Program pro děti do 3 let

Bc. Antonie Kůrová / Masarykova univerzita v Brně

Úvod do tématu

Veřejné knihovny se stále více profilují jako komunitní a vzdělávací centra, která nabízejí prostor k setkávání; budování vztahů a sdílení znalostí a zkušeností. Tento směr podporuje i Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2021–2027 (Národní knihovna ČR, 2020), která mj. zdůrazňuje roli knihoven jako pilířů občanské společnosti a přirozených center komunit. Palmer (2022) knihovny dokonce výstižně označuje jako „obývací pokoje svých komunit“. Jednou z konkrétních podob naplňování komunitní a vzdělávací role mohou být právě programy pro rodiče s dětmi do tří let. Následující text vychází z bakalářské práce na téma Programy pro děti do tří let a jejich rodiče v prostředí veřejných knihoven (Kůrová, 2024), jejímž cílem bylo přispět k hlubšímu porozumění této oblasti českého knihovnictví.

Téma knihovny jako prostoru pro malé děti a jejich rodiče není v odborné literatuře zcela nové. Greene (1991) se mu věnovala již na počátku 90. let v knize o historii vývoje knihovních služeb pro nejmenší děti v USA. V současnosti je v tomto ohledu knihovnám nápomocna publikace Guidelines for Library Services to Babies and Toddlers, jež vydala IFLA (2018) a která obsahuje pokyny týkající se poskytování služeb kojencům a batolatům a jejich rodinám.

Stávající studie a přehledové články související s touto problematikou se zaměřují například na předčtenářské návyky dětí v raném věku. Průzkum Children’s reading habits in the early years od organizace BookTrust (2023) odhalil, že téměř čtvrtina rodičů z nízkopříjmových rodin ve Velké Británii svým dětem nepředčítá ani si s nimi neprohlíží knihy před jejich prvními narozeninami, což je způsobeno např. nedostatkem času rodičů, nejistotou ve výběru knih či vnímáním společného čtení jako obtížného. K tématu vedení knihovních programů pro děti v raném věku a jejich rodiče považuji za inspirativní článek doktorky Walczak-Niewiadomské (2023), která si klade za cíl představit problematiku vzdělávání knihovníků pracujících s dětmi ve věku 0–5 let v polských knihovnách. Mj. poukazuje na nově vznikající specializaci tzv. Early Years Librarian, která se již objevila v jiných zemích a podle autorky článku zdůrazňuje důležitost knihovních služeb pro nejmenší děti. Případová studie od Koops a kol. (2023) pomocí rozhovorů s dětskými knihovníky zkoumá a dokumentuje používání hudby při programech v knihovně pro děti v raném věku.

Jako příklad dobré praxe uvádím mezinárodní projekt Bookstart, který se pod názvem S knížkou do života od roku 2017 postupně rozšířil i v České republice, kdy se SKIP rozhodl zapojit se do této iniciativy. Obdobně jako v ostatních zúčastněných zemích je cílem tohoto projektu v ČR seznamovat děti od narození s knihou a také vést rodiče k předčítání svým dětem.

Na uvedené poznatky jsem navázala ve výzkumu, který se věnoval problematice programů pro děti do tří let a jejich rodiče ve veřejných knihovnách. Podnětem pro tento výzkum byla absence tohoto tématu v českých výzkumech, které jsou věnovány především čtenářství či komunikaci dětí ve školním věku nebo jsou zaměřeny na spolupráci knihoven a škol (Pillerová et al., 2019), či se věnují čtenářské gramotnosti – v tomto případě lze uvést Mezinárodní šetření PISA 2018 (Blažek et al., 2019) nebo Mezinárodní šetření PIRLS 2021 (Janotová et al., 2023) zaměřující se na zjišťování úrovně čtenářských dovedností.

Níže popsaný výzkum byl realizován se snahou přispět k lepší informovanosti o programech v knihovnách (v tomto případě ve Zlínském kraji) a přiblížit silné a slabé stránky těchto programů. Cílem bylo nejen poznávání aktivit knihoven Zlínského kraje věnujících se dětem ve věku do tří let a jejich rodičům, ale také popis stavu programů určených této skupině ve vybraných knihovnách. Výzkumné otázky jsem zaměřila také na to, jakým způsobem jsou tyto programy organizovány a jak probíhají, jaké jsou zkušenosti knihovníků, kteří je pořádají, a rodičů, kteří se jich se svými dětmi účastní. Zajímala jsem se především o vnímání a reflexi dané problematiky ze dvou perspektiv: rodičů a knihovníků. Celkově tento výzkum souvisí s rostoucím důrazem na roli knihoven jako podpůrných, komunitních a vzdělávacího institucí vhodných i pro rodiny s nejmenšími dětmi a snaží se prohloubit porozumění konkrétním příkladům dobré praxe v českém prostředí.

Programy pro rodiče s dětmi v knihovnách participujících na výzkumu

Před samotným výzkumem byla zjišťována konkrétní nabídka programů pro rodiče s malými dětmi ve veřejných knihovnách Zlínského kraje. V průběhu níže prezentovaného výzkumu bylo ve vybraných knihovnách zmapováno pět programů pro rodiče s dětmi do tří let. Jedná se především o pravidelné dopolední aktivity (což vychází vstříc dennímu režimu cílové skupiny), jejichž cílem je podpora předčtenářských dovedností dětí, rozvoj vztahu ke knize a knihovně a posílení rodičovských kompetencí ve vedení dětí ke knihám.

Struktura programů je zpravidla ustálená. Typické schéma zahrnuje úvodní přivítání následované společným čtením pohádky či básničky, doplněným o zpěv a rytmické aktivity, pohybové hry či výtvarnou činnost. V průběhu programu nechybí ani prostor pro volnou hru a sdílení knižních tipů mezi knihovníky a rodiči.

Přestože se zkoumané programy liší v četnosti (např. týdenní či měsíční režim) i názvech, mají společné rysy: důraz na rozvoj předčtenářských dovedností, podporu vztahu ke knihám i vytváření bezpečného prostoru pro společné aktivity rodičů a malých dětí. Mezi konkrétní příklady patří Klub pro rodiče s dětmi (Knihovna Jižní Svahy, Zlín), Klubík pro rodiče s malými dětmi (Knihovna Kasárna, Uherské Hradiště), Pidiknir (Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm), První krůčky ke knihám (Knihovna Fanka Jilíka, Kunovice) a Tátové a mámy, čtěte s námi (Krajská knihovna Františka Bartoše, Zlín). Tyto příklady dobré praxe se staly výchozím bodem pro daný výzkum.

Metodologie

Pro dosažení výzkumného cíle byla zvolena metodologie kvalitativního výzkumu. Sběr výzkumných dat jsem provedla metodou hloubkových polostrukturovaných rozhovorů v pěti knihovnách Zlínského kraje, kde se akce určené dětem v raném věku a jejich rodičům organizují. Tato metoda byla zvolena proto, že rozhovor umožňuje porozumění zkušenosti, která byla předmětem mého zájmu jak v případě rodičů, tak knihovníků.

Do výzkumu bylo zahrnuto pět veřejných knihoven ve Zlínském kraji (Krajská knihovna F. Bartoše ve Zlíně a její pobočka Knihovna na Jižních Svazích, Knihovna Fanka Jilíka v Kunovicích, Knihovna Kasárna, pobočka Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana (Knihovna BBB) v Uherském Hradišti, Městská knihovna v Rožnově pod Radhoštěm). Tyto knihovny byly zvoleny na základě informací o konání programů určených dětem na jejich webových stránkách. Prostřednictvím e-mailu byl knihovníkům představen záměr výzkumu, metoda polostrukturovaných rozhovorů a uvedeny oblasti, kterých by se rozhovor týkal.

Výzkumným vzorkem se pro tuto práci staly dvě skupiny – knihovníci a rodiče. Na základě účelového výběru byly vedeny rozhovory s pěti pracovníky knihoven ve Zlínském kraji, kteří pořádají programy pro děti do tří let, a jejich rodiče, a dále s pěti rodiči, kteří se svými dětmi tyto programy navštěvují.

Rozhovory jsem uskutečnila osobně v období od 22. 3. do 7. 5. 2024; pouze v jednom případě proběhl rozhovor s rodičem telefonicky. Délka rozhovorů s knihovníky se pohybovala přibližně od 30 do 75 minut, rozhovory s rodiči trvaly přibližně 15–30 minut. Se všemi účastníky byl podepsán informovaný souhlas s účastí ve výzkumu a s poskytnutím údajů.

Data z rozhovorů byla zpracována v několika krocích – nahrávky byly přepsány do textové podoby, poté proběhlo otevřené kódování a tematická kategorizace. Pro zvýšení čitelnosti a návaznosti jednotlivých témat vycházejících z výsledků byly výroky respondentů v práci mírně stylisticky upraveny, však se zachováním jejich obsahového významu.

Prezentace a shrnutí výsledků výzkumu

Analýza získaných kvalitativních dat umožnila identifikovat několik klíčových zjištění v jednotlivých tematických oblastech. U knihovníků se zjištění týkala motivace a zkušeností získaných při edukaci nebo vnímaných přínosů a příležitostí programů. U rodičů byly předmětem zájmu motivace účasti na programech, jejich zkušenosti s těmito programy či subjektivní vnímání přínosů těchto programů pro jejich děti. Předmětem rozhovorů s oběma skupinami bylo také vzdělávání knihovníků v oblasti práce s dětmi v raném věku. Výzkum přinesl vhled do reálného fungování programů pro děti do tří let a jejich rodiče v prostředí veřejných knihoven Zlínského kraje v současnosti.

Motivace k zavedení programů

Dotázaní knihovníci uváděli různé důvody, proč se rozhodli nabídnout programy pro děti do tří let a jejich rodiče. Dle výsledků rozhovorů hrál velkou roli projekt S knížkou do života (Bookstart), který ve většině knihoven motivoval knihovníky k systematickému plánování aktivit pro tuto cílovou skupinu. V některých knihovnách byla motivací vysoká návštěvnost rodičů s malými dětmi, která knihovníky vedla k vědomému zacílení nabídky právě na tuto skupinu. Postupně se tak začala rozvíjet snaha vytvořit pro rodiče a jejich děti vhodné a bezpečné prostředí, které by zároveň podpořilo rozvoj vztahu ke knihám již od raného věku. Programy, které začaly vznikat, reagovaly často také na komunitní potřeby v dané lokalitě. Jeden z knihovníků v této souvislosti uvedl: „Upřímně řečeno tady ve městě není moc míst, která by nabízela vyžití pro rodiny s malými dětmi.“ A dodává, že hojná účast na pořádaných akcích potvrzuje, že jsou rodiče rádi, že mohou se svými ratolestmi na program pořádaný knihovnou zavítat. Doplňuje také, že pozoruje, jak se děti takto seznamují s knihovnou už od raného věku, znají ji a potom ji navštěvují i nadále se školkou a později se školní třídou.

V souvislosti s odrůstáním dětí mimo věkovou kategorii, pro kterou jsou programy určeny, byli knihovníci dotázáni, zda pozorují u účastníků návaznost na další aktivity knihovny. Dle odpovědí knihovníků účast na těchto programech často představuje první impuls k pravidelnému využívání knihovních a dalších služeb knihovny. Situace, kdy se rodiče po první návštěvě programu zaregistrují do knihovny a postupně využívají i další nabídku, vnímají knihovníci jako důležitý vedlejší dopad těchto aktivit.

Organizace programů

Knihovníci, kteří organizují programy pro děti, se snaží nejen předat lásku ke čtení, ale také zajistit, aby jejich programy byly zábavné, interaktivní a vzdělávací. Pro úspěch těchto programů je klíčové využívat různé metody a přístupy. Výzkum ukázal, že knihovníci ve všech dotázaných knihovnách využívají při tvorbě programů pro děti v raném věku a jejich rodiče práci s knihou (předčítání, dialog na základě předčteného textu, dramatizaci), hudební činnosti (zpěv, vytleskávání rytmu), didaktické hry, pohybové či kreativní činnosti. Všechny uvedené aktivity zpravidla souvisejí s tématem knihy, která je při akci čtena. Pomocí zmíněných metod se knihovníci snaží komplexně rozvíjet dovednosti dětí v raném věku, přičemž se zaměřují na rozvoj sociálních dovedností dětí, čtenářské pregramotnosti, komunikačních a jazykových dovedností, motoriky a kognitivních schopností. Daná zjištění jsem shledala v souladu s doporučeními, která pro práci s dětmi a jejich rodiči poskytuje Metodická příručka pro práci knihoven s rodiči a dětmi v novorozeneckém a kojeneckém věku (Bookstart) (Houšková, 2022).

Výběr témat programů se často odvíjí od ročního období, aktuálních událostí nebo nově dostupných dětských titulů. Knihovní fond jako zdroj inspirace pro výběr tématu označili všichni dotázaní knihovníci. Někteří z nich zároveň upozorňovali na časové limity při přípravě programů a zmiňovali při výběru témat také využívání sdílených knihovnických materiálů, metodických brožur nebo inspiraci ze seminářů.

Výsledky výzkumu ukázaly také význam propagace programů. Knihovny využívají kombinaci různých komunikačních kanálů – webové stránky, sociální sítě, plakáty umístěné ve veřejném prostoru a ústní doporučení mezi rodiči. Dotázaní knihovníci často vyzdvihovali osobní pozvání jako nejefektivnější způsob, jak přilákat nové účastníky. V několika knihovnách se rovněž objevuje snaha o základní formy evaluace těchto programů. Knihovníci zpravidla zmiňují zpětnou vazbu získávanou neformálně prostřednictvím rozhovorů s rodiči, což potvrzují respondenti z řad rodičů. Každý z rodičů v rozhovoru uvedl, že knihovníkům po programu poskytl alespoň stručnou osobní zpětnou vazbu. Systematické hodnocení však zatím není běžnou součástí programu, ačkoliv někteří respondenti z řad knihovníků vyjádřili zájem jej v budoucnu více rozvíjet (např. dotazníkovým šetřením). Podobně na absenci kvalitní evaluace u vzdělávacích programů upozornil celostátní průzkum Současný stav spolupráce ve vzdělávání mezi veřejnými knihovnami a školami (Pillerová et al., 2019), jehož výsledky prokázaly, že čtvrtina knihoven se nezabývá evaluací vzdělávacích aktivit. Nedostatek formální evaluace může omezovat možnosti získání cenných informací pro zlepšení a další rozvoj programů. V budoucnu by dle mého názoru bylo přínosné zavést systematický přístup k evaluaci, který by zahrnoval formální metody hodnocení a reflektoval by doporučení směrnic IFLA (2018).

Vnímání prostor knihovny

Důležitým aspektem organizace programů je také prostorové zázemí, které hraje klíčovou roli v uspokojování potřeb rodin s malými dětmi. Dle směrnice IFLA Guidelines for Library Services to Babies and Toddlers (IFLA, 2018) by ideální knihovní prostor měl být pohodlný a bezpečný pro kojence, batolata i jejich pečovatele, umožňovat volný pohyb dětí a zároveň podporovat jejich vzdělávání.

Každá knihovna participující na výzkumu poskytuje jiné zázemí, a tak se vnímání knihovních prostor ve výpovědích rodičů různí. Rodiče oceňují například přívětivé uspořádání knihoven, dostatek přirozeného světla, přístupnost dětských knih a celkovou atmosféru prostoru. Kladně vnímají i specifické prvky jako jsou koberce, sedací vaky, hrací koutky nebo umístění knih v nízkých policích dostupných pro nejmenší děti. V několika případech byla označena bariéra – některé knihovny nemají výtah a programy se konají v patrech. Někteří dotázaní rodiče nepovažují tento fakt za zásadní překážku, a to díky tomu, že se dokážou přizpůsobit a najít řešení, jako je například nošení dětí v nosítku. Na druhé straně upozorňují na problémy s bezbariérovostí, zejména v případě rodičů, kteří přijdou na akci s více dětmi.

Také knihovníci vnímají prostory knihoven rozdílně. Někteří v knihovně, kde pracují, vidí silné stránky ve velkých a přístupných prostorách, které jsou certifikovány jako „handicap friendly“. Naopak jiní poukazují na stísněné prostory, které omezují některé aktivity. Z výzkumu je tedy zřejmé, že přístupnost a uspořádání knihovních prostor jsou zásadní pro spokojenost rodičů a úspěch knihovních programů.

Vnímání přínosů a výzev programů pro děti v raném věku a jejich rodiče ze strany knihovníků

Výzkum ukázal, že knihovníci vnímají klady, které programy pro děti do tří let a jejich rodiče knihovnám přinášejí. Hlavním přínosem je budování vztahu ke knihovně, knihám a čtení již od raného věku. Dalším významným plusem je posilování komunitní role. Knihovny se právě i díky těmto programům stávají přirozenými centry setkávání rodin s malými dětmi. Knihovníci oceňují, že se knihovna pro mnoho rodičů stává jedním z mála míst, kde se mohou setkat s ostatními rodiči a jejich děti se zde socializují.

Slabé stránky pořádání programů, které knihovníci uváděli, se většinou týkaly prostorových a finančních omezení či kolísavého zájmu o programy. Za limitující faktor lze považovat např. nedostatek vhodných pomůcek nebo stísněné prostory, z uskutečněných rozhovorů je však zřejmá snaha knihovníků o zlepšení těchto podmínek.

Zkušenosti a vnímání programů ze strany rodičů

Dotázaní rodiče vnímají programy pořádané knihovnami pozitivně a považují je za jeden z dostupných kulturně vzdělávacích impulsů vhodných pro děti v tak raném věku v místě jejich bydliště. Účast rodičů na těchto aktivitách není motivována pouze zájmem o rozvoj dítěte, ale také hledáním smysluplné náplně společně tráveného času, možností sociální interakce a podpory rodičovské role. Rodiče oceňují především možnost strávit čas se svými dětmi v podnětném prostředí, setkat se s dalšími rodiči a dětmi a sdílet zkušenosti. Programy přispívají k posilování jejich vztahu ke knihovně a podporují orientaci v oblasti dětské literatury.

Z hlediska přínosu pro děti rodiče zmiňovali pozorované pokroky ve vývoji – zejména v oblasti řečových dovedností, schopnosti soustředění, vnímání příběhu nebo samotného zájmu o knihy. Někteří rodiče rovněž reflektovali zlepšení v oblasti sociální interakce, kdy se jejich děti postupně osmělují v kontaktu s jinými dětmi a dospělými. Pozitivně byla hodnocena také atmosféra programů – rodiče ji popisovali jako přívětivou, přátelskou a vstřícnou.

Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že většina rodičů necítí potřebu se zapojovat do samotné přípravy knihovních programů. Podle hodnocení rodičů je kvalita programů pro děti do tří let v knihovnách vysoká, rodiče důvěřují profesionálnímu přístupu knihovníků a nevnímají tak potřebu zapojovat se do přípravy programů. Celkově se však na základě výsledků také zdá, že někteří rodiče si ani nejsou vědomi možnosti aktivně přispívat do přípravy programů, např. návrhem tématu. Na straně knihovníků je z rozhovorů patrné, že přestože aktivně nenabádají rodiče ke sdělování podnětů, jsou otevřeni možnosti přijmout návrhy, pokud by se rodiče rozhodli přispět.

V průběhu programů se rodiče dle svých výpovědí aktivně zapojují do připravovaných činností a aktivit, což se shoduje i s odpověďmi knihovníků, že rodiče jsou důležitou součástí samotné realizace programů, zejména pokud jde o aktivní účast při pohybových či výtvarných aktivitách. Zapojení rodičů do programu je dle knihovníků klíčové pro interpretaci pokynů knihovníků a pro celkový úspěch akce. Vzdělávání knihovníků v oblasti práce s dětmi v raném věku Jednou z tematických oblastí rozhovoru s rodiči bylo také jejich vnímání odbornosti knihovníka. Většina rodičů se shodla na tom, že odbornost knihovníka pro ně sice je podstatná, ale mnohem důležitější je pro ně osobnost a schopnosti knihovníka, dále také jeho empatie a přístup k dětem. Rozhovory s knihovníky ukázaly, že při organizování programů pro děti v raném věku a jejich rodiče knihovníci často kombinují své osobní rodičovské zkušenosti se znalostmi z formálního vzdělání a z odborných kurzů. Kromě toho využívají nabídky celoživotního vzdělávání a snaží se ve svém rozvoji reagovat na narůstající komplexní povahu knihovních služeb pro nejmenší děti. Dále z výsledků vyplynulo, že knihovníci, kteří zatím nemají pedagogické minimum, plánují v budoucnu doplnit si toto vzdělání a někteří dotázaní se chtějí ve svém dalším vzdělávání soustředit na aktuální téma inkluze a zajímají se o budoucí studium problematiky práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami. Výzkum ukázal, že šíře cílových skupin, jimž se knihovníci věnují, komplikuje možnost hlubší specializace. Dotázaní knihovníci v rozhovorech často uváděli, že náplní jejich práce je chystat programy pro všechny věkové kategorie dětí a v některých pobočkách i pro dospělé, což považuji za velmi náročné vzhledem k omezené schopnosti sledovat všechna aktuální témata a trendy. Inspirací může být koncept tzv. early librarians, který odráží komplexní povahu knihovních služeb pro nejmenší děti a poukazuje na odlišné potřeby této cílové skupiny ve srovnání se staršími dětmi (Walczak-Niewiadomska, 2023). Domnívám se, že by bylo dobré, kdyby se v budoucnu konkrétně problematice práce s dětmi v raném věku v knihovnách věnovalo více pozornosti v programech formálního vzdělávání na univerzitách či k tomu určených kurzech, jelikož tuto oblast dětského knihovnictví považuji za velmi specifickou a náročnou.

Limity výzkumu

Při výzkumu mohlo hrát roli několik momentů, které mohly ovlivnit výsledky a které považuji za důležité zmínit. Vzhledem k tomu, že jsem neměla předchozí zkušenosti s vedením polostrukturovaných rozhovorů, zpětně vnímám, že jsem některým respondentům mohla poskytnout více času na odpovědi. Za další limit lze označit prostředí, v němž byly rozhovory realizovány – v některých případech probíhaly v přítomnosti malých dětí, což mohlo narušit kontinuitu rozhovoru. Výzkumný vzorek byl navíc relativně úzký a omezený na Zlínský kraj, což limituje možnost širšího zobecnění výsledků. Věřím, že by bylo přínosné v budoucnu rozšířit výzkum na více krajů ČR. Navzdory těmto omezením jsem přesvědčena, že tato práce přispěla ke zmapování zkušeností a přiblížení pohledů rodičů a knihovníků na programy pro děti od narození do tří let a jejich rodiče v knihovnách.

Závěr

Výsledky výzkumu ukázaly, že programy pro děti do tří let a jejich rodiče představují ve veřejných knihovnách významný nástroj podpory raného vývoje dítěte, rodičovských kompetencí i budování vztahu ke knihám a knihovnám. Knihovny se díky těmto aktivitám stávají místem přístupu k prvním čtenářským podnětům, bezpečným prostorem pro setkávání, sdílení zkušeností a komunitní podporu. Rodiče oceňují především podnětné prostředí a vstřícný přístup knihovníků, kteří se při organizaci programů musí vypořádat i s překážkami, především s časovými a prostorovými omezeními. Z výpovědí knihovníků však vyplývá patrná snaha o další rozvoj programů tohoto typu a zlepšování zejména prostorových podmínek. Pro další rozvoj těchto programů se jako klíčové ukazuje systematické vzdělávání knihovníků pro práci s danou cílovou skupinou a důraz na evaluaci programů. Domnívám se, že téma si zaslouží další pozornost jako součást širší diskuze o roli knihoven v podpoře rodin s dětmi.

Seznam použitých zdrojů

BLAŽEK, Radek; JANOTOVÁ Zuzana; POTUŽNÍKOVÁ Eva a BASL Josef. Mezinárodní šetření PISA 2018: Národní zpráva. Online. 2019. ISBN 978-80-88087-24-3. Dostupné z: http://www.csicr.cz/html/2019/Narodni_zprava_PISA_2018/html5/index.html?&lo-cale=CSY&pn=1. [cit. 2023-11-12].

BOOKTRUST. Children’s reading habits in the early years: Research with families from low-income ba-ckgrounds in the UK. Online. C2023. Dostupné také z: https://www.booktrust.org.uk/globalas-sets/resources/research/family-survey-briefing-1-reading-in-the-early-years-2023-1.pdf. [cit. 2024-06-09].

GREENE, Ellin. Books, babies, and libraries: serving infants, toddlers, their parents. Online. Chicago: ALA Editions, 1991. ISBN 9780838905722. Dostupné z: https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=e000xww&AN=45089 [cit. 2024-03-23].

HOUŠKOVÁ, Zlata, 2022. S knížkou do života (Bookstart): Jak opravdu vstoupit s knížkou do života: metodická příručka pro práci knihoven s rodiči a dětmi v novorozeneckém a kojeneckém věku. Online. Praha: Národní knihovna České republiky, Knihovnický institut. ISBN 978-80-7050-773-5. Dostupné z: https://www.sknizkoudozivota.cz/wp-content/uploads/2023/01/Metodika_Bookstart_0-18mesicu_vyd2022.pdf. [cit. 2024-05-06].

IFLA LIBRARIES FOR CHILDREN AND YOUNG ADULTS SECTION, RANKIN, Carolynn (ed.). IFLA Guidelines for Library Services to Children aged 0-18 – 2nd Edition (revision of 2003 Guidelines). Online. 2. IFLA, 2018, s. 4. Dostupné z: https://reposi-tory.ifla.org/handle/123456789/171. [cit. 2024-05-7].

JANOTOVÁ, Zuzana; BOUDOVÁ, Simona; HAVLÍČKOVÁ, Martina; HALBOVÁ, Barbora; PRAŽÁKOVÁ, Dana et al., 2023. Mezinárodní šetření PIRLS 2021: národní zpráva. Online. Praha: Česká školní inspekce. ISBN 978-80-88492-32-0. Dostupné z: https://www.csicr.cz/CSICR/media/Elektronicke-publikace/2023/Narodni_zprava_PIRLS_2021/html5/index.html?pn=3. [cit. 2023-11-12].

KOOPS, Lisa H.; HODGSON, Lauren E. a WISE, Madison E., 2023. Children’s Librarians’ and Library Associates’ Use of Music and Perceptions on Music in Library Programming: An Initial Exploration. Online. Early Childhood Education Journal. Roč. 51, s. 1–13. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s10643-021-01279-x. [cit. 2024-06-18].

KŮROVÁ, Antonie. Programy pro děti do 3 let a jejich rodiče v prostředí veřejných knihoven. Online. Bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2024. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/kb802/ [cit. 2025-07-01].

NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030: knihovny – pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury. Online. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2020, s. 20–28. Dostupné z: https://ipk.nkp.cz/docs/koncepce-rozvoje-knihoven-2021-2027. [cit. 2024-02-24].

PALMER, Marie. Study of Future Public Library Trends & Best Practices. Online. Public Library Quarterly. 2022, roč. 41, č. 1, s. 83–107. DOI 10.1080/01616846.2020.1868224. [cit. 2024-03-04].

PILLEROVÁ, Vladana; MAZÁČOVÁ, Pavlína a RICHTER, Vít, 2019. Současný stav spolupráce ve vzdělávání mezi veřejnými knihovnami a školami: Výsledky celostátního průzkumu 2019. Národní knihovna České republiky. ISBN 978-80-7050-720-9. Dostupné také z: https://ipk.nkp.cz/statistika-pruzkumy-dokumenty/pruzkumy/spoluprace-knihoven-a-skol.

S knížkou do života (Bookstart). Online. Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR. 2024, 15. 1. 2024. Dostupné z: https://www.skipcr.cz/projekty/s-knizkou-do-zivota-bookstart. [cit. 2024-06-09].

WALCZAK-NIEWIADOMSKA, Agata. The Education of librarians working with children aged 0–5 and their families in Poland. Online. Przegląd Biblioteczny (Special Issue: THE LIBRARY REVIEW). 2023, s. 38–48. ISSN 2545-2487. Dostupné z: https://doi.org/10.36702/pb.1011. [cit. 2024-06-10].