Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv Mimořádné číslo 2015 Informace a konference Cesta k efektivní podpoře vědy a výzkumu v Knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Cesta k efektivní podpoře vědy a výzkumu v Knihovně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

Ing. Lukáš Budinský / Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně budinsky@knihovna.utb.cz

Ten, kdo si myslí, že spuštěním institucionálního repositáře se knihovna dostává na pomyslný Olymp ve službách pro akademické a vědecké pracovníky univerzity, hluboce se mýlí. Repositář je jen nástroj, který při dlouhodobém plánování, intenzivním rozvoji a díky plnému nasazení týmu lidí, dokáže nasměrovat služby knihovny tím správným směrem.

Knihovna UTB (Univerzity Tomáše Bati) ve Zlíně se vydala na dlouhou cestu, která je však jen jednou z mnoha alternativ. Cestu spojující termíny jako podpora, citovanost, open access, impakt faktor, integrace, RefWorks nebo SFX. Cestu, kde se na blízkém horizontu objevují nové pojmy jako reálný dopad, alternativní metriky, PlumX, jednoznačná identifikace, ResearcherID či ORCID. Cestu, jejímž cílem je jediné - spokojený vědec publikující články v prestižních časopisech pod hlavičkou respektované univerzity a spoléhající se na služby vážené knihovny.

Úvod

V univerzitních knihovnách jsou patrny v dnešní době stále sílící potřeby, jednak se stát důvěryhodným partnerem a dále obhájit svou pozici uvnitř instituce. Jen velmi těžko lze tyto úlohy splnit bez vnitřní transformace a rychlého přizpůsobení se aktuálním společenským trendům. Nepřehlédnutelný je zejména vnější tlak na profilaci univerzit směrem k vědě a výzkumu. Pokud univerzitní knihovny chtějí vytvořit a následně obhájit svoji roli, nesmí zůstat v pozici „půjčovny skript“, ale naopak musí aktivně předvídat budoucí požadavky akademické obce. Knihovna UTB již před delší dobou pochopila, že se zde otevírají příležitosti k aktivnímu sledování trendů ve světě a k  následné nabídce možných řešení budoucích problémů.

Knihovna UTB nebyla zdaleka první knihovnou, která v ČR repositář implementovala. Nicméně se stále k problematice staví aktivně a podařilo se jí díky dobrému jménu rychle prosadit klíčové změny potřebné pro vybudování institucionálního repositáře. Podstatné je, že i přes rychlé a efektivní technické řešení neusnul tým, starající se o repositář, na vavřínech. Naopak je stále personálně posilován a další změny pokračují v rychlém tempu.

Výchozí situace

Při budování repositáře v minulých letech došlo k mnoha transformačním procesům a k převodu řady činností z úseku prorektora pro tvůrčí činnosti na knihovnu. Výsledkem bylo zefektivnění procesu vykazování výsledků VaV a vznik podmínek pro vybudování institucionálního repositáře.

Výsledkem spuštění repositáře byla po technologické stránce zcela unikátní implementace systému DSpace. Nad open source distribucí vznikl lokálně upravený systém přinášející nové nadstavbové služby koncovým uživatelům. Decentní design odlišuje repositář od úložiště kvalifikačních prací a přidává do šablon nové prvky. Uživatelé mohou například jedním klikem získat všechny záznamy s plným textem. K jednotlivým záznamům se lehce dostanou pomocí intuitivního discovery pluginu. Ten nabízí možnost nových fasetů reagujících v reálném čase na omezení dokumentů.

Obr. 1 – moderní a odlehčený design repositáře

Nejvíce služeb a funkcí bylo přidáno u samotných záznamů. Mezi ty nejzajímavější patří

  • Online ověření politiky časopisu v Sherpa/RoMEO projektu.
  • Zobrazení aktuální a historická hodnoty Impakt faktoru časopisu
  • Aktuálně generovaný počet citací článku ve Web Of Science.
  • Aktuálně generovaný počet citací článku v databázi Scopus.
  • Odkaz na SFX server pro nabídku dalších kontextově citlivých nadstavbových služeb
  • Přímá integrace doporučení pro další podobné dokumenty (Služba bX recommender).
  • Generování citace podle normy ČSN ISO 690:2011.

Ověření správnosti zvolené cesty

I přes kladné přijetí repositáře vedením univerzity a odbornou knihovnickou komunitou, jsme si nebyli jistí jeho reálným dopadem. Chyběla totiž zpětná vazba od samotných vědců, kterým měla naše cesta podpory VaV přinést největší užitek. Pro ověření správnosti proběhl na podzim roku 2014 „Výzkum informačních potřeb akademických pracovníků UTB“, který se v širším kontextu zabýval spokojeností akademické obce se službami naší knihovny. Celkem byl vyplněn reprezentativní vzorek 120 dotazníků. Výsledky byly pro knihovnu potěšující a inspirující zároveň. Zejména otevřené otázky přinesly podnětné připomínky. Ve výsledku se potvrdilo, že vědci knihovnu považují za důvěryhodného partnera a očekávají od ní nadstandardní služby.

Otázka: „Napadá Vás něco, čím bychom mohli vylepšit naše služby pro akademiky?“

Vybrané odpovědi:

  • „Jsem s nabídkou a přístupem knihovny naprosto spokojená.“
  • „Myslím si, že je knihovna dostatečně pružná a sama přichází s inovacemi, které hodně napomáhají přístupu k informačním zdrojům a publikační činnosti.“
  • „Naše knihovna funguje velmi dobře.“

Po tomto ujištění jsme se rozhodli pokračovat v nastaveném trendu a dále intenzivně rozvíjet nadstavbové služby nabízené akademické obci.

Aktuální stav a nové funkce

I když by se dal výsledek zprovoznění repositáře jednoznačně označit za úspěch, nebyla to ani v nejmenším poslední etapa jeho životního cyklu. Původní záměr, přesunout část personálních kapacit z projektu zpět k běžným činnostem a k rozvoji jiných projektů, se nepodařilo realizovat. Neustále se objevovaly nejen problémy, ale zejména nové výzvy pro rozvoj a využití již fungujících služeb. Ačkoliv se na původním projektu aktivně podíleli 3 lidé, na poslední schůzce týmu pro repositář a podporu VaV se sešlo 7 přímo zapojených zaměstnanců knihovny.

Plány na rozvoj podpory VaV jsou stále otevřené na několik měsíců až roků dopředu. Jaké služby a vylepšení byly od spuštění repositáře představeny?

1. Větší podpora autoarchivace a Open Access

Největší pokrok nastal ve využití repositáře jako autoarchivačního nástroje pro publikační činnost UTB. Na ožehavost tohoto problému ukazoval počet MVS požadavků na dodání článků vlastních autorů v minulých letech. Usilovnou a mravenčí prací se podařilo získat již přes 85 % všech dokumentů v plném textu. Ty slouží pro potřeby autorů.

Další cestou byla snaha zpřístupnit veškeré relevantní plné texty v režimu Open Access. I zde došlo k patrnému nárůstu z původních 40 textů na současných téměř 170. Nicméně se jedná jen o 7 % veškerých záznamů a je zde ještě prostor na další rozšiřování dostupnosti. Autoři nyní mají dostupné aktuální statistiky přístupu k záznamu a o stažení plného textu. To by mohlo také motivovat k vyšší využívanosti otevřeného přístupu.

Obr. 2 –online statistiky u každého záznamu

2. Zapojení do sítě otevřených repositářů

Ambicí institucionálního repositáře UTB nebylo zůstat lokálním úložištěm a odkladištěm publikační činnosti. Cílem bylo jeho zapojení do mezinárodní sítě otevřených repositářů a to pomocí nejznámějších registrů. Podařilo se úspěšně prosadit do registrů OpenDOAR, ROAR, BASE či OAIster a pokračují práce na zapojení dalších významných sítí.

3. Lokální kastomizace a integrace do prostředí UTB

Důležitým krokem pro ukotvení repositáře v prostředí Knihovny UTB byla jeho integrace s dalšími provozovanými systémy. Nejprve bylo vytvořeno spojení s linkovacím systémem SFX s  praktickým dopadem. Při dotazu z jakékoliv databáze na dostupnost plného textu je živě kontaktován repositář a pokud je plný text v něm nalezen a je zobrazen přímý odkaz. Efektivně je tím zamezeno nákladné dodávání nepředplácených dokumentů, které jsou uloženy v lokálním repositáři.

Obr. 3 a 4 – Ukázka funkce zjištění plného textu v repositáři

Dalším krokem začlenění repositáře do služeb knihovny bylo jeho indexování v novém Discovery systému. Ten je postavený na systému Summon, ale využívá již ověřené prostředí Xerxes. Díky tomu se záznamy z repositáře objevují tam, kde je to potřeba – v centrálním prohledávání elektronických zdrojů knihovny a uživatelé nejsou nuceni využívat desítky prostředí jednotlivých databází.

Jedna z dílčích integrací proběhla i po institucionálním nasazení citačního manažeru RefWorks, kdy se nově u každého dokumentu objevuje tlačítko pro přímý import mezi uživatelovy záznamy.

4. Alternativní metriky a PlumX

Velmi výrazným rozšířením funkcionality prochází v současné době stránka zobrazení záznamu. Dokumenty jsou obohacovány o řadu nových indikátorů a metrik. V první řadě se na úrovni časopisu zobrazují v grafické podobě indikátory JCR, SNIP, SJR, IPP i s jejich vývojem v minulých letech a zdůrazněním roku publikace daného článku.

Obr. 5 – zobrazení indikátorů na úrovni časopisu

Ještě zajímavějším se jeví integrace služeb nového systému PlumX do repositáře. Ten umožňuje přímé zobrazování reálné využívanosti a dopadu konkrétního článku. Je to jeden z prvních výsledků nasazení alternativních metrik v Knihovně UTB. PlumX je ve fázi implementace a lze očekávat jeho ještě výraznější integraci do celého knihovního prostředí.

Knihovna UTB se aktivně podílí na vývoji propojení systému DSpace se službami PlumX. O této spolupráci se zmiňují ve svém příspěvku „PlumX Leverages DSpace Communities for Simple Integration“[1] i vývojáři systému PlumX.

Obr. 6 – zobrazení reálného dopadu konkrétního článku díky službě PlumX

5. Úpravy a opravy dat

Nikdy nekončícím úkolem je zachování validity, konzistence a úplnosti metadat v repositáři. Nové záznamy jsou přidávány v týdenním režimu a to nejen nově publikované, ale i zpětně objevené či dodatečně vykázané. Díky variabilitě zdrojových dat je důraz na čistotu dat v repositáři jednou z přidaných hodnot, kterou je potřeba udržet i do budoucna. Zároveň jsou současné záznamy rozšiřovány a doplňovány o chybějící údaje či identifikátory potřebné pro propojení s dalšími systémy.

6. Unikátní identifikátory autorů

Vzhledem ke smělým plánům do budoucna je největší pozornost věnována jednoznačné identifikaci našich autorů. Knihovna se aktivně snaží prosazovat plošné zavedení všeobecně uznávaného identifikátoru pro vědce, nicméně výsledky ještě nejsou ani zdaleka uspokojivé. V první řadě knihovna převzala vedení a správu účtů vědců UTB využívajících ResearcherID. Následoval pokus o jejich přidání na platformu ORCID. Zatímco u ResearcherID využilo nabídky knihovny přibližně 170 vědců, tak ORCID zůstal téměř bez odezvy (8 účtů pod správou).

Tento úkol je vzhledem k důležitosti nadále intenzivně rozvíjen. V současné době přiřazujeme všem našim autorům jejich identifikátory na základě ScopusID. To by nám mělo do budoucna přinést potřebnou jistotu v určování našich autorů a přesné analýzy výsledků jejich publikační činnosti.

Plánovaný rozvoj

Kromě přetrvávajících úkolů a činností při údržbě dat probíhají i další rozvojové projekty. Většina z nich směřuje k jedinému dlouhodobému cíli. Vytvořit celouniverzitní profily vědců působících na UTB představující v jednotné podobě jejich vědeckou činnost, včetně reálného dopadu. Repositář tam bude využit jako primární zdroj pro publikační činnost vědců. Je to klíčová pozice, kde se velmi rychle objeví nespokojené reakce v případě chybějících či neúplných záznamů. Proto je tak velký tlak na body 5 a 6 v předchozím textu.

V plánovaných profilech využijeme veškeré dílčí integrace a zdroje dat, které jsme již částečně ověřili při budování repositáře. Ve velké míře bude kladen důraz na přidanou hodnotu oproti klasickým profilům zaměstnanců UTB, které slouží primárně jako rozšířený telefonní seznam. V případě profilů vědeckých pracovníků věříme, že po jejich plném zprovoznění budou sloužit jako „výkladní skříň“ vědeckých a výzkumných aktivit univerzity.

Závěr

Institucionální repositář se již dokázal etablovat na UTB jako kvalitní nástroj pro podporu VaV. Podařilo se jej prosadit primárně pro autoarchivaci hodnotné publikační činnosti akademických a vědeckých pracovníků UTB. Další rozvoj repositáře je podporován vedením univerzity a i samotní autoři pociťují výhody realizovaného projektu. Nyní je správný čas využít kvalitní základy dané repositářem pro vybudování systému o úroveň výš, jež zastřeší vědeckou a výzkumnou činnost celé UTB a pomůže vylepšit její vnímání nejen v rámci ČR, ale i v mezinárodním měřítku.

Použité zkratky:

BASE

Bielefeld Academic Search Engine – adresář a index OA repositářů

MVS

Meziknihovní výpůjční služba

OAIster

katalog digitálních dokumentů

OpenDOAR

The Directory of Open Access Repositories – adresář OA repositářů

ORCID

Služba pro jednoznačnou identifikaci autorů vědeckých publikací

PlumX

Systém pro analýzu publikací a alternativních metrik

RefWorks

Citační manažer

ResearcherID

Služba pro jednoznačnou identifikaci autorů vědeckých publikací

ROAR

The Registry of Open Access Repositories – adresář OA repositářů

SFX

Linkovací nástroj s nabídkou kontextově citlivých služeb na bázi OpenURL

Sherpa/RoMEO

Služba pro ověřování politik vydavatelů vědeckých časopisů

UTB

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

VaV

Věda a výzkum


[1] http://blog.plumanalytics.com/post/120788985580/plumx-leverages-dspace-communities-for-simple

02.09.2015




Vyhledávání
Knihovny současnosti 2022

Termín: 13. – 15. 9. 2022

Místo: Žižkovo náměstí 5, Olomouc

více informací

Knihovna roku 2022

více informací naleznete na stránkách Ministerstva kultury ČR

Metodika pro knihovny

Doba plastová v knižní vazbě

termín: 4. 8. – 8. 10. 2022

místo: Národní knihovna ČR, Klementinum 190, Praha 1