Editorial trochu jinak aneb co se do čísla nevešlo…
Vážení přátelé,
předkládáme vám druhé letošní číslo našeho časopisu. V recenzované části naleznete čtyři příspěvky. V prvním nás Eliška Šedivá seznámí s Výzkumem českých filigránů v hudebním oddělení Národní knihovny ČR. Autor Jaroslav Kvasnica představuje Vědecké využití dat z webových archivů. Poté David Mach uvádí do problematiky Knihopisu českých a slovenských tisků a jeho integrace do portálu Knihověda.cz. Tuto část uzavírá Ladislava Zbiejczuk Suchá příspěvkem s názvem Publikační chování a postoje k open access: analýza vnímání otevřeného přístupu mezi vědci a vědkyněmi v České republice.
V další části Jana Jůzová upozorňuje na problematiku Práva na zapomnění v prostředí internetu. Číslo uzavírá recenze na publikaci Digitální demence od Manfreda Spitzera a rubrika Novinek zahraniční knihovnické literatury.
Redakce časopisu Knihovna: knihovnická revue a elektronického časopisu Knihovna plus měla v uplynulém roce čest se zúčastnit nebo být mediálním partnerem těchto důležitých oborových konferencí: Kniha ve 21. století (Opava), setkání redakcí knihovnických časopisů (Brno), Knihovny v zemích V4 (Brno), Architektura knihoven (Hradec Králové), Inforum 2016 (Praha), Knihovny současnosti 2016 (Olomouc), Caslin (Třešť), Národní úložiště šedé literatury (Praha), Digi 2016 (Praha), Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě (Praha).
Ze všech těchto jmenovaných konferencí jsme čerpali nejen náměty pro příspěvky, ale také podněty ke zlepšení naší práce. V kuloárech konferencí jsme získávali důležité kontakty, bez nichž by naše práce byla mnohem obtížnější. Organizátoři těchto setkání nám umožnili prezentovat se v průběhu konferencí samotných či umisťovali loga obou časopisů na pozvánky k jednotlivým akcím. Za to všechno jim patří náš dík. Snažíme se svoji práci prezentovat i na vysokoškolské půdě a seznamovat s ní studenty, například v rámci Jinonických pondělků organizovaých ÚISK FF UK aj.
Dovolte malé zastavení u jedné z nejvýznamnějších z výše uvedených akcí, kterou je Caslin 2016. Letos se konal ve dnech 9. až 12. října v zámeckém hotelu Třešť (více se tomuto semináři budeme věnovat v elektronickém časopise Knihovna plus). Byl to již 21. ročník tohoto mezinárodního semináře, který se koná od roku 1993. V tomto roce byl organizován Knihovnou akademie věd ČR. Semináře se zúčastnilo cca 60 odborníků z České a Slovenské republiky. Mnozí z nich byli již na minulých ročnících, někteří přijeli letos poprvé. Tato netradiční „konference/seminář“ začínala v neděli 9. října odpoledne a končila ve středu 12. října odpoledne závěrečnou prezentací jednotlivých sekcí. Neomezila se na tradiční frontální formu přednášek před zaplněným sálem. Metodika práce spočívala v intenzivní aktivitě všech účastníků rozdělených do čtyř skupin, ale postupujících podle stejného scénáře. Práce byla rozdělena do tří fází a po ukončení každé fáze se uskutečnila prezentace, kdy mluvčí každé skupiny představil výsledky, k nimž daná skupina dospěla. Po diskusi pak byly zadány úkoly k následující fázi. Práce ve skupinách byla velmi náročná, dospět ke vzájemné shodě nebylo mnohdy vůbec jednoduché. Nedorozumění pramenila nejen z různorodých zkušeností každého člena skupiny, ale také z rozdílného pochopení metodiky práce.
Ústředním mottem práce bylo Překročení hranic. Tematické okruhy či sekce (stejně jako pracovní skupiny) byly čtyři. Každý okruh měl svého garanta a asistenta. První okruh byl určen tématem Knihovna bez hranic (garant Tomáš Foltýn), druhý tématem Uděláme cokoliv: netradiční služba (garant Tomáš Řehák), třetí byla Technologická sekce – dlouhodobá archivace, úložiště, data (garant Miroslav Bartošek), čtvrtá pak Kooperace – Integrace sjednocování systémů a prostředí (garant Bohdana Stoklasová).
Po představení metodiky následovala zvaná přednáška Jana Macháčka z Lidových novin na téma Informační společnost na hranici? Poté každý z garantů představil svoje okruhy ve formě prezentací (viz https://www.lib.cas.cz/caslin-2016/prezentace/), kde vyzdvihl a upřesnil hlavní problémy, které tato témata zahrnují. Poté byly zadány úkoly pro 1. fázi práce skupin a začala vlastní práce účastníků.
Součástí konference Caslin 2016 bylo také zhodnocení minulého ročníku (Caslin 2014) ve formě reportů a diskuse k nim. Čtenáři se s nimi mohou seznámit na https://www.lib.cas.cz/caslin-2016/prezentace/.
Na letošním jednání CASLIN byly také pořízeny audiovizuální záznamy, které zachytily nejen úvodní a závěrečné prezentace, ale i jednotlivé etapy přípravných prací ve skupinách. Nahrávky obsahují synchronizovaný záznam prezentujícího s prezentací na počítači. Poprvé se také experimentovalo se synchronizovaným záznamem přednášejícího a prezentací zaznamenanou v papírové podobě na flipchartu. Některé z těchto záznamů budou přístupné na oficiálních stránkách CASLIN 2016.
Na závěr chci poděkovat všem, kteří se podíleli na chodu časopisu, zvláště PhDr. Anně Machové, Mgr. Jindřichu Pilařovi, Aleně Křesalové a celé redakční radě za celoroční práci.
Autorům i čtenářům děkuji za přízeň a přeji hodně zdraví, štěstí a úspěchů v roce 2017.
Za redakci Renáta Salátová