Elektronické knihy v českých knihovnách - empirická část

Bc. Veronika Maniecká, Ústav bohemistiky a knihovnictví, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě

Úvod

Článek navazuje na příspěvek Elektronické knihy v českých knihovnách, který vyšel v časopise Knihovna plus, číslo 1/2025. Byla v něm představena teoretická část tématu – definice elektronických knih, formáty nebo typy zařízení ale také dostupné platformy poskytování e-knih v českých knihovnách (např. Palmknihy, Bookport či ProQuest). Zatímco předchozí článek se zaměřil především na kontext a obecnou rovinu tématu e-knih, tento příspěvek přináší výsledky empirického výzkumu provedeného v několika českých knihovnách. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké konkrétní zkušenosti knihovny s elektronickými knihami mají, jaké typy služeb nabízejí a jakým způsobem o těchto službách informují své uživatele.

Výzkum vychází z dat získaných prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které byly vedeny s pracovníky šesti různých knihoven. Následující části článku představují jednak metodiku sběru dat, stručnou charakteristiku zapojených knihoven a hlavní zjištění výzkumné části. Součástí příspěvku jsou rovněž přehledné tabulky a grafy, které slouží ke zpřehlednění a shrnutí výsledků.

Metodologie empirické části

Výzkum byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů, které vycházejí z principů kvalitativní metodologie. „Polostrukturovaný rozhovor obsahuje připravené otázky, důsledně a systematicky orientované k identifikaci výzkumných témat pomocí detailních odpovědí. Výzkumník může využít při vedení rozhovoru jeho osnovu a záznamový arch pro své poznámky, náměty. Jeho základem je konverzace a ta dovoluje (…) měnit styl, rychlost a pořadí otázek.“ (Mišovič, 2019, s. 84) „Výzkumník může reagovat na nový směr rozhovoru, který se objevil v jeho průběhu, a přitom na začátku rozhovoru s ním výzkumník nepočítal.“ (Mišovič, 2019, s. 83)

Pro dosažení hlavního cíle byly vytyčeny tři výzkumné otázky:

1. Existují průvodce, doporučení a informace o dostupnosti pro oblast e-knih pro skupinu uživatelů žáků a učitelů předmětu český jazyk a literatura?

2. Zjišťují knihovníci od učitelů či učitelek českého jazyka a literatury, příležitostně i systematicky, co by od knihovny pro svou výuku potřebovali?

3. Kdo by měl žákům zajistit přístup k potřebné literatuře pro výuku českého jazyka a literatury a četbu s ní spojenou v elektronické podobě?

Respondenty byly vybrané knihovny. Na otázky odpovídali pracovníci knihoven, například z dětských oddělení, projektoví manažeři, zaměstnanec na pozici analytika e-knih či ředitelka knihovny. Postup práce byl takový, že jsme si jako první určili knihovny¹. Po oslovení knihoven formou e-mailů, které jsme rozeslali ředitelům či tiskovým mluvčím, jsem na základě jejich reakce a doporučení oslovila konkrétní zaměstnance těchto knihoven. Připravili jsme si výzkumné otázky a poté k nim i podotázky, na které dotazovaní odpovídali. Kompletní seznam otázek k rozhovorům je uvedený v příloze. V Masarykově veřejné knihovně Vsetín, v Knihovně města Ostravy a v Knihovně Třinec proběhl rozhovor formou osobního setkání. V Moravskoslezské vědecké knihovně se rozhovor uskutečnil korespondenční formou: zasláním otázek e-mailem, v příloze pak byly poslány odpovědi zpět, stejně tak tomu bylo v Knihovně Františka Bartoše ve Zlíně. V Městské knihovně v Praze byl první rozhovor proveden s využitím e-mailu a druhý rozhovor proběhl prostřednictvím online schůzky v MS Teams.

Přehled knihoven a využívaných platforem e-knih

Knihovna města Ostravy je veřejná knihovna, která byla založena roku 1921. (Knihovna města Ostravy, 2024) Knihovna poskytuje platformu Palmknihy s možností výpůjček pět elektronických knih na 31 dnů, přičemž vybírá poplatek 20,- Kč za každou výpůjčku digitální knihy. (Knihovna města Ostravy, 2024)

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě je krajská knihovna založená roku 1951. (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2024 a zpřístupňuje platformy Palmknihy, Bookport, ProQuest Ebook Central či databáze EBSCO, Anopress, Pressreader, DNNT. (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2024) Elektronické knihy z E-knihovna.cz Městské knihovny v Praze jsou přímo v katalogu knihovny.

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně je veřejnou krajskou a zároveň městskou knihovnou. Její historie se začíná psát založením čtenářského spolku roku 1885. (Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, 2015) Knihovna poskytuje elektronické knihy z platformy Palmknihy v počtu pěti digitálních knih na měsíc zdarma, dále pak DNNT, PressReader a Anopress nebo multioborovou databázi EBSCOhost. (Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, 2024)

Masarykova veřejná knihovna Vsetín byla založena roku 1921. (Masarykova veřejná knihovna Vsetín, 2023) Je veřejnou knihovnou a s pověřením Zlínského kraje má na starosti další knihovny v okrese Vsetín. Masarykova veřejná knihovna Vsetín zpřístupňuje po zaregistrování a zaplacení registračního poplatku platformu Palmknihy. Tam je možnost čtyř výpůjček za měsíc s poplatkem 10,- Kč, přičemž první půjčení e-knihy v měsíci je zdarma. (Masarykova veřejná knihovna Vsetín, 2023) Knihovna zpřístupňuje také Pressreader a DNNT. (Masarykova veřejná knihovna Vsetín, 2023) Na stránkách odkazují též na E-knihovna.cz Městské knihovny v Praze, Knihovny.cz, Booko.cz a jiné. (Masarykova veřejná knihovna Vsetín, 2023)

Městská knihovna v Praze je veřejnou knihovnou, která byla založena roku 1891. (Městská knihovna v Praze, 2024) Knihovna zpřístupňuje digitální knihovnu Bookport, dále DNNT, EBSCO, Anopress a PressReader. Oproti ostatním knihovnám nenabízí platformu Palmknihy. (interní komunikace s pracovnicí knihovny, březen 2024)

Knihovna Třinec je veřejnou knihovnou a svou historii započala roku 1883. (Knihovna Třinec, 2020) Knihovna má v nabídce platformu Palmknihy a Flexibooks. U platformy Palmknihy lze vypůjčit tři e-knihy a u Flexibooks dvě digitální knihy na měsíc zdarma. (Knihovna Třinec, 2020)

Tabulka 1 Počet elektronických knih ve fondu knihovny

Poznámka: KMO = Knihovna města Ostravy; MSVK Ostrava = Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě; KKFBZ = Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně MVK Vsetín = Masarykova veřejná knihovna Vsetín; MKP = Městská knihovna v Praze Údaje zjištěny z online katalogů knihoven ke dni 15. 7. 2025. Plné citace viz seznam literatury.

Tabulka uvádí orientační počet elektronických knih, které mají jednotlivé knihovny zařazeny ve svých online katalozích. Jedná se o nabídku e-knih dostupných čtenářům prostřednictvím různých digitálních platforem, jako jsou například Palmknihy, E-knihovna.cz, Bookport nebo další.

Je důležité upozornit, že:

Čísla nevyjadřují počet výpůjček, ale objem nabídky e-knih v katalogu knihovny. Některé knihovny mohou nabízet jen jednu platformu, jiné kombinují více poskytovatelů. Metodika započítávání se může mezi knihovnami lišit (např. aktivní tituly vs. celkový počet zaevidovaných e-knih).

Tento přehled slouží pro základní srovnání rozsahu elektronických fondů mezi knihovnami.

Výzkumné otázky a odpovědi na ně:

1. Existují průvodce, doporučení a informace o dostupnosti pro oblast e-knih pro skupinu uživatelů žáků a učitelů předmětu český jazyk a literatura?

Z dat jsme zjistili, že knihovny pro informace o novinkách elektronických knih nebo obecně o digitálních knihách využívají například magazín nebo newsletter či sociální sítě. Pokud se jako čtenáři dotážeme na možnost získání elektronické knihy přes danou knihovnu, nejčastěji bude odpověď E-knihovna.cz Městské knihovny v Praze, dále DNNT nebo Palmknihy a též Flexibooks. Jeden z respondentů uvedl Knihovny.cz. Na svých stránkách knihovny popisují návod, jak si elektronické knihy vypůjčit, a zároveň i podmínky jejich užívání. (Maniecká, 2024)

2. Zjišťují knihovníci od učitelů či učitelek českého jazyka a literatury, příležitostně i systematicky, co by od knihovny pro svou výuku potřebovali?

Zjistili jsme, že knihovny se zaměřují na spolupráci s učiteli zejména v zájmu jejich žáků a studentů, jde například o témata pro doplnění výuky, zasílání nabídky besed či představení programu učitelům přímo ve školách. Učitelé si do knihoven chodí pro inspiraci k výuce, respondenti uvedli, že s nimi například komunikují kvůli doporučené četbě či materiálům k rozšíření výuky. Z odpovědí vyplývá, že knihovny informují čtenáře o elektronických knihách. (Maniecká, 2024)

3. Kdo by měl žákům zajistit přístup k potřebné literatuře pro výuku českého jazyka a literatury a četbu s ní spojenou v elektronické podobě?

U této otázky byly odpovědi odlišné, respondenti mají rozdílný pohled na to, kdo by měl přístup k literatuře zajistit. Respondent 1 (Knihovna města Ostravy) uvedl školství, případně školní knihovny. Respondent 2 (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě) uvedl Ministerstvo školství ve spolupráci s Ministerstvem kultury, stejně odpověděl i Respondent 5 (Městská knihovna v Praze). Respondent 3 (Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně) uvedl učitele. Respondent 4 (Masarykova veřejná knihovna Vsetín) uvedl, že by mohly spolupracovat knihovnické školy s budoucími pedagogy, tedy s pedagogickými fakultami. Respondent 6 (Knihovna Třinec) jmenoval učitele. (Maniecká, 2024)

Shrnutí výzkumu

K možnosti vzdáleného přístupu do knihovny šest respondentů ze šesti uvedlo, že alternativu nabízí. (Maniecká, 2024)

O svých službách z celkového počtu zúčastněných respondentů čtyři poskytují bližší informace na svých webových stránkách nebo různých sociálních sítích. Dva respondenti využívají možnost zasílat novinky čtenářům prostřednictvím newsletteru Palmknihy. Jeden z respondentů využívá k těmto sdělením také své spořiče obrazovek přímo v prostorách knihovny. Jen jeden respondent vydává měsíčně magazín jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Formou tiskových zpráv, letáčků a plakátů informuje také pouze jeden respondent. Na otázku, jak často o elektronických knihách informují, čtyři respondenti odpověděli, že buď průběžně, 1krát za měsíc, denně, nebo každý týden. (Maniecká, 2024) Platformu Palmknihy zpřístupňuje pět ze šesti respondentů. Nabídka je daná a knihovny tak přebírají veškerou jejich produkci, nerozhodují, jaké elektronické knihy zpřístupní. Respondent, který neposkytuje služby Palmknih, nabízí ve své E-knihovna.cz autorsky volná díla nepodléhající autorskému zákonu. (Maniecká, 2024)

Na otázku, zda je nabídka e-knih dostatečná, odpověděli tři ze šesti respondentů kladně. (Maniecká, 2024)

Nabídku fyzicky nedostupných knih v elektronické podobě čtyři ze šesti respondentů řeší prostřednictvím DNNT, dva respondenti využívají pro tyto tituly Palmknihy, z toho jeden z nich uvedl i knihy z Městské knihovny v Praze. (Maniecká, 2024)

Všech šest respondentů odpovědělo, že s učiteli spolupracují, přičemž každý se zaměřuje na jiné oblasti spolupráce s učiteli, například na jejich vzdělávání formou školení nebo představují doporučené knihy pro děti. (Maniecká, 2024)

Na otázku, zpřístupňují-li databáze nebo odborné články pro učitele, čtyři respondenti uvedli konkrétní portály Anopress a PressReader, z toho jeden respondent k tomu uvedl DNNT a jeden respondent regionální databázi Osobnosti Valašska. Jeden respondent uvedl, že tyto zdroje neposkytuje nebo jsou dostupné jen v rámci obecné nabídky knihovny; jeden respondent sdělil, že spíše od nich učitelé požadují rešerše než databáze či odborné články. (Maniecká, 2024)

Graf 1 Odkazované platformy e-knih pro povinnou četbu

Graf ukazuje, které elektronické zdroje respondenti nejčastěji využívají při doporučování povinné četby. Šest ze šesti respondentů odpovědělo, že odkazují na E-knihovna.cz Městské knihovny v Praze. Jeden respondent uvedl portály Knihovny.cz nebo Databazeknih.cz a dva respondenti platformu Palmknihy, z toho jeden respondent odkazoval i na DNNT. (Maniecká, 2024)

Na otázku, zda se učitelů dotazují, co by od knihoven potřebovali, kdyby pro ně neexistovala omezení, dva respondenti uvedli, že toto nezjišťují. Čtyři respondenti uvedli, že buď komunikují průběžně, nebo se snaží přizpůsobit se učitelům po vzájemné komunikaci. (Maniecká, 2024)

Pokud jde o oblast týkající se učebnic nebo procvičování českého jazyka a literatury s využitím elektronických knih, uvedlo šest ze šesti respondentů, že neposkytují speciálně cílené elektronické zdroje na toto téma s zároveň neevidují ani žádné dotazy uživatelů směřující na tuto oblast. Z toho jeden respondent uvedl učebnice dostupné na platformě Flexibooks a jeden respondent uvedl, že kdyby dotaz zazněl, uvedl by portály Umimecesky.cz a Pravopisne.cz. (Maniecká, 2024)

Zajištění přístupu žáků k elektronickým zdrojům vidí jeden respondent v seznámení učitelů se zdroji při doporučování knih během výuky nebo nejlépe v seznámení se zdroji už při studiu na pedagogické fakultě. Jeden respondent uvedl možnost zapůjčení tabletů do škol k zapůjčení, například při plnění úkolu online. Jeden respondent uvedl, že by mohl více propagovat elektronické knihy, a jeden respondent navrhl jednání s nakladateli a distributory, pokud nejsou v knihovnách knihy v e-podobě. Jeden respondent uvedl vhodný výběr titulů od pedagogů. (Maniecká, 2024)

Na otázku, jaké jsou bariéry přístupu, dva respondenti uvedli jako bariéru autorský zákon, z toho jeden respondent i zajištění přístupu k počítačům a tabletům všem a neochotu nakladatelů poskytnout literaturu bezplatně. Tři respondenti uvedli u tištěných knih počet exemplářů. (Maniecká, 2024)

Jako koordinátora přístupu v elektronické podobě tři respondenti uvedli Ministerstvo školství, z toho dva respondenti Ministerstvo školství ve spolupráci s Ministerstvem kultury a z toho jeden respondent i případně školní knihovny. Jeden respondent odpověděl, že koordinátory by mohly být vysoké školy knihovnické ve spolupráci se studenty pedagogické fakulty, dva respondenti odpověděli, že učitelé; z toho jeden respondent uvedl učitele společně s knihovníky. (Maniecká, 2024)

V případě otázky, zda mají možnost spolupráci odborně nebo organizačně ovlivnit, tři respondenti uvedli, že ze své pozice nikoliv, z toho dva respondenti uvedli, že mohou s případným nápadem poslat dotaz do Národní knihovny nebo vedoucímu oddělení a dále řediteli knihovny. Jeden respondent uvedl, že má v kompetenci to ovlivnit, dva respondenti uvedli, že mohou spolupracovat a upozorňovat učitele. (Maniecká, 2024)

Všichni respondenti vidí spolupráci škol s knihovnami velmi kladně, nejvíce v rozšíření spolupráce, avšak například před poskytováním online besed se žáky (v covidové době) dnes preferují učitelé osobní setkávání v knihovně. Do budoucna jeden respondent vidí posun, kdy knihovny pomáhají studentům a učitelům v orientaci ve zdrojích. (Maniecká, 2024)

Závěr

Z výzkumné části vyplynulo, že knihovny nabízejí možnost využití elektronických knih, nejčastěji tedy pro žáky k povinné četbě. Avšak v rozhovorech jsme také zaznamenali, že i když knihovny tuto možnost nabídnou, stále je preferovaná tištěná kniha oproti elektronické verzi. Chápeme, že rodiče i děti, zejména v mateřských a základních školách, preferují tištěnou knihu, aby děti získaly vztah ke knihovně a samotnému čtení. Upřednostňují vypěstování pravidelného rituálu, kdy přijdou osobně do knihovny, prohlédnou si nabídku, knihy si osahají, vypůjčí, chodí na různé akce pořádané knihovnou a seznámí se tak s novým knižním prostředím. To všechno je samozřejmé, elektronická kniha jim toto nevezme, jen se nabídka knihoven rozšíří o další alternativu. Dále můžeme doporučovat tuto možnost pro starší děti od osmých tříd a zejména pro studenty středních škol. Můžeme si klást otázku, proč tuto alternativu v podobě elektronických knih nabízet. Důvodem pro využití těchto služeb v knihovnách může být rychlost dostupnosti a stažení publikace zdarma nebo za mírný poplatek. K dalším výhodám patří využití nástrojů při čtení elektronické knihy, například možnost zvýraznění textu, přidání záložky nebo i vkládání vlastních poznámek, což do tištěné knihy nelze. Knihovna by tak bariéru spočívající v počtu exemplářů a častých rezervací nejen v povinné četbě mohla tímto snížit. Pro učitele, kteří se například k zahraniční literatuře v tištěné podobě nedostanou snadno, jde o příležitost, jak si najít elektronické knihy prostřednictvím knihoven zpřístupňujících databáze, rozšířit svoje znalosti nebo se pro výuku inspirovat v zahraničí. Elektronická kniha má otevřené dveře ke svým čtenářům z řad žáků, studentů a učitelů a díky vývoji moderních technologií a přístupu knihoven, které se snaží přizpůsobovat, jsou tyto služby na dosah ruky. (Maniecká, 2024)

Otázky k polostrukturovanému rozhovoru:

1. Kolik školáků a učitelů je zaregistrovaných u Vás v knihovně?

2. Nabízíte možnost vzdáleného přístupu do knihovny? Pokud ano, jaké jsou podmínky získání vzdáleného přístupu? Pokud ne, uvažujete o možnosti vzdáleného přístupu?

3. Jakým způsobem a jak často knihovny informují čtenáře, co za služby v souvislosti s elektronickými knihami poskytují?

4. Jak se rozhodujete, které knihy budete půjčovat jako elektronické knihy? Jaké knihy zařadíte do půjčování e-knih a které necháte jako tištěnou knihu, je to na základě ankety? (ptáte se čtenářů nebo v rámci trhu knih?)

5. Je nabídka e-knih dle Vás dostatečná?

6. Nabízíte fyzicky nedostupné knihy v elektronické podobě?

7. Spolupracuje Vaše knihovna se školami se zaměřením na děti? Popřípadě jak? (Organizuje besedy, workshopy k předmětu český jazyk a literatura)

8. Spolupracuje Vaše knihovna s učiteli, popřípadě jak? (Organizujete besedy, workshopy nebo kurzy pro učitele českého jazyka a literatury)

9. Zpřístupňujete databáze nebo odborné články pro učitele vyučující předmět český jazyk a literatura?

10. Je ve Vaší knihovně povinná četba českého jazyka a literatury ve formě elektronických knih? Na které stránky je popřípadě odkazujete?

11. Ptáte se učitelů, co by od knihoven potřebovali, kdyby pro ně neexistovala omezení?

12. Je ve Vaší knihovně učebnice či procvičování pravopisu elektronickou formou pro žáky a učitele do vyučovacích hodin českého jazyka a literatury? Na které stránky je popřípadě odkazujete?

13. Vedete si statistiku, kolik učitelů využívá elektronické knihy prostřednictvím Vaší knihovny pro práci s třídou u předmětu český jazyk a literatura?

14. Jaké vidíte řešení v zajištění přístupu žáků k literatuře pro předmět český jazyk a literatura v elektronické podobě?

15. Jaké jsou bariéry přístupu literatury pro předmět český jazyk a literatura?

16. Kdo by přístup v elektronické podobě pro výuku předmětu český jazyk a literatura mohl koordinovat?

17. Máte Vy sám/sama možnost to odborně nebo organizačně ovlivnit?

18. Jak myslíte, že se do budoucna bude vyvíjet spolupráce škol s knihovnami? (Zaměřeno na online prostředí)

19. Jak Vy sám/sama vnímáte obor knihovnictví a jeho budoucnost, jeho posun?

Seznam literatury

Knihovna města Ostravy., 2024. O knihovně. Online. Dostupné z: https://www.kmo.cz/o-nas/ [cit. 2024-03-27].

Knihovna města Ostravy., 2024. Půjčování e-knih v knihovně od 1. 6. 2023 [online]. Dostupné z: https://www.kmo.cz/pujcovani-e-knih-v-knihovne-od-1-6-2023/ [cit. 2024-03-27].

Knihovna města Ostravy., 2025. Palmknihy v katalogu Knihovny města Ostravy [online]. Dostupné z: https://tritius.kmo.cz/search?field=0&q=palmknihy&area=247 [cit. 2025-07-15].

Knihovna Třinec, 2020. Historie [online]. Dostupné z: https://knihovnatrinec.cz/o/knihovne/historie/ [cit. 2024-03-27].

Knihovna Třinec, 2020. Návod na e-knihy [online]. Dostupné z: https://knihovnatrinec.cz/dospeli/eknihy/navod-na-e-knihy/ [cit. 2024-03-27].

Knihovna Třinec, 2025. Výběr e-knih v online katalogu [online]. Dostupné z: https://tritius.knihovnatrinec.cz/search?q=e-knihy&page=1 [cit. 2025-07-15].

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, 2024. EVýpůjčky a audioVýpůjčky [online]. Dostupné z: https://www.kfbz.cz/evypujcky-audiovypujcky [cit. 2024-03-27].

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, 2024. Služby knihovny dostupné z domova [online]. Dostupné z: https://www.kfbz.cz/sluzby-knihovny-dostupne-z-domova [cit. 2024-03-27].

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, 2025. Výběr e-knih v online katalogu [online]. Dostupné z: https://katalog.kfbz.cz/searchtitle=eV%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dky&qt=%7B%22field%22%3A%22recordLoanSource%22%2C%22eq%22%3A%7B%22value%22%3A%22ereading%22%7D%7D&sorting=-REZS_ROK [cit. 2025-07-15].

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, 2015. Historie knihovny [online]. Dostupné z: https://www.kfbz.cz/historie-knihovny#publikace [cit. 2024-03-27].

Maniecká, V., 2024. Průvodce dostupnosti elektronických knih prostřednictvím knihoven pro uživatelskou skupinu učitelů a žáků předmětu český jazyk a literatura. Bakalářská práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. Dostupné z: https://theses.cz/id/yg4yvl/.

Masarykova veřejná knihovna Vsetín., 2023. E-knihy volně ke stažení z jiných zdrojů [online]. Dostupné z: https://www.mvk.cz/sluzby-pro-vas/pujcovani-a-cetba/pujcovani-a-vraceni/pujcovani-e-knih/e-knihy-volne-ke-stazeni-z-jinych-zdroju/ [cit. 2024-03-27].

Masarykova veřejná knihovna Vsetín., 2023. Elektronické informační zdroje [online]. Dostupné z: https://www.mvk.cz/sluzby-pro-vas/elektronicke-informacni-zdroje/ [cit. 2024-03-27].

Masarykova veřejná knihovna Vsetín, 2023. Půjčování e-knih a audioknih online [online]. Dostupné z: https://www.mvk.cz/sluzby-pro-vas/pujcovani-a-cetba/pujcovani-a-vraceni/pujcovani-e-knih/ [cit. 2024-03-27].

Masarykova veřejná knihovna Vsetín, 2023. Únorové výročí vzniku naší knihovny [online]. Dostupné z: https://www.mvk.cz/unorove-vyroci-vzniku-nasi-knihovny/ [cit. 2024-03-27].

Masarykova veřejná knihovna Vsetín., 2025. Výběr e-knih v online katalogu [online]. Dostupné z: https://katalog.mvk.cz/searchtitle=eV%C3%BDp%C5%AFj%C4%8Dky&qt=%7B%22field%22%3A%22recordLoanSource%22%2C%22eq%22%3A%7B%22value%22%3A%22ereading%22%7D%7D [cit. 2025-07-15].

Městská knihovna v Praze, 2025. E-knihy volně ke stažení v online katalogu [online]. Dostupné z: https://search.mlp.cz/cz/davka/e-knihy_volne_ke_stazeni/?p=#/c_s_ol=espQCId-eq:e-knihy_volne_ke_stazeni-amp:sortBy1-eq:docdatetime-amp:sortOrder1-eq:desc [cit. 2025-07-15].

Městská knihovna v Praze, 2024. První veřejná knihovna v Praze [online]. Dostupné z: https://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/historie/ [cit. 2024-03-27].

MIŠOVIČ, Ján, 2019. Kvalitativní výzkum se zaměřením na polostrukturovaný rozhovor. Praha: Slon. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-285-2.

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2024. Databáze [online]. Dostupné z: https://www.msvk.cz/katalog-a-databaze/databaze/ [cit. 2024-03-27].

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2024. Digitální knihovny [online]. Dostupné z: https://www.msvk.cz/katalog-a-databaze/digitalni-knihovny/ [cit. 2024-03-27].

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2024. E-výpůjčky [online]. Dostupné z: https://www.msvk.cz/katalog-a-databaze/e-knihy/ [cit. 2024-03-27].

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2024. Historie knihovny [online]. Dostupné z: https://www.msvk.cz/o-knihovne/historie-knihovny/ [cit. 2024-03-27].

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2025. Výběr e-knih v online katalogu [online]. Dostupné z: https://katalog.svkos.cz/F/478T91AMVV9D76J4UM5HFRGKPHH68SBA639LID17D4LMB9NH7C-01659?func=find-c&ccl_term=wsl=EREAD+and+wfm=BK&adjacent=N&local_base=KATALOG&pds_handle=GUEST [cit. 2025-07-15].

Poznámky

1 Šetření probíhalo ve spolupráci s vedoucím práce. Některé organizační kroky, jako například určení knihoven a oslovení příslušných kontaktů formou e-mailů, jsme konzultovali společně. Sběr dat, vedení dotazování a následnou analýzu jsem provedla jako autorka práce samostatně.