Číslo časopisu 2020/02

Úvodník

Úvodník 2020/2

Renata Salátová

Recenzované příspěvky

Bohatství starých map a jejich využití v knihovnách a dalších paměťových institucích

Milan Talich

Resumé: Tento příspěvek by měl poskytnout pracovníkům paměťových institucí, především knihoven, přehlednou informaci, jak pomoci čtenářům ve vyhledávání a využívání natolik specifických informačních zdrojů, jakými jsou staré mapy. Jedná se hlavně o možnosti online využití digitalizovaných starých map z fondů mnoha sbírek, které jsou zpřístupněné ve Virtuální mapové sbírce Chartae-antiquae.cz. Portál této Virtuální mapové sbírky obsahuje kromě vlastní databáze starých kartografických děl i řadu aplikací (nástrojů) pro práci s digitalizovanými starými mapami, atlasy a glóby. Tyto nástroje jsou detailněji popsány. Jsou to: geografické vyhledávání s prohlížením map, zpřístupnění georeferencovaných map pomocí mapového serveru, zpřístupnění digitalizovaných atlasů a modelů glóbů, MapComparer pro porovnávání map, automatizované vyhledávání mapových značek, převod map ve formátu Zoomify do formátu pro webové mapové služby (WMS/TMS) pomocí vlastního georeferenceru, zobrazení WMS vrstvy ve 3D mapě a možnost použití digitalizovaných map v mapových aplikacích uživatelů (v jejich vlastních GIS). Dále je cílem příspěvku poradit pracovníkům paměťových institucí, jaké zásady je nutné dodržovat při digitalizaci mapových sbírek. Patří mezi ně na prvním místě nutnost zachování kartografických vlastností map včetně jejich polohové přesnosti. Je uveden i přehled větších mapových sbírek v ČR se zaměřením na Virtuální mapovou sbírku Chartae-Antiquae.cz. ...

Ontologický a sémantický status díla: impulzy literární vědy k promýšlení standardní knihovnické ontologie

Jiří Stodola

Resumé: Článek je teoretickou reflexí stěžejní entity knihovnické ontologie FRBR, entity dílo. Při reflexi je užito poznatků literární vědy, zejména českého strukturalismu a sémantiky fikčních světů. Nejprve je dílo definováno a analyzováno prostřednictvím strukturalistické sémiotiky. Dílo je identifikováno s pojmem estetický objekt a vyjádření s pojmem artefakt. Další entity (provedení a jednotka) jsou zařazeny do znakové struktury, kterou tvoří entity typu 1. Je rozlišeno dílo jako intelektuální a jako umělecký obsah prostřednictvím rozdílu mezi poznávací a estetickou funkcí. Pomocí komunikační ho modelu je určen ontologický status díla – je konstatováno, že dílo se subjektivně nachází v mysli autora a čtenářů a objektivně jako objektivní pojmová struktura totožná s předmětem, na který dílo odkazuje. Tyto předměty se nacházejí buď v aktuálním (u intelektuálního obsahu) nebo ve fikčním světě (u obsahu uměleckého). Pro knihovnictví představují problém a výzvu především světy fik- ční, se kterými dosud nedokáže adekvátně pracovat. Jsou srovnány některé modely fikčních světů s knihovnickou ontologií, která je ontologií světa aktuálního. Je konstatováno, že modely aktuálního světa a světů fikčních se výrazně neliší, je ovšem nutné zejména vzít v úvahu jejich ontologický status. Knihovní věda by měla být schopna modelovat nejen svět aktuální, ale i světy fikční....

Dlouhodobé uchovávání digitálních dat vzniklých digitalizací zvukových záznamů na fonografických válečcích a šelakových deskách

Miroslava Beňačková, Pavlína Kočišová, Vojtěch Kopský, Natalie Ostráková

Resumé: Fonoválečky a šelakové gramofonové desky jsou nejstarší zvuková záznamová média. Byly vyráběny z nestabilních materiálů, a proto jsou značně ohroženy fyzickou degradací spojenou se ztrátou nesené informace. Článek popisuje vznik a historii těchto nosičů ve vztahu k ochraně jejich obsahu a přístup Národní digitální knihovny (NDK) k této ochraně s důrazem na standardy digitalizace. Je zde diskutován obsah a struktura balíčku SIP a jeho popis. Důraz je kladen především na metadata, u nichž bylo třeba respektovat specifika nosičů, například v případě intelektuální entity, jež je někdy nesena více než jedním nosičem. S ohledem na nedostupnost některých údajů byl též přehodnocen metadatový popis zvukových dokumentů, a to ve smyslu redukce povinných elementů a úplného vyřazení těch, které nelze vyplnit. Práce rovněž analyzuje formáty používané pro uložení (WAW resp. BWF) a zpřístupnění (MP3) zvukových souborů a zamýšlí se nad potenciálem formátu FLAC...

Slovanské fondy v Knihovně Národního muzea

Kateřina Spurná

Resumé: Cílem předkládané studie je podat základní přehled slovanských fondů uložených v Knihovně Národního muzea. Příspěvek vychází ze studia archivních materiálů uložených v Archivu Národního muzea, v Knihovně Národního muzea, dále z excerpcí přírůstkových seznamů a dalších dokumentů. Uvedeno je také základní srovnání se Slovanskou knihovnou....

Posuzování souborových formátů z hlediska dlouhodobého uchovávání a návrh metodiky pro Národní knihovnu České republiky

Natalie Ostráková, Vojtěch Kopský

Resumé: Článek pojednává o posuzování vhodnosti souborových formátů pro dlouhodobé uchovávání. Prezentuje postupy v několika zahraničních institucích a v Národní knihovně ČR a směřuje k navržení systému hodnocení pro Národní knihovnu ČR, tak, aby hodnocení formátů bylo co nejvíce objektivní, konzistentní. ...

Knihovny a informace doma a ve světě

Polské časopisy pro děti a mládež 1824–1918: zpráva o studii

Krzysztof Woźniakowski, Sabina Kwiecień, Władysław M. Kolasa, Michał Rogoż

Resumé: Zpráva se vztahuje ke studii vědců z Ústavu informačních věd Pedagogické univerzity v Krakově, kteří v letech 2014–2018 vyhledali a zkoumali 633 časopisů pro mladší a starší děti a 511 časopisů pro mládež, vydávaných v polských zemích v letech 1824–1918. Časopisy pro děti jsou prezentovány v několika fázích vývoje (1824–1830/1, 1832–1864, 1864–1890, 1891–1914, 1915–1918). Tyto fáze byly stanoveny s ohledem na rozdělení Polska na tři územní zábory a hlavní regiony v jejich hranicích. Časopisy pro mládež, které se rozvíjely hlavně od konce 19. století, byly rozděleny do skupin vědeckých, společensko-politických, umělecko-literárních, školních a harcerských periodik a byly také popsány podle zvláštností jejich vývoje v jednotlivých záborech a regionálních střediskách...

Tipy z Knihovny knihovnické literatury 2020/2

Zuzana Vavrošová

Recenze

STEINEROVÁ, Jela a Miriam ONDRIŠOVÁ a kol. Informačná veda: Výkladový slovník. Bratislava: Univerzita Komenského, 2020. 278 s. ISBN 978-80-223-4866-9.

Dušan Katuščák

Novinky zahraniční knihovnické literatury

Novinky zahraniční knihovnické literatury 2020/2

Lenka Čížková, Veronika Tichá

Vyhledávání

Zveme vás na online výstavu ČTEME. ČTEME? ČTĚME!

Online projekt Karantéňan vyhlašuje další výzvu

IFLA a pandemie COVID-19
IFLA - Mezinárodní asociace knihovnických asociací připravila webovou stránku o situace knihoven v době pandemie COVID-19. Zde naleznete přehled o situaci v knihovnách na celém světě, výměnu zkušeností a doporučení.

Knihovny proti viru

Jak chránit sebe v době ohrožení koronavirem při manipulaci s knihami?

Časopis Knihovna: knihovnická revue je zařazen do prestižní databáze vědeckých časopisů The European Reference Index for the Humanities and the Social Sciences (ERIH PLUS)