Editorial

Vážení přátelé,

překládáváme vám naše zimní číslo časopisu Knihovna: knihovnická revue, kde se prolíná několik historických i současných témat. Témata historická souvisejí s nedávným zkoumáním osudů a provenience knih a knihovních sbírek z rozsáhlých rezervních fondů Národní knihovny ČR: Marcela Strouhalová píše na základě výsledků archivních a dalších výzkumů o válečných knižních konfiskátech, jejich pohybu během 2. světové války a o zajištění a dalších aspektech přesunů velkých knihovních celků na našem území po jejím skončení; Petra Večeřová se věnuje vybraným problémům československého knihovnictví v období let 1939–1959, mj. také v souvislosti se zmíněnými osudy knihovních celků během války a v poválečných letech, avšak spíše z pohledu činnosti našich velkých knihovních institucí, na něž dolehla starost o obrovské množství náhle bezprizorného knižního materiálu. Příspěvek autorek z Masarykovy univerzity v Brně Pavlíny Mazáčové a Kateřiny Hanušové přichází s aktuální tematikou rozvoje předčtenářské gramotnosti s využitím metod tzv. mezigeneračního učení. Tyto tři příspěvky vycházejí v recenzované části časopisu.

Současným problémům oboru je věnována nerecenzovaná část časopisu. Začínáme článkem nositelky letošního ocenění MARK, Lindy Jansové, zabývající se fenoménem informační vědy.

Dalším velmi zajímavým článkem je přehledová studie autorky Vladany Pillerové vycházející z průzkumu věkové, mzdové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v České republice. Jak si vedeme, kam a zda vůbec jsme se jako zaměstnanci knihoven posunuli (například z hlediska vzdělání, finančního ohodnocení v rámci různých typů knihoven, ať veřejných, vysokoškolských či speciálních a jiných) je ukázáno i prostřednictvím mnoha grafů a tabulek (tohoto tématu, byť v americkém prostředí, se mimo jiné dotýká i jeden z příspěvků, anotovaný v rubrice Novinky zahraniční knihovnické literatury).

Téma současnosti a vývoje knihoven v blízké budoucnosti zaznívá v rozhovoru, který naší redakci laskavě poskytl prof. Andrew Lass v době konání letošní konference CASLIN. Doufáme, že rozhovor, který redaktorka vnímala jako nesmírně přínosný a obohacující, budete stejně hodnotit i vy, naši čtenáři.

Do recenzí jsme tentokrát zařadili dvě publikace, které vlastně doplňují kontext celého čísla: publikaci Knihy znovu nalezené: konfiskované knihy po druhé světové válce ve správě NK ČR vydanou Národní knihovnou ČR (recenzi zpracovala Petra Večeřová, která osobitým a jemným způsobem dodala i několik vlastních postřehů) a bratislavský sborník Knižničná a informačná veda (velmi podrobně analyzovala a zhodnotila Linda Jansová).

Číslo opět uzavírají Novinky zahraniční knihovnické literatury; pro tuto rubriku jsme tentokrát zpracovali několik příspěvků z časopisu IFLA Journal.

Je konec roku 2017. Dovolte tedy trochu bilancovat činnosti redakce našeho časopisu. Kromě práce na časopisu samotném jsme jako mediální partner byli přítomni mimo jiné na konferencích: Inforum, Knihovny v minulosti a současnosti, Konference o šedé literatuře, Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, LibCon. Dále jsme se prezentovali na konferenci Periodika v minulosti a současnosti (Bratislava) a zúčastnili jsme se konference IFLA (Wroclaw).

Možná se ptáte, co přináší časopisu samotnému prezentace na těchto akcích? Především nové kontakty (ať již na potenciální autory či na případné recenzenty), nápady (kterých není nikdy dost, ani v recenzovaném časopise), nová témata a hlavně pocit, že tady jsme pro náš obor a snažíme se mu sloužit. Máme funkci vzdělávací, informační a archivační. Také se musíme představit autorům a nabídnout jim možnost publikování.

Jsme tady především pro vás, naše čtenáře, a pokud byste měli zájem o něco, čím by vás náš časopis mohl obohatit, napište nám.

Děkuji všem lidem, bez kterých by časopis nevyšel, členům redakční rady za jejich práci a také vám, čtenářům, za vaši přízeň.

Za redakci přeji krásné prožití vánočních svátků a šťastný vstup do nového roku 2018.

Renáta Salátová
výkonná redaktorka