Číslo časopisu 2020/01

Úvodník

Úvodník 2020/1

Renata Salátová

Recenzované příspěvky

Měření kvality ovzduší v depozitářích Národní knihovny České republiky – metody měření a vybrané výsledky

Magda Součková, Petra Vávrová, Jan Francl

Resumé: Preventivní ochrana knihovních fondů je základem péče o jejich uchování. Její důležitou součástí je zajištění kvalitního vnitřního ovzduší depozitářů. Příspěvek se zabývá klimatickými podmínkami doporučovanými pro dlouhodobé uchovávání knihovních materiálů a jejich měřením v depozitářích Národní knihovny ČR. Jedná se o měření fyzikálních parametrů ovzduší (teplota, relativní vlhkost a světlo) a parametrů chemických (koncentrace vnějších a vnitřních vzdušných polutantů). Fyzikální parametry jsou v depozitářích NK ČR sledovány průběžně, chemické parametry byly měřeny převážně v rámci výzkumných projektů ve spolupráci s tuzemskými i zahraničními výzkumnými organizacemi. Zvlášť detailně byl, pokud se týká koncentrace polutantů, zkoumán Barokní sál v Klementinu, který je v Národní knihovně ČR jediným depozitářem historických knižních fondů přístupným veřejnosti v rámci prohlídek areálu....

Nedestruktivní průzkum vnitřní struktury knižní vazby pomocí rentgenového záření

Petra Vávrová, Jitka Neoralová, Dana Hřebecká, Kristýna Kohoutová, Anna Kulíčková, Marie Matysová, Daniela Popelková, Tomáš Blecha

Resumé: Odbor ochrany knihovních fondů Národní knihovny České republiky se dlouhodobě zabývá výzkumem skrytých informací v knihách a knižní vazbě. Využívá nedestruktivních metod, jednou z nich je radiografie. V tomto příspěvku je prezentováno využití radiografie zařízení v Národní knihovně České republiky, dílčí výsledky a obrázky vnitřní struktury knižní vazby. Toto zařízení bylo pořízeno pro podrobné testování možností a omezení rentgenového záření (RTG) v průzkumu zaměřeném na zviditelnění skrytých prvků, vrstev či poškození ve vrstvách materiálů knižní vazby. Do většiny částí vazební struktury nelze proniknout bez porušení vrchních vrstev. U historických fondů se často vyskytují ve vazbě recyklované materiály, jako rozřezaná pergamenová folia, listy knih, dopisy, makulatura a jiné materiály, které mohou být starší než samotný exemplář. Tyto materiály lze nalézt např. ve hřbetní části pod potahem a jinde v knižní vazbě. V případě historických i novodobých knižních vazeb lze tyto jinak nepřístupné informace s nedocenitelnou hodnotou získat právě pomocí radiografie....

Knihovny a informace doma a ve světě

Polské populárně vědecké časopisy do roku 1939 – výzkumná zpráva

Grażyna Wrona, Ewa Wójcik, Agnieszka Cieślikowa

Resumé: Vznik populárně vědeckých časopisů v Polsku ve druhé polovině 18. století, jejich vývoj v rozdílném tempu a v následných obdobích přispěly k vytvoření nových oblastí interakce mezi vědcem a společností. Jejich úlohou, bez ohledu na období, ve kterém byly vydávány, bylo především poskytnout čtenáři určité množství poznatků o pokroku vědy, směrech provedeného výzkumu, objevech, vynálezech a možnosti jejich uplatnění v každodenním životě, stejně jako stimulovat a formovat potřebu získávat informace pro kognitivní, vzdělávací a sebevzdělávací účely. Jak pro historiky jednotlivých věd, tak historiky tisku jsou tedy populárně vědecké časopisy cennými a zajímavými výzkumnými objekty, a to jak z důvodu jejich mezioborového přehledu, tak vzhledem k objevování nových výzkumných oblastí a metodických řešení. Tento příspěvek, který je zprávou o výzkumném projektu realizovaném v této oblasti, financovaném polským Národním vědeckým centrem, přináší informace o různých fázích této vědecké práce a prezentuje získané výsledky....

Divadelní cedule jako základní pramen teatrologického výzkumu

Markéta Trávníčková

Resumé: Společný projekt Národního muzea, Institutu umění – Divadelního ústavu a Moravského zemského muzea Cesta k divadlu byl koncipován především jako nástroj pro záchranu prvořadého historického pramene – divadelních cedulí. Jeho výsledkem jsou navíc celonárodní databáze divadelních inscenací, mapa výskytu cedulí na celém území České republiky, metodika práce s nimi a putovní výstava, v níž jsou vedle ilustrace obsahové i formální proměny cedulí představeny dějiny českého divadla tří století....

Digitální knihovna v době virové – služba dnes studentům, zítra široké veřejnosti

Zdenko Vozár

Resumé: Článek pojednává o zavedení a provozování systému digitálních knihoven pro univerzitní studenty a výzkumníky v průběhu nouzového stavu v České republice (březen–květen 2020) pro víc než 140 000 unikátních uživatelů. Ukazuje další možnosti rozvoje knihoven a služeb veřejnosti v digitálním věku. Je nutno přehodnotit strategii služeb veřejnosti a více úsilí věnovat rozvoji a provozu digitálních knihoven a repozitářů. Jejich přístupnost z internetu a přímo z domovů usnadňuje život a práci nejenom během těžkých krizí, ale i za běžného provozu a umožňuje dlouhodobou podporu kultury....

Česi a počiatky Univerzitnej knižnice v Bratislave

Matúš Kaščák

Resumé: V Bratislave vznikla 10. októbra 1919 na základoch Knižnice bratislavskej uhorskej kráľovskej Alžbetinej univerzity Knižnica Univerzity Komenského. Už od svojho vzniku sa táto inštitúcia stala jednou z najvýznamnejších knižníc na Slovensku. Vzhľadom na vtedajšiu špecifickú situáciu plnila okrem svojej akademickej funkcie istý čas aj úlohy chýbajúcej národnej knižnice Slovákov. Kontinuálnou pokračovateľkou Knižnice Univerzity Komenského je dnešná Univerzitná knižnica v Bratislave. Dôležitým elementom, ktorý sa podieľal na budovaní a rozvoji Knižnice Univerzity Komenského, boli jej zamestnanci. Príznačným javom v prvých rokoch existencie ČSR bol personálny problém, ktorý sa týkal tak štátnych úradov, ako aj vzdelávacích a kultúrnych ustanovizní. V službách Knižnice Univerzity Komenského sa sčasti uplatnili pracovníci niekdajšej Knižnice Uhorskej kráľovskej Alžbetinej univerzity v Bratislave. Absencia dostatočného počtu kvalifikovaných pracovných síl v knižnici viedla k prijímaniu osôb z Čiech a z Moravy. Títo zamestnanci sa za necelých 20 rokov svojou prácou citeľne zapísali do histórie Knižnice Univerzity Komenského, respektíve dnešnej Univerzitnej knižnice v Bratislave. Podiel kvalifikovaných knihovníkov z Čiech a Moravy dosahoval v zamestnaneckom zbore Knižnice Univerzity Komenského v 20. a 30. rokoch 20. storočia približne 50–60 %. Príspevok je časovo ohraničený rokmi 1919–1939, teda obdobím, keď sa Knižnica Univerzity Komenského rozvíjala v podmienkach prvej ČSR. Cieľom príspevku je rekonštruovať vývoj knižnice v kontexte dvoch základných línií. Po prvé, osvetliť dôležité momenty v priebehu jej existencie, a po druhé, priblížiť pôsobenie zamestnancov knižnice českej národnosti....

Výročí Jiřího Trávníčka

Grzegorz Nieć

Tipy z Knihovny knihovnické literatury 2020/1

Zuzana Vavrošová

Recenze

BOLDAN, Kamil. Počátek českého knihtisku. Vydání první. Praha: Scriptorium, 2018. 317 stran. ISBN 978-80-88013-69-3.

Renáta Modráková

Novinky zahraniční knihovnické literatury

Novinky zahraniční knihovnické literatury 2020/1

Lenka Čížková, Veronika Tichá

Vyhledávání

Informace o zdravotním stavu osob v době koronavirové

IFLA a pandemie COVID-19
IFLA - Mezinárodní asociace knihovnických asociací připravila webovou stránku o situace knihoven v době pandemie COVID-19. Zde naleznete přehled o situaci v knihovnách na celém světě, výměnu zkušeností a doporučení.

Knihovny proti viru

Jak chránit sebe v době ohrožení koronavirem při manipulaci s knihami?

Časopis Knihovna: knihovnická revue je zařazen do prestižní databáze vědeckých časopisů The European Reference Index for the Humanities and the Social Sciences (ERIH PLUS)