Editorial 2023/2

Vážení čtenáři,

dostává se vám do rukou druhé letošní číslo časopisu Knihovna: knihovnická revue. V recenzované části si můžete přečíst dva příspěvky. Oba se týkají historických fondů. V prvním příspěvku Abatyše s knihou v českém středověku se dozvíme, jakými čtenářkami byly novicky, novicmistryně, sakristánky, převorky či abatyše v českých středověkých církevních řádech. Autorka na základě studia rukopisů dochovaných ve fondech Národní knihovny České republiky dokládá, že to byly ženy nejen vzdělané, které uměly plynule číst, ale byly i aktivními objednavatelkami rukopisů, a to nejčastěji liturgických knih, které potřebovaly pro svoji duchovní praxi. V oblibě měly také knihy hodinek a pasionály. Druhým recenzovaným příspěvkem nás autoři uvádějí do problematiky možného využití videospektrálního komparátoru VSC 8000 při studiu tzv. znečitelněných vlastnických poznámek v inkunábulích Národní knihovny České republiky. Použití komparátoru umožňuje zviditelnění a paleografické čtení vlastnických poznámek v raných tiscích. Tyto vlastnické poznámky byly v minulosti z různých důvodů úmyslně znečitelněny. Autoři dokládají na příkladech několika inkunábulí z fondů Národní knihovny České republiky, proč byly poznámky znečitelněny a rekonstruují čtenářskou historii tisků. Ve své studii se zabývají jedním z typů provenienčních znaků – rukopisnými vlastnickými záznamy. Na základě průzkumu pomocí videospektrálního komparátoru VSC 8000 dochází k znovuobjevení těchto záznamů. Další příspěvek se dotýká naší každodenní práce, a sice otázek ergonomie pracovního prostředí. Tato problematika má těsnou souvislost s oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tzv. BOZP. Autor ve svém příspěvku Úvod do ergonomie v knihovnách vysvětluje, jaké jsou jednotlivé oblasti ergonomie – ergonomie sociální, kognitivní, environmentální a fyzická. Všechny tyto oblasti ergonomie zasazuje do práce v knihovnickém prostředí a na konkrétních příkladech ukazuje, jak o svoje pracovní prostředí pečovat. Termín učící knihovník a jeho práci nám představuje příspěvek s názvem Nahlížení na minulost, současnost a možnou budoucnost učících knihovníků. Autor si vytkl cíl přiblížit vzdělávací roli vysokoškolských a akademických knihoven prostřednictvím osoby učícího knihovníka. Tuto roli vysvětluje především v kontextu anglosaského prostředí, kde k tomuto tématu existuje odborná literatura a vede se diskuse. V článku se také objevují termíny knihovník -prostředník a předmětový knihovník a vysvětlují se jejich specifika. V závěru článku nás seznamuje se situací této specifické knihovnické profese v našem prostředí. Upozorňuje také na dva výzkumy, jejich srovnání nalezneme v poslední části článku. U učícího knihovníka zůstaneme i v dalším článku. V příspěvku Informačné správanie v akademickom kontexte a informačné vzdelávanie z pohľadu učiaceho knihovníka na ČVUT autorka přibližuje problematiku informačního chování studentů generace Z a zkoumá ji z pohledu učícího knihovníka. Upozorňuje také na skutečnost

že lidé generace Z se považují za technologicky zdatné, což ovšem neznamená, že jsou digitálně a informačně gramotní. V článku dále uvádí, jaké kompetence (technologické, sociální, odborné, jazykové, pedagogické a didaktické) musí učící knihovník mít. V příspěvku jsou popsány konkrétní zkušenosti, které má učící knihovník v prostředí Českého vysokého učení technického v Praze.

V rámci projektu Evropského sociálního fondu „Posílení úrovně sociálního dialogu v odvětvích a podpora adaptace odvětví na změny“, platforma knihovnictví, se zkoumají rozšíření a podmínky práce na dálku v českých knihovnách. Pracovní skupina připravila dva dotazníky – jeden pro zaměstnavatele a druhý pro zaměstnance. Cílem bylo zjistit, kteří zaměstnavatelé z řad knihoven poskytují práci z domova a jaké jsou podmínky pro její poskytování, jak je hodnocen výkon práce z domova apod., a současně, jaké důvody vedou určité knihovny k neposkytování této formy práce. Druhý dotazník, určený zaměstnancům, měl za cíl dozvědět se, jak jsou zaměstnanci spokojeni s prací na dálku, co to pro ně konkrétně znamená, zda mají od zaměstnavatele vybavení pro výkon této práce atd. Článek vychází pod názvem Podmínky pro poskytování práce na dálku v knihovnách – výsledky průzkumu.

Na konci tohoto roku odchází do zaslouženého důchodu předseda naší redakční rady a dlouholetý zaměstnanec a vedoucí pracovník Národní knihovny ČR Mgr. Adolf Knoll. Chtěli bychom mu malým medailonkem poděkovat za práci, kterou vykonal pro náš časopis. Byl předsedou redakční rady od roku 2012 a za tu dobu přispěl svými znalostmi, zkušenostmi a nadhledem ke zdárnému fungování tohoto periodika. Pane předsedo, vřelé díky za všechno!

V prosinci letošního roku se dožívá krásných 90. narozenin naše bývalá kolegyně Mgr. Eva Novotná. Jako poděkování Evě Novotné za práci pro Národní knihovnu připravily kolegyně medailonek, ve kterém připomínají vše důležité, co tato první vedoucí oddělení PR během své kariéry vykonala. A že toho nebylo málo!

Publikujeme recenzi na francouzskou knihu autorky Michèle Bilimoff, která se zabývá popisem květin a živočichů obdivuhodně vyobrazených ve středověkém rukopisu tzv. Velkých hodinek vévodkyně a posléze i francouzské královny Anny Bretaňské (Les Jardins d‘Anne de Bretagne: les plantes au Moyen Âge: d‘après les Grandes Heures d‘Anne de Bretagne: Bibliothèque nationale de France, Ms. latin 9474).

Číslo uzavírají tradiční rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury, které představují nové přírůstky ve fondu Knihovny knihovnické literatury, a Novinky zahraniční knihovnické literatury, tentokrát na zajímavé a aktuální téma digitální střídmosti.

Za redakci vám všem děkuji za přízeň a přeji vám hodně zdraví a štěstí do dalšího roku.

Renáta Krejčí Salátová