Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2020 / 1 Úvodník Úvodník 2020/1

Úvodník 2020/1

file_pdf.png

Renata SalátováVážení přátelé,

přinášíme vám letní číslo časopisu Knihovna: knihovnická revue. Příspěvky recenzované části (oba z pera kolegů z Odboru ochrany knihovních fondů Národní knihovny ČR) se věnují péči o knihovní fondy za účelem jejich preventivní ochrany a nedestruktivním metodám zkoumání knižních svazků. Tématem prvního článku jsou klimatické podmínky dlouhodobého uchovávání knihovních materiálů, konkrétně jejich měření v depozitářích Národní knihovny ČR (měření fyzikálních parametrů ovzduší jako jsou teplota, relativní vlhkost a světlo a parametrů chemických – koncentrace vnějších a vnitřních vzdušných polutantů). Zvláštní pozornost byla věnována kvalitě ovzduší v tzv. Barokním sálu Klementina, který jako jediný z depozitářů slouží k uložení historických knižních fondů a zároveň je v rámci tzv. turistické trasy přístupný veřejnosti, což kvalitu vnitřního ovzduší přirozeně zhoršuje.

Druhý příspěvek pojednává o výzkumu informací skrytých v knihách a knižní vazbě. Tyto informace se získávají za pomoci nedestruktivních metod (v tomto případě bez porušení vrchních vrstev svazků), jednou z nich je rentgenové záření či radiografie. U historických fondů se v knižních vazbách vyskytují určité druhy recyklovaných materiálů (například rozřezaná pergamenová fólia aj.). Tyto materiály nejenže mohou být starší než samotná kniha a jsou často i nedocenitelné hodnoty, zároveň tímto průzkumem mohou být odhalena i skrytá poškození a volit co nejvhodnější restaurátorské postupy.

Polští kolegové nám poslali svoji výzkumnou zprávu týkající se polských populárně vědeckých časopisů a jejich vývoji od vzniku tohoto typu periodik v Polsku v polovině 18. století až do roku 1939. Úlohou populárně vědeckých časopisů bylo (stejně jako dnes) informovat čtenáře o vědeckém pokroku, výzkumech, objevech apod. Tento příspěvek, který je zprávou o výzkumném projektu financovaném polským Národním vědeckým centrem, přináší informace o různých fázích této vědecké práce a prezentuje doposud získané výsledky.

Autorka z Divadelního oddělení Národního muzea nám představuje výsledky velmi zajímavého teatrologického výzkumu dokumentů, o kterých jsme v knihovnách doposud mnoho nevěděli, a sice divadelních cedulí. Divadelní cedule – na rozdíl od divadelního plakátu informují o jednotlivých představeních, nikoli „jen“ o inscenaci jako takové – jsou cenným historickým pramenem a jejich sbírky jsou v českých institucích velmi bohaté, proto si zasluhují větší míru zpřístupnění pro studijní a badatelské účely, a to i moderními prostředky, jakým jsou databáze. Výsledkem projektu Cesta k divadlu, na němž participovaly kromě Divadelního oddělení Národního muzea ještě Institut umění – Divadelní ústav a Moravské zemské muzeum, je připravovaná databáze divadelních cedulí, mapa výskytu cedulí na území České republiky, metodika zpracování cedulí a také výstava. Několik divadelních cedulí se nachází i ve fondech Národní knihovny ČR. Článek je doplněn mnoha zajímavými fotografiemi nejen divadelních cedulí samotných.

I koronavirus se dotkl obsahu našeho časopisu. Kolega Zdenko Vozár (oddělení technické podpory aplikací NK ČR) napsal článek pojednávající o zpřístupnění digitálních knihoven pro vysokoškolské studenty a výzkumníky „v době koronavirové“ – v období nouzového stavu v České republice (březen–květen 2020). Na základě jednání s agenturou (kolektivním správcem autorských práv) Dilia a díky vstřícnosti a pochopení vedení Dilie byl v době karantény, a tedy i fyzické nedostupnosti autorských děl, zajištěn vzdálený přístup k digitalizovaným dokumentům Národní knihovny ČR a několika dalších velkých knihoven – za předem dohodnutých podmínek, zamezujících zneužití přístupu k dílům chráněným autorským zákonem. O tom, jak toto opatření pomohlo našim uživatelům v dobách nelehkých, svědčí obrovský nárůst přístupů k databázi systému Kramerius, který digitalizovaná díla zpřístupňuje. Budiž nám to povzbuzením pro další práci. Poselství tohoto příspěvku zní jasně – autor nabádá k zamyšlení se nad stagnací služeb veřejnosti a nad funkcí digitálních knihoven a repozitářů. I toto by mohla a měla být cesta k podpoře kultury a vzdělání.

Slovenský kolega nám zaslal zajímavý článek o působení Čechů a Moravanů v Univerzitnej knižnici v Bratislave v období 1919–1939. První část článku se věnuje vzniku, umístění a fungování knihovny. Přináší ale hlavně zajímavá fakta o tamějším působení a životě lidí, kteří jsou významně spjati s rozvojem knihovnictví v České republice a jména některých z nich jsme si připomínali v loňském roce v souvislosti se stým výročím přijetí tzv. prvního knihovnického zákona. Češi původem, např. Dr. Jan Emler nebo Dr. Josef Schützer, se nesmazatelně zapsali do historie i této pozoruhodné slovenské instituce. Článek je věnován nejen výše jmenovaným dvěma ředitelům, ale i řadovým zaměstnancům této knihovny. V období 20.–30. let byl podíl českých a moravských knihovníků v této instituci 50–60 %. Článek vznikl na základě autorova bádání a pečlivého studia dobových materiálů.

Náš milý spolupracovník, kolega, autor odborných článků a výzkumů prof. Jiří Trávníček oslavil na začátku roku 2020 (v únoru) životní jubileum. Zveřejňujeme zdravici z pera prof. Grzegorze Nieće z krakovské univerzity a prof. Trávníčkovi přejeme pevné zdraví, životní optimismus i elán a hodně sil do další práce.

Recenze informuje o publikaci Kamila Boldana Počátky českého knihtisku. Tato publikace je určena jak laické, tak odborné veřejnosti. Popisuje knihtisk, dějiny knihtisku, významná díla apod. Recenzi zpracovala naše kolegyně Renáta Modráková.

Pravidelná rubrika Tipy z Knihovny knihovnické literatury přináší upozornění na devět zajímavých titulů z fondu Knihovny knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

V rubrice Novinky zahraniční knihovnické literatury najdete část, monotematicky zaměřenou na služby monitoringu informací, jejich analýzy a adresných služeb.

Časopis se vám dostává do rukou v červnu. Máme za sebou zatěžkávací zkoušku v podobě koronavirové pandemie. Myslím, že jsme dokázali, že se knihovny jen tak něčeho nezaleknou a překonají leccos – od nástupu páry, přes elektrifikaci, computerizaci a robotizaci i coronavirus. Byly, jsou a budou tady vždy pro svoje uživatele.

Nezapomeňte prosím na termíny uzávěrek…

Za redakci přeji pěkné počtení.

Renáta Salátová

31.05.2020




Vyhledávání

Informace o zdravotním stavu osob v době koronavirové


IFLA a pandemie COVID-19
IFLA - Mezinárodní asociace knihovnických asociací připravila webovou stránku o situace knihoven v době pandemie COVID-19. Zde naleznete přehled o situaci v knihovnách na celém světě, výměnu zkušeností a doporučení.


Knihovny proti viru


Jak chránit sebe v době ohrožení koronavirem při manipulaci s knihami?


Časopis Knihovna: knihovnická revue je zařazen do prestižní databáze vědeckých časopisů The European Reference Index for the Humanities and the Social Sciences (ERIH PLUS)