Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Připravované číslo Historie a současnost Elektronické knihy v českých knihovnách - empirická část

Elektronické knihy v českých knihovnách - empirická část

Bc. Veronika Maniecká, Ústav bohemistiky a knihovnictví, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě

Úvod

Článek navazuje na příspěvek Elektronické knihy v českých knihovnách, který vyšel v časopise Knihovna plus, číslo 1/2025. Byla v něm představena teoretická část tématu – definice elektronických knih, formáty nebo typy zařízení ale také dostupné platformy poskytování e-knih v českých knihovnách (např. Palmknihy, Bookport či ProQuest). Zatímco předchozí článek se zaměřil především na kontext a obecnou rovinu tématu e-knih, tento příspěvek přináší výsledky empirického výzkumu provedeného v několika českých knihovnách. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké konkrétní zkušenosti knihovny s elektronickými knihami mají, jaké typy služeb nabízejí a jakým způsobem o těchto službách informují své uživatele.

Výzkum vychází z dat získaných prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů, které byly vedeny s pracovníky šesti různých knihoven. Následující části článku představují jednak metodiku sběru dat, stručnou charakteristiku zapojených knihoven a hlavní zjištění výzkumné části. Součástí příspěvku jsou rovněž přehledné tabulky a grafy, které slouží ke zpřehlednění a shrnutí výsledků.

Metodologie empirické části

Výzkum byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů, které vycházejí z principů kvalitativní metodologie. „Polostrukturovaný rozhovor obsahuje připravené otázky, důsledně a systematicky orientované k identifikaci výzkumných témat pomocí detailních odpovědí. Výzkumník může využít při vedení rozhovoru jeho osnovu a záznamový arch pro své poznámky, náměty. Jeho základem je konverzace a ta dovoluje (…) měnit styl, rychlost a pořadí otázek.“ (Mišovič, 2019, s. 84) „Výzkumník může reagovat na nový směr rozhovoru, který se objevil v jeho průběhu, a přitom na začátku rozhovoru s ním výzkumník nepočítal.“ (Mišovič, 2019, s. 83)

Pro dosažení hlavního cíle byly vytyčeny tři výzkumné otázky:

1. Existují průvodce, doporučení a informace o dostupnosti pro oblast e-knih pro skupinu uživatelů žáků a učitelů předmětu český jazyk a literatura?

2. Zjišťují knihovníci od učitelů či učitelek českého jazyka a literatury, příležitostně i systematicky, co by od knihovny pro svou výuku potřebovali?

3. Kdo by měl žákům zajistit přístup k potřebné literatuře pro výuku českého jazyka a literatury a četbu s ní spojenou v elektronické podobě?

Respondenty byly vybrané knihovny. Na otázky odpovídali pracovníci knihoven, například z dětských oddělení, projektoví manažeři, zaměstnanec na pozici analytika e-knih či ředitelka knihovny. Postup práce byl takový, že jsme si jako první určili knihovny. Po oslovení knihoven formou e-mailů, které jsme rozeslali ředitelům či tiskovým mluvčím, jsem na základě jejich reakce a doporučení oslovila konkrétní zaměstnance těchto knihoven. Připravili jsme si výzkumné otázky a poté k nim i podotázky, na které dotazovaní odpovídali. Kompletní seznam otázek k rozhovorům je uvedený v příloze. V Masarykově veřejné knihovně Vsetín, v Knihovně města Ostravy a v Knihovně Třinec proběhl rozhovor formou osobního setkání. V Moravskoslezské vědecké knihovně se rozhovor uskutečnil korespondenční formou: zasláním otázek e-mailem, v příloze pak byly poslány odpovědi zpět, stejně tak tomu bylo v Knihovně Františka Bartoše ve Zlíně. V Městské knihovně v Praze byl první rozhovor proveden s využitím e-mailu a druhý rozhovor proběhl prostřednictvím online schůzky v MS Teams.

Přehled knihoven a využívaných platforem e-knih

Knihovna města Ostravy je veřejná knihovna, která byla založena roku 1921. (Knihovna města Ostravy, 2024) Knihovna poskytuje platformu Palmknihy s možností výpůjček pět elektronických knih na 31 dnů, přičemž vybírá poplatek 20,- Kč za každou výpůjčku digitální knihy. (Knihovna města Ostravy, 2024)

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě je krajská knihovna založená roku 1951. (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2024 a zpřístupňuje platformy Palmknihy, Bookport, ProQuest Ebook Central či databáze EBSCO, Anopress, Pressreader, DNNT. (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2024) Elektronické knihy z E-knihovna.cz Městské knihovny v Praze jsou přímo v katalogu knihovny.

Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně je veřejnou krajskou a zároveň městskou knihovnou. Její historie se začíná psát založením čtenářského spolku roku 1885. (Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, 2015) Knihovna poskytuje elektronické knihy z platformy Palmknihy v počtu pěti digitálních knih na měsíc zdarma, dále pak DNNT, PressReader a Anopress nebo multioborovou databázi EBSCOhost. (Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, 2024)

Masarykova veřejná knihovna Vsetín byla založena roku 1921. (Masarykova veřejná knihovna Vsetín, 2023) Je veřejnou knihovnou a s pověřením Zlínského kraje má na starosti další knihovny v okrese Vsetín. Masarykova veřejná knihovna Vsetín zpřístupňuje po zaregistrování a zaplacení registračního poplatku platformu Palmknihy. Tam je možnost čtyř výpůjček za měsíc s poplatkem 10,- Kč, přičemž první půjčení e-knihy v měsíci je zdarma. (Masarykova veřejná knihovna Vsetín, 2023) Knihovna zpřístupňuje také Pressreader a DNNT. (Masarykova veřejná knihovna Vsetín, 2023) Na stránkách odkazují též na E-knihovna.cz Městské knihovny v Praze, Knihovny.cz, Booko.cz a jiné. (Masarykova veřejná knihovna Vsetín, 2023)

Městská knihovna v Praze je veřejnou knihovnou, která byla založena roku 1891. (Městská knihovna v Praze, 2024) Knihovna zpřístupňuje digitální knihovnu Bookport, dále DNNT, EBSCO, Anopress a PressReader. Oproti ostatním knihovnám nenabízí platformu Palmknihy. (interní komunikace s pracovnicí knihovny, březen 2024)

Knihovna Třinec je veřejnou knihovnou a svou historii započala roku 1883. (Knihovna Třinec, 2020) Knihovna má v nabídce platformu Palmknihy a Flexibooks. U platformy Palmknihy lze vypůjčit tři e-knihy a u Flexibooks dvě digitální knihy na měsíc zdarma. (Knihovna Třinec, 2020)

Tabulka 1 Počet elektronických knih ve fondu knihovny

Poznámka: KMO = Knihovna města Ostravy; MSVK Ostrava = Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě; KKFBZ = Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně MVK Vsetín = Masarykova veřejná knihovna Vsetín; MKP = Městská knihovna v Praze Údaje zjištěny z online katalogů knihoven ke dni 15. 7. 2025. Plné citace viz seznam literatury. Tabulka uvádí orientační počet elektronických knih, které mají jednotlivé knihovny zařazeny ve svých online katalozích. Jedná se o nabídku e-knih dostupných čtenářům prostřednictvím různých digitálních platforem, jako jsou například Palmknihy, E-knihovna.cz, Bookport nebo další.

Je důležité upozornit, že:

Čísla nevyjadřují počet výpůjček, ale objem nabídky e-knih v katalogu knihovny. Některé knihovny mohou nabízet jen jednu platformu, jiné kombinují více poskytovatelů. Metodika započítávání se může mezi knihovnami lišit (např. aktivní tituly vs. celkový počet zaevidovaných e-knih).

Tento přehled slouží pro základní srovnání rozsahu elektronických fondů mezi knihovnami.

Výzkumné otázky a odpovědi na ně:

1. Existují průvodce, doporučení a informace o dostupnosti pro oblast e-knih pro skupinu uživatelů žáků a učitelů předmětu český jazyk a literatura?

Z dat jsme zjistili, že knihovny pro informace o novinkách elektronických knih nebo obecně o digitálních knihách využívají například magazín nebo newsletter či sociální sítě. Pokud se jako čtenáři dotážeme na možnost získání elektronické knihy přes danou knihovnu, nejčastěji bude odpověď E-knihovna.cz Městské knihovny v Praze, dále DNNT nebo Palmknihy a též Flexibooks. Jeden z respondentů uvedl Knihovny.cz. Na svých stránkách knihovny popisují návod, jak si elektronické knihy vypůjčit, a zároveň i podmínky jejich užívání. (Maniecká, 2024)

2. Zjišťují knihovníci od učitelů či učitelek českého jazyka a literatury, příležitostně i systematicky, co by od knihovny pro svou výuku potřebovali?

Zjistili jsme, že knihovny se zaměřují na spolupráci s učiteli zejména v zájmu jejich žáků a studentů, jde například o témata pro doplnění výuky, zasílání nabídky besed či představení programu učitelům přímo ve školách. Učitelé si do knihoven chodí pro inspiraci k výuce, respondenti uvedli, že s nimi například komunikují kvůli doporučené četbě či materiálům k rozšíření výuky. Z odpovědí vyplývá, že knihovny informují čtenáře o elektronických knihách. (Maniecká, 2024)

3. Kdo by měl žákům zajistit přístup k potřebné literatuře pro výuku českého jazyka a literatury a četbu s ní spojenou v elektronické podobě?

U této otázky byly odpovědi odlišné, respondenti mají rozdílný pohled na to, kdo by měl přístup k literatuře zajistit. Respondent 1 (Knihovna města Ostravy) uvedl školství, případně školní knihovny. Respondent 2 (Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě) uvedl Ministerstvo školství ve spolupráci s Ministerstvem kultury, stejně odpověděl i Respondent 5 (Městská knihovna v Praze). Respondent 3 (Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně) uvedl učitele. Respondent 4 (Masarykova veřejná knihovna Vsetín) uvedl, že by mohly spolupracovat knihovnické školy s budoucími pedagogy, tedy s pedagogickými fakultami. Respondent 6 (Knihovna Třinec) jmenoval učitele. (Maniecká, 2024)

Shrnutí výzkumu

K možnosti vzdáleného přístupu do knihovny šest respondentů ze šesti uvedlo, že alternativu nabízí. (Maniecká, 2024)

O svých službách z celkového počtu zúčastněných respondentů čtyři poskytují bližší informace na svých webových stránkách nebo různých sociálních sítích. Dva respondenti využívají možnost zasílat novinky čtenářům prostřednictvím newsletteru Palmknihy. Jeden z respondentů využívá k těmto sdělením také své spořiče obrazovek přímo v prostorách knihovny. Jen jeden respondent vydává měsíčně magazín jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Formou tiskových zpráv, letáčků a plakátů informuje také pouze jeden respondent. Na otázku, jak často o elektronických knihách informují, čtyři respondenti odpověděli, že buď průběžně, 1krát za měsíc, denně, nebo každý týden. (Maniecká, 2024) Platformu Palmknihy zpřístupňuje pět ze šesti respondentů. Nabídka je daná a knihovny tak přebírají veškerou jejich produkci, nerozhodují, jaké elektronické knihy zpřístupní. Respondent, který neposkytuje služby Palmknih, nabízí ve své E-knihovna.cz autorsky volná díla nepodléhající autorskému zákonu. (Maniecká, 2024)

13.08.2025




Vyhledávání
Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2025

Termín: 26. - 27. 11. 2025

Místo: konferenční sál Národního archivu v Praze, Archivní 4, Praha 4

Příspěvky zasílejte na: vit.richter@nkp.cz do 30. 9. 2025.

více informací o konferenci

V Klementinu bylo naměřeno

Termín: 21. 5. - 29. 9. 2025

Místo: Studentské nádvoří,

Národní knihovna ČR

více informací o výstavě

thermometer-2686020_1920.jpg

Kosmas 900 - proměny textu

Termín: 9. 6. - 24. 10. 2025

Místo: přízemí, výstavní chodba,

Národní knihovna ČR, Mariánské náměstí 190/5, Praha 1

více informací o výstavě

Kosmas.png

IFLA knihovny a AI - úvod do tématu

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text