Fyzický stav vybraných nepravých periodik z fondu Moravské zemské knihovny v Brně Drobný exkurz k problematice kalendářů, almanachů a ročenek
RESUMÉ: Kalendáře, ročenky, almanachy... – původně akcidenční tisky v počátcích knihtisku často jednolistové podoby, které si získaly čtenářskou oblibu a staly se tak nezanedbatelnou součástí tiskařské a nakladatelské produkce, nejpozději od 19. století pak přímo fenoménem. Tyto tři typy tzv. nepravých periodik jsou předmětem zájmu předkládané studie zejména z hlediska svého fyzického stavu. V rámci jeho průzkumu byl sledován typ použitého papíru a jeho kyselost. Sledované svazky byly primárně z fondu Moravské zemské knihovny v Brně. Srovnání exemplářů bylo možné buď díky vlastním ročníkům ve fondu MZK, nebo svazkům uloženým v Knihovně Benediktinského opatství Rajhrad. K výsledkům zjištění patří, že produkce kalendářů, almanachů a ročenek nevybočovala použitým papírem z obvyklého úzu té které tiskárny. Rovněž hodnoty povrchového pH nevybočují výrazněji z hodnot jiné produkce, překvapivě může působit snad jen všeobecně nízké pH i u ručního papíru z počátku 19. století.
KLÍČOVÁ SLOVA: kalendáře, almanachy, ročenky, nepravá periodika, fyzický stav, kyselost papíru, ruční papír, strojní papír
SUMMARY: Calendars, yearbooks, and almanacs were originally produced as job printing in the early days of book printing. Often produced as single sheets, they gained popularity among readers and thus became a significant part of printing and publishing production. By the 19th century at the latest, they had become a phenomenon in their own right. These three types of non-periodicals are the subject of interest in this study, particularly in terms of their physical condition. The research examined the type of paper used and its acidity. The volumes examined were primarily from the collection of the Moravian Library in Brno. Comparisons were made possible either by the availability of multiple copies of the same editions or by volumes held in the library of the Benedictine Abbey in Rajhrad. The findings show that the production of calendars, almanacs, and yearbooks did not deviate from the standard practices of the printing house in terms of the paper used. Similarly, the surface pH values show no significant deviation from those of other products; perhaps the only surprising finding is the generally low pH of handmade paper from the early 19th century.
KEYWORDS: calendars, almanacs, yearbooks, non-periodicals, physical condtition, paper acidity, handmade paper, machine-made paper

PhDr. Jindra Pavelková, Ph.D. / Moravská zemská knihovna v Brně, Kounicova 65a, 601 87, Brno
Text vznikl v rámci projektu NAKI III DH23P03OVV013 ALKARO – Almanachy, kalendáře, ročenky v českých zemích 1801–1945.
Úvod
Kalendáře, ročenky a almanachy představují specifickou skupinu tisků, které byly v počátcích knihtisku často vydávány jako akcidenční produkce, mnohdy v jednolistové podobě, postupně si však získaly širokou čtenářskou oblibu a staly se nedílnou součástí knižní produkce. Nejpozději od 19. století lze tuto produkci chápat jako výrazný kulturní a nakladatelský fenomén, který si zasluhuje systematickou badatelskou pozornost.
Vedle dosavadního zájmu o obsahovou, literární či bibliografickou stránku těchto tisků však zůstává méně reflektovanou oblastí jejich materiální podoba a fyzický stav dochování, a to zejména ve vztahu k degradaci papíru. Předkládaná studie se proto zaměřuje právě na tuto dimenzi tzv. nepravých periodik, konkrétně na kalendáře, almanachy a ročenky z fondů Moravské zemské knihovny v Brně a vybraných institucí.
Cílem studie je analyzovat fyzický stav vybraných titulů se zaměřením na typ použitého papíru a jeho kyselost, sledovat proměny těchto parametrů v čase a posoudit jejich vztah k výrobním technologiím (ruční vs. strojní papír) a vydavatelské praxi jednotlivých tiskáren. Na základě stanovených cílů bylo zformulováno několik vzájemně propojených výzkumných otázek. Práce sleduje především, jak se vyvíjí hodnota pH papíru u kalendářů, almanachů a ročenek v průběhu 19. a první poloviny 20. století. Zároveň zkoumá, do jaké míry souvisí kvalita papíru s konkrétní tiskárnou či vydavatelem. Pozornost je věnována také tomu, zda se významně liší vlastnosti ručního a strojního papíru z hlediska kyselosti a potenciální degradace. V neposlední řadě se studie snaží formulovat závěry, které lze z těchto zjištění vyvodit pro současnou praxi ochrany a správy knihovních fondů.
I s ohledem na detailní zpracování pro potřeby vzniku bibliografických soupisů a elektronickou katalogizaci sledovaných titulů bylo zařazení průzkumu fyzického stavu kalendářů, almanachů a ročenek logickým krokem v rámci výzkumu projektu ALKARO – Almanachy, kalendáře, ročenky v českých zemích 1801–1945. Navíc, průzkum fyzického stavu fondů, zejména zjišťování kyselosti papíru, je jednou z aktivit, na kterých se Moravská zemská knihovna v Brně (dále MZK) podílí v rámci spolupráce knihoven ČR dlouhodobě (Vávrová, 2018a). Dosavadní průzkumy se týkaly monografického fondu, předkládaný text však mapuje výzkum na kontinuálně vycházejících řadách periodik.
Než se ale zaměříme přímo na výsledky výzkumu a na konkrétní tituly, u nichž byl fyzický stav dochování – zejména kyselost papíru – sledován, uveďme alespoň stručně základní informace k těmto žánrům, k jejich vývoji v čase a k nakladatelským specifikům.









