Úvodník

Vážení přátelé,

setkáváme se nad stránkami prvního čísla 29. ročníku časopisu Knihovna: knihovnická revue. Recenzovanou část otevírá příspěvek autorky Natalie Ostrákové z Národní knihovny ČR s tematikou JPEG 2000 jako archivního formátu obrazových dat, který používá i Národní knihovna ČR při ukládání výsledků digitalizace v projektu Národní digitální knihovny. Tento formát byl představen v roce 2000 a od té doby se zvažují jeho klady a zápory pro dlouhodobé uchování digitálních obrazových dat a oprávněnost jeho perspektivního použití v práci s digitální daty. V příspěvku je popsán vývoj formátu, jeho jednotlivé parametry, existující nástroje, analyzováno využití tohoto formátu ve významných zahraničních sbírkových institucích (USA, Kanada, Francie, Velká Británie) a v České republice.

Michal Lorenz a Eva Víchová z Katedry Informačních studií a knihovnictví Filosofické fakulty Masarykovy univerzity se zamýšlejí nad pojmem komunitní knihovna. Hledají smysl a obsah tohoto výrazu v návaznosti na další rozvoj knihoven jako komunitních institucí. Studie mimo jiné poukazuje na potřebu designu služeb komunitních knihoven pro marginalizované a neadministrované komunity, včetně neuživatelů knihoven. Přínos příspěvku vidí jeho autoři v klasifikaci druhů komunit a představení rámcového modelu sociálních inovací v adekvátně pojatých komunitních službách.

V části Knihovny a informace doma a ve světě nalezneme článek autorek Anny Pajerské (knihovna Univerzity Palackého v Olomouci) a Jindry Plankové (Ústav informatiky Filozoficko-přírodovědné fakulty Slezské univerzity v Opavě) s názvem Information Commons – principy a prvky v českých knihovnách. Do češtiny těžko přeložený termín Information Commons (IC) se začíná v naší odborné literatuře používat buď v tomto originálním tvaru, nebo v různých překladech (integrované informační služby, informační náves, informační pospolitost...). Autorky ukazují IC jako možný výchozí koncept pro modelování cest, jak řešit rozvoj informačních služeb knihoven, aby odpovídaly očekáváním dnešních a budoucích uživatelů knihoven především v souvislosti s nesmírně dynamickým rozvojem ICT (připomeňme na tomto místě potřebu změny pohledu na vnitřní uspořádání knihoven, ale také naléhavost potřeby rozšíření technologické asistence jako součásti služeb knihoven). Prvky konceptu Information Commons knihovny často používají intuitivně – autorky se proto zevrubně zabývají samotným konceptem IC, jeho možnostmi a příklady realizace v zahraničí, a jako příklad z ČR rozebírají praxi Knihovny Univerzity Palackého v Olomouci.

Vít Richter (Knihovnický institut Národní knihovny ČR) nás seznamuje se vztahem mezi čtenářstvím a prospěchem žáků a studentů na základních a středních školách, a to na základě výsledků reprezentativního celostátního průzkumu České děti a mládež jako čtenáři. Šlo o kvantitativní průzkum, během něhož bylo dotazováno 2000 dětí ve věku 6–19 let. Výsledky potvrdily, že korelace mezi čtenářstvím a prospěchem existuje (dobrá čtenářská gramotnost a aktivní čtenářství patří k podmínkám úspěšného zvládnutí studia – i když situaci ovlivňuje i řada dalších faktorů); jedním ze sledovaných témat bylo také využívání veřejné knihovny.

„Ředitel, stavitel, pedagog a bibliograf“ – doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc., oslavil na začátku roku 2018 svoje „kulaté“ výročí. Rozhovor s emeritním ředitelem Moravské zemské knihovny nám zprostředkovala Eva Svobodová. Za redakci časopisu si dovolujeme touto cestou Jaromíru Kubíčkovi poblahopřát a poděkovat za jeho spolupráci s naším časopisem. Zároveň přejeme hodně dalších let činného a především zdravého života!

Přinášíme recenze tří odborných publikací českých autorů: Český knihtisk mezi pozdní gotikou a renesancí II (Petr Voit), Jan Felkl a syn, továrna na glóby (Eva Novotná) a Organizace znalostí: klíčová témata (Helena Kučerová).

V rubrice Novinky zahraniční knihovnické literatury jsme se tentokrát zaměřili na články ze Skandinávie – z časopisu Scandinavian Library Quarterly. Toto periodikum, vycházející řadu let pod názvem Scandinavian Public Library Quarterly (a známé pod zkratkou SPLQ, nyní tedy SLQ), přinášející v angličtině příspěvky o knihovnictví Norska, Švédska, Finska a Dánska, přešlo před několika lety z papírové formy na elektronickou a zpřístupnilo zároveň elektronicky celý archiv časopisu (1968–2016, adresa časopisu je http://slq.nu/).

Bohužel redakční práce někdy přináší i neveselé chvíle. Když uprostřed publikačního procesu odejde navždy autor, jak tomu bylo v případě ing. Jaroslava Šilhánka, CSc, koryfeje naší chemické informatiky, je to velmi smutné a nutící k zamyšlení. Když někdo má ještě tolik co říci a není mu dovoleno dokončit práci, na kterou jiní čekají... Kolik času na publikování nám ještě zbývá?

Přeji vám krásné léto, hodně nových zážitků, profesních zkušeností, o kterých můžete publikovat na našich stránkách, ať již Knihovny plus (uzávěrka 1. 8. 2018) či Knihovny: knihovnické revue (uzávěrka pro recenzované příspěvky 15. 8., pro nerecenzované 1. 9. 2018).

Děkujeme za vaši přízeň a těšíme se na další spolupráci.

Za redakci

Renáta Salátová
výkonná redaktorka