Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2016 / 02 Historie a současnost Mapové indexy pro potřeby katalogizace mapových děl

Mapové indexy pro potřeby katalogizace mapových děl

Resumé: Při katalogizaci mapových děl tvořených dílčími mapovými listy je zásadní zohlednit při evidenci klad těchto listů pro snadnou identifikaci a především rychlé nalezení konkrétního mapového listu. Variantu nebo způsob, jak jsou jednotlivé mapové listy označeny v rámci celého díla, nazýváme mapovým indexem. Článek popisuje existující přístupy ke konstrukci mapových indexů a na zvolených příkladech ilustruje, jak listy v kladu identifikovat. Cílem tohoto článku tak je popsat nejrůznější varianty mapových indexů, se kterými se lze setkat, a současně tak i upozornit na úskalí, která jejich využití pro katalogizaci mapových děl přináší.


Klíčová slova: mapový index, klad mapových listů, katalogizace

Summary: Taking the map sheet system into account is the crucial aspect for simple identification and fast finding of the specific map sheet during the cataloguing of map series spread over several partial map sheets. The map sheet system and the method of the individual map sheets distribution is called map index. This paper describes existing approaches to the map indexes and based on the examples illustrates how to identify an individual map sheet in the whole system. The goal of this paper is to describes various known approaches of the map indexes as well as point out the problems of their usage for map series cataloguing.

Keywords: map index, map sheet system, cataloguing

Mgr. Jan Russnák, Z. Stachoň / Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, 61137 Brno

1 Úvod

Katalogizace kartografických produktů se s narůstajícím počtem digitalizovaných map, atlasů, glóbů apod. stává stále důležitější. Speciální případ představují mapy vyskytující se ve variantě zvláštního mapového listu, ale náležející do komplexního mapového díla, většinou souvisle pokrývajícího určité území. V tomto případě je nutné zajistit souvislost s daným dílem v metadatovém záznamu a tím umožnit efektivní využití konkrétního mapového listu. Obsahem článku je popis související terminologie a ilustrace vybraných příkladů existujících přístupů a variant kladů listů.

2 Základní terminologie

V následujících kapitolách jsou používány termíny, jejichž vysvětlení je nezbytné pro správné porozumění celé problematice využití mapových indexů ke katalogizaci mapových děl. Většina těchto definic vychází z Terminologického slovníku zeměměřictví a katastru nemovitostí zpracovaného Terminologickou komisí Českého úřadu zeměměřického a katastrálního dostupného online.

2.1 Mapa

„Zmenšený generalizovaný konvenční obraz Země, kosmu, kosmických těles nebo jejich částí převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografických zobrazení), ukazující prostřednictvím metod kartografického znázorňování polohu, stav a vztahy přírodních, sociálně-ekonomických a technických objektů a jevů.“ (Terminologická komise, 2015).

2.2 Mapové dílo

„Souhrn mapových listů, které pokrývají souvisle území, jehož zobrazení v daném měřítku není možné na jedné mapě; mapové dílo má jednotný klad mapových listů, systematické označení mapových listů, jednotné mapové značky, jednotné kartografické zobrazení a zpravidla jednotné měřítko.“ (Terminologická komise, 2015). V anglicky psané literatuře se používá termín „map series“.

2.3 Mapový list

„Samostatná jednotka mapového díla vyhotoveného obvykle v souvislém kladu listů.“ (Terminologická komise, 2015). V anglicky psané literatuře se používá termín „map sheet“.

2.4 Klad mapových listů

„Způsob rozdělení a uspořádání souvislého mapového díla na jednotlivé mapové listy.“ (Terminologická komise, 2015). V anglicky psané literatuře pravděpodobně neexistuje ustálené synonymum.

2.5 Měřítko mapy

„Poměr zmenšení nezkreslené délky v mapě k odpovídající délce ve skutečnosti; označuje se výrazem 1 : M, kde M je měřítkové číslo.“ (Terminologická komise, 2015).

2.6 Kartografické zobrazení

1: „Matematicky definované vztahy mezi identickými body na dvou referenčních plochách nebo na referenční a zobrazovací ploše.“

2: „Konverze souřadnic z elipsoidického souřadnicového systému do roviny.“

(Terminologická komise, 2015).

2.7 Metadata

„Data popisující a dokumentující data. Data o datech nebo datových sadách, tedy množina informací popisujících daná data.“ (Charvát a kol., 2007).

3 Mapové indexy

Mapovým indexem popř. indexem mapového díla je zpravidla myšlen  systém identifikace dílčích mapových listů v rámci celého mapového díla a současně i způsob prostorového rozmístění jednotlivých mapových listů tvořících celé mapové dílo. V rámci celého mapového díla jsou jednotlivé mapové listy označeny unikátním identifikátorem, který je v praxi nositelem dvou klíčových informací. Jsou jimi zmíněné nezaměnitelné označení každého mapového listu a současně informace o prostorovém umístění listu v rámci celého mapového díla. K tomu je samozřejmě nutná znalost použitého způsobu kladu listů v celém mapovém díle. V případě existence celé mapové sbírky tak využití mapových indexů umožňuje a usnadňuje dohledání konkrétního mapového listu daného mapového díla.

V minulosti se používalo několika způsobů identifikace dílčích mapových listů. Byly jimi prosté číslování, užití písmen nebo objektů na mapovém listu, zpravidla největšího města. Zároveň se využívalo i přístupu souřadnicového označení dle sloupců a řádků v kladu mapových listů nebo i geografických souřadnic. S ohledem na výhody a nevýhody jednotlivých přístupů byly tyto ještě často navzájem kombinovány. Současně se lze setkat i s variantou, kdy došlo ke změně indexování u již vydaného díla. Takovým příkladem je rakouská Spezialkarte 1:75 000 (na obrázku 6). Původní varianta kombinace arabských a římských číslic byla nahrazena čtyřčíslím arabských číslic. Obsah mapových listů zůstal přitom nezměněn. K těmto změnám docházelo nejčastěji z důvodu rozšíření mapového díla o další listy, kdy původní index rozšířenému vydání již nevyhovoval. Příčinou této situace byla zpravidla změna území. Přestože jsou mapové listy často pojmenovány podle názvu největšího města, měly by být klíčovým údajem pro identifikaci mapového listu jeho souřadnice, a to právě v důsledku politických změn  , úpravy státních hranic nebo upraveného názvosloví. Název největšího města, přestože označuje celý list, se pak stává při katalogizaci jen vlastností daného listu. Pro digitalizaci a katalogizaci mapových děl je současně klíčové, zda dochází k evidenci dílčích mapových listů jako samostatných map nebo zda se do databáze eviduje celé dílo v sadě, kdy je varianta vyhledání jednotlivého listu ještě podstatnější.

V následujících podkapitolách jsou na konkrétních příkladech uvedeny výše naznačené přístupy k indexaci mapových listů.

3.1 Číslování mapových listů

Nejjednodušší variantou je prosté očíslování jednotlivých mapových listů, které nezohledňuje jejich pozici v celkovém kladu mapového díla. Takto byly očíslovány např. mapové listy během prvního vojenského (josefského) mapování Rakouska-Uherska v roce 1764. Tento způsob je uveden na obrázku 1. Jak bylo uvedeno, tato metoda nereflektuje pozici mapového listu v rámci kladu.

obrazek1a.png

Obr. 1 Klad listů I. vojenského (josefského) mapování započatého v roce 1764 (Laboratoř geoinformatiky, Univerzita J. E. Purkyně, 2014)

Během tohoto mapování byly jednotlivé listy číslovány postupně zleva doprava a shora dolů. Obrázek 1 zvýrazňuje mapový list číslo 1 v severozápadní části Šluknovského výběžku a mapový list 107 s hlavním městem Prahou. Obrázek 2 pak ukazuje spíše zpřeházené číslování na první vojenské mapě Anglie a Walesu v měřítku 1:63 600, která vycházela od roku 1805. Přesto lze nalézt dílčí posloupnosti, avšak ve srovnání s I. vojenským mapováním celková posloupnost schází. Na obrázku 2 jsou zvýrazněny listy 7, 1 a 2, které jsou v kladu seřazeny za sebou právě v tomto pořadí.

obrazek2a.png

Obr. 2 Klad listů vojenských map Anglie a Walesu v měřítku 1:63 600 vydávaných postupně v letech 1805–1870 (David Rumsey Map Collection, 2014)

Pouze očíslované mapové listy obsahuje i mapa severozápadních Himalájí z roku 1876 (obrázek 3). Zde jsou však již při tvorbě kladu zohledněny poledníky a rovnoběžky. Obrázek 3 zvýrazňuje mapový list 8 z této mapy.

obrazek3a.png

Obr. 3. Klad listů mapy severozápadních Himalájí odpovídající zeměpisné síti (Survey Of India Report Maps, 2014)

3.2 Klad listů rozdělen na řádky a sloupce

Již byl zmíněn přístup souřadnicového rozdělení kladu mapových listů na sloupce a řádky. Ty lze označovat hned několika způsoby, jako je využití arabských či římských číslic nebo písmen. Z označení by měla být patrná pozice v kladu.

3.2.1 Kombinace arabských a římských číslic

Oproti I. vojenskému (josefskému) mapování, kdy bylo využito číslování mapových listů, u II. vojenského (Františkova) mapování Moravy z let 1836–1852 byl již klad mapových listů rozdělen na řádky a sloupce, přičemž řádky jsou označeny arabskými a sloupce římskými číslicemi (obrázek 4). Klad zároveň zohledňuje pozici listu vzhledem ke středovému poledníku (zvýrazněno na obrázku 4 červeně). Od tohoto poledníku jsou mapové listy nacházející se v kladu na jednom řádku při stejné vzdálenosti na východ i západ od středového poledníku pojmenovány stejně  s rozdílem uvedení pozice na východě či západě. Tuto situaci ilustruje obrázek 4 zvýrazňující listy „W II 10“ a „O II 10“.

obrazek4a.png

Obr. 4. Klad listů II. vojenského (Františkova) mapování Moravy z let 1836-1852 (Laboratoř geoinformatiky, Univerzita J. E. Purkyně, 2014)

3.2.2 Kombinace číslic a písmen

Místo arabských a římských číslic lze kombinovat i písmena. Metodu kombinování číslic a písmen využívala pro pásy poledníků a rovnoběžek Mezinárodní mapa světa v měřítku 1:1 000 000. Nedokončený projekt plánoval takový klad, jehož listy byly označeny podle zeměpisné šířky pomocí písmen a podle poledníků pomocí číslic. Toto schéma ilustruje obrázek 5: písmena od A do V ve směru od rovníku k pólům, písmena N a S pro odlišení severní a jižní polokoule. Poledníkové pásy jsou pak po 6° označovány od 1 do 60 od poledníku 180° směrem od západu k východu. Poledník 0° Greenwich tak vychází na pás 30 a území České republiky leží na listech M-33 a M-34, resp. včetně severojižního rozlišení na listech NM33 a NM34. Jak lze vidět na detailu listu SH50 na obrázku 5, byly mapové listy pojmenovávány i podle nejvýznamnějšího sídla v daném listu. V tomto případě jde o město Perth. (Drápela et al).

Obr. 5. Klad listů Mezinárodní mapy světa v měřítku 1:1 000 000 (The Intergovernmental Committee on Surveying and Mapping’s, 2014)

3.2.3 Číselný kód – čtyřčíslí

Kromě kombinování různých označení pro sloupce a řádky bylo v minulosti již použito i tzv. přístupu shodného označení. Příkladem jsou arabské číslice pro oba směry, které pak společně tvoří unikátní označení. Nejčastěji se využívá čtyř číslic, kdy první dvě pozice vyjadřují sloupce a druhé dvě řádky.

Příkladem může být již jednou uvedená rakouská Spezialkarte 1:75 000 (viz obrázek 6), kdy vertikální pásy jsou číslovány od 43 do 77 a horizontální od 35 do 72. Daný mapový list je pak označen kombinací dvou dvojčíslí, tedy čtyřčíslím. Jak obrázek naznačuje, z klíče lze vyčíst potenciální označení i pro nevyužité mapové listy. Severozápadní roh by byl označen 3543. Okolí Brna pak leží na mapovém listu 4357.

obrazek6a.png

Obr. 6. Klad listů speciální mapy v měřítku 1:75000

3.3 Mapové listy pojmenované podle významného sídla

Poměrně prostou metodou je pojmenování podle obsahu, a sice podle největšího sídla. Jako ukázku lze uvést Skorowidz Map Operacyjnych v měřítku 1:300000 z roku 1922. Příklad tohoto kladu s vyznačenými listy „Ryga“ a „St. Petersburg“ je na obrázku 7.

obrazek7a.png

Obr. 7. Klad listů mapy Skorowidz Map Operacyjnych v měřítku 1:300000 z roku 1922 (Archiwum Map Wojskowego Instytutu Geograficznego, 1919-1939, 2014)

3.4 Klad listů podle poledníků a rovnoběžek

Mapa severozápadních Himalájí z roku 1876 na obrázku 3 pracuje s poledníky a rovnoběžkami, ale listy jednoduše čísluje. Mapy státu New York na obrázku 8 využívají ke kladu listů síť zeměpisných souřadnic a současně podle nich označují i mapové listy. Mapy v měřítku 1:250 000 (na obrázku 8 vlevo) pracují se sítí 1x2 stupně a v měřítku 1:100 000 se sítí 30x60 minut (na obrázku 8 vpravo). Označení mapového listu 40072-A1 (zvýrazněno na obrázku 8 vlevo) tak představuje v měřítku 1:250 000 mapu, jejíž jihovýchodní roh leží na souřadnicích 40° s. š. a 72° v. d. U map měřítka 1:100 000 se podle označení A1 nebo E1 rozlišuje, zda roh mapy leží na celém stupni s. š. nebo na polovině stupně. Mapový list 42073-A1 leží na 42. severní rovnoběžce, zatímco list 42073-E1 na 42,5° (zvýrazněno na obrázku 8 vpravo). Proto jsou všechny mapové listy mapy v měřítku 1:250 000 označovány A1. Toto označování je ještě navíc kombinováno s významným sídlem na listu. Viz obrázek 8.

obrazek8a.png

Obr. 8. Klad listů map státu New York v měřítku 1:250 000 a 1:100 000 (University at Buffalo, 2014)

3.5 Klad listů vybraných státních mapových děl

Jestliže nějaké mapové dílo vychází v různých měřítkových řadách, bývá zpravidla klad menších měřítek podrobněji členěn pro mapy větších měřítek. Tento systém současně zohledňuje i způsob označování mapových listů. Z listu většího měřítka tak lze zjistit i označení nadřazeného mapového listu menšího měřítka. Mapy větších měřítek vznikají čtvrcením popř. ještě detailnějším dělením mapových listů menších měřítek.

3.5.1 Klad listů Základních map České republiky středních měřítek

Příkladem výše popsané varianty rozdělování map menších měřítek na mapy větších měřítek jsou Základní mapy České republiky středních měřítek. Základní mapa České republiky v měřítku 1:200 000 (ZM 200) je základním státním mapovým dílem středního měřítka a zobrazuje území republiky souvisle na 18 mapových listech. Očíslování těchto 18 listů pochází ještě z doby Československa, kdy republiku tvořilo 47 mapových listů v síti pěti vrstev a osmi sloupců. Název mapového listu je dán i největším sídlem (podle počtu obyvatel). Čtvrcením listu ZM 200 tak vznikají 4 mapy v měřítku 1:100 000 (ZM 100). Při rozdělení např. listu 24 tak vznikají mapy 24-1, 24-2, 24-3, 24-4. Obdobně čtvrcením ZM 100 vznikají mapy ZM 50 označované na základě podobného principu, takže rozdělením mapového listu ZM 100 24-2 vznikají listy 24-21, 24-22, 24-23 a 24-24. Analogicky jsou pojmenovány listy mapy ZM 25, tedy 24-211, 24-212 apod. Klad listů mapy ZM 10 je pak odvozen rovněž z mapy ZM 50, která je rozdělena na 25 mapových listů ZM 10. Ty nesou označení 24-21-01, 24-21-02 atd. Princip kladu listů Základních map České republiky středních měřítek nastiňuje obrázek 9. (ČÚZK, 2014).

obrazek9a.jpg

Obr. 9. Klad a označování listů Základních map České republiky středních měřítek (ČÚZK, 2014)

3.5.2  Klad listů Vojenských topografických map ČR

Klad listů Vojenských topografických map ČR i jejich pojmenování jsou dány uvedenou Mezinárodní mapou světa v měřítku 1:1 000 000, kde Česká republika leží na listech M-33 a M-34. Z těchto listů jsou dále odvozeny (analogicky jako u Základní mapy ČR) další měřítkové řady. Čtvrcením M-33 a označením písmeny A až D vznikají 4 mapy v měřítku 1:500 000. List M-33 se zároveň dělí na 36 map v měřítku 1:200 000, které jsou označovány římskými číslicemi. M-33 současně tvoří 144 map v měřítku 1:100 000 identifikovaných arabskými číslicemi, které se dále čtvrtí na měřítko 1:50 000 označované A-D, to se opět dále čtvrtí na 1:25 000 označované a-d. Tento princip názorně vysvětluje obrázek 10. (Drápela et al).

obrazek10a.jpg

Obr. 10 Klad listů Vojenské topografické mapy (Drápela et al.)

4 Diskuse a závěr

Prezentovaná problematika je značně komplexní a překračuje rámec požadavků kladených na katalogizátora. Na základě tohoto faktu byl v rámci projektu NAKI vyvinut nástroj pro katalogizaci mapových děl. Nástroj umožňuje katalogizátorovi jednoduše vyplnit metadata katalogizovaného mapového listu podle předem připravené šablony a zkopírovat tato metadata pro další použití, např. pro knihovnický systém Aleph. Nástroj je dostupný na stránce http://mapseries.mzk.cz a obsahuje vybraná mapová díla Třetího vojenského mapování. Do nástroje je možné přidat libovolné další mapové dílo, takže nástroj bude prostřednictvím dalších mapových děl dále rozšiřován. Použití nástroje je detailně popsáno v Certifikované metodice pro tvorbu metadat pro indexy mapových děl (Stachoň et al, 2015).

Článek vznikl v rámci projektu TEMAP programu aplikovaného výzkumu a vývoje národní a kulturní identity NAKI – identifikační kód DF11P01OVV003. Poskytovatelem finančních prostředků je Ministerstvo kultury ČR.

Literatura

Archiwum Map Wojskowego Instytutu Geograficznego 1919–1939 (2014), dostupné online: http://www.mapywig.org/text_inserts/eIndex_Sheets.html.

STACHOŇ, Z., KOZEL, J., RUSSNÁK, J. (2015) Certifikovaná metodika pro tvorbu metadat pro indexy mapových děl.

Český úřad zeměměřický a katastrální. Dostupné online: http://www.cuzk.cz/.

David Rumsey Map Collection (2014). Index Map: Index to the Ordnance Survey of England and Wales, dostupné online: http://www.davidrumsey.com/luna/servlet/detail/RUMSEY~8~1~244652~5513977:Index-Map--Index-to-the-Ordnance-Su.

David Rumsey Map Collection (2014). Index Map: Outline Map of Trumbull County, O'., dostupné online: http://www.davidrumsey.com/luna/servlet/detail/RUMSEY~8~1~262608~5523890:Index-Map--Outline-Map-of-Trumbull-?sort=Pub_List_No_InitialSort&qvq=w4s:/what/Index+Map/when/1899;sort:Pub_List_No_InitialSort;lc:RUMSEY~8~1&mi=0&trs=1.

David Rumsey Map Collection (2014). Kinsman, Trumbull County, Ohio, dostupné online: http://www.davidrumsey.com/luna/servlet/detail/RUMSEY~8~1~262617~5523895:Kinsman,-Trumbull-County,-Ohio-?sort=Pub_List_No_InitialSort&qvq=q:%3D%22U.S.%2BAtlases%2BL5977.%22;sort:Pub_List_No_InitialSort;lc:RUMSEY~8~1&mi=8&trs=132.

DRÁPELA, M. V., STACHOŇ, Z., TAJOVSKÁ, K. Dějiny kartografie, multimediální učebnice, dostupné online http://oldgeogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/.

Mapová sbírka Geografického ústavu PřF MU (2014). Dostupné online: http://mapy.geogr.muni.cz/.

CHARVÁT K. a kol. (2007). Geografická data v informační společnosti, Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický, v.v.i., Zdiby,2007, publikace č. 43, 269 s., ISBN 978-80-85881-28-8.

Laboratoř geoinformatiky Univerzita J. E. Purkyně (2014), Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska, dostupné online: http:// http://oldmaps.geolab.cz/.

STACHOŇ Z., KOZEL, J., RUSSNÁK, J. Certifikovaná metodika pro tvorbu metadat pro indexy mapových děl, Geografický ústav MU, 2015, dostupné online http://invenio.nusl.cz/record/200402/files/nusl-200402_1.pdf.

Survey Of India Report Maps (2014), http://pahar.in/survey-of-india-report-maps/.

The Intergovernmental Committee on Surveying and Mapping’s (ICSM) (2014), Fundamentals of Mapping, dostupné online: http://www.icsm.gov.au/mapping/maps_topographic.html#imw.

University at Buffalo, Map Indexes & Finding Guides (2014), dostupné online: http://library.buffalo.edu/maps/findingmaps/map-indexes/.

Terminologická komise Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, (2015). Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí, dostupné online https://www.vugtk.cz/slovnik/.

01.03.2017




Vyhledávání
Proměny Klementina ve fotografiích

Termín: od 5. 8. 2024

Místo: Hala služeb, Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1

Vybrané fotografie zachycují podobu Klementina od konce 19. století do cca poloviny 20. století. Vyprávějí dávno zapomenuté příběhy, připomínají místa, která zanikla nebo v souvislosti s přestavbou Klementina pro potřeby tehdejší Veřejné a universitní knihovny změnila svou podobu.

Výstava Bibliotheca Atronomica

Termín: 18. 10. - 18. 12. 2024

Místo: Galerie Klementinum, výstavní sál

ba2024_vystava.png

Týden pro digitální Česko

Termín: 18. 11. - 24. 11. 2024

více informací o akci

tdč-black-transparent.png

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě

Termín: 27. - 28. 11. 2024

Místo: Národní archiv v Praze, Archivní 4, Praha 4 Chodovec

Zájemci o přednesení odborných příspěvků mohou své příspěvky (název příspěvku, stručná anotace) ohlásit do 30. 9. 2024 na adresau vit.richter@nkp.cz

více informací

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text