Knihovny současnosti 2026

Renáta Krejčí Salátová, Kristýna Výmolová Ljubková / Národní knihovna ČR

V druhém zářijovém týdnu se konala stálice mezi českými knihovnickými konferencemi – konference Knihovny současnosti v Mahlerově městě a srdci Vysočiny – Jihlavě. Sjeli jsme se tradičně ze všech koutů naší republiky, ale byli zde i hosté ze Slovenska, Dánska a Islandu. Mimo jiné zazněly příspěvky na témata knihovny v době algoritmů, jak komunikovat hodnoty a značku knihoven, bezpečnost knihoven v těžkých časech, lidé-generace, které se v knihovnách potkávají.

První den, po zdravici, následoval diskusní panel, ve kterém vystoupili bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a publicista Erik Tabery. Debatu moderoval Tomáš Foltýn, generální ředitel Národní knihovny ČR. Po tomto „kulatém stole“ následovalo vyhlášení Ceny J. V. Tobolky a ceny Bibliotheca Inspirans. Závěr prvního dne patřil zahraničním hostům: Naděždě Andrejčíkové, která mluvila o umělé inteligenci a jejích úskalích, Lisbeth Overgaard a Susanne Gilling z Dánka a Soffíi Karlsdóttir a Líse Zachrison Valdimarsdóttir z Islandu. V článku nepopisujeme celou konferenci, ale jen vybrané přednášky a workshopy, kterých jsme se zúčastnily.

Foto 1 Kulatý stůl se Zuzanou Čaputovou, Erikem Táberym a Tomášem Foltýnem

Foto 2, 3 Časopisy Knihovna : knihovnická revue a Knihovna plus byly mediálním partnerem konference

Druhý den jsme začali i zakončili příjemným cvičením pilates, která vedla naše kolegyně z městské knihovny v Táboře Iva Horatlíková.

Druhý den byl rozdělen do několika bloků. Blok s názvem Knihovny v éře algoritmů otevřel svou přednáškou o tvorbě obsahu Tomáš Novák z videoportálu Stream.cz. Naznačil, že se obsah nabízený lidem bude nadále více personalizovat a že platformu Stream.cz čekají do budoucna jisté změny. Následovala panelová diskuse s názvem Od katalogu k Netflixu: Jak navrhovat knihovní platformy, které lidé skutečně používají moderovaná Danielem Zachem z Českého rozhlasu Vysočina, které se zúčastnil výše zmíněný Tomáš Novák, dále přizváni byli Maya Veselá Kopecká (z Alma Career Czechia) a za knihovny Libuše Pavlicová a Michal Denár. Zajímavý byl střet komerční sféry s pohledem knihovnickým. Ukázalo se totiž, že klienta/diváka/čtenáře chceme oslovit všichni a všichni k tomu hledáme ty nejvhodnější strategie. V další přednášce Lenka Maixnerová z Národní knihovny ČR představila Registr českých knih. Reček (nebo také Křeček, jak ReČeku/ReČKu v knihovně říkají) má pro nakladatele startovat 2. listopadu 2026 a měl by být revolucí – nejen – v přidělování čísel ISBN.

O novinkách ve službě Získej referovala Petra Kubálková. Služba má do budoucna nabídnout modernější uživatelský zážitek či chytřejší algoritmy. O podpoře studia češtiny díky projektu HičKoK mluvily Michaela Bežová a Jana Hrzinová a představily tak další možnosti práce s digitalizovanými daty. V následující přednášce Martin Krčál shrnul deset let práce na portálu knihovny.cz a dopolední blok Knihoven v éře algoritmů uzavřel Tomáš Vlasák ze strakonické knihovny, který pro svou knihovnu interně vyvinul mobilní aplikaci, která nabízí rozhodně víc než jen kartičku do knihovny.

Souběžně s výše popsaným blokem se uskutečnil blok Naše značka – vaše značka: jak budovat dojem naší nepostradatelnosti. V této sekci jsem vyslechla tři přednášky. První od Pavlíny Kolínové, která se zabývala tím, co si o knihovnách myslí mladí uživatelé do 30 let. Svá zjištění nám přednesla na základě svého výzkumu. Druhým přednášejícím byl Jan Páv, který nastínil zajímavou věc – když jste pro všechny, tak nejste pro nikoho. Stručně shrnuto: i knihovny si musí vybrat, na koho zacílí. Dále se věnoval tomu, proč je důležité mít svoje vlastní logo, přičemž logo není značka. Třetí přednáškou tohoto bloku byl příspěvek Radka Blažka, který představil, jak funguje knihkupectví Luxor na sociálních sítích. Bylo to velmi zajímavé a poučné.

Foto 4 přednáška Jana Páva

Odpoledne se redakce zúčastnila několika přednášek v bloku Lidé: generace v dialogu. Zaznělo několik zajímavých krátkých přednášek, např. příspěvek na téma pubescentů v knihovně – teenager kluby v různých knihovnách a zkušenosti s nimi. Poté následovaly opět tři delší přednášky. Začala Beáta Soperová se zajímavou přednáškou Od novinky ke skladové jednotce aneb Životní cyklus knihovníka. Přednášející navazovala na svoje pracovní zkušenosti v Národní technické knihovně a snažila se popsat „životní cyklus“ pracovníka knihovny. Ve své přednášce vedené s jemným humorem nikoho neurážela, ale spíše se zamýšlela nad generacemi knihovníků ve své instituci.

Iva Zadražilová se zaměřila na důvody, proč z knihoven odcházejí (mladí) knihovníci. Průzkum, který provedla, se sice týkal jen několika málo osob, přesto přinesl zajímavá zjištění. Proč vlastně z knihoven odcházejí mladí a oborově vzdělaní lidé? A proč se často nechtějí vracet?

Poslední příspěvek této sekce byl věnován roli odborů v knihovnách. Monika Horáková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy představila odbory jako nedílnou součást fungování demokratické instituce. Vyzdvihla úlohu odborů při sociálním dialogu, péči o zaměstnance a prosazování jejich práv.

Jedním z nabízených odpoledních setkání byl workshop Mariky Zadembské s názvem Ženy, které čtou, jsou nebezpečné. Účastníci workshopu měli za úkol pracovat s obrazy, na nichž jsou vyobrazeny právě ženy čtoucí knihy nebo s knihami pózující. Vznikaly tu plodné diskuse a odhalili jsme nejedno tajemství, které by při letmém pohledu na daný obraz zůstalo pozorovateli možná skryto. Pokud neznáte stejnojmennou knížku Stefana Bollmanna, po absolvování workshopu vám ji rozhodně doporučujeme.

Další odpolední akcí byl workshop s názvem S knihovnou na Erasmus, který vedla Eliška Bartošová ve spolupráci s Domem zahraniční spolupráce. Po představení Domu zahraniční spolupráce (příspěvková organizace MŠMT), který zprostředkovává granty, pobyty, konzultace a školení, byla samozřejmě řeč zejména o projektu Erasmus+. Čerstvou novinkou je to, že od roku 2027 se k projektu připojují další dvě země: Velká Británie a Švýcarsko. Rozšířily se tak možnosti spolupracujících zemí a institucí. I když pro někoho může být první výjezd stresující, není se čeho bát. Po vyplnění několika formulářů a vyřízení dalších nezbytností vám nic nebrání rozjet se do světa zjistit, jak to funguje v knihovnách jinde.

Dalším ze zajímavých workshopů byl workshop organizovaný Moravskou zemskou knihovnou v Brně, vydavatelkou časopisu Duha, který slavil 40. výročí vydávání. V souvislosti s tímto výročím MZK na konferenci předložila „návod“ Jak chytit čtenáře na útěku? Filip Rožánek, novinář a mediální analytik, upozornil, že lidská pozornost ke čtení se zkracuje, a poradil, jak zaujmout čtenáře v době, která nabízí tolik druhů mediálního rozptýlení. Na konkrétních příkladech ukázal, proč je např. lepší mít e-časopis nejen ve formátu pdf, ale rovnou umístění článku na stránku https, nebo jakou roli může hrát kanál WhatsApp v šíření obsahu článku apod.

j

Foto 5, 6 foto z prezentace Jak chytit čtenáře na útěku

Poslední den jsme se věnovali Koncepci knihoven a její aktualizaci (Libuše Nivnická a Roman Hájek), dále tématu umělé inteligence a jejího vlivu na naši paměť (Filip Dechtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR), tématům Cesta k digitální demokracii, AI média v žurnalistice. Blok byl zakončen panelovou diskusí.

Součástí programu byly i exkurze po Jihlavě, do jejího podzemí, návštěva nově zrekonstruované budovy Galerie Vysočina.

Foto 7, 8 foto z exkurze do nové budovy Galerie Vysočiny a z procházky po Jihlavě

Celkově konference splnila naše očekávání – dozvědět se něco nového, potkat kolegy ze všech koutů republiky a Slovenska. Zajímavý byl i výběr hostů do panelových diskusí. Začínat i končit konferenční den cvičením, jít si „pohrát“ na workshopu, vyslechnout zajímavé přednášky a podnětné diskuse – i to byly Knihovny současnosti 2026. Organizátorům děkujeme za možnost být u toho a přejeme jim hodně sil v jejich přínosné práci.