Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2020 / 2 Úvodník Úvodník 2020/2

Úvodník 2020/2

file_pdf.png

Vážení přátelé,

předkládáme vám druhé číslo časopisu Knihovna: knihovnická revue v tomto roce. Přináší pět recenzovaných příspěvků, jeden nerecenzovaný, recenzi a dvě stálé rubriky – Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

V prvním článku nás autor uvádí do světa starých map, které jsou součástí našeho kulturního dědictví a současně jsou specifickými informačními zdroji. Zaměřuje se především na Virtuální mapovou sbírku a portál Charte-antiquae.cz, který zpřístupňuje databázi digitalizovaných starých kartografických děl (map, atlasů i glóbů) a současně obsahuje řadu nástrojů pro práci s těmito díly, pro prohlížení, vyhledávání v nich, porovnávání map apod. Dále se věnuje zásadám/doporučením určeným pracovníkům paměťových institucí, jak postupovat při digitalizaci mapových sbírek. Popisuje nejbohatší mapové sbírky v České republice a stav jejich digitalizace. Především jde o naši nejrozsáhlejší mapovou sbírku uloženou v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru, která čítá cca 50 000 mapových listů, a další významné sbírky map v jiných institucích (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, archivy, Národní knihovna ČR ad.). V článku jsou vysvětleny důležité pojmy spojené s vývojem mapování na našem území: císařský povinný výtisk, reambulované mapy, stabilní katastr, indikační skici, topografické mapy, II. a III. vojenské mapování, georeferencování apod.

Druhý článek je teoretickou reflexí entity dílo jako entity knihovnické ontologie FRBR. Autor, vyučující na Masarykově univerzitě, ukazuje možnosti využití výsledků českých literárněvědných škol (strukturalismus – Mukařovský, Červenka, teorie fikčních světů – Doležel, Fořt) pro vývoj knihovnické ontologie dílo; dokládá, že by knihovní věda měla být schopna modelovat nejen svět aktuální, ale i svět fikční. Formuluje důvody, proč se studie FRBRoo nehodí pro knihovny, ale pro jiné paměťové instituce ano. Vysvětluje, proč si pro danou studii vybral naopak právě model FRBR. V první části příspěvku popisuje, co je dílo, a jaké postoje může člověk k dílu zaujmout. Na to navazuje funkcemi jazyka, autorem díla, zveřejněním díla, uměleckým a intelektuálním obsahem díla. V další části se věnuje několika modelům fikčních světů a popisuje je.

Kolektiv autorů z Oddělení pro standardy NK ČR se věnuje další vrstvě kulturního dědictví, a to nejstarším zvukovým záznamům/médiím ve formě fonoválečků a šelakových gramofonových desek. Příspěvek stručně popisuje vznik a historii těchto nosičů a přístup Národní digitální knihovny k ochraně jimi nesené informace a především standardy digitalizace. Důraz je kladen na metadata a metadatové soubory. Na záchranu fonoválečků a šelakových desek se zaměřuje projekt Nový fonograf. Součástí tohoto projektu je také vytvoření národního standardu pro digitalizaci těchto nosičů a příprava na jejich dlouhodobé uložení. Pozornost autorů je soustředěna zvláště na metadatový popis digitálních dokumentů a použití vhodných archivních formátů. Předkládají specifika metadat, digitální ochrany dokumentů podle zásad digitalizace NK ČR. Věnují se rozdílům mezi popisem gramofonových desek a fonografických válečků. Dále se zaměřují na formáty, které jsou vhodné pro dlouhodobou archivaci a pro zpřístupnění.

Další studie představuje svět fondů slovanských literatur, které jsou uloženy v Knihovně Národního muzea. Charakterizuje prameny, které byly relevantní pro výzkum těchto sbírek (archivní materiály uložené v Archivu Národního muzea, přírůstkové seznamy knihovny, různé typy výročních Zpráv, Inventář archivních fondů, tzv. Ruční katalog rukopisů slovanského oddělení, Časopis Národního muzea (tzv. Muzejník) apod.). Zaměřuje se na vznik slovanských fondů Národního muzea (stručně upozorňuje na odlišnosti Slovanské knihovny Národní knihovny ČR), důvody jejich založení, složení fondů, osobnosti, které se o jejich budování zasloužily, akvizici slovanských fondů a jejich další osudy v Knihovně Národního muzea.

Závěrečný článek této části předkládá atributy souborových (archivačních) formátů pro dlouhodobé uchování. V příspěvku jsou popsány postupy v několika zahraničních institucích (Kongresová knihovna, knihovna Harvardovy univerzity, NARA, KOST-CECO a Britská knihovna) a následně v Národní knihovně České republiky. Každá výše jmenovaná instituce klade důraz na jiná hodnoticí kritéria pro vhodnost formátu. Autoři je porovnávají a na základě těchto analýz navrhují kritéria a postupy pro hodnocení formátů v praxi Národní knihovny ČR.

Článek polských kolegů je věnován výzkumu časopisů pro děti a mládež vydaných v období 1824–1918. Časopisy jsou rozděleny do skupin: vědecké, společensko-politické, umělecko-literární, školní a harcerské. Na základě průzkumu fondů knihoven ve Varšavě, Krakově, Poznani, Gdaňsku, Vratislavi, Vilně a Lvově vznikla elektronická báze obsahující 1827 ročníků časopisů (ne úplných), jež je základem pro další zkoumání. Studie se zaměřuje na časopisy pro mladší (5–10 let) a starší děti (10–16 let). Autoři popisují, co všechno v dějinách Polska formovalo tyto časopisy: od obecných politicko-ekonomických podmínek, tehdejší výchovné a vzdělávací koncepce, aktuálních literárních a uměleckých proudů po cenzuru, ale také politická a jazyková situace po rozdělení Polska – i vydávání dětských časopisů se lišilo v každém ze tří záborů (ruského, pruského a rakouského) na tehdejším polském území.

Číslo doplňuje recenze nového slovenského výkladového slovníku informační vědy, kterou – s názvem Chrestomatia informačnej vedy – napsal prof. Dušan Katuščák. Následuje devět knižních tipů z fondů Knihovny knihovnické literatury, a to jak domácí, tak zahraniční provenience, a rubrika Novinky zahraniční knihovnické literatury. V ní přinášíme mj. zkrácený překlad článku o výsledcích mezinárodního srovnávacího výzkumu zaměřeného na vnímání některých nových funkcí či rolí veřejných knihoven (knihovny jako komunitní centra, místa setkávání, místa pro veřejnou debatu) ve srovnání s rolemi tradičními a na hledání argumentace pro podporu knihoven. Výzkum se uskutečnil v několika evropských zemích.

Milí čtenáři, jsme rádi, že jste s námi v této nelehké době. Věřme, že bude lépe.

Nezapomeňte prosím na termíny uzávěrek, které naleznete na našich stránkách https://knihovnarevue.nkp.cz/terminy pro Knihovnu: knihovnickou revue a pro Knihovnu plus https://knihovnaplus.nkp.cz/terminy.

Děkuji všem, kteří se na tvorbě tohoto čísla podíleli. Přeji krásný advent a vůbec zimní čas. Hlavně hodně zdraví!

Za redakci

Renáta Salátová

07.12.2020




Vyhledávání
PF 2021

Narodni_knihovna_PF_2021.jpg

Informace o zdravotním stavu osob v době koronavirové


IFLA a pandemie COVID-19
IFLA - Mezinárodní asociace knihovnických asociací připravila webovou stránku o situace knihoven v době pandemie COVID-19. Zde naleznete přehled o situaci v knihovnách na celém světě, výměnu zkušeností a doporučení.


Knihovny proti viru


Jak chránit sebe v době ohrožení koronavirem při manipulaci s knihami?


Časopis Knihovna: knihovnická revue je zařazen do prestižní databáze vědeckých časopisů The European Reference Index for the Humanities and the Social Sciences (ERIH PLUS)