Doc. Rudolf Vlasák devadesátníkem
Dne 15. 6. 2026 se docent PhDr. Rudolf Vlasák dožívá 90 let, a to v obdivuhodné fyzické a duševní kondici. Když měl milý a vážený Rudolf 80 let, bylo v odborném tisku věnováno hodně prostoru k jeho profesnímu působení a i publikační činnosti (např. článek Evy Bratkové https://knihovnarevue.nkp.cz/dokumenty/2016-1/bratkova.pdf) a dalším aspektům jeho odborného života. Pokud si v mysli promítám společné zážitky minulé a současné, pak jsou spojeny se zajímavým a inspirativním prostředím Ústavu informačních studií a knihovnictví (ÚISK), a to zejména v 90. letech 20. století a na přelomu tisíciletí, kdy Rudolf Vlasák tento ústav, kterému je dnes v prostředí Univerzity Karlovy mj. 75 let, řídil.
Rudolfa Vlasáka jsem znal z četby jeho článků z druhé poloviny 80. let, kdy jsem začal objevovat svět informační vědy a knihovnictví, zejména jeho dokumentační směr spojený se sítí pracovišť VTEI (vědeckých, technických a ekonomických informací) a online databází vědeckotechnických informací spojených s tehdejším ÚVTEI-ÚTZ. Ač jsem Rudolfa v té době neznal osobně (jen několikrát jsem ho potkal na chodbách ÚVTEI-ÚTZ), jeho články o online světě a informačním průmyslu mne nesmírně ovlivnily nejen profesně v praxi, ale později také v dalších, dá se říci již celoživotních aktivitách.
S Rudolfem Vlasákem jsem se zejména poznal po jeho milé a nečekané nabídce v roce 1994, abych šel učit rešeršní systémy a služby na ÚISK FF UK. Rudolf byl a je velice tolerantním člověkem a byl tedy i velice tolerantním šéfem (ředitelem) ústavu a dokázal dát impulzy a prostor k rozvoji nejen ústavu, oboru (za jeho éry se např. etablovala informační věda jako akreditovaný samostatný doktorský program), ale i jeho lidem. Vždy podporoval kolegyně a kolegy. Obdivoval jsem jeho optimistické naladění a realistické vidění školství i našeho odborného světa knihovnicko-informační sféry. Rudolf se vždy rád obklopoval mladými lidmi a dával jim podněty i podmínky k osobnímu rozvoji a za jeho působení na ÚISK FF UK se do výukového prostoru dostala celá řada mladších lidí, kteří v současnosti knihovnicko-informační obor ovlivňují v praxi i v pedagogickém působení.
S Rudolfem Vlasákem jsme na ÚISK FF UK zažili krásnou éru mezigenerační symbiózy, scházeli se formálně i neformálně v různých prostředích ve městě i v přírodě, pověstná byla setkání na zahradě profesorky Marušky Koenigové, ale i na jeho chatě pod brdskými kopci a jinde. Musím konstatovat, že i když profesní život jsem měl a mám zajímavý a celkem i dynamický (a snad ještě není profesně u konce), pak nejlepší vzpomínky na pracovní působení mám právě na dobu, kdy jsem mohl spolupracovat s Rudolfem Vlasákem. Na tyto chvíle velice rád vzpomínám a jsou mi zdrojem inspirací a síly i v dnešní době. Stále se rád s Rudolfem potkávám a máme si stále co říci odborně a lidsky, neboť obdivuji i jeho životní moudrost a nadhled. Rudolf Vlasák již neučí, ale stále dochází do komisí doktorských zkoušek a je v kontaktu s děním i lidmi oboru. To je neskonale obdivuhodné. A má stále rád „diskuzní pivo“, na které se s ním opětovně v době kolem jeho narozenin těším. Milý a vážený Rudolfe, děkuji Ti nejen za sebe, ale také za mnoho dalších kolegů a bývalých studentů, děkuji za to, co jsi pro obor a lidi v něm udělal. Přejeme Ti pevné zdraví a kondici do dalších let.
doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.
PAPÍK, Richard. Rudolf Vlasák devadesátníkem. Knihovna: knihovnická revue. 2026, roč. 37, č. 1, s. 85-86. ISSN 1802-3252.
