Projekt S knížkou do života (Bookstart) : zkušenosti knihoven

Bc. Marcela Drbohlavová, Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D. / Masarykova univerzita v Brně

Úvod

Současná společnost je charakteristická dynamickým technologickým vývojem a rozšiřující se digitalizací každodenního života. Děti přicházející na svět v 21. století jsou již od útlého věku obklopeny technologiemi, které do značné míry ovlivňují způsob jejich socializace, komunikace i vzdělávání. V tomto kontextu nabývá na významu otázka podpory přirozené mezilidské komunikace, rozvoje jazyka a čtenářské gramotnosti od raného dětství. Jedním z projektů, který se této problematice systematicky věnuje, je iniciativa S knížkou do života (v mezinárodním kontextu známá pod názvem Bookstart).

Projekt S knížkou do života je zaměřen na podporu předčtenářské gramotnosti a čtenářství dětí od narození do šesti let. V České republice je koordinován Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP ČR) a do jeho realizace jsou zapojeny zejména veřejné knihovny. Cílem projektu je motivovat rodiče, aby dětem věnovali čas prostřednictvím sdíleného čtení, čímž se nejen posiluje vztah mezi rodičem a dítětem, ale zároveň se rozvíjí jazykové, kognitivní a sociální schopnosti dítěte.

Provedená studie se věnovala analýze projektu S knížkou do života se zaměřením na jeho implementaci v knihovnách Královéhradeckého kraje. Předmětem zkoumání byly jak zkušenosti zapojených knihoven, tak postoje knihoven, které se do projektu nezapojily. Výzkum byl proto zaměřen na faktory, které ovlivňují rozhodování knihoven o účasti v projektu, a hodnotí význam finanční a metodické podpory.

Počátky projektu Bookstart a jeho implementace v ČR

Projekt Bookstart vznikl v 90. letech 20. století ve Velké Británii pod záštitou charitativní organizace BookTrust. První pilotní program byl realizován v Birminghamu v roce 1992 a bylo do něj zapojeno 300 dětí. Výsledky následného výzkumu ukázaly, že děti účastnící se programu měly výrazně lepší výsledky v oblasti jazykového rozvoje a školní připravenosti. Díky těmto pozitivním výsledkům se projekt rychle rozšířil do dalších oblastí Velké Británie i do zahraničí (BookTrust 2024).

V České republice je projekt Bookstart realizován od roku 2018 pod názvem S knížkou do života, a to pod záštitou Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP ČR). Již v prvním roce se do projektu zapojilo 128 knihoven, přičemž ke konci roku 2023 jejich počet přesáhl 300. Projekt usiluje o účast co největšího počtu knihoven. Cílem je rozvíjet předčtenářskou gramotnost dětí prostřednictvím aktivní účasti rodičů a knihovníků, a to již od narození dítěte.

Projekt je rozdělen podle věkových skupin cílové populace na dvě hlavní kategorie: děti ve věku 0–3 roky a děti ve věku 3–6 let. Tomu odpovídají i specifické metodiky a programy, které knihovny nabízejí. S ohledem na potřebu podpořit odbornou úroveň knihovníků a aktivit byly od roku 2018 vydávány metodické příručky, které knihovnám poskytují praktické návody, scénáře aktivit a doporučení pro práci s nejmladšími dětmi a jejich rodiči.

V prvních letech realizace projektu S knížkou do života docházelo k formování aktivit a k zavádění metodiky pro práci s dětmi ve věku 0–3 roky. Knihovny se potýkaly s potřebou přizpůsobit dosavadní programy specifikům této věkové skupiny, která vyžaduje odlišný přístup oproti práci s předškolními nebo školními dětmi. Reakcí na tuto potřebu bylo vydání první metodické příručky Jak na projekt S knížkou do života (Bookstart) v roce 2018 (Houšková a Laufková, 2018), následované publikací Nápady, náměty a scénáře na setkání rodičů a nejmenších čtenářů v knihovnách (Poživilová, 2019).

Knihovny si postupně vypracovaly své vlastní postupy a programy, kterým věnují velkou péči a propracovávají je tak, aby motivovaly jak děti, tak rodiče. Mnohé z nich své zkušenosti sdílejí a nabízejí příklady osvědčených programů v metodických příručkách. K projektu S knížkou do života bylo vydáno celkem sedm metodických příruček, z nichž knihovníci mohou čerpat nápady a inspirace k tvorbě vlastních programů pro tyto kategorie návštěvníků knihoven.

V roce 2020 byla vydána nová metodická příručka pro práci knihoven s dětmi ve věku 3–6 let, nazvaná Projekt S knížkou do života a čtenářská gramotnost (Laufková, 2020).

Podnětem k tomuto kroku bylo to, že děti, které se účastnily projektu Bookstart již od svého narození, dosáhly věku tří let. Příručka se věnuje vývoji dítěte ve věku 3‒6 let. Zároveň předkládá vhodné výukové metody pro práci s touto věkovou skupinou, neboť podstatou celého projektu je dovést malé předčtenáře až do fáze čtenářské, kdy na projekt S knížkou do života (Bookstart) navazuje projekt Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka (SKIP ČR).

Financování projektu

Důležitou součástí pro fungování a provozování takového projektu jako Bookstart je dostatek financí. Nejčastěji jsou finance získávány od sponzorů, z charitativních příspěvků či za pomoci fundraisingu.

V naší republice je projekt dotován prostřednictvím SKIP ČR, charitativním projektem Čtení pomáhá, Ministerstvem kultury ČR a dalšími partnery. Zásluhou této podpory přispívají knihovny vlastními financemi na pořízení jedné sady podpůrných materiálů částkou 100,- Kč, přičemž sada pro děti od 0 do 3 let obsahuje leporelo, metodiku pro rodiče, aktualizovaný seznam literatury, leták o projektu a ukázkové číslo časopisu Puntík a sada pro děti od 3 do 6 let obsahuje pohádkovou knížku, hru ke knize, seznam doporučených knih a komiksový metodický sešit. (S knížkou do života, 2024).

V současné době jsou knihovny v některých krajích navíc finančně podporovány z dalších zdrojů, příkladem je v tomto výzkumu zachycený Královéhradecký kraj, jehož knihovny od roku 2021 každoročně využívají speciální krajskou dotaci pro tento projekt. Dotace je určena na nákup motivačních setů, vybavení, pomůcek a literatury pro „bookstartové“ akce a od roku 2023 také na zaplacení lektorů specialistů, jejichž služby mohou knihovny v rámci tohoto projektu využít.

Metodologie

Cílem výzkumu bylo zmapovat zkušenosti knihoven Královéhradeckého kraje s realizací projektu S knížkou do života a identifikovat faktory, které ovlivňují jejich rozhodnutí o zapojení či nezapojení. Při výzkumu byl použit smíšený design kombinující kvantitativní a kvalitativní přístup ke sběru a zpracování dat.

V kvantitativní části výzkumu bylo provedeno online dotazníkové šetření (CAWI) na vzorku veřejných knihoven v Královéhradeckém kraji. Dotazník obsahoval 25 otázek a byl rozdělen do tří sad: (1) obecné otázky pro všechny knihovny, (2) otázky pro knihovny aktivní v projektu a (3) otázky pro knihovny, které se do projektu nezapojily. Dotazník cílil na získání informací o rozsahu aktivit, motivaci k zapojení, překážkách a znalostech o projektu.

Pro kvalitativní část výzkumu byla zvolena metoda polostrukturovaných rozhovorů se šesti zástupci knihoven – třemi zapojenými a třemi nezapojenými. Respondenti byli určeni s použitím metody náhodného výběru z knihoven obcí do 10 000 obyvatel, a to z důvodu specifických podmínek malých knihoven, které se často potýkají s odlišnými možnostmi fungování oproti velkým městským knihovnám.

Výsledky výzkumu

Při výzkumu byly zjišťovány postoje knihoven Královéhradeckého kraje jak zapojených, tak nezapojených do projektu S knížkou do života (Bookstart). Vzhledem ke kombinaci kvantitativního a kvalitativního výzkumného designu jsou výsledky rozděleny podle jednotlivých skupin respondentů a metod sběru dat.

Výsledky dotazníkového šetření knihoven aktivních v projektu

V první fázi výzkumu bylo osloveno prostřednictvím e-mailů celkem 354 aktivních knihoven v Královéhradeckém kraji, přičemž na žádost o vyplnění online dotazníku reagovalo 86 z nich. V tomto kraji bylo ke konci roku 2023 do projektu S knížkou do života (Bookstart) zapojeno 47 knihoven, tj. 13,3 % z celkového počtu knihoven v kraji.

Z otázky týkající se roku vstupu do projektu vyplynulo, že nejvíce knihoven (zejména městských knihoven z obcí o velikosti 3 000–10 000 obyvatel) se zapojilo v roce 2018, tedy v prvním ročníku projektu. Podobná vlna vstupů do projektu nastala i v letech 2020 a 2021. V letech 2019 a 2023 převažovaly menší knihovny zřizované obcemi. Větší městské knihovny nad 10 000 obyvatel vstupovaly do projektu postupně, nejčastěji v roce 2018 a poté po jedné knihovně ročně v období 2019–2021.

Co se týče četnosti pořádání akcí, nejčastější odpovědí bylo „4× ročně“, což je jedna ze základních podmínek účasti knihovny v projektu. Knihovny obvykle pořádají akce pro obě věkové skupiny: pro děti ve věku 0–3 roky a 3–6 let.

Přípravu programu pro projekt zajišťuje nejčastěji jedna osoba, zejména v menších knihovnách. Více pracovníků se zapojuje ve větších knihovnách s vyšší personální kapacitou (tab. č. 1).

Tab. 1 Přehled personálního zajištění příprav jedné akce Bookstart

zdroj: vlastní analýza dat

Na otázky ohledně průměrné návštěvnosti rodičů s dětmi ve věku 0–3 roky a 3–6 let knihovny odpovídaly číselnými údaji. Nejvyšší účast byla zaznamenána u akcí pořádaných pro obě skupiny současně. Přesné hodnoty jsou rozděleny dle velikosti knihoven a uvedeny v přehledových tabulkách (tab. č. 2–4).

Tab. 2 Průměrné počty návštěvníků na jedné akci Bookstart (obecní nebo místní knihovny)

zdroj: vlastní analýza dat

Tab. 3 Průměrné počty návštěvníků na jedné akci Bookstart (malá městská knihovna do 3000 obyvatel)

zdroj: vlastní analýza dat

Tab. 4 Průměrné počty návštěvníků na jedné akci Bookstart (městská knihovna 3000 až 10000 obyvatel)

zdroj: vlastní analýza dat

Pokud jde o propagaci projektu, knihovny nejčastěji propagují akce pomocí plakátů a sociálních sítí. Dále byly uváděny e-maily, městské či obecní zpravodaje, web knihovny, vítání občánků nebo kombinace více způsobů (viz graf č. 1).

Graf 1 Způsoby propagace akcí Bookstart

zdroj: vlastní analýza dat

Na dotaz k přínosu projektu pro knihovnu odpovědělo 91,4 % (34 knihoven) z celkového počtu 37 knihoven, že projekt měl pozitivní dopady. Nejčastěji uváděly nárůst návštěvnosti a příliv nové cílové skupiny uživatelů (18 knihoven). Dále u 17 knihoven narostl počet čtenářů. V 16 knihovnách vznikla komunita rodičů s malými dětmi. Ve 14 případech bylo zaznamenáno pozitivní hodnocení projektu zřizovatelem. Doplňkově bylo zmiňováno zlepšení vybavení knihovny pro malé děti a možnost posílit roli knihovny v komunitě (viz graf č. 2).

Graf 2 Přehled pozitivních dopadů projektu na knihovny

zdroj: vlastní analýza dat

Na dotaz týkající se negativních dopadů či problémů 31 knihoven uvedlo, že projekt žádné nové problémy nepřinesl. Šest knihoven identifikovalo určité komplikace, zejména zvýšenou pracovní zátěž, nedostatek financí na lektory, příliš mnoho lidí přicházejících na „bookstartovou“ akci, malé prostory či personální limity. Přesto i kritické poznámky byly často doplněny o pozitivní postoj ve smyslu „dobře vynaložené energie“ či „radostné investice“.

Na otázku, jaká podpora knihovnám v projektu chybí, reagovalo pouze šest knihoven. Z nich tři uvedly, že jim žádná další podpora nechybí, dvě by uvítaly doporučení většího počtu lektorů a jedna knihovna navrhla více příkladů dobré praxe.

Výsledky rozhovorů

Hloubkové polostrukturované rozhovory byly provedeny na vzorku šesti knihoven – tří knihoven zapojených a tří knihoven nezapojených do projektu S knížkou do života (Bookstart). Při volbě dotazovaných knihoven bylo přihlíženo k velikostem knihoven podle počtu obyvatel v obci nebo městě, aby bylo možné srovnání jednotlivých kategorií knihoven a jejich možností či limitů. Z důvodu anonymity byly jednotlivé knihovny označeny K1 až K6 (tzn. K1‒K3 zapojené; K4‒K6 nezapojené).

Motivace knihoven pro zapojení do projektu

Z rozhovorů se zástupci knihoven (K1, K2, K3) vyplynulo, že motivace pro vstup do projektu S knížkou do života (Bookstart) se liší podle doby zapojení a dostupnosti krajské finanční podpory. Knihovny K1 a K3 do projektu vstoupily v roce 2022, tedy v době, kdy byla knihovnám poprvé nabízena krajská finanční podpora. Obě knihovny ji označily za klíčový faktor, neboť hospodaří s omezeným rozpočtem. Motivací pro účast byla rovněž již existující spolupráce s mateřským centrem a skutečnost, že akce pro děti byly pořádány i před vstupem do projektu.

Knihovna K2 se projektu účastní od jeho začátku, tedy již v době, kdy finanční podpora ze strany kraje ještě neexistovala. Jako hlavní motivaci uvedla perspektivu získání nových čtenářů a podporu čtenářství u dětí od nejútlejšího věku ve spolupráci s rodiči.

Využití krajské finanční podpory

Všechny knihovny prokázaly znalost podmínek čerpání krajské podpory a aktivně ji využívají. K1 investovala do vybavení dětského koutku, K2 do nákupu knižních setů pro děti do tří let a do pořádání odborných přednášek. K3 využívá podporu na nákup knih, lektorů, herních a didaktických pomůcek.

Limity při pořádání akcí

Knihovny shodně identifikovaly jako hlavní překážku nedostatečné prostorové možnosti. K1 a K2 uvádějí komplikace spojené s malými prostory a nemožnost nabídnout adekvátní zázemí. K3 pak zdůraznila vysokou časovou náročnost příprav v důsledku omezeného personálního zajištění.

Náročnost přípravy a zdroje inspirace

Příprava „bookstartových“ akcí je podle všech tří knihoven výrazně časově náročná, především kvůli snaze o tematické zpracování a přípravu výtvarných dílen. V menších knihovnách vše obvykle zajišťuje jedna osoba. Jako hlavní zdroj inspirace jsou uváděny metodické materiály Národní knihovny ČR, dále sdílení zkušeností na sociálních sítích (zejména Facebook) a podněty z jiných knihoven.

Úspěšnost projektu a zpětná vazba

Knihovny považují projekt ve svých obcích za úspěšný. K1 a K3 pozorují zvýšený zájem veřejnosti, K2 dokonce popisuje „převis poptávky“. Projekt přitahuje nejen místní, ale i návštěvníky z okolních obcí. Pozitivní je i zpětná vazba od rodičů, kteří chválí akce i výběr knih. Zaznamenána byla také poptávka po častějším konání setkání. Z hlediska zpětné vazby od zřizovatelů se situace různí. K1 uvedla, že impuls k zapojení přišel přímo od zřizovatele, který v projektu viděl potenciál. K3 zpětnou vazbu od zřizovatele neobdržela, ačkoliv vedení obce o akcích ví. K2 popisuje spíše nezájem ze strany obce a nedostatek podpory, přestože obec projekt vnímá jako přínosný.

Výsledky šetření knihoven neaktivních v projektu

Knihovny nezapojené do projektu S knížkou do života měly v dotazníku odpovídat jednak na dotazy určené všem knihovnám bez rozdílu (např. o jakou knihovnu se jedná), jednak na otázku zjišťující hlavní důvody vedoucí k rozhodnutí knihovny nezapojovat se do projektu. Pro zodpovězení této otázky měli respondenti možnost zvolit nabízené odpovědi nebo uvést vlastními slovy důvody pro neúčast v projektu. Ze shromážděných dat vyplynulo, že nejčastější příčinou je časové hledisko (15 knihoven, tj. 28,8 %). Druhým nejčastějším důvodem nezapojení knihoven jsou prostory, nedostatek personálu a nedostatek zkušeností. Všechna tato hlediska byla knihovnami deklarována ve stejném poměru, tedy u 14 knihoven (26,9 %). Jako třetí důvod byly zmíněny finance (pět knihoven, tj. 9,6 %). Ostatní důvody byly v jednotlivých situacích rozepsány vlastními slovy, jako např. málo obyvatel, málo čtenářů, málo dětských čtenářů nebo nezájem občanů o knihovnu (viz graf č. 3).

Graf 3 - Důvody nezapojení knihoven do projektu Bookstart

zdroj: vlastní analýza dat

Z rozhovorů s knihovnami K4‒K6 vyplynulo, že projekt S knížkou do života (Bookstart) znají, a to především v souvislosti s dotační podporou Královéhradeckého kraje. Vědí, že cílem projektu je podpora čtenářství od nejútlejšího věku, který považují za klíčový, nicméně se samy věnují spíše dětem od tří let a žákům ZŠ. Žádná z dotázaných knihoven neabsolvovala školení zaměřené na práci s dětmi ve věku 0–3 roky.

O krajské finanční podpoře knihovny vědí, ale nemají přesnější informace o jejím využití. Mezi hlavní příčiny nezapojení uvádějí časové zatížení a nedostatek personálu (K4, K5), případně kombinaci s finančními omezeními (K6). Všechny knihovny se shodly, že finance nejsou rozhodujícím faktorem. Knihovna K6 nicméně připustila, že podpora může být přínosná, ale její rozhodnutí o zapojení vychází z aktuální změny personální situace, nikoli z výše podpory.

Shrnutí výsledků výzkumu

Výzkum se zaměřil na postoje knihoven v Královéhradeckém kraji k projektu S knížkou do života (Bookstart) a na jejich zkušenosti s jeho realizací. Ukázalo se, že nezapojené knihovny mají o projektu pouze základní povědomí, nové informace aktivně nevyhledávají. Oproti tomu zapojené knihovny dobře rozumí cílům projektu a významu čtení v raném věku.

Nezapojené knihovny znají podmínky účasti jen částečně (např. požadavek na čtyři akce ročně a možnost čerpat finanční podporu). Knihovny, které se projektu účastní, podmínky dobře znají a nepovažují je za problém. Nejčastěji zmiňovanou překážkou je nedostatek vhodných prostor.

Základní otázkou výzkumu bylo, co motivuje knihovny k zapojení či nezapojení do projektu. Finanční podpora kraje je knihovnám známá, ale její vliv na rozhodnutí o vstupu do projektu není významný. Zejména menší knihovny ji vítají, ale jako hlavní motivaci uvádějí možnost oslovit nové čtenáře a vytvořit komunitu. Naopak nezúčastněné knihovny uvádějí jako příčinu neúčasti nedostatek času, personálu nebo zájmu ze strany veřejnosti.

Časová náročnost příprav akcí se ukazuje jako překážka i pro zapojené knihovny – především tam, kde vše zajišťuje jedna osoba. Důvodem neúčasti může být i nejistota knihovníků ohledně práce s nejmladší věkovou skupinou. Potvrzuje to i zjištění, že většina dotázaných (62,2 %) nikdy neabsolvovala školení zaměřené na práci s dětmi do tří let. K absolvování školení by knihovníci byli motivováni, pokud by s touto skupinou plánovali pracovat.

Zájem zřizovatelů o projekt byl zaznamenán jen okrajově, a to přesto, že existují metodické materiály vysvětlující přínosy knihoven pro komunitu. Častěji se objevovalo vnímání knihovny jako samozřejmé součásti obce, bez hlubšího zájmu o její programy.

Výzkum ukázal, že projekt S knížkou do života (Bookstart) je komplexní a jeho úspěšnost závisí na přístupu knihovníků, uživatelů i zřizovatelů. Každý z těchto faktorů může hrát klíčovou roli v tom, zda se knihovna projektu zúčastní a jak efektivně jej realizuje.

Význam tohoto projektu nabývá na důležitosti v kontextu potřeby rozvíjení předčtenářské dovednosti ještě před nástupem dítěte do školy. Potvrzují to data z mezinárodního šetření PIRLS 2021, z nichž vyplývá, že české děti mají v oblasti počátečních čtenářských dovedností podprůměrné výsledky oproti průměru EU a téměř polovina z nich si tyto dovednosti osvojila nedostatečně. Raný rozvoj předčtenářských návyků – ideálně za podpory rodičů a ve spolupráci s knihovnami – může významně ovlivnit budoucí čtenářskou úspěšnost dětí. Tuto skutečnost posiluje význam projektu S knížkou do života (Bookstart), jenž přispívá ke kultivaci čtenářské gramotnosti již v předškolním věku.

Závěr

Projekt S knížkou do života představuje promyšlený a komplexní nástroj podpory předčtenářské gramotnosti a čtenářství u nejmladších dětí. Jeho úspěšná implementace v knihovnách je však podmíněna celou řadou faktorů – od osobního nastavení knihovníků, přes dostupnost metodické a finanční podpory až po vnímání knihovny ze strany jejího zřizovatele.

Výsledky výzkumu ukazují, že program má potenciál ovlivnit komunitní život v obci a posílit roli knihovny jako centra podpory rodin. Zároveň však ukazují na potřebu systematického vzdělávání pracovníků knihoven, lepšího informování o dostupných možnostech a podpory malých knihoven v organizačně náročné činnosti, jakou je práce s nejmladší věkovou skupinou.

Doporučení do budoucna zahrnují rozšíření výzkumu i do dalších krajů, provedení komparativních analýz a zaměření se na evaluaci dopadu projektu na čtenářskou gramotnost dětí. Právě včasná intervence v oblasti čtenářství může mít zásadní vliv na vzdělávací a sociální dráhu dítěte, přičemž knihovny jsou přirozeným partnerem, který k tomuto cíli může významně přispět.

Přehled metodických příruček k projektu S knížkou do života (Bookstart) dle data vydání:

HOUŠKOVÁ, Zlata a LAUFKOVÁ, Veronika, 2018. Jak na projekt S knížkou do života (Bookstart): metodická příručka. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut. ISBN 978-80-7050-703-2.

POŽIVILOVÁ, Markéta, 2019. Nápady, náměty a scénáře na setkání rodičů a nejmenších čtenářů v knihovnách: s knížkou do života – Bookstart. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut. ISBN 978-80-7050-717-9.

LAUFKOVÁ, Veronika, 2020. Projekt S knížkou do života a čtenářská gramotnost: metodická příručka pro práci knihoven s dětmi ve věku 3–6 let. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut. ISBN 978-80-7050-732-2.

HLAVINKOVÁ, Alena; RUPCOVÁ, Marie a VÁLKOVÁ, Jarmila, 2021. Projekt S knížkou do života (Bookstart) a logopedická prevence: metodická příručka pro práci knihoven. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut. ISBN 978-80-7050-752-0.

HOUŠKOVÁ, Zlata, 2022. S knížkou do života (Bookstart): jak opravdu vstoupit S knížkou do života: metodická příručka pro práci knihoven s rodiči a dětmi v novorozeneckém a kojeneckém věku. I. vydání. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut. ISBN 978-80-7050-770-4.

HOCHMANOVÁ, Zdeňka; HOUŠKOVÁ, Zlata; ORNSTOVÁ, Petra; SVOBODOVÁ, Gabriela a ROŠKOTOVÁ, Jana, 2023. Rok S knížkou do života (Bookstart): praktické scénáře podle knižních příběhů: metodická příručka pro práci knihoven s rodiči a dětmi. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut. ISBN 978-80-7050-795-7.

MERTIN, Václav a JANDÍKOVÁ, Barbora, 2024. S pohádkou do života: scénáře podle známých pohádek: metodická příručka pro práci knihoven s rodiči a dětmi: Bookstart. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut. ISBN 978-80-7050-817-6.

Použité zdroje:

BOOKTRUST. A history of Bookstart. Online. Dostupné z: https://www.booktrust.org.uk/what-wedo/programmes-and-campaigns/bookstart/practitioners/history/. [citováno 2024-02-02].

HOUŠKOVÁ, Zlata a LAUFKOVÁ, Veronika, 2018. Jak na projekt S knížkou do života (Bookstart): metodická příručka. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut. ISBN 978-80-7050-703-2.

POŽIVILOVÁ, Markéta, 2019. Nápady, náměty a scénáře na setkání rodičů a nejmenších čtenářů v knihovnách: s knížkou do života – Bookstart. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut. ISBN 978-80-7050-717-9.

S KNÍŽKOU DO ŽIVOTA (BOOKSTART). Sady S knížkou do života. Online. Dostupné z: https://www.sknizkoudozivota.cz/sady-s-knizkou-do-zivota/. [citováno 2024-02-10].

SKIP ČR. Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka. Online. Dostupné z: https://www.skipcr.cz/projekty/uz-jsem-ctenar-knizka-pro-prvnacka. [citováno 2024-05-24].