Knihovny v době změn : inspirace z IFLA WLIC 2026

Vladana Pillerová / Knihovnický institut Národní knihovny ČR

Ve dnech 10. až 13. srpna 2026 hostil jihokorejský Busan, česky tradičně Pusan 90. Světový knihovnický a informační kongres IFLA (World Library and Information Congress – WLIC)¹. Do Koreje se kongres vrátil po dvaceti letech, naposledy se zde konal v roce 2006 v Soulu. Letošní ročník přivítal přes 3 tisíce účastníků ze 111 zemí a teritorií, 305 řečníků a nabídl více než dvě stovky odborných setkání. Výrazné zastoupení měli domácí, korejští knihovníci a celému kongresu byla věnována značná pozornost i ze strany korejských veřejných institucí.

Foto 1  Prezidentka IFLA Leslie Weir při zahajovacím ceremoniálu (archiv autorky)

Knihovny jako hybatelé proměny

Motto letošního kongresu „Libraries Powering Transformation“ – knihovny jako hybatelé proměny – nebylo jen zastřešujícím sloganem. V různých podobách se vracelo po celou dobu kongresu. Program se soustředil na tři hlavní oblasti: proměnu společnosti, proměnu života lidí a proměnu informačního prostředí. V pozadí přitom stála otázka, zda jsou knihovny především institucemi, které se musí přizpůsobovat změnám kolem sebe, nebo zda mají samy schopnost tyto změny aktivně ovlivňovat.

Jedním z témat, která nejvíce rezonovala, byla podle očekávání umělá inteligence. Nešlo však primárně o prezentace jednotlivých nástrojů. O AI se diskutovalo v souvislosti s přístupem k informacím, nerovnostmi, vzděláváním, důvěrou a budoucí rolí knihoven. První keynote speaker Jiho Cha, lékař a výzkumník, vycházel mimo jiné ze zkušeností z oblastí zasažených krizemi a ze znevýhodněných regionů, kde chybějí odborníci a potřebné znalosti. AI podle něj může pomoci část těchto nerovností překonávat. Knihovny přitom mohou sehrát důležitou roli při zajišťování spravedlivého a důvěryhodného přístupu k novým technologiím.

V Koreji samozřejmě nezůstává jen u teorie. Na kongresu bylo možné vidět například roboty určené k doporučování knih, navigaci mezi regály nebo manipulaci s vrácenými dokumenty. Do jaké míry jsou podobná řešení v korejských knihovnách běžně rozšířena, je ale obtížné posoudit. Některé technologie už nicméně své místo v knihovnách mají. Příkladem je malý AI čtenářský asistent Luka, který pomocí kamery rozpozná obrázkovou knihu a při obracení stránek ji dítěti předčítá. V několika korejských veřejných knihovnách je již součástí služeb pro děti a někde si jej mohou rodiny půjčit i domů společně s knihami. Technologie zde slouží především jako prostředek k podpoře zájmu dětí o čtení.

Foto 2 Robot Luka (archiv autorky)

Jiným způsobem otevřel téma změny druhý hlavní řečník, politolog a futurista Sohail Inayatullah. Publikum zapojil do přemýšlení o možných scénářích budoucnosti knihoven. Základní poselství bylo jednoduché: budoucnost knihoven není předem daná. Záleží také na tom, jak o knihovnách přemýšlíme dnes a jaké představy o jejich poslání máme. Transformace neznamená pouze digitalizaci nebo zavádění AI, ale znamená také proměnu vztahu knihoven ke komunitám a společnosti.

Knihovny pod tlakem

Zatímco velká část kongresu hleděla do budoucnosti a zabývala se tím, jak se knihovny mohou rozvíjet a aktivně podílet na proměně společnosti, blok přednášek „Libraries Under Attack“ připomněl problémy, kterým musí čelit už dnes. Tématem byl rostoucí tlak na knihovny a problematika svobodného přístupu k informacím. Tlak na knihovny dnes nemusí mít podobu tradiční státní cenzury. Může přicházet prostřednictvím organizovaných kampaní, stížností, požadavků na odstranění knih, politického a společenského tlaku nebo osobního zastrašování zaměstnanců. Zazněly zde zkušenosti knihovníků z Jižní Koreje, USA, Irska a Brazílie. Výrazným příkladem jsou Spojené státy, které téma omezování přístupu ke knihám přináší na kongresy IFLA opakovaně – američtí kolegové o sílícím tlaku na knihovny hovořili také na předchozím WLIC v Astaně. V Busanu byla velmi výrazná především informace, že nejde jen o množství knih, které byly napadány, ale také o stále koordinovanější charakter těchto aktivit. American Library Association² zaznamenala v roce 2025 pokusy o omezení přístupu k 4 235 různým titulům, což je druhý nejvyšší počet v historii jejího sledování. Za 92 % požadavků stály nátlakové skupiny, veřejní činitelé a další rozhodovací orgány, zatímco jednotliví rodiče představovali méně než 3 %. Často přitom nejde o spontánní námitku proti jedné konkrétní knize. Organizované skupiny pracují s rozsáhlými seznamy titulů a připravenými nástroji, které umožňují stejné nebo podobné požadavky uplatňovat v různých školách a knihovnách. V roce 2025 bylo 94 % napadených titulů součástí právě takových hromadných podnětů. Terčem jsou zejména knihy věnované tématům LGBTQIA+, rasové problematice a dalším společenským otázkám.

Podobný tlak má v různých zemích odlišné podoby. V Irsku se tlak přesunul přímo do knihoven, kde aktivisté natáčeli zaměstnance a požadovali odstranění knih s tematikou LGBTQ+, přičemž využívali postupy známé již z USA. Knihovny reagovaly nejen veřejnou obhajobou svobodného přístupu k informacím, ale také přípravou pravidel pro tvorbu fondů a školením pracovníků. Zapojily se rovněž do širších aktivit zaměřených na boj proti dezinformacím.

V Jižní Koreji se pozornost přesouvá od historické cenzury „shora“, spojené s autoritářskými režimy, k současnému tlaku různých zájmových skupin „zdola“. Příkladem je provincie Gyeonggi, kde bylo z volného výběru odstraněno přes 2 500 knih, včetně díla pozdější nositelky Nobelovy ceny Han Kang; jiné případy zároveň otevírají otázku, kde končí ochrana dětí a začíná cenzura. Korean Library Association proto v roce 2024 vydala doporučení k ochraně intelektuální svobody.

V Brazílii se pozornost soustředila především na reakci knihovnické komunity na případy cenzury. Brazilská federace knihovnických asociací FEBAB zahájila v roce 2020 kampaň Bibliotecas que não se calam („Knihovny nebudou mlčet“), na kterou navázal výzkum mapující případy cenzury od roku 1989. Jeho výsledkem je také interaktivní mapa, časová osa a praktický průvodce pro knihovníky.

Diskuse směřovala nejen k obraně svobody přístupu k informacím, ale také k velmi praktické otázce, jak knihovníky na podobné situace připravit a jakou institucionální oporu jim poskytnout.

Foto 3  Brazilský příspěvek v bloku přednášek "Knihovny pod tlakem"  (archiv autorky)

Knihovny, důvěra a společnost

Další výraznou linkou kongresu byla důvěra a společenská role knihoven. Objevovala se v debatách o AI, dezinformacích, vědě i demokratické společnosti. Závěrečná přednáška spojila dva rozdílné pohledy na tuto roli knihoven – malajsijské odbornice na komunikaci vědy Mahaletchumy Arujanan a finského odborníka na veřejný prostor a městské služby Tommiho Laitia. Arujanan zdůraznila knihovnu jako prostředníka mezi vědou a společností, Laitio jako prostor, kde se společnost učí žít se svou rozmanitostí. Knihovny nejsou vědeckými institucemi ani médii, ale mohou vytvářet prostředí, v němž se lidé dostávají k ověřeným informacím, mohou jim porozumět a diskutovat o nich. Právě důvěryhodnost, otevřenost a relativně nízké bariéry vstupu mohou být v době rostoucí nedůvěry ve veřejné instituce jednou z jejich největších předností.

Evropský pohled do programu přineslo zasedání věnované nové zprávě „Strengthening Europe through Public Libraries“³, která vznikla jako výsledek práce expertní skupiny OMC (Open Method of Coordination – tevřená metadata spolupráce, neformální pracovní skupina odborníků ze zemí EU) v rámci Pracovního plánu EU pro kulturu 2023–2026. Nešlo přitom pouze o představení samotného dokumentu. Následující panelová diskuse se zaměřila především na otázku, nakolik mohou jeho závěry inspirovat veřejné knihovny i mimo Evropu. Zpráva pojmenovává širší společenskou roli knihoven prostřednictvím čtyř metafor knihovny a sedmi rolí knihovníků a nabízí tak též argumenty využitelné při prosazování významu knihoven vůči zřizovatelům a tvůrcům veřejných politik.

Na téma nepřímo navázala také „prezidentská session“ A User’s Guide to Being Bold („Návod, jak být odvážnější“), vedená prezidentkou IFLA Leslie Weir. Zdůraznila potřebu, aby knihovny dokázaly jasně formulovat a obhajovat svou roli ve společnosti a nebály se vystupovat na podporu svobodného přístupu k informacím a demokratických hodnot. Odvaha v tomto pojetí neznamená politický aktivismus, ale ochotu knihoven stát si za principy, na nichž je jejich činnost založena.

Mezinárodní spolupráce a vzdělávání knihovníků

Kongres je tradičně také místem, kde se představují projekty a aktivity odborných sekcí IFLA a dalších mezinárodních knihovnických organizací. Jedním z nich byl evropský projekt ELAN (European Library Association Network), který realizuje EBLIDA a který se zaměřuje na vzájemnou spolupráci knihovnických asociací a schopnost prosazovat společné zájmy. Dosavadní zkušenosti projektu představila samostatná sekce věnovaná významu profesních sítí, rozvoji kapacit a jejich dopadu na knihovnický sektor.

Vzdělávání knihovníků se věnoval programový blok připravený sekcí IFLA pro vzdělávání a odbornou přípravu. Pět krátkých příspěvků nabídlo zkušenosti z různých částí světa – od mezinárodního propojování studentů a komunitní práce až po rozvoj měkkých dovedností a přípravu knihovníků na práci v prostředí ovlivněném umělou inteligencí. Na přípravě programu a moderování závěrečné diskuse se podílela také ředitelka Knihovnického institutu NK ČR Michaela Mrázová jako členka této sekce.

Inspirace z Koreje

Kongresový program doplnily tradiční návštěvy knihoven. A právě ty dobře ukázaly, že korejské pojetí knihovny často překračuje představu jedné univerzální instituce. Zajímavou inspirací jsou venkovní knihovny, se kterými jsme se setkali v Busanu i v Soulu. Nejde přitom jen o přenesení knih a několika křesel před budovu knihovny. Soul pracuje s konceptem „knihovny bez budovy“ systematicky a jednotlivé venkovní knihovny přizpůsobuje místu i skupinám, které se v něm přirozeně pohybují. Jinak je tak koncipována knihovna pro rodiny na Seoul Plaza, jinak prostor v Gwanghwamun určený mimo jiné mladým lidem a kancelářským pracovníkům a jinak knihovna podél vodního toku Cheonggyecheonu, kterou využívají také turisté. V roce 2026 Soul nabídku pro zahraniční návštěvníky ještě rozšířil o speciální programy a komentované trasy propojující jednotlivé venkovní knihovny. Soul Outdoor Library⁴ funguje od roku 2022 a v roce 2025 měla 2,83 milionu návštěvníků. Koncept se rozšířil také do městských částí a dalších korejských měst. Soul uvádí, že v roce 2025 fungovaly venkovní knihovny celkem ve 229 lokalitách v Koreji, jako například právě v Busanu. Bibliotheca Busan v Millak Waterside Park funguje přímo na pobřeží a propojuje knihy, čtení, odpočinek a kulturní program. Venkovní knihovny tak ukazují velmi jednoduchý princip – knihovna nemusí čekat, až lidé přijdou za ní, ale může sama vstoupit do veřejného prostoru a stát se přirozenou součástí života města.

Foto 4  Venkovní knihovna na nábřeží Cheonggyecheonu v centru Soulu (archiv autorky)

Závěrem

Busanský kongres ukázal knihovny v širokém rozpětí – od institucí experimentujících s robotikou a umělou inteligencí přes knihovny podporující vědu, vzdělávání a demokratickou diskusi až po knihovny fungující jako komunitní centra nebo dočasné veřejné prostory na pláži. Právě v tomto smyslu dobře fungovalo motto „Libraries Powering Transformation“. Nešlo jen o otázku, jak se knihovny dokážou přizpůsobit technologickým a společenským změnám. Mnohem zajímavější byla druhá část této úvahy: jakou změnu mohou samy vyvolat.

Foto 5  V. Pillerová a M. Mrázová z Národní knihovny ČR (archiv autorky)

Poznámky

1 INTERNATIONAL FEDERATION OF LIBRARY ASSOCIATIONS AND INSTITUTIONS. IFLA WLIC 2026: Libraries Powering Transformation [online]. 2026 [cit. 2026-09-15]. Dostupné z: https://2026.ifla.org/

2 AMERICAN LIBRARY ASSOCIATION. Censorship by the Numbers: Banned Books Data [online]. Chicago: American Library Association [cit. 2026-09-15]. Dostupné z: https://www.ala.org/bbooks/book-ban-data

3 EUROPEAN COMMISSION, Directorate-General for Education, Youth, Sport and Culture. Strengthening Europe through public libraries: How sustained investment in public libraries and their multiple roles delivers social, cultural and democratic returns. Luxembourg: Publications Office of the European Union, 2026. ISBN 978-92-68-29124-5. DOI 10.2766/1906144

4 SEOUL METROPOLITAN GOVERNMENT. Seoul Outdoor Library [online]. Seoul: Seoul Metropolitan Government [cit. 2026-09-15]. Dostupné z: https://english.seoul.go.kr/seoul-outdoor-library/