Covidočtení: co s naším čtenářstvím udělala pandemie autorů Hany Friedlaenderové, Víta Richtera a Jiřího Trávníčka.

V čísle „knihovnické revue“, které vám předkládáme, nechybí tradiční rubriky: několik doporučení z přírůstků Knihovny knihovnické literatury Národní knihovny ČR a anotovaný výběr článků z širokého knihovnického světa Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Přejeme Vám úspěšné dovršení roku 2022 a do roku nového hodně sil a dobré zdraví. Buďte nám nadále příznivě nakloněni – posílejte svoje příspěvky, budeme se jim rádi věnovat!

Za redakci

Anna Machová

02.01.2023




Vyhledávání
Webinář: Jak zapojit knihovnu do využívání systému DNNT

Termín: 8. 2. 2023, 9 - 10 hod.
Odkaz na připojení (ZOOM)

Termín: 15. 2. 2023, 9 - 10 hod.
Odkaz na připojení (ZOOM)

dnnt_logo_znak_barva_cmyk.jpg

ČSN ISO 690 - informace a dokumentace

1.12.2022 začala platit nová norma ČSN ISO 690 (01 0197) Informace a dokumentace - Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů, kterou se nahrazuje norma ČSN ISO 690 z března 2011.

Tento dokument předepisuje sadu pravidel, zásad a požadavků na přípravu bibliografických citací a citací ve zdrojích, které nejsou primárně bibliografické. Norma je použitelná na bibliografické citace a citace všech druhů informačních zdrojů, včetně monografií, periodik, příspěvků v monografiích či periodikách, patentů, kartografických dokumentů, uměleckých děl a představení, stejně tak jako rozličných elektronických zdrojů, např. výzkumných dat, databází, programů a aplikací, webových archivů a sociálních médií, hudby, zvukových nahrávek, tiskovin, fotografií, grafických a audiovizuálních dokumentů, archivních zdrojů a filmů.

Sborník k 20. výročí knihovního zákona

Sborník k 20. výročí knihovního zákona

Publikace připravená k příležitosti 20. výročí Zákona 257/2001 Sb. O knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon) obsahuje několik příspěvků, které mají připomenout historii vzniku tohoto zákona, zamyslet se nad širšími souvislostmi, které vyplynuly z jeho přijetí, a nakonec potřebu jeho případných změn v jeho právní úpravě. Publikace je doplněna seznamem zkratek a jmenným rejstříkem. Pokud byste se rádi začetli do této tematiky, objednávejte na renata.fialova@nkp.cz.

Personalistika v knihovnách

Představujeme připravovanou publikaci do vašich příručních knihoven. Personalistika v knihovnách (příručka pro personální práci) je dílem autora Richarda Ščerby. Personální oddělení má většinou na starosti životní cyklus zaměstnanců a vše, co s lidmi souvisí. Nestihli jste ji objednat? Pište na marie.seda@nkp.cz

Personalistika.jpg

PRŮVODCE EVROPSKÝMI STRUKTURÁLNÍMI A INVESTIČNÍMI FONDY PRO KNIHOVNY

Časopis Knihovna: knihovnická revue je zařazen do prestižní databáze vědeckých časopisů The European Reference Index for the Humanities and the Social Sciences (ERIH PLUS)