Školní knihovna: místo vzdělávání, rozvoje a bezpečí

Bc. Daniela Ličmanová / Slezská univerzita v Opavě

Úvod

Školní knihovny představují významný prvek ve vzdělávacím a osobnostním rozvoji žáků základních škol. Neplní pouze roli informačního centra pro žáky i pedagogy, ale zároveň mohou sloužit jako bezpečný prostor, jenž podporuje psychickou pohodu dětí a přispívá k vytváření příznivého školního klimatu (Vaníčková Makosová, 2022). Školní knihovna by měla představovat plně funkční a podnětné prostředí, v němž mohou žáci naplno využívat veškeré nabízené služby. Jak uvádí Ludmila Čumplová (2010): „Školní knihovny na základních a středních školách jsou hned po veřejných knihovnách druhou nejpočetnější skupinou knihoven v Čes­ké republice.“ Jejich přítomnost ve školním prostředí má zásadní význam, neboť přispívají nejen k rozvoji studijních návyků a informační gramotnosti, ale také k rozvíjení představivosti a myšlenkových schopností žáků. Tyto aspekty jsou zásadní pro jejich další osobní i akademický růst. V době přemíry informací a digitálních zdrojů je schopnost správně vyhledávat, kriticky hodnotit a efektivně využívat dostupné informace stěžejní. Tento článek se proto zaměřuje na význam, funkce a služby školních knihoven v českém školství, zároveň i na výzvy, kterým čelí, a na doporučení, jak jejich potenciál maximálně využít.

Školní knihovna

V České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy je školní knihovna popsána takto: „Knihovna pro žáky a učitele na základní, střední nebo vyšší odborné škole, zřizovaná a udržovaná z rozpočtu školy. Jejím hlavním úkolem je informační a dokumentační zabezpečení vyučovacího procesu. Může mít dvě samostatné části – knihovnu učitelskou a žákovskou.“ (Sodomková, 2003).

Školní knihovna může být jak fyzický, tak i digitální vzdělávací prostor školy, kde se žáci učí a získávají nové poznatky. Díky dostupným knihám a dalším informačním zdrojům tu mohou zkoumat různá témata, bádat a rozvíjet svou kreativitu i představivost čtením. To jim pomáhá nejen ve škole, ale i v osobním a společenském životě (International Federation of Library Associations and Institutions, 2015). Je důležité vést žáky k tomu, aby uměli informace správně vyhledat, porozumět jim a prakticky je využívat. Jen tak pro ně budou skutečně užitečné. V dnešní době, kdy je internet plný neověřených informací, je schopnost kritického myšlení a práce se zdroji zásadní.

Školní knihovna hraje důležitou roli ve vzdělávání a přispívá k rozvoji čtenářské i informační gramotnosti žáků. Dobře fungující knihovna má k dispozici kvalitní zdroje a odborný personál, díky čemuž může pořádat mimoškolní aktivity, například čtenářské kluby (Libraries All Party Parliamentary Group, 2014, s. 22). V některých školách však knihovny fungují s omezeným rozpočtem, což ztěžuje nákup nových knih, zavádění moderních technologií nebo zajištění kvalifikovaných pracovníků.

Mezi školními knihovnami základních a středních škol lze identifikovat určité rozdíly. Školní knihovny na obou typech škol jsou zpravidla spravovány pedagogickými pracovníky. Knihovny na základních školách nabízejí nejen pestrý knižní fond, ale i vzdělávací hry, a často slouží jako aktivní součást vyučovacího procesu. Naproti tomu knihovny na středních školách se orientují především na poskytování literatury ke studijním účelům, zejména k maturitní četbě a bývají nejčastěji využívány v rámci výuky českého jazyka a literatury (Martinková, 2023).

Spolupráce školních knihoven s veřejnými knihovnami je četnější na středních školách. V případě základních škol lze pozorovat rozdíly v míře spolupráce, a to v závislosti na lokalitě. Městské školy vykazují vyšší kooperaci s veřejnými knihovnami než školy venkovské.

Školní knihovníci usilují o udržování knižního fondu v aktuální a pro žáky a studenty atraktivní podobě. Přístup do knihovny je zajištěn jak žákům či studentům, tak i pedagogickému sboru, a to buď v rámci stanovené otevírací doby, nebo individuálně po předchozí domluvě. Žáci základních škol knihovnu zpravidla navštěvují alespoň jednou týdně, přičemž její využití bývá často integrováno do výuky.

Výkon funkce školního knihovníka je převážně zastáván ženami, avšak na středních školách se v této roli objevují i muži (Martinková, 2023).

Školní knihovny hrají zásadní roli ve vzdělávání žáků, zejména s ohledem na rozvoj čtenářské gramotnosti a kritického myšlení. Jejich význam je patrný na základních i středních školách, ačkoliv se jejich využití v některých ohledech liší.

Funkce školních knihoven

Představy o tom, jak by měla školní knihovna fungovat, se liší podle místa, státu či regionu. Knihovny mohou mít různé podoby i velikosti, ale všechny mají společný cíl, a to je pomáhat ve vzdělávání žáků (International Association of School Librarianship, 2012). Zatímco v některých zemích jsou školní knihovny moderní a dobře financované, jinde mohou trpět zastaralým vybavením a nedostatkem prostředků. Přesto i malá, dobře organizovaná knihovna může sehrát důležitou roli, pokud nabízí kvalitní zdroje a služby.

Školní knihovna plní několik důležitých funkcí. První z nich je informační funkce, která podporuje rozvoj čtenářských dovedností a informační gramotnosti žáků. Pro pedagogy je knihovna zdrojem materiálů a informací, které mohou využít ve výuce.

Druhou funkcí je studijní role knihovny, která poskytuje inspirativní prostředí podporující další vzdělávání žáků i pedagogů.

Třetí je výchovná (kulturně socializační) funkce, jejímž cílem je podpora kulturního a společenského rozvoje žáků. Tuto funkci knihovna naplňuje pořádáním různých aktivit, jako jsou besedy nebo čtenářské kluby. Důležitým prvkem této činnosti by měla být také spolupráce s oddělením pro děti a mládež v nejbližší veřejné knihovně (Centrum pro školní knihovny, 2011–2016). Tato spolupráce může výrazně obohatit nabídku zdrojů a aktivit, avšak úspěšnost kooperace závisí na konkrétních podmínkách a možnostech školy.

Školní knihovny hrají důležitou roli nejen ve vzdělávání, ale také v podpoře zájmu o čtení. Čtení pomáhá žákům získávat nové znalosti, rozšiřovat slovní zásobu, rozvíjet fantazii a zlepšovat kritické myšlení.

Služby školních knihoven

Podle Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školních knihoven na základních a středních školách školní knihovna zajišťuje výpůjční služby absenční a prezenční, poskytuje ústní bibliografické, referenční a faktografické informace a rešerše, zprostředkuje přístup k vnějším informačním zdrojům, k nimž má knihovna bezplatný přístup (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 2023). Mnoho žáků však vnímá knihovnu pouze jako místo pro půjčování knih a netuší, že mohou využít i další odborné služby. Proto je důležité, aby školy tyto možnosti více propagovaly a zpřístupnily, aby žáci věděli, jaké výhody jim knihovna skutečně nabízí.

Školní knihovny připravují pro žáky bohatý literární program, který jim může pomoci nejen ve studijním, ale i v osobním životě. Programy mohou děti inspirovat, motivovat, rozšiřovat jejich obzory a poskytovat jim oporu v těžkých životních situacích. Díky nim si žáci mohou vytvořit pozitivní vztah ke čtení a postupně jej prohlubovat. Myslí se také na informační gramotnost, aby se žáci dokázali orientovat ve světě informací a uměli s nimi pracovat (International Federation of Library Associations and Institutions, 2015). V dnešní době je velmi důležité umět rozpoznat pravdivé informace od dezinformací.

Aktivity školní knihovny budou především záviset na prioritách školy a na učebních osnovách jednotlivých ročníků (International Federation of Library Associations and Institutions, 2015, s. 39). Je důležité, aby každý žák měl přístup k materiálům a programům, které odpovídají jeho zájmům a potřebám. Knihovna by proto mohla nabídnout personalizované zdroje nebo speciální programy nad rámec standardních učebních osnov, které podpoří žáky se specifickými zájmy.

Podmínky, za kterých jsou služby ve školních knihovnách poskytovány, stanovuje řád školní knihovny (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 2023, s. 6). Tento řád upravuje, jaké služby budou k dispozici a jakým způsobem budou knihy půjčovány. Je velmi důležité, aby byl řád přehledný a srozumitelný jak pro žáky, tak pro pedagogy.

Doporučení pro školní knihovny

Vzhledem k tomu, že neexistují žádná závazná legislativní ustanovení a školní knihovny se řídí pouze doporučeními, může se jejich podoba i způsob fungování výrazně lišit.

K doporučením, která napomáhají rozvoji školních knihoven, patří Manifest IFLA a UNESCO o školních knihovnách, jenž zdůrazňuje klíčovou roli těchto institucí při podpoře vzdělávání a rozvoji informační gramotnosti žáků a studentů.

Manifest je strukturován do několika tematických oblastí, přičemž první z nich se věnuje poslání školní knihovny. Tato část přibližuje mimo jiné způsoby, jakými může knihovna aktivně podporovat vzdělávací aktivity školy. Dokument rovněž poukazuje na nutnost legislativních kroků a adekvátního financování. Zdůrazňuje, že stát by měl přijmout konkrétní legislativní opatření a politiky, které zajistí školním knihovnám stabilní a dostatečné finanční zdroje na kvalifikovaný personál, knihovní fond a potřebné vybavení.

Manifest rovněž vymezuje cíle školní knihovny, mezi které patří podpora rozvoje učebních osnov i naplňování vzdělávacích cílů. Důležitou úlohou knihovny je rovněž podporování čtenářských návyků u žáků a rozvíjení jejich pozitivního vztahu k učení (Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách, 2000). Díky přístupu k tištěným i digitálním zdrojům mají děti možnost objevovat nová témata a rozšiřovat své zájmy.

Významná je rovněž část věnovaná personálnímu zajištění, která specifikuje roli školního knihovníka. Ten nese odpovědnost za provoz knihovny a zajišťuje kvalitní knihovnické služby v souladu s finančními možnostmi školy. Dokument zdůrazňuje, že činnost knihovny by měla být úzce propojena s vzdělávacím programem školy a dostupná všem členům školní komunity (Byun et al., 2014, s. 80). Je důležité, aby knihovník přizpůsobil nabídku služeb konkrétním potřebám žáků i pedagogů, čímž se zajistí smysluplné využití knihovny. Manifest podává základní přehled problematiky, zatímco podrobnější rozpracování lze nalézt ve Směrnici IFLA pro školní knihovny.

Dalším doporučením je již zmíněná Směrnice IFLA pro školní knihovny, která slouží jako komplexní rámec určený pracovníkům ve školních knihovnách i osobám odpovědným za řízení škol. Poskytuje návod, jak zajistit rovný přístup všech žáků a pedagogů k programům a službám knihovny (International Federation of Library Associations and Institutions, 2015, s. 9). Knihovna by měla disponovat dostatečným množstvím studijních i volnočasových materiálů a být vybavena technikou, která umožní přístup k online zdrojům. Jejím cílem je poskytovat všem uživatelům bez rozdílu informace a materiály odpovídající jejich individuálním potřebám.

Součástí dokumentu je soubor šestnácti doporučení, která podporují rozvoj školních knihoven. Tato doporučení poskytují strukturované informace a usnadňují zavádění osvědčených postupů v programech školních knihoven (International Federation of Library Associations and Institutions, 2015, s. 11).

První vydání Směrnice IFLA pro školní knihovny z roku 2002 tvoří základ pro Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školních knihoven na základních a středních školách. Tento dokument je primárně určen ředitelům škol a knihovním pracovníkům, kterým poskytuje systematickou oporu při plánování, organizaci a řízení školní knihovny. Specifikuje organizační strukturu a personální zajištění, zároveň vymezuje odpovědnosti ředitele školy a školního knihovníka v oblasti správy a rozvoje knihovny.

Dokument se zabývá také tvorbou knihovního fondu, přičemž definuje jeho hlavní složky a stanovuje cíle jeho budování. Materiál dále odkazuje na podporu externích odborných institucí, jako je Centrum pro školní knihovny a Klub školních knihoven SKIP, jež školním knihovnám poskytují metodickou a konzultační pomoc.

Součástí Doporučení MŠMT jsou přílohy, které obsahují vzorový knihovní řád, výpůjční řád a řád studovny knihovny. Tyto přílohy představují praktickou pomůcku pro pracovníky školních knihoven, neboť poskytují konkrétní instrukce pro aplikaci a realizaci stanovených doporučení.

Dokument je koncipován v souladu s cíli Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 2023). Veškeré informace obsažené v Doporučení MŠMT mohou přispět ke zlepšení struktury a efektivity fungování školních knihoven.

Dalším významným doporučením je Příručka pro školní knihovny jako studijní a informační centra na základních a středních školách, kterou v roce 2008 vypracovaly Ludmila Čumplová, Jana Nejezchlebová a Zuzana Švastová. Příručka poskytuje informace, které jsou přínosné jak pro pracovníky školních knihoven, tak pro ředitele škol. Tyto informace mohou významně napomoci při zřizování a efektivním provozu školních knihoven.

Příručka je uspořádána do kapitol a podkapitol, které se zabývají definicí školní knihovny, jejími funkcemi, poskytovanými službami a předpisy vztahujícími se ke školním knihovnám. Dále je pozornost věnována osobnosti knihovníka, organizaci, řízení a automatizaci školní knihovny (Čumplová et al., 2008). Významná část příručky je zaměřena na knihovní fond, jehož kvalita je velmi důležitá, protože umožňuje žákům přístup k relevantním, aktuálním a důvěryhodným informačním zdrojům. Zařazení literatury odrážející zájmy žáků navíc přispívá ke zvýšení návštěvnosti knihovny.

V dokumentu je obsažen Návrh Standardu pro školní knihovny, který podrobně popisuje jednotlivé typy školních knihoven a specifikuje požadavky na jejich vybavení, činnosti a poskytované služby (Čumplová et al., 2008, s. 8). Tento návrh je významný tím, že přispívá k lepšímu porozumění nezbytným podmínkám pro efektivní podporu vzdělávání a zároveň sleduje cíl, aby knihovny odpovídaly potřebám jak žáků, tak pedagogů.

Záměrem příručky je usnadnit práci pedagogům vykonávajícím funkci školních knihovníků, kteří si z ní mohou vybrat a využít informace nejvhodnější pro provoz svých školních knihoven (Čumplová et al., 2008, s. 4). Vzhledem k rozdílům ve fungování knihoven na základních a středních školách umožňuje příručka jejich přizpůsobení konkrétním potřebám jednotlivých typů škol.

Ačkoli dokument vznikl před delší dobou, zůstává nadále relevantní a cenný, neboť se zaměřuje na praktické rady a návody, jež mohou pracovníci školních knihoven využít při každodenním řízení a správě knihovny.

Školní knihovník

Podle Doporučení MŠMT je školní knihovník: „Pedagogický/ nepedagogický pracovník školní knihovny má znalosti a dovednosti týkající se zajišťování informací a řešení informačních problémů, a je odborníkem v oblasti využívání všech tištěných i elektronických informačních zdrojů.“ (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 2023, s. 5)

V našich podmínkách a vzhledem k velikosti škol je správa knihovny realizována absolventy oboru knihovnictví spíše výjimečně. Nejčastěji se této činnosti věnují někteří pedagogové či nepedagogičtí pracovníci. V takových případech je však vhodné, aby si rozšířili znalosti a dovednosti v oblasti knihovnictví. K tomu jim může posloužit například kurz Minimum pro školní knihovny, který jim pomůže získat odborné znalosti nezbytné pro rozvoj knihovny a pro poskytování služeb, jež zaujmou a motivují žáky.

Minimum pro školní knihovny je vzdělávací program určený pracovníkům knihoven základních, středních a vyšších odborných škol a vytvořený Národní pedagogickou knihovnou J. A. Komenského. Cílem kurzu je vybavit pracovníky školních knihoven na základních a středních školách, již nemají odborné knihovnické vzdělání, klíčovými znalostmi nezbytnými pro efektivní fungování školní knihovny. Podpora, kterou kurz nabízí, je zásadní pro zajištění schopnosti školních knihoven reagovat na aktuální potřeby žáků a efektivně přispívat k jejich vzdělávání.

Účastníci kurzu se v jednotlivých modulech seznamují s legislativou, provozními pravidly školní knihovny, metodami správy knihovního fondu, stejně jako s požadavky na poskytování kvalitních služeb a aktivitami zaměřenými na podporu čtenářské kultury. Kurz je rozdělen do šesti týdnů a kombinuje online výuku s prezenčním setkáním v Národní pedagogické knihovně J. A. Komenského, což zajišťuje flexibilitu a zároveň umožňuje osobní interakci a diskusi, čímž obohacuje celý vzdělávací proces (Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, 2025).

Pro školní knihovníky je zásadní, aby byli informováni o nových technologiích a trendech v oblasti knihovnictví, které se neustále vyvíjejí. Tento profesní rozvoj zlepšuje jejich práci a tím zvyšuje kvalitu služeb nabízených studentům a pedagogům.

Pracovník školní knihovny se primárně věnuje budování knihovního fondu v souladu s potřebami uživatelů knihovny. Zajišťuje také odborné zpracování fondu, jeho ochranu a zpřístupnění. Součástí jeho činnosti je rovněž správa služeb poskytovaných školní knihovnou a jejich prezentace, nejčastěji prostřednictvím webových stránek školy či jiných médií. Tím přispívá k vytváření pozitivního obrazu školy (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 2023, s. 5) jako instituce podporující vzdělávání, rozvoj čtenářství a informační gramotnosti.

Kvantitativní i kvalitativní úroveň programů školní knihovny je ovlivněna jak odbornými kompetencemi a iniciativou školního knihovníka, tak podporou ze strany vedení školy. Nadšení, jež knihovník do své práce vkládá, se často promítá do rozmanité škály aktivit, které efektivně oslovují jak žáky, tak pedagogický sbor.

Osobnostní charakteristiky školního knihovníka představují významný faktor ovlivňující kvalitu a efektivitu činnosti školní knihovny. Hlavními vlastnostmi jsou především angažovanost, nadšení a ochota věnovat se práci nad rámec běžných povinností, což výrazně přispívá k rozvoji knihovny. Školní knihovník by měl vystupovat jako iniciativní a respektovaná osobnost, která je schopna určovat směr a dynamiku knihovních programů (McPherson, 2020, s. 137). Důležité je rovněž aktivní zviditelňování knihovny ve školním prostředí, neboť právě to podporuje zájem žáků o její návštěvu a přirozeně je motivuje k využívání jejích prostor a služeb.

Závěr

Dobře organizovaná a adekvátně vybavená školní knihovna představuje významný prvek podpory vzdělávacího procesu a rozvíjí čtenářské návyky žáků. Jedním z největších problémů, kterým školní knihovny čelí, je však nedostatek finančních prostředků, jenž se negativně odráží v omezené podobě knihovního fondu či ve ztížených prostorových podmínkách. Knihovny jsou nejčastěji součástí učeben, jsou umisťovány na chodbách nebo ve víceúčelových sálech školy. Navzdory těmto omezením se však snaží aktivně zapojovat do výuky a oslovovat žáky prostřednictvím atraktivních programů zaměřených na rozvoj čtenářských dovedností.

Správa školních knihoven je ve většině případů zajišťována pedagogy, často ženami, které tuto činnost vykonávají souběžně se svým hlavním pracovním úvazkem. Vzhledem k tomu, že většina těchto pracovníků nemá formální knihovnické vzdělání, může pro ně být přínosným nástrojem dalšího profesního rozvoje vzdělávací program Minimum pro školní knihovny.

Zavedení automatizovaného knihovního systému je důležité pro efektivnější organizaci a správu knihovních jednotek, zejména na větších školách s rozsáhlým knihovním fondem. V praxi však narážíme na to, že pedagogové působící ve školních knihovnách často postrádají dostatečné zkušenosti s využíváním těchto systémů. Tento nedostatek lze částečně odstranit prostřednictvím spolupráce s veřejnými knihovnami, které mohou nabídnout metodickou podporu či školení.

Veřejné knihovny také mohou významně pomoci školním knihovnám při výběru a rozšiřování knihovních fondů. Školy rovněž mohou organizovat exkurze do těchto institucí, kde žáci získávají nové poznatky a mají příležitost účastnit se vzdělávacích a kulturních programů.

Závěrem lze říci, že školní knihovny představují nepostradatelnou součást vzdělávacího procesu, která přispívá nejen k rozvoji čtenářských dovedností, ale i k celkové kultivaci žáků. Přestože se potýkají s omezenými finančními a prostorovými zdroji, jejich význam a potenciál nelze podceňovat.

Seznam použité literatury

BYUN, Woo-Yeoul; SONG, Gi-Ho a LEE, Mi-Hwa, 2014. A Study on the School Library Manifesto. Online. Journal of Korean Library and Information Science Society. Roč. 45, č. 2. ISSN 2466-2542. Dostupné z: https://koreascience.kr/article/JAKO201426247306321.page. [cit. 2025-02-09].

ČUMPLOVÁ, Ludmila, 2010. Legislativa pro školní knihovny na základních a středních školách. Online. Čtenář. ISSN 1805-4064. Dostupné z: https://svkkl.cz/ctenar/clanek/2121. [cit. 2024-12-23].

ČUMPLOVÁ, Ludmila; NEJEZCHLEBOVÁ, Jana a ŠVASTOVÁ, Zuzana, 2008. Příručka pro školní knihovny jako studijní a informační centra na základních a středních školách. Online. Praha: ÚIV – divize Národní pedagogické knihovny Komenského. Dostupné z: http://csk.npmk.cz/sites/csk.npmk.cz/files/soubory/prirucka_pro_skolni_knihovny.pdf. [cit. 2024-12-29].

Funkce školní knihovny jako studijního a informačního centra, 2011–2016. Online. Centrum pro školní knihovny. Dostupné z: http://csk.npmk.cz/budovani-skolni-knihovny/funkce-skolni-knihovny. [cit. 2024-12-27].

INTERNATIONAL ASSOCIATION OF SCHOOL LIBRARIANSHIP, 2012. What is a school library?: International Guidelines. Online. Dostupné z: https://indianschoollibraryassociation.wordpress.com/wp-content/uploads/2012/10/sig-research-school-library-august2012.pdf. [cit. 2024-12-27].

INTERNATIONAL FEDERATION OF LIBRARY ASSOCIATIONS AND INSTITUTIONS, 2015. IFLA school library guidelines. Online. Haag, Nizozemsko: IFLA. Dostupné z: https://www.ifla.org/wp-content/uploads/2019/05/assets/school-libraries-resource-centers/publications/ifla-school-library-guidelines.pdf. [cit. 2024-12-27].

LIBRARIES ALL PARTY PARLIAMENTARY GROUP, 2014. THE BEATING HEART OF THE SCHOOL. Online. Dostupné z: https://cdn.ymaws.com/www.cilip.org.uk/resource/resmgr/cilip_new_website/knowledge_hubs/school_libraries/beatingheartoftheschool.pdf. [cit. 2025-02-05].

LIČMANOVÁ, Daniela, 2025. Školní knihovny základních škol na Hranicku. Online. Bakalářská práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. Dostupné z: https://is.slu.cz/th/bqb4p/. [cit. 2025-07-26].

Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách, 2000. Online. Praha: Národní knihovna ČR. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/legislativa/mezinarodni-doporuceni/Manifest_sk.htm. [cit. 2025-07-26].

MARTINKOVÁ, Alžběta, 2023. Role středoškolských knihoven v okrese Blansko. Online. Diplomová práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. Dostupné z: https://is.slu.cz/th/bggva/. [cit. 2025-07-26].

MCPHERSON, Marisa. View of The Influence of Teacher Librarians' Personal Attributes and Relationship with the School Community in Developing a School Library Programme. Online. School Libraries Worldwide. Roč. 26, č. 1. Dostupné z: https://journals.library.ualberta.ca/slw/index.php/slw/article/view/8254/5098. [cit. 2025-01-31].

Minimum pro školní knihovny: kurz pro pracovníky knihoven základních a středních škol, 2025. Online. In: NÁRODNÍ PEDAGOGICKÉ MUZEUM A KNIHOVNA J. A. KOMENSKÉHO. Dostupné z: https://npmk.gov.cz/novinky/npmk/minimum-pro-skolni-knihovny-kurz-pro-pracovniky-knihoven-zakladnich-strednich-skol. [cit. 2025-02-21].

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY, 2023. Doporučení MŠMT k činnosti a funkci školních knihoven na základních a středních školách. Online. Dostupné z: https://msmt.gov.cz/uploads/O_200/Knihovny/Doporuceni_MSMT_k_cinnosti_a_funkci_skolnich_knihoven.pdf. [cit. 2024-12-27].

SODOMKOVÁ, Jana, 2003–. Školní knihovna. Online. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Praha: Národní knihovna ČR. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002021&local_base=KTD. [cit. 2024-11-17].

VANÍČKOVÁ MAKOSOVÁ, Edita, 2022. Jak se změnily školní knihovny za poslední dekádu. Online. Impulsy. Roč. 8, č. 2. ISSN 2336-727X. Dostupné z: https://www.kjm.cz/clanky-impulsy/jak-se-zmenily-skolni-knihovny-za-posledni-dekadu. [cit. 2025-01-18].