Klíčová slova: odměny autorům, veřejné knihovny, mezinárodní srovnání

Summary: This paper focuses on comparison of public lending right as it is implemented in various countries. Thirty countries including the Czech Republic are included in the comparison. First of all, individual countries are described from a demographic and economic perspective. Then the paper presents selected indicators related to public libraries and publishing industry in individual countries. These data are subsequently used to interpret public lending right implementation.

Keywords: public lending right, public libraries, international comparison

PhDr. Linda Jansová, Ph.D., Národní knihovna České republiky, Knihovnický institut, e-mail: linda.jansova@nkp.cz

Úvod

Problematice práva autorů na odměnu za půjčování jejich děl veřejnosti prostřednictvím knihoven² (public lending right, PLR³), tj. jednomu z typů tzv. náhradních odměn, byla v českém prostředí pozornost věnována již v minulých letech, viz např. příspěvek Z. Matušíka věnovaný přednášce J. Parkera o tomto právu na veletrhu Svět knihy 2005⁴ či text O právu veřejného půjčování vydaný v roce 2006 v časopise Knihovna plus⁵. Zájem o problematiku souvisí i se skutečností, že právem autorů na odměnu za půjčování se zabývá i evropská legislativa, konkrétně směrnice 92/100/EEC⁶ a nověji pak směrnice 2006/115/EC⁷ , jejichž cíle musí pochopitelně plnit i Česká republika.

V souvislosti s připravovanou novelizací autorského zákona v České republice je užitečné tuto problematiku připomenout, a to především z mezinárodní perspektivy, neboť praxe některých zahraničních zemí může být v některých ohledech inspirativní i pro Českou republiku.

Vzhledem ke skutečnosti, že údaje o systémech odměňování autorů za půjčování děl v knihovnách v různých zemích jsou relativně obtížně dostupné, byl vytvořen web PLR International ⁸ , na kterém mají správci systémů v jednotlivých zemích možnost uvádět ve strukturované i nestrukturované podobě aktuální údaje o svých systémech. Právě údaje z webu PLR International posloužily jako základ pro zpracování této studie. Konkrétně jsou do této studie zahrnuty pouze země, o kterých jsou uvedena data v sekci Established PLR Schemes na webu PLR International ⁹ . Celkem se jedná o 33 zemí (včetně České republiky¹⁰ ), resp. o 30 zemí, neboť ve třech zemích (na Kypru, v Lichtenštejnsku a v Polsku) reálně systém vyplácení odměn za půjčování zaveden není. Ve vzorku je zastoupeno 26 evropských zemí a čtyři mimoevropské země (Austrálie, Izrael, Kanada a Nový Zéland).

Vzhledem ke skutečnosti, že při přípravě této studie byla použita řada různých zdrojů dat, je dále v textu vždy upřesněno, které zdroje byly k získání konkrétních dat použity, popř. zda jsou pro daný účel dostatečně spolehlivé. Pokud se týká dat získaných z webu PLR International¹¹ , byly vždy upřednostněny údaje uváděné přímo na stránkách jednotlivých zemí. V některých případech se příslušné údaje nepodařilo zjistit (v takových případech je o daném údaji uvedeno, že není k dispozici).

Údaje o České republice jsou z důvodu možnosti rychlé orientace uvedeny se světle šedým podbarvením. Údaje v jednotlivých tabulkách jsou seřazeny sestupně podle údajů ve sloupci s číselnými hodnotami ukazatelů. V případě, že se v tabulce číselné hodnoty nenacházejí, je upřednostněno abecední řazení podle zemí.

Text je členěn do čtyř základních částí – v první části jsou uvedeny počet obyvatel a hrubý domácí produkt na obyvatele jako dva základní parametry dané země, ve druhé části následují základní údaje o veřejných knihovnách, ve třetí části údaje o nakladatelském sektoru a konečně ve čtvrté části údaje o odměňování autorů za půjčování jejich děl veřejnosti.

Základní údaje o jednotlivých zemích

Počet obyvatel

Počet obyvatel v jednotlivých zemích je uveden v tab. 1

Tab. 1 Počet obyvatel v jednotlivých zemích

Zemí s nejvyšším počtem obyvatel je Německo (téměř 81 milionů obyvatel), naopak zemí s nejnižším počtem obyvatel jsou Faerské ostrovy (necelých 50 tisíc obyvatel). Česká republika se se svými více než 10,6 miliony obyvatel nachází na 9. místě.

Údaj o počtu obyvatel je dostupný pro všechny země z vybraného vzorku, tj. pro všech 30 zemí.

Zdrojem dat je World Factbook ¹² , konkrétně porovnání odhadu počtu obyvatel jednotlivých zemí vztahujícího se k červenci 2014 .

Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele

HDP jednotlivých zemí v přepočtu na jednoho obyvatele je k dispozici v tab. 2

Tab. 2 HDP na obyvatele v jednotlivých zemích

Zemí s nejvyšším HDP na obyvatele je Lucembursko (v přepočtu téměř 2,3 milionu Kč), naopak zemí s nejnižším HDP na obyvatele je Chorvatsko (v přepočtu pouze přes půl milionu Kč). Česká republika se se svými více než 700 tisíci Kč nachází až na 24. místě.

Údaj o HDP na obyvatele je dostupný pro všechny země z vybraného vzorku, tj. pro všech 30 zemí.

Zdrojem dat je World Factbook¹⁴ , konkrétně porovnání odhadu HDP jednotlivých zemí v přepočtu na obyvatele vztahující se k roku 2014¹⁵ . V tomto zdroji jsou částky uváděny v amerických dolarech, přepočet na české koruny byl proveden podle kurzu uvedeného v kurzovním lístku České národní banky ze 7. 8. 2015¹⁶ . (Kurz platný v tento den byl použit i pro přepočty všech ostatních částek v cizích měnách.)

Základní údaje o veřejných knihovnách v jednotlivých zemích

Počet knihoven

Počet veřejných knihoven v jednotlivých zemích je k dispozici v tab.  3

Tab. 3 Počet veřejných knihoven

Nejvíce veřejných knihoven se nachází v Německu (8 195 knihoven), nejméně pak na Faerských ostrovech (jedna knihovna). Česká republika se se svými více než pěti tisíci knihovnami nachází na 3. místě.

Údaj o počtu veřejných knihoven je dostupný pro všechny země z vybraného vzorku, tj. pro všech 30 zemí.

Hlavním zdrojem dat jsou statistiky o knihovnách zpracované OCLC¹⁷ . Statistiky OCLC jsou však samy zpracovávány z různých zdrojů, přičemž v některých případech je jako zdroj využíván Světový průvodce po knihovnách (World Guide to Libraries), do něhož jsou však začleňovány pouze knihovny s alespoň padesáti tisíci svazků ve fondu 18 . Je zřejmé, že řada veřejných knihoven takto rozsáhlým knihovním fondem nedisponuje, proto byly v případech, kdy byl jako zdroj dat použitých ve statistikách OCLC uveden právě Světový průvodce po knihovnách, dohledány počty veřejných knihoven z jiných zdrojů.

Konkrétně se jednalo o:

• Spojené království (ve Světovém průvodci po knihovnách je zařazeno 184 knihoven, podle statistik zpracovaných Univerzitou v Loughborough ¹⁹ se však ve Spojeném království nachází celkem 4 145 veřejných knihoven),
• Dánsko (ve Světovém průvodci po knihovnách je zařazeno 123 knihoven, podle statistické mapy EBLIDA²⁰ se však v Dánsku nachází celkem 544 veřejných knihoven).

V případě Faerských ostrovů je ponechán počet veřejných knihoven převzatý ze Světového průvodce po knihovnách, neboť přesnější počet se nepodařilo dohledat. Jedná se však o velmi malou zemi, v níž se počet veřejných knihoven pravděpodobně bude pohybovat v jednotkách, max. desítkách, proto v tomto případě nedostupnost dat nehraje zásadní roli.

Počet svazků

Počet svazků ve veřejných knihovnách v jednotlivých zemích je k dispozici v tab. 4

Tab. 4 Počet svazků ve veřejných knihovnách

Zemí s nejvyšším počtem svazků ve veřejných knihovnách (téměř 170 milionů svazků) je Francie, naopak zemí s nejnižším počtem svazků ve veřejných knihovnách jsou Faerské ostrovy (přes 74 tisíc). Česká republika se se svými více než 57 miliony svazky nachází na 6. místě.

Údaj o počtu svazků je dostupný pro všechny země z vybraného vzorku, tj. pro všech 30 zemí.

Jako zdroj dat byly použity statistiky OCLC²¹ , v sedmi případech (konkrétně u Belgie, Faerských ostrovů, Itálie, Izraele, Maďarska, Malty a Norska) však OCLC jako svůj zdroj využilo Světového průvodce po knihovnách. Jestliže tento průvodce zahrnuje pouze údaje o knihovnách s alespoň 50 tisíci svazky, pak je zřejmé, že skutečný počet svazků ve veřejných knihovnách v těchto sedmi zemích bude vyšší.

Počet uživatelů

Počet veřejných knihoven v jednotlivých zemích je k dispozici v tab. 5

Tab. 5 Počet uživatelů veřejných knihoven

Zemí s nejvyšším počtem uživatelů je Spojené království (téměř 36 milionů), naopak nejméně uživatelů je v Lucembursku (pouze přes 30 tisíc). Česká republika se se svými více než 1,4 milionu uživatelů nachází na 14. místě.

Údaj o počtu uživatelů je dostupný pro 28 z 30 zemí, tj. pro 93 % zemí ze vzorku (údaj není dostupný pouze pro Faerské ostrovy a Grónsko).

Jako zdroj dat o počtu uživatelů byly použity statistiky OCLC²² (v tomto případě nebyl zdrojem dat pro statistiky OCLC Světový průvodce po knihovnách, neboť údaje o počtu uživatelů v jednotlivých knihovnách se v něm nenacházejí).

Počet výpůjček

Počet výpůjček v jednotlivých zemích je k dispozici v tab. 6

Tab. 6 Počet výpůjček

Zemí s nejvyšším počtem výpůjček je Kanada (přes 890 milionů výpůjček), naopak zemí s nejnižším počtem výpůjček (190 tisíc) jsou Faerské ostrovy. Česká republika se se svými cca 50 miliony výpůjček nachází na 12. místě.

Údaj o počtu výpůjček je dostupný pro všechny země z vybraného vzorku, tj. pro všech 30 zemí.

Jako zdroje údajů byly použity:

• statistická mapa EBLIDA²³ (v případě Dánska, Finska, Francie, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Německa, Norska, Rakouska, Spojeného království, Španělska a Švédska),
• statistiky UNESCO²⁴ (v případě Belgie, Estonska, Itálie, Lucemburska a Slovinska),
• údaje z webu PLR International²⁵ (v případě České republiky, Irska, Malty a Nizozemska),
• údaje ze Severské statistické ročenky 2014²⁶ (v případě Faerských ostrovů, Grónska a Islandu),
• údaje ze Statistické zprávy o australských veřejných knihovnách za roky 2012 až 2013²⁷ (v případě Austrálie),
• údaje z článku Knihovny a knihovnictví v Izraeli²⁸ (v případě Izraele),
• údaje ze statistického průzkumu o veřejných knihovnách v Kanadě a Spojených státech amerických vztahujícího se k roku 2012 ²⁹ (v případě Kanady),
• údaje Sdružení novozélandských veřejných knihoven za období od července 2012 do června 2013 ³⁰ (v případě Nového Zélandu).

Pokud se týká let, k němž se statistické údaje vztahují, byly vždy upřednostněny nejnovější dostupné údaje. V případě statistik UNESCO se ovšem i tak jedná o starší období (údaje z let 1996 až 2000). V případě údajů ze Severské statistické ročenky 2014 se jedná pouze o přibližné údaje zjištěné z grafického znázornění počtu výpůjček na obyvatele (údaj o počtu výpůjček na obyvatele byl následně vynásoben počtem obyvatel, aby byl získán počet výpůjček vztahující se k celé zemi).

Dále je třeba poznamenat, že ve všech případech nemusí být samotná výpůjčka definována stejně. Ani na webu PLR International³¹ není této otázce věnována přílišná pozornost, pouze v textu věnovaném Nizozemsku je zmíněno, že probíhá diskuse o tom, zda prodloužení počítat jako výpůjčky či nikoliv ³² . Pokud bychom předpokládali, že se knihovny, zpracovatelé statistik a správci systému PLR řídí mezinárodní normou pro statistiky v knihovnách (ISO 2789³³ ), prodloužení by do výpůjček nebyla zahrnována. Tento předpoklad však nemusí souhlasit se skutečností.

Počet výpůjček na obyvatele

Počet výpůjček na obyvatele za rok je uveden v tab. 7

Tab. 7 Počet výpůjček na obyvatele za rok

Zemí s nejvyšším počtem výpůjček na obyvatele je Kanada (25,6 výpůjčky), naopak s nejmenším počtem výpůjček na obyvatele (0,47 výpůjčky) se setkáváme v případě Malty. Česká republika se se svými necelými pěti výpůjčkami na obyvatele nachází na 15. místě.

Počet výpůjček na obyvatele (zaokrouhlený na dvě desetinná místa) byl získán jako podíl počtu výpůjček za rok a počtu obyvatel, jako zdroje dat tedy posloužily právě tyto údaje. Díky skutečnosti, že údaje o počtu obyvatel a o počtu výpůjček jsou k dispozici pro celý vzorek zemí, je i tento údaj dostupný pro všech 30 zemí.

Základní údaje o nakladatelském sektoru v jednotlivých zemích

Počet aktivních nakladatelů

Počet aktivních nakladatelů je k dispozici v tab. 8

Tab. 8 Počet aktivních nakladatelů

Nejvyšší počet aktivních nakladatelů se nachází ve Spojeném království (téměř 94 tisíc nakladatelů), nejméně naopak v Grónsku (130 nakladatelů). Česká republika se se svými více než pěti tisíci nakladateli nachází na 19. místě.

Údaj o počtu nakladatelů je dostupný pro celý vzorek zemí, tj. pro všech 30 zemí.

Jako zdroj dat posloužil registr nakladatelů systému ISBN³⁴ .

Počet obyvatel na nakladatele

Počet obyvatel, na které v dané zemi připadá jeden nakladatel, je k dispozici v tab. 9

Tab. 9 Počet obyvatel, na které připadá jeden nakladatel

Nejvyšší počet obyvatel, na které připadá jeden nakladatel, je v Izraeli, kde jeden nakladatel připadá na téměř 2 900 obyvatel, naopak nejnižší počet obyvatel na nakladatele je na Islandu (necelých 120). Česká republika je se svými více než 2 000 obyvateli na nakladateli na třetím místě.

Údaje o počtu obyvatel na nakladatele jsou vzhledem ke stoprocentní dostupnosti zdrojových dat, tj. počtu obyvatel a počtu nakladatelů, k dispozici pro celý vzorek zemí.

Jako zdroje dat byly použity zdroje uvedené u počtu obyvatel a počtu aktivních nakladatelů.

Počet vydaných titulů knih za rok

Počet vydaných titulů knih za rok je k dispozici v tab. 10

Tab. 10 Počet vydaných titulů knih za rok

Nejvíce titulů knih ročně vychází ve Spojeném království (184 tisíc titulů), nejméně na Maltě (přes 400 titulů). Česká republika se se svými přibližně 16 600 tituly nachází na 8. místě.

Údaje o počtu vydávaných knih jsou dostupné u celkem 23 zemí, tj. u 77 % zemí ze vzorku.

Za spolehlivé lze označit údaje získané z výroční zprávy Mezinárodního sdružení nakladatelů za rok 2014³⁵ . Jedná se o údaje o počtu vydaných knih v Austrálii, České republice, Finsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Německu, na Novém Zélandu, v Norsku, Rakousku, Slovinsku, Španělsku a Spojeném království (údaje o třinácti zemích, tj. o 43 % zemí ze vzorku).

Za méně spolehlivé pak lze označit údaje převzaté z Wikipedie³⁶ . Z tohoto zdroje byly převzaty údaje o počtu vydaných knih v Belgii, Dánsku, na Islandu, v Izraeli, Kanadě, na Maltě, v Lotyšsku, Lucembursku, Nizozemsku, na Slovensku a ve Švédsku (údaje o jedenácti zemích, tj. o 37 % zemí ze vzorku ).

V šesti případech (konkrétně se jednalo o Estonsko, Faerské ostrovy, Grónsko, Chorvatsko, Irsko a Litvu), tj. u 20 % zemí ze vzorku, údaje nebyly dostupné.

Počet obyvatel na vydaný titul

Počet obyvatel na vydaný titul je k dispozici v tab. 11

Tab. 11 Počet obyvatel na vydaný titul

Nejvíce obyvatel na vydaný titul připadá ve Švédsku (téměř 2 400), nejméně naopak na Islandu (pouze přes 200). Česká republika se se svými 640 obyvateli na vydaný titul nachází na 17. místě.

Údaje jsou dostupné pro 24 zemí z 30, tj. pro 80 % zemí ze vzorku.

Jako zdroje dat byly použity zdroje uvedené u počtu obyvatel a počtu vydaných titulů knih za rok.

Odměny autorům za půjčování jejich děl veřejnosti

Celková částka za výpůjčky za rok

Celková částka vyplácená za výpůjčky za rok je k dispozici v tab. 12

Tab. 12 Celková částka vyplácená za rok za výpůjčky

Zemí s nejvyšší celkovou částkou za výpůjčky za rok je Dánsko (v přepočtu téměř 542 milionů Kč), naopak zemí s nejnižší částkou je Lucembursko (necelých 590 tisíc Kč). Česká republika se se svými necelými 14 miliony nachází na 15. místě.

Údaje byly celkem dostupné u 25 zemí, tj. u 83 % zemí ze vzorku.

Zdrojem údajů se stal web PLR International³⁷ .

S ohledem na Českou republiku je ještě třeba upřesnit, že uvedená částka je bez DPH a jedná se pouze o částku rozdělovanou agenturou DILIA (bez DPH), která ve skutečnosti pokrývá 75 % celkové částky (zbylých 25 % připadá OOA-S, z.s.). Za rok 2014 činila celková částka 20 351 553,5 Kč bez DPH a 24 625 379,74 Kč s DPH ³⁸ .

Celková částka za výpůjčky v poměru k HDP na obyvatele

Celková částka za výpůjčky v poměru k HDP na obyvatele je uvedena v tab. 13

Tab. 13 Celková částka za výpůjčky v poměru k HDP na obyvatele

Číslo v pravém sloupci tabulky udává, kolikrát je celková částka vynakládaná na odměňování za výpůjčky vyšší než HDP v přepočtu na obyvatele, tj. zjednodušeně výkon hospodářství v přepočtu na obyvatele. Zemí s nejvyšší hodnotou je Dánsko (přes 495), naopak s nejnižší hodnotou se setkáme u Lucemburska (necelých 0,3). V České republice hodnota odpovídá téměř dvacetinásobku HDP na obyvatele, což naši zemi řadí na 15. místo.

Údaj je k dispozici u 27 zemí, tj. u 90 % zemí ze vzorku. U tří zemí (10 % ze vzorku; konkrétně se jedná o Grónsko, Itálii a Izrael) hodnotu nebylo možné vypočítat, neboť není k dispozici celková částka vynakládaná na odměňování za výpůjčky.

Jako zdroje dat byly použity zdroje uvedené u celkové částky vynakládané na odměňování za výpůjčky a u HDP na obyvatele.

Způsoby výpočtu odměn

Způsoby výpočtu odměn jsou k dispozici v tab. 14

Tab. 14 Způsoby výpočtu odměn

Ve vzorku zemí jsou uplatňovány čtyři hlavní způsoby výpočtu odměn:

• počet výpůjček (18 zemí, tj. 60 % z celkového počtu),
• počet výtisků (šest zemí, tj. 20 % z celkového počtu),
• systém dotací (jedna země, tj. 3 % z celkového počtu),
• kombinace kritérií (pět zemí, tj. 17 % z celkového počtu).

Česká republika patří mezi země, ve kterých jsou odměny stanovovány na základě počtu výpůjček.

Údaje jsou dostupné pro všech 30 zemí ze vzorku.

Jako zdroj údajů byl použit web PLR International³⁹ .

Stanovená částka, od které se odvíjejí výpočty odměn

Přehled stanovených částek, od kterých se odvíjejí výpočty odměn, je k dispozici v tab. 15

Tab. 15 Stanovená částka, od které se odvíjejí výpočty odměn

Údaj je v různé míře spolehlivosti dostupný pro všechny země ze vzorku. V 17 zemích (v 57 % zemí ze vzorku) je stanovována konkrétní celková částka (na daný rok či delší období), z toho ve dvou případech (v 7 % zemí z celého vzorku)  je dána jako určité procento z výdajů knihoven na akvizici. V dalších třech zemích (v 10 % zemí ze vzorku) nebylo možné z popisu systému odměňování autorů přesně určit, zda je stanovena konkrétní celková částka, s ohledem na kontext se však tato možnost jeví jako pravděpodobná. Ve čtyřech zemích (včetně České republiky), tj. v 13 % zemí ze vzorku, není stanovena konkrétní celková částka, ale je stanovena částka za výpůjčku. V jedné z dalších zemí (konkrétně v Nizozemsku), tj. ve 3 % zemích ze vzorku, je také pravděpodobně spíše stanovena částka za výpůjčku, neboť platby v této zemi neprobíhají centrálně. V pěti dalších zemích, tj. v 17 % zemí ze vzorku, jsou stanoveny jiné částky (např. za výtisk).

Jako zdroj údajů byl použit web PLR International⁴⁰ .

Uváděná cena za jednu výpůjčku

Ceny výpůjček, které přímo uvádějí jednotlivé země, jsou k dispozici v tab. 16

Tab. 16 Uváděná cena za jednu výpůjčku

S nejvyšší uváděnou cenou za výpůjčku se setkáváme v Lucembursku (v přepočtu 54,05 Kč), s nejnižší cenou naopak na Slovensku (27 haléřů). Druhá nejnižší cena je cena vztahující se k České republice (konkrétně 50 haléřů).

Celkem je údaj dostupný u osmi zemí (27 % ze vzorku). V devíti zemích (30 % ze vzorku) se ovšem odměny nepočítají na základě výpůjček, u dvou dalších zemí (7 % ze vzorku) tvoří počet výpůjček pouze jedno z dílčích kritérií výpočtu odměn a konečně v jedenácti zemích (37 % ze vzorku) je výpočet odměn založen na počtu výpůjček, ovšem částka za jednu výpůjčku nebyla uvedena.

Vrátíme-li se k osmi zemím, u kterých je údaj dostupný, můžeme doplnit, že kombinací údajů z tab.  Tab.a tab.  Tab. lze zjistit, že pouze u čtyř zemí (konkrétně v Belgii, České republice, Lucembursku a na Slovensku) je skutečně stanovena cena za jednu výpůjčku. Ve zbylých čtyřech zemích (tj. ve Finsku, Irsku, Slovinsku a Spojeném království) je naopak stanovena celková částka na odměny, cena za jednu výpůjčku je tudíž získávána výpočtem.

Jako zdroj dat uvedených v tab.  Tab. byl využit web PLR International ⁴¹

Hypotetická cena za jednu výpůjčku vypočtená z dat

Hypotetická cena za jednu výpůjčku vypočtená z dat je k dispozici v tab.  17

Tab. 17 Hypotetická cena za jednu výpůjčku

Hypotetická cena za jednu výpůjčku byla spočítána jako podíl celkové částky vynakládané v daných zemích na odměny za půjčování a počtu výpůjček. Cena byla vypočítána u 27 zemí, tj. u 90 % zemí ze vzorku. U zbylých tří zemí (10 % zemí ze vzorku; konkrétně se jednalo o Grónsko, Itálii a Izrael) nebyla k dispozici celková částka vynakládaná na odměny za půjčování, proto nebylo možné hypotetickou cenu za jednu výpůjčku uvést. Je třeba podotknout, že vypočítaná částka je skutečně pouze orientační, neboť až na tři země (10 % zemí ze vzorku; konkrétně se jedná o Českou republiku, Irsko a Maltu) byly údaje o počtu výpůjček zjištěny z jiných zdrojů než z webu PRL International ⁴² , proto nelze zcela přesně určit, že daný počet výpůjček by odpovídal počtu výpůjček uplatňovanému při vyplácení odměn za půjčování. Navíc v některých případech se počty výpůjček vztahují např. i ke druhé polovině 90. let 20. století, nemusejí tedy zcela odpovídat aktuálnímu stavu v dané zemi.

Zemí s nejvyšší hypotetickou cenou za výpůjčku jsou Faerské ostrovy (téměř 366 Kč), naopak zemí s nejnižší cenou za výpůjčku je Španělsko (pět haléřů). Česká republika se se svými třiceti haléři nachází na 22. místě (na tomto místě je vhodné připomenout, že částka, ze které výpočet vychází, ve skutečnosti reprezentuje 75 % celkové částky⁴³ ).

Pokud se týká zdrojů dat, k výpočtu byly, jak je naznačeno výše, použity dva údaje (celková výše odměny za půjčování v dané zemi a počet výpůjček), proto jsou zdroje dat shodné jako zdroje uvedené u celkové částky za výpůjčky za rok a u počtu výpůjček.

Rozdělování prostředků prostřednictvím grantů

Z údajů na webu PLR International ⁴⁴ vyplývá, že třech zemích (10 % ze vzorku), konkrétně v Norsku, ve Slovinsku a ve Švédsku, je alespoň zčásti uplatněn systém grantů.

Konkrétně v Norsku není celková částka (ta odpovídá počtu výpůjčních jednotek ve veřejně dostupných knihovnách vynásobených částkou za výpůjční jednotku) rozpočítávána na jednotlivé držitele práv, ale tito držitelé práv mohou žádat o granty z tohoto fondu.

Ve Slovinsku jsou odměny autorům uplatňovány dvojím způsobem, a to jako finanční příspěvek žijícím autorům a jako stipendia pro začínající i zavedené autory (v textu ani v tabulce není upřesněno, zda jsou do celkové částky zahrnuta i stipendia, lze však předpokládat, že spíše nikoliv.)

Ve Švédsku je část odměn vyplácena přímo (tato částka je uvedena jako celková částka), část formou grantů, penzí a pracovních grantů (tato částka naopak do celkové částky není zahrnuta).

V případě Faerských ostrovů jsou také zmiňovány granty a dotace autorům, nicméně výplata odměn je prováděna na základě počtu výtisků děl jednotlivých autorů v knihovnách na těchto ostrovech, podobně je tomu v případě Islandu.

I některé další země (např. Austrálie, Izrael či Lotyšsko) výslovně uvádějí důležitost těchto plateb pro rozvoj kultury, nicméně z hlediska formy výplaty se nejedná o klasické granty. V Rakousku je pak část prostředků věnována na sociální a kulturní účely.

Typy knihoven

Přehled typů knihoven, jejichž výpůjčky jsou brány v úvahu při výpočtu odměn za půjčování, je uveden v tab. 18

Tab. 18 Typy knihoven

Údaj o typu knihoven je k dispozici u 25, tj. 83 % knihoven ze vzorku. I v případech, kdy není výslovně uvedeno, že jsou hrazeny výpůjčky za určitý typ knihoven, lze usuzovat, že platby se týkají přinejmenším výpůjček ve veřejných knihovnách. Rovněž je možné odhadovat, že státní a regionální knihovny v Lotyšsku budou plnit funkci veřejných knihoven. Z toho je možné vyvodit, že výpůjčky ve veřejných knihovnách jsou do systémů odměňování zařazovány ve všech 30 zemích ze vzorku.

Je také třeba mít na paměti, že jednotlivé země nepoužívají jednotnou typologii knihoven, navíc např. v Austrálii mají kromě systému placení odměn za výpůjčky ve veřejných knihovnách zaveden i samostatný systém placení odměn za výpůjčky v knihovnách vzdělávacích institucí.

Jako zdroj dat byl využit web PLR International⁴⁵ .

Typy dokumentů

Přehled typů dokumentů, za jejichž půjčování je přiznávána odměna, je uveden v tab. 19

Tab. 19 Typy dokumentů, za jejichž půjčování je přiznávána odměna

https://www.plrinternational.com/

Ve všech 30 zemích ze vzorku je přiznávána odměna za půjčování knih, u ostatních dokumentů se již situace v jednotlivých zemích liší. Za půjčování audiovizuálních a hudebních dokumentů je přiznávána ve 14 zemích (47 % ze vzorku), přičemž ve 12 zemích (40 % ze vzorku) je odměna přiznávána za oba tyto typy dokumentů zároveň , v celkem šesti zemích je přiznávána odměna ještě za půjčování vybraných dalších typů dokumentů. Česká republika patří k zemím, kde je přiznávána odměna pouze za knihy.

Dostupnost údajů, za jejichž půjčování je přiznávána odměna, se u jednotlivých typů dokumentů liší, alespoň jeden z údajů (pro knihy) byl dostupný ve všech zemích ze vzorku.

Jako zdroj dat byl použit web PLR International⁴⁶ .

Příjemci odměn

Přehled příjemců, kterým je přiznávána odměna, je k dispozici v tab. 20

Tab. 20 Příjemci, kterým je přiznávána odměna

Ve všech 30 zemích ze vzorku je odměna za půjčování přiznávána autorům, ve 24 zemích (80 % zemí ze vzorku) ilustrátorům, ve 20 zemích (67 % zemí ze vzorku) fotografům, v 11 zemích (37 % zemí ze vzorku) editorům/sestavovatelům (resp. ve dvou zemích jen sestavovatelům), v 21 (70 % zemí ze vzorku) zemích překladatelům, v devíti zemích (30 % zemí ze vzorku) autorům upravených/převyprávěných verzí, v deseti zemích (33 % zemí ze vzorku) nakladatelům (z toho ve dvou zemích jenom jako držitelům copyrightu, v jednom z těchto dvou případů pak navíc pouze u kolektivních děl), v sedmi zemích (23 % zemí ze vzorku) držitelům copyrightu (z toho ve dvou případech pouze dědicům po smrti autora), ve třech zemích ještě jiným příjemcům. Skutečný počet jednotlivých typů příjemců však může ve skutečnosti být vyšší, neboť v řadě případů údaj o příjemcích na webu PLR International ⁴⁷ , který posloužil jako zdroj údajů, chyběl.

Česká republika patří k zemím, ve kterých do odměňování nejsou zahrnuti editoři/sestavovatelé ani nakladatelé.

Pokud se týká procentuálního členění částek mezi autory a nakladatele, z deseti zemí, v nichž jsou oprávněnými příjemci odměn nakladatelé, u pěti není tento údaj dostupný (konkrétně se jedná o Estonsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko a Španělsko⁴⁸ ), u zbylých pěti údaj dostupný je. Jedná se konkrétně o Austrálii, Belgii, Francii, Itálii a Rakousko. V Austrálii připadá nakladatelům 20 % částky⁴⁹ , v Belgii 30 %, ve Francii a v Itálii 50 % a konečně v Rakousku 30 % v případě veřejných knihoven a 50 % v případě knihoven vědeckých.

Jako zdroj dat byl použit web PLR International⁵¹ .

Vyplácení odměn po smrti autora

Údaje o vyplácení odměn po smrti autora jsou k dispozici v tab. 21

Tab. 21 Vyplácení odměn po smrti autora

Pořadí zemí podle jednotlivých ukazatelů

V tab. 22 je zachyceno pořadí zemí podle jednotlivých ukazatelů, přičemž pozice České republiky je vyznačena tučně. Názvy zemí jsou vyjádřeny dvoupísmennou zkratkou podle ISO 3166-1⁵² . Země, u kterých nebyla hodnota daného ukazatele k dispozici, jsou označeny žlutě. Vyskytuje-li se u jednotlivého ukazatele více případů nedostupné hodnoty ukazatele, je u těchto zemí uplatněno abecední pořadí.

Tab. 22 Pořadí zemí podle jednotlivých ukazatelů

ISO 3166-1. Codes for the representation of names of countries and their subdivisions – Part 1: Country codes.  3rd ed. Geneva: International Organization for Standardization, c2013. Kódy dostupné z: https://www.iso.org/obp/ui/#search

Zjednodušený pohled na pořadí České republiky z hlediska hodnot jednotlivých ukazatelů přináší tab. 23

Tab. 23 Pořadí České republiky v jednotlivých ukazatelích

Z výše uvedených tabulek je zřejmé, že v České republice je ve srovnání se zbytkem zemí ze vzorku vysoký absolutní počet veřejných knihoven a v souvislosti s tím i relativně vysoký počet svazků v těchto knihovnách, počet výpůjček v přepočtu na obyvatele je již nižší. Za relativně aktivní lze označit také nakladatelský sektor, např. v absolutním počtu vydaných titulů knih za rok je Česká republika na osmém místě. Pokud se týká ceny za výpůjčku, je třeba připomenout, že uvedené sedmé místo je vlastně sedmým místem z osmi (tj. místem předposledním), neboť tento údaj byl disponibilní pouze u osmi zemí. Více vypovídající je v tomto případě paradoxně hypotetická cena výpůjčky, neboť tento (byť orientační) údaj bylo možné vypočítat u 90 % zemí ze vzorku.

Diskuse a závěr

Systémy odměn v jednotlivých zemích jsou poměrně složité a v řadě případů je nelze jednoduchým způsobem popsat a porovnat se systémy z jiných zemí. Jak je koneckonců upozorněno i na některých místech tohoto textu, potíže působí i nedostupnost některých údajů, potažmo zastaralost dostupných údajů.

Přesto se tato studie pokouší nastínit, jaká je současná pozice České republiky ve srovnání s dalšími 29 zeměmi, které mají zaveden systém pro odměňování autorů za výpůjčky v knihovnách a zároveň  svůj systém popsaly na webu PRL International⁵³ , který posloužil jako výchozí zdroj zpracovávaných dat.

Lze konstatovat, že ač Česká republika patří mezi země s vysokým počtem veřejných knihoven i aktivním nakladatelským sektorem, výše odměn autorům tomuto postavení úplně neodpovídá. Relativně obvyklou praxí v zahraničí je, že do systému odměn jsou zařazováni i nakladatelé (byť v některých případech pouze jako držitelé copyrightu). Ve vybraném vzorku se celkem jednalo o třetinu zemí.

Pokud se týká typu knihoven, které jsou do systému zapojeny, je ze získaných dat možné vyvodit, že ve všech zemích ze vzorku se jedná o veřejné knihovny, v některých zemích (např. v Německu, Rakousku či na Islandu) jsou však do systému zapojeny i další typy knihoven.

V některých zemích je systém odměňování výrazněji vnímán jako podpůrný prostředek pro rozvoj autorské tvorby a kultury obecně. Je tomu tak v Norsku, ve Slovinsku a ve Švédsku. I další země však uvádějí důležitost těchto plateb pro rozvoj kultury.

Pro zájemce o hlubší studium problematiky odměňování autorů za půjčování jejich děl v knihovnách je možno doplnit, že na v této studii často citovaném webu PLR International⁵⁴ jsou k dispozici i podrobnější údaje o jednotlivých zemích (mj. kontakty na správce systémů pro odměňování autorů v jednotlivých zemích nebo další typy údajů, které zde nebyly podrobně rozebírány).

Použité zdroje

Australian Public Libraries Statistical Report 2012-2013 [online]. South Brisbane: Regional Access & Public Libraries, State Library of Queensland, October 2014 [cit. 2015-08-26]. 35 s. Dostupné z: http://www.nsla.org.au/sites/www.nsla.org.au/files/publications/NSLA.Aust_Pub_Lib_Stats_2012-13_0.pdf

Books published per country per year. In: Wikipedia, the free encyclopedia [online]. This page was last modified on 19 July 2015, at 01:18 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Books_published_per_country_per_year

Council Directive 92/100/EEC of 19 November 1992 on rental right and lending right and on certain rights related to copyright in the field of intellectual property. Official Journal of the European Union [online]. L 346, 27.11.1992[cit. 2015-08-26], s. 61–66. CELEX: 31992L0100. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:31992L0100

Country comparison: GDP – per capita (PPP). In: The WorldFactbook [online].Washington (DC, USA): Central Intelligence Agency [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html

Country Comparison: Population. In: The WorldFactbook [online].Washington (DC, USA): Central Intelligence Agency [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html

Czech Republic. In: PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/established/plradministrators/czech.htm

Directive 2006/115/EC of the European Parliament and of the Council of 12 December 2006 on rental right and lending right and on certain rights related to copyright in the field of intellectual property (codified version). Official Journal of the European Union [online]. L376.27.12.2006 [cit. 2015-08-26], s. 28–35. CELEX: 32006L0115. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:32006L0115

Established PLR Schemes. In: PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/established/established.htm

Frequently Asked Questions. In: PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/faqs/faqs.htm

Global Library Statistics [online]. Dublin (OH, USA): OCLC, c2015 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.oclc.org/global-library-statistics.en.html

Global Register of Publishers [online]. London: International ISBN Agency, c2014 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://grp.isbn-international.org/

International Publishers Association [online]. Geneva: International Publishers Association, c2014 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.internationalpublishers.org/

ISO 2789. Information and documentation – International library statistics. 5th ed. Geneva: International Organization for Standardization, c2013. v, 71 s. Náhled (včetně slovníku termínů a definic) dostupný z: https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:2789:ed-5:v1:en

ISO 3166-1. Codes for the representation of names of countries and their subdivisions – Part 1: Country codes.  3rd ed. Geneva: International Organization for Standardization, c2013. Kódy dostupné z: https://www.iso.org/obp/ui/#search

Kurzy devizového trhu [online]. Praha: Česká národní banka, c2003–2015 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp

Libraries are evolving. In: Public Libraries of New Zealand [online]. Wellington: Association of Public Library Managers, c2014 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.publiclibrariesofnewzealand.org.nz/libraries-are-evolving/

MATUŠÍK, Zdeněk. Odměna autorům za půjčování jejich děl v knihovnách. Ikaros [online]. 2005, 9(6) [cit. 2015-08-27]. urn:nbn:cz:ik-11886. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11886

Nordic Statistical Yearbook 2014 [online]. Edited by Klaus Munch HAAGENSEN. Copenhagen: Nordisk Ministerråd, 2014 [cit. 2015-08-07]. 157 s. Dostupné z: http://norden.diva-portal.org/smash/record.jsf?pid=diva2%3A763002&dswid=9219

Number of libraries. In: Trends in UK library and publishing statistics [online]. Loughborough: Loughborough University [cit. 2015-08-20]. Dostupné z: http://www.lboro.ac.uk/microsites/infosci/lisu/lisu-statistics/institutions.xls

O právu veřejného půjčování. Knihovna plus [online]. 2006, 2(1) [cit. 2015-08-07]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus61/pujcovani.htm

PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

REID, Ian. The 2013 Public Library Data Service Statistical Report: Characteristics and Trends. Public Libraries Online [online]. March/April 2014, 53(2) [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://publiclibrariesonline.org/2014/05/2013-plds/

SHOHAM, Snunith. Libraries and Librarianship in Israel. IFLA Journal [online]. 2000, 26(3) [cit. 2015-08-07], s. 165–176. Dostupné z: http:/www.ifla.org/files/assets/hq/publications/ifla-journal/archive/jour2603.pdf

SMETANOVÁ, Dana. Odměna za půjčování v knihovnách České republiky v roce 2014. Praha, 25. 6. 2014. 1 s. Rukopis zpracovaný v Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR.

StatPlanet [online]. The Hague: EBLIDA [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.eblida.org/Activities/KIC/maps/public-libraries-map/StatPlanet.html

The World Factbook [online]. Washington (DC, USA): Central Intelligence Agency [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/

UIS.Stat [online]. Montreal: UNESCO Institute for Statistics [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://data.uis.unesco.org/

World Guide to Libraries 2012. Editors Marlies Janson, Helmut Opitz. 26th ed. Berlin: De Gruyter Saur, 2012. 2 sv. ISBN 978-3-11-023548-7.

¹ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

² Frequently Asked Questions. In: PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/faqs/faqs.htm

³ V českém prostředí zatím není zcela ukotven překlad tohoto anglického termínu. Ostatně ani do terminologické báze TDKIV spravované a aktualizované Národní knihovnou ČR není zatím český ekvivalent zařazen (v průběhu přípravy této studie byl však správci báze předán podnět k zařazení příslušného termínu, pozn. aut.).

⁴ MATUŠÍK, Zdeněk. Odměna autorům za půjčování jejich děl v knihovnách. Ikaros [online]. 2005, 9(6) [cit. 2015-08-27]. urn:nbn:cz:ik-11886. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11886

⁵ O právu veřejného půjčování. Knihovna plus [online]. 2006, 2(1) [cit. 2015-08-07]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://oldknihovna.nkp.cz/knihovnaplus61/pujcovani.htm

⁶ Council Directive 92/100/EEC of 19 November 1992 on rental right and lending right and on certain rights related to copyright in the field of intellectual property. Official Journal of the European Union [online]. L 346, 27.11.1992 [cit. 2015-08-26], s. 61–66. CELEX: 31992L0100. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:31992L0100

⁷ Directive 2006/115/EC of the European Parliament and of the Council of 12 December 2006 on rental right and lending right and on certain rights related to copyright in the field of intellectual property (codified version). Official Journal of the European Union [online]. L376. 27.12.2006 [cit. 2015-08-26], s. 28–35. CELEX: 32006L0115. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/ALL/?uri=CELEX:32006L0115

⁸ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

⁹ Established PLR Schemes. In: PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/established/established.htm

¹⁰ Czech Republic. In: PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/established/plradministrators/czech.htm

¹¹ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

¹² The World Factbook [online]. Washington (DC, USA): Central Intelligence Agency [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/

¹³ Country Comparison: Population. In: The WorldFactbook [online].Washington (DC, USA): Central Intelligence Agency [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/rankorder/2119rank.html

¹⁴ The World Factbook [online]. Washington (DC, USA): Central Intelligence Agency [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/

¹⁵ Country comparison: GDP – per capita (PPP). In: The WorldFactbook [online].Washington (DC, USA): Central Intelligence Agency [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/resources/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html

¹⁶ Kurzy devizového trhu [online]. Praha: Česká národní banka, c2003–2015 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/denni_kurz.jsp

¹⁷ Global Library Statistics [online]. Dublin (OH, USA): OCLC, c2015 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.oclc.org/global-library-statistics.en.html

¹⁸ Tento údaj byl ověřen ve vydání pro rok 2012 (World Guide to Libraries 2012. Editors Marlies Janson, Helmut Opitz. 26th ed. Berlin: De Gruyter Saur, 2012. 2 sv. ISBN 978-3-11-023548-7), neboť vydání pro rok 2015 v knihovnách v ČR v době zpracování textu zatím nebylo k dispozici.

¹⁹ Number of libraries. In: Trends in UK library and publishing statistics [online]. Loughborough: Loughborough University [cit. 2015-08-20]. Dostupné z: http://www.lboro.ac.uk/microsites/infosci/lisu/lisu-statistics/institutions.xls

²⁰ StatPlanet [online]. The Hague: EBLIDA [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.eblida.org/Activities/KIC/maps/public-libraries-map/StatPlanet.html

²¹ Global Library Statistics [online]. Dublin (OH, USA): OCLC, c2015 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.oclc.org/global-library-statistics.en.html

²² Global Library Statistics [online]. Dublin (OH, USA): OCLC, c2015 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.oclc.org/global-library-statistics.en.html

²³ StatPlanet [online]. The Hague: EBLIDA [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.eblida.org/Activities/KIC/maps/public-libraries-map/StatPlanet.html

²⁴ UIS.Stat [online]. Montreal: UNESCO Institute for Statistics [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://data.uis.unesco.org/

²⁵ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

²⁶ Nordic Statistical Yearbook 2014 [online]. Edited by Klaus Munch HAAGENSEN. Copenhagen: Nordisk Ministerråd, 2014 [cit. 2015-08-07], s. 6. Dostupné z: http://norden.diva-portal.org/smash/record.jsf?pid=diva2%3A763002&dswid=9219

²⁷ Australian Public Libraries Statistical Report 2012-2013 [online]. South Brisbane: Regional Access & Public Libraries, State Library of Queensland, October 2014 [cit. 2015-08-26]. 35 s. Dostupné z: http://www.nsla.org.au/sites/www.nsla.org.au/files/publications/NSLA.Aust_Pub_Lib_Stats_2012-13_0.pdf

²⁸ SHOHAM, Snunith. Libraries and Librarianship in Israel. IFLA Journal [online]. 2000, 26(3) [cit. 2015-08-07], s. 169. Dostupné z: http:/www.ifla.org/files/assets/hq/publications/ifla-journal/archive/jour2603.pdf

²⁹ REID, Ian. The 2013 Public Library Data Service Statistical Report: Characteristics and Trends. Public Libraries Online [online]. March/April 2014, 53(2) [cit. 2015-08-07]. Tab. 1. Dostupné z: http://publiclibrariesonline.org/2014/05/2013-plds/

³⁰ Libraries are evolving. In: Public Libraries of New Zealand [online]. Wellington: Association of Public Library Managers, c2014 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.publiclibrariesofnewzealand.org.nz/libraries-are-evolving/

³¹ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

³² V tomto případě správce systému pro odměňování za veřejné půjčování zastává názor, že prodloužení jsou další výpůjčkou, knihovny se naopak domnívají, že prodloužení další výpůjčku nepředstavují.

³³ ISO 2789. Information and documentation – International library statistics. 5th ed. Geneva: International Organization for Standardization, c2013, článek 2.2.19. Náhled (včetně slovníku termínů a definic) dostupný z: https://www.iso.org/obp/ui/#iso:std:iso:2789:ed-5:v1:en

³⁴ Global Register of Publishers [online]. London: International ISBN Agency, c2014 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://grp.isbn-international.org/

³⁵ International Publishers Association [online]. Geneva: International Publishers Association, c2014 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: http://www.internationalpublishers.org/

³⁶ Books published per country per year. In: Wikipedia, the free encyclopedia [online]. This page was last modified on 19 July 2015, at 01:18 [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Books_published_per_country_per_year

³⁷ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

³⁸ SMETANOVÁ, Dana. Odměna za půjčování v knihovnách České republiky v roce 2014. Praha, 25. 6. 2014. 1 s. Rukopis zpracovaný v Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR.

³⁹ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

⁴⁰ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

⁴¹ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

⁴² PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

⁴³ SMETANOVÁ, Dana. Odměna za půjčování v knihovnách České republiky v roce 2014. Praha, 25. 6. 2014. 1 s. Rukopis zpracovaný v Knihovnickém institutu Národní knihovny ČR.

⁴⁴ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

⁴⁵ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

⁴⁶ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

⁴⁷ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

⁴⁸ V případě Estonska a Španělska dostávají nakladatelé odměnu pouze jako držitelé práv.

⁴⁹ Tvůrci dostávají 35,8 Kč, resp. 1,96 australského dolaru za výtisk, nakladatelé 8,9 Kč, resp. 49 centů.

⁵⁰ V případě zvukových a audiovizuálních dokumentů si autoři a nakladatelé rozdělují napůl 60 % celkové částky, zbylých 40 % si napůl dělí producenti a umělci/interpreti.

⁵¹ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

⁵² ISO 3166-1. Codes for the representation of names of countries and their subdivisions – Part 1: Country codes.  3rd ed. Geneva: International Organization for Standardization, c2013. Kódy dostupné z: https://www.iso.org/obp/ui/#search

⁵³ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

⁵⁴ PLR International [online]. International PLR Network [cit. 2015-08-07]. Dostupné z: https://www.plrinternational.com/

Jansová, Linda. Odměny autorům za půjčování jejich děl veřejnosti ve vybraných zemích = Public lending right in selected countries. Knihovna plus [online], 2015, 11(2) [cit. 2014-11-25]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovnaplus.nkp.cz/aktualni-cislo/informace-a-konference/odmeny-autorum-za-pujcovani-jejich-del-verejnosti-ve-vybranych-zemich.