Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2022/1 Úvodník Úvodník 2022/1

Úvodník 2022/1

file_pdf.png

uvodnik.jpg
Vážení přátelé,
předkládáme vám ke čtení letní číslo našeho časopisu a věříme, že v něm každý z vás nalezne něco obohacujícího pro svůj další profesní život.

V recenzované části uveřejňujeme slovenský příspěvek s tematikou informační etiky. Autorka Jela Steinerová v něm analyzuje nejen vybraná díla zabývající se informační etikou, ale současně i různé aspekty vývoje a směřování informační a digitální etiky. Upozorňuje na aspekty dezinformací či nesprávných informací a vysvětluje etické faktory digitální informační gramotnosti. Popisuje různé modely informačního chování, pravidla práce s informacemi, pravdivost a užitečnost informací apod. Cílem tohoto hodnotného článku je návrh koncepce informační ekologie na sociální, komunitní, personální úrovni s důrazem na adaptaci a ekologii. V závěru autorka doporučuje analýzu stávajících informačních vztahů v digitálním prostředí pro ekologický a etický re-design informačních služeb a produktů.

V druhém recenzovaném článku kolegyně Ludmila Šmídová představuje osobnost Josefa Páleníčka a jeho pozůstalost, která se v roce 2019 stala součástí fondů hudebního oddělení Národní knihovny ČR. Josef Páleníček (1914–1991), přední český pianista, proslulý zejména díky svým interpretacím Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů, a v nemenší míře i díky vystoupením s Českým triem, pedagog a vlivný organizátor hudebního života, zanechal pozoruhodné skladatelské dílo. Roku 2019 věnovali potomci Josefa Páleníčka rukopisnou notovou pozůstalost svého otce hudebnímu oddělení Národní knihovny České republiky. Pozůstalost zde byla zkatalogizována a k dnešnímu datu obsahuje 277 knihovních jednotek. Páleníčkův skladatelský odkaz je cenným přínosem české i světové hudební kultuře a jeho notová rukopisná pozůstalost umožní jeho nové badatelské zhodnocení i případná znovuuvedení zde uchovaných děl na pódiích.

V dalším článku polská kolegyně Anna Maślanka představuje zajímavý fenomén vydávání české literatury v Polsku. Česká literatura již dlouhou dobu přitahuje pozornost polských čtenářů. Autorka rekapituluje historii cesty české literatury v Polsku, a to v období od roku 1993 do současnosti. Tato historie začínala hlavně vydáváním nejpopulárnějších českých autorů – Bohumila Hrabala, Milana Kundery, Jaroslava Haška a Miroslava Žambocha. Změna přišla v roce 2010, kdy se na polském nakladatelském trhu objevili noví mladí nakladatelé zaměřující se na současné české autory a autorky. Zajímavostí je, že většina těchto nakladatelů jsou současně bohemisté, kteří tuto literaturu sami překládají. V příspěvku jsou zmíněny nevýhody, které mají malá nakladatelství oproti velkým, role, jakou v propagaci současné české literatury na polském trhu hrají významní překladatelé, literární časopisy a České centrum ve Varšavě.

Další text, tentokrát z tuzemského prostředí, nás zavádí do baťovského Zlína období 1918–1939 a analyzuje svébytnou kulturní politiku majitelů firmy Baťa zaměřenou mj. na rozvoj čtenářství zaměstnanců. Barbora Svobodová, která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje, se zaměřuje na různé aspekty výchovy ke čtenářství v meziválečném Zlíně, kdy fenomén Baťa ovlivňoval nejen profesní život vlastních zaměstnanců, ale prakticky každou oblast jejich života. Četba vhodných knih měla vést k výchově zaměstnanců naplňujících firemní hodnoty. Nejprve se „baťovská četba“ (tento termín autorka ve svém článku podrobně vysvětluje) prosadila v baťovské komunitě, později ovlivnila literární výchovu na zlínských školách (např. Masarykovy pokusné školy). Vize „baťovské četby“ nesla otisky obou osobností této firmy, Tomáše Bati a Jana Antonína Bati. Četba, čtenářství, ale i spisovatelství se ve Zlíně podporovaly, například prostřednictvím literárních cen či díky baťovským novinám Sdělení, které vydávaly seznamy doporučené literatury, chválily pilné čtenáře, ale také upozorňovaly na konkrétní hříšníky, kteří knihy nevracejí včas.

Doc. Richard Papík „sice není pověstným multipublicistou, chrlícím články a knihy v nejrůznějších časopisech a nakladatelstvích, ale to, co publikoval, stojí za to si přečíst a prostudovat. A není toho málo,“ píše Rudolf Vlasák. V databázi KKL má Richard Papík neuvěřitelných (v době psaní tohoto editorialu) 110 záznamů. Myslím, že medailonek pod názvem „Mladý šedesátník“ mluví za vše. Spolu s autorem medailonku děkuji Richardovi za jeho práci pro náš obor, za neutuchající optimismus, pomocí kterého se snaží v nás vidět potenciální autory, katalogizátory, rešeršéry, vedoucí a ředitele knihoven, výzkumné pracovníky… a tak nás posunout v naší práci dál. Jménem redakce časopisu děkujeme za jeho dlouhodobou práci v redakční radě a přejeme hodně zdraví, štěstí, spokojenosti, splněných přání a hlavně stálý entuziasmus.

V tomto čísle publikujeme dvě recenze. Autorka Lucie Heilandová se věnuje historické tematice v knize Zámecké knihovny jihozápadní Moravy. Druhá recenze, tentokrát na aktuální téma, je od stolu Pavlíny Mazáčové a týká se knihy Projekt S knížkou do života (Bookstart) a logopedická prevence: metodická příručka pro práci knihoven.

Číslo tradičně uzavírají rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Přeji všem krásné počtení a příjemné prožití letních dnů. Pro ty, kteří mají záměr publikovat, připomínám, že termíny uzávěrek obou časopisů najdou na našich stránkách.

Za redakci Renáta Salátová

01.07.2022




Vyhledávání
Knihovny současnosti 2022

Termín: 13. – 15. 9. 2022

Místo: Žižkovo náměstí 5, Olomouc

více informací

Knihovna roku 2022

více informací naleznete na stránkách Ministerstva kultury ČR

Metodika pro knihovny

Doba plastová v knižní vazbě

termín: 4. 8. – 8. 10. 2022

místo: Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1

PRŮVODCE EVROPSKÝMI STRUKTURÁLNÍMI A INVESTIČNÍMI FONDY PRO KNIHOVNY

 

Knihovny proti viru

 

Jak chránit sebe v době ohrožení koronavirem při manipulaci s knihami?


Časopis Knihovna: knihovnická revue je zařazen do prestižní databáze vědeckých časopisů The European Reference Index for the Humanities and the Social Sciences (ERIH PLUS)