Číslo časopisu 2018/02

Úvodník

Úvodník 2018/2

Renata Salátová

Recenzované příspěvky

Pojem modelu a pojmový model v informační vědě

Helena Kučerová

Resumé: Tvorba a aplikace modelů zasahují prakticky do všech oblastí lidské činnosti včetně těch, jež jsou předmětem zájmu informační vědy. I když tvorba a používání modelů byly vždy implicitně obsaženy v praxi knihoven a dalších paměťových a fondových institucí, jejich explicitní zkoumání informační vědou se zatím soustřeďuje spíše na aplikaci poznatků z jiných oborů, především z informatiky. Cílem této studie je naznačit cesty, jimiž by se mohlo uvažování o modelech v informační vědě ubírat směrem ke zformování vlastní teorie pojmových modelů aplikovaných v procesech získávání, zpracování a využívání informačních zdrojů. Pro popis pojmových modelů je navržena fasetová struktura, volně vycházející z metody 5W1H. Fasety jsou odvozeny z analýzy strukturních komponent modelu: určují, co se modeluje, kdo je tvůrce a kdo je uživatel modelu, čím se modeluje a k čemu je model používán. S uplatněním perspektivy sémiotiky jsou specifikovány funkce pojmových modelů relevantních pro informační vědu a je navržena typologie jejich obsahu a formy, zasazená do kontextu pojmových modelů v informatice. Pojmové modely informační vědy jsou členěny na referenční pojmové modely a modely metadat zahrnující soubory metadatových prvků, metadatová schémata a slovníky hodnot metadat. Jejich charakteristika je doplněna příklady reprezentativních zástupců jednotlivých typů....

Vznik Československa a prvního knihovnického zákona z roku 1919

Jaromír Kubíček

Resumé: Po ustavení Československa v říjnu 1918 bylo úkolem nové vlády a parlamentu stabilizovat hospodářské a sociální poměry. Přesto přijalo Národní shromáždění již v roce 1919 zákon o zřízení obecních knihoven. Bylo to možné proto, že již předchozí zemské sněmy v Čechách a na Moravě o takové zákony usilovaly a knihovníci pod vedením L. J. Živného se na jeho znění shodovali. Studie popisuje průběh projednávání zákona v parlamentu a jeho vliv na rozvoj veřejných knihoven v období mezi dvěma válkami. První hodnocení zákona proběhlo na mezinárodní konferenci knihovníků roku 1926 v Praze a v odborném tisku k 10. a 20. výročí zákona....

Českojazyčné modlitební knihy 18. století tištěné antikvou a počátky tohoto tiskového písma v českém knihtisku

David Mach

Resumé: Příspěvek představuje skupinu obsahově a formátově podobných českojazyčných modlitebních knih, které byly vydány v průběhu 18. či na začátku 19. století a které nebyly tištěny tehdy běžným novogotickým tiskovým písmem, ale pro češtinu poměrně nezvyklou antikvou. V článku jsou uvedeny základní bibliografické údaje, analyzována textová sazba a rekonstruováno historické pozadí vzniku každé knihy. Pozornost je věnována problematice grafického zachycení diakritiky u českých vokálů a konsonantů. Autor se také zamýšlí nad celkovým významem těchto antikvových modlitebních knih pro tuzemský knihtisk a čtenářskou obec. Kromě toho jsou stručně zmíněny i další příležitostné pokusy domácích tiskařů o aplikaci antikvy do českojazyčných tištěných textů. V rámci studie se podařilo shromáždit a popsat několik dosud zcela neznámých nebo unikátně dochovaných tisků. Nově získané informace rozšiřují naše poznatky o použití antikvy v českojazyčné tištěné produkci před obrozeneckými typografickými a pravopisnými reformami....

Knihovny a informace doma a ve světě

Projekty rozvoje informační gramotnosti pro celoživotní učení

Pavlína Mazáčová

Resumé: Příspěvek prezentuje tři tuzemské projekty rozvoje informační gramotnosti, jeho cílem je ukázat směry, kterými se vzdělávání ke gramotnostem pro 21. století může ubírat. Jako první je představen projekt spolupráce učících knihovníků a učitelů na tvorbě edukačních programů pro žáky. Druhý projekt reflektuje aktuální potřebu propojení akademické teorie s žitou praxí, a to na funkčních platformách společenství praxe pro rozvoj informační gramotnost učitelů i žáků. Třetí projekt je studentský, vznikl na Masarykově univerzitě a zaměřuje se na online sebeřízené učení v informační gramotnosti teenagerů....

Metodologické aspekty testovania použiteľnosti mobilných interaktívnych máp pre účely orientácie v knižniciach

Andrea Hrčková

Resumé: Pre zabezpečenie jednoduchej orientácie v knižniciach sa používajú okrem značenia, umiestneného v priestore, aj rôzne druhy interiérových máp. Značenia a mapy sú súčasťou informačného a navigačného systému knižnice, ktorý zabraňuje, aby sa používateľ v priestore stratil, prípadne pociťoval negatívny emociálny stav a pochybnosti o svojich schopnostiach, v tejto oblasti nazývané aj knižničná úzkosť. Hlavne mladí používatelia sú zvyknutí na orientáciu v priestore prostredníctvom online máp, preto sme sa rozhodli zaoberať sa v príspevku ich tvorbou a testovaním ich použiteľnosti. Cieľom článku je identifikovať možné problémy v oblasti použiteľnosti interaktívnych máp, s ktorými sa môže používateľ stretnúť. Pre tento účel systematicky skúmame celý cyklus vývoja mapy knižnice od analýzy potrieb používateľov až po testovanie výsledného informačného produktu. Tento príspevok môže byť metodologickým návodom, ako navrhnúť a otestovať použiteľnosť digitálnej mapy pre potreby knižnice v prípade, že navrhuje mapu samostatne alebo ako súčasť mapy zriaďovateľa....

Recenze

DROBÍKOVÁ, Barbora et al. Teoretická východiska informační vědy: využití konceptuálního modelování v informační vědě. Vydání první. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2018. 136 stran. ISBN 978-80-246-3716-7.

Barbora Drobíková, Radka Římanová, Jiří Souček, Martin Souček, Dušan Katuščák

VÁVROVÁ, Petra, ed. a Magda SOUČKOVÁ, ed. Konzervace a restaurování novodobých knihovních fondů. 1. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky, 2017. 283 stran. ISBN 978-80-7050-696-7.

Petra Vávrová, Magda Součková, Michal Ďurovič

Novinky zahraniční knihovnické literatury

Novinky zahraniční knihovnické literatury 2018/2

Anna Machová

Vyhledávání

CELOSTÁTNÍ PRŮZKUM SPOLUPRÁCE KNIHOVEN A ŠKOL V OBLASTI VZDĚLÁVÁNÍ
Pro koho: pro všechny typy knihoven
Dotazník
Prosíme o vyplnění: do 7. června 2019

Otevřené repozitáře 2019
Kdy: 28. a 29. května 2019
Kde: Aula VŠB-TUO, místnost NA3,
17. listopadu 2172/15, 708 00 Ostrava – Poruba
Téma: Od vizí k akčním plánům

10. valná hromada SKIP spojená s odbornou konferencí Architektura a výstavba knihoven
Kde: Obecní dům v Praze
Kdy: 13 – 14.6. 2019

Knihovny současnosti 2019
Termín: 10-12. 9. 2019
Místo: Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Časopis Knihovna: knihovnická revue je zařazen do prestižní databáze vědeckých časopisů The European Reference Index for the Humanities and the Social Sciences (ERIH PLUS)