Není anotace jako anotace
Není anotace jako anotace (poznámka k terminologii a jejímu užívání)
Rubrika Novinky zahraniční knihovnické literatury (NZKL) v našich časopisech Knihovna: knihovnická revue a Knihovna plus je nejčastěji charakterizována jako anotované záznamy příspěvků ze zahraničních odborných knihovnických časopisů.
Naše „zvykové“ označení informačních produktů jako anotace bohužel občas vede (jak se autorka těchto řádků nedávno přesvědčila „na vlastní kůži“) k zásadnímu nepochopení účelu práce, jejímž výsledkem je informační produkt (služba) – v tomto případě rubrika NZKL. Pojem anotace ve veřejnosti nejčastěji evokuje nakladatelskou anotaci. To však není případ referátů/anotací, kterými rubrika NZKL zprostředkuje – v českém jazyce – odborné informace ze zahraničních periodik. Jde o anotace či referáty (pro náš účel se též užívá termín rozšířené anotace, v některých případech může jít až o zkrácené překlady), které mají za úkol sloužit orientaci specialistů, upozorňovat odbornou veřejnost na nově se objevující témata a jevy v oboru, na novou cizojazyčnou terminologii (zároveň přinášet návrhy českých ekvivalentů termínů) atd. V anotacích tohoto typu je zásadní pečlivé shrnutí problematiky zdroje (odborného článku) a zdůraznění důležitých momentů při tzv. redukci (komprimaci) textu – tak, aby výsledný informační produkt (= anotace či referát) dokázal upozornit odbornou veřejnost na zajímavé/nové jevy, ale také pomohl specialistům rozhodnout, zda se danému problému budou dále podrobněji věnovat (zda se obrátí k originálu zpracovaného článku nebo k dalším článkům na dané téma) nebo zda redukovaný text v NZKL stačí k jejich povšechné orientaci (tj. referát může v tomto případě nahradit originální text). Zpracování těchto výstupů je odbornou činností, která vyžaduje dobrou orientaci v problematice oboru, v nabídce zahraničních zdrojů (periodik), v otázkách odborného jazyka a terminologie, znalost zásad překladu odborného textu atd., nemluvě o schopnosti číst odborné texty v cizích jazycích nebo se v nich alespoň orientovat (pro rozhodnutí, které články excerpovat pro rubriku NZKL nebo pro jiný účel nebo pro zpracování redukovaného textu s pomocí vlastních znalostí, překladačů apod.).
Přes to, že termíny označující tzv. redukované/komprimované texty se dnes často užívají nepříliš přesně (jde také o zvyklosti daného oboru), lze se kvůli pochopení obsahu těchto termínů opřít o českou terminologickou databázi TDKIV vytvořenou v Knihovnickém institutu (https://tdkiv.nkp.cz/), v níž jsou dotčené odborné termíny definovány. Zde přinášíme jejich výběr:
Referát (s českým ekvivalentem abstrakt): Redukovaný text, který bez doplňkových nebo hodnoticích informací charakterizuje obsah dokumentu. Základními vlastnostmi referátu jsou výstižnost, přehlednost, jasnost, stručnost, přesnost, objektivnost a čtivost. Referát je formulován v přirozeném jazyce – obvykle ve větách, někdy však jen v heslovité podobě, telegrafickým stylem. Referát může používat textových formulací z referovaného dokumentu, ale jako celek je formulován nově. Ve spojení s bibliografickými záznamy referovaných dokumentů se referáty publikují v referátových publikacích (např. referátové bibliografie, referátová periodika apod.) Podle charakteru zpracování lze vydělit informativní, indikativní, kritický, modulární, analytický, monografický, přehledový, výběrový a autorský referát.
https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001770&local_base=KTD
Definice některých těchto druhů referátů a příbuzných entit v databázi TDKIV:
Indikativní referát (s českým ekvivalentem indikativní abstrakt): Referát stručně a výběrově charakterizující obsah a druh referovaného dokumentu. Má výraznou selekční funkci (umožňuje volbu, zda je účelné seznámit se s plným textem referovaného dokumentu), zahrnuje 50–100 slov, popř. i méně.
https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001772&local_base=KTD
Informativní referát (s českým ekvivalentem informativní abstrakt): Referát uvádějící maximum podstatných informací obsažených v referovaném dokumentu. Má výraznou substituční funkcí (nahrazuje původní dokument a uplatňuje se zejména v případě jeho nedostupnosti), proto se vyznačuje větším rozsahem (zpravidla několik set slov, popř. i více). https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001771&local_base=KTD
Analytický referát (s českým ekvivalentem analytický abstrakt): Referát uspořádaný podle daných věcných hledisek; uspořádání nemusí odpovídat struktuře referovaného dokumentu. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001775&local_base=KTD
Komprimace informací: Redukce objemu textu dokumentu nebo souborů dokumentů eliminací informací méně závažných, všeobecně známých, duplicitních apod., ale při zachování podstatných informací v těchto dokumentech uložených. Komprimace informací se provádí pomocí intelektuálních metod nebo s využitím informačních technologií. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000476&local_base=KTD
Komprimovaný text: Text, který vznikne zkrácením původního textu odstraněním redundance nebo vypuštěním méně podstatných informací. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001767&local_base=KTD
Redukovaný text dokumentu: Text, který vznikne na základě obsahové analýzy dokumentu z plného textu dokumentu sémantickou redukcí informací obsažených v dokumentu, tj. výběrem z hlediska obsahu podstatných informací. Na sémantickou redukci zpravidla navazuje komprimace vybraných informací a jejich vyjádření v přirozeném nebo umělém jazyce formou vět, klíčový slov nebo znaků. Redukovaný text dokumentu je vždy podstatně kratší než plný text a naplňuje funkci signální (upozornění na nový dokument), substituční (náhrada plného textu dokumentu) nebo selekční (umožnění výběru dokumentů). Hlavní typy redukovaného textu dokumentu jsou referát, anotace, extrakt, resumé a synopse; někdy se mezi ně řadí i soubory věcných selekčních údajů (např. deskriptorů, předmětových hesel, klasifikačních znaků apod.), které však vyjadřují spíše tematiku než vlastní obsah dokumentu. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001766&local_base=KTD
Ze všeho výše uvedeného je zřejmé, že vypracování referátu/anotace/abstraktu odborného článku má málo společného s pořízením de facto propagační nakladatelské anotace (autorka těchto řádek a redaktorka rubriky NZKL se nedávno setkala s bagatelizací své práce, která byla označena tak, že jejím výsledkem má být krátký text, který popisuje, o čem kniha /sic!/ je a má o ní rychle informovat).
Zpracování českých anotací odborných textů v cizích jazycích je poměrně náročná odborná činnost, kterou redaktorka rubriky zvládá s pomocí několika kolegyň, které mají náš obor rády, zajímá je, co se v něm jinde děje a samozřejmě ovládají několik cizích jazyků včetně odborné terminologie.
Pokud jde o rubriku jako takovou, její příprava je spojena s dalšími náležitostmi. Vlastní excerpce vhodných článků, organizační záležitosti spojené se zajištěním rubriky a s chodem časopisů („revue“ a „plus“), komunikace s anotátory/zpracovateli referátů, doplňování redakčních poznámek (vyžaduje to hluboké studium originálů, kontrolu terminologie, jmen, názvů a funkcí institucí, projektů atd.), v některých případech redakční úvody k rubrice, doplňování/zkracování dodaných referátů aj. Řadu abstraktů redaktorka zpracovává sama.
Časopisy a sborníky v některých dalších oborech podobné informace o novinkách v oboru označují například jako „informace, recenze“. Naše rubrika NZKL je bezesporu službou přinášející informace – a informační službou vždy byla. Svoje kořeny má v šedesátých letech minulého století a jejím ztělesněním tehdy byl pětkrát do roka vycházející časopis se stejným názvem, obsahující zkrácené překlady (výtahy) ze zahraničních článků. Zrušení tohoto časopisu (tj. vlastně likvidaci jednoho informačního produktu) začátkem 90. let a jeho nahrazení rubrikou v časopise stále vnímám tak trochu úkorně. Anotace po této změně zprvu byly opravdu jen velmi krátkou informací o obsahu vybraných článků. Život a píle anotátorů (a snad i redaktorky) však ukázaly, že pro hodnotný produkt nestačí pět řádek shrnujícího textu.
Možná, že časem bude redukované texty vyrábět umělá inteligence, ale nejspíš ji bude muset stejně někdo kontrolovat – někdo po všech stránkách dobře připravený pro tuto práci.
