Editorial 2025/2

Vážení přátelé,

připravili jsme pro Vás podzimní číslo časopisu Knihovna plus, které vychází v elektronické podobě již 20 let. V části Historie a současnost přinášíme několik článků. Tři z nich se týkají naší práce s nejmladšími čtenáři, práce, která je určitě zajímavá, povznášející a současně nesmírně důležitá.

D. Ličmanová se zabývá školními knihovnami jako místem pro vzdělávání, rozvoj, ale i místem bezpečným. Ve svém článku představuje téma školních knihoven a jejich fungování z hlediska existujících mezinárodních i našich národních doporučení a metodik, osobnosti knihovníka (nejčastěji pedagoga), náplně jeho práce (fond, služby, výpůjční systémy, uživatelé) a možností jeho odborné přípravy vzhledem k převažující absenci formálního knihovnického vzdělání v daném oboru.

Tématem dalšího příspěvku je iniciativa S knížkou do života neboli BOOKSTART, která se rozvíjí pod patronací Sdružení knihovníků a informačních pracovníků ČR. Článek M. Drbohlavové nás informuje o dnes již mezinárodním programu BOOKSTART a uvádí výsledky vlastního průzkumu v knihovnách Královéhradeckého kraje zaměřeného na jejich zkušenosti s tímto projektem.

Je třeba si vychovat budoucí čtenáře. Ukázat jim, že čtení není pouze módní, ale moderní a že knihovny jsou krásné místo. Tomu by mohly napomoci již existující programy pro děti do tří let a jejich rodiče ve veřejných knihovnách. A. Kůrová ve svém příspěvku zkoumá akce podporující raný vývoje dítěte jako čtenáře a budující vztah ke knihám a knihovnám. Zaměřuje se na knihovny Zlínského kraje. S využitím dotazníkového šetření zjišťuje, jaká je motivace knihovníků pro zavádění programů pro děti a rodiče, organizace a náplň akcí, vyhodnocuje jejich přínosy, silné a slabé stránky, popisuje zkušenosti rodičů a knihovníků, všímá si otázky vzdělávání knihovníků v oblasti práce s dětmi v raném věku. Knihovny se díky těmto aktivitám stávají místem přístupu k prvním čtenářským podnětům.

Až malí čtenáři povyrostou, mohou si půjčovat elektronické knihy. V. Maniecká (navazuje na svůj článek Elektronické knihy v českých knihovnách) popisuje výsledky empirického výzkumu e-knih a knihovních služeb v několika českých knihovnách (propagace, půjčování, pestrost fondů apod.).

V části Informace a konference se věnujeme sdílení našich informací a znalostí se zahraničními kolegy. Děje se tak díky zahraničním cestám podporovaným projektem Erasmus+. Autorka těchto řádek absolvovala v květnu tohoto roku zajímavý a přínosný týden v univerzitní knihovně v Mariboru pod názvem 7th Magic Week in Maribor. Proč právě „kouzlo sedmi“ a co pro účastníky univerzitní knihovna v Marlboru připravila, to si můžete přečíst v mém článku. Dalšími cestovatelkami byly kolegyně z odboru digitálních fondů Národní knihovny ČR, které navštívily Národní knihovnu v Řecku a sdílely tam svoje zkušenosti a znalosti z oblasti digitalizace fondu a archivace webu. Další naše kolegyně, z akvizice a odboru služeb (periodika), navštívily portugalskou národní knihovnu v Lisabonu a současně veletrh knih. Jejich záměrem bylo dozvědět se více o akvizici dokumentů a jejich zpracování, ale i o službách, které poskytuje národní knihovna svým čtenářům.

Ovšem sdílení zahraničních zkušeností se může dít i jinou cestou než prostřednictvím programu Erasmus +. Snaží se nás o tom přesvědčit kolegyně z Městské knihovny v Táboře, která se zapojila do mezinárodní platformy NAPLE Sister Libraries propojující evropské veřejné knihovny.

Přinášíme také dvě zprávy z konferencí – jednu ze zahraničí a druhou domácí. Letošní konference IFLA se uskutečnila v Kazachstánu, konkrétně v Astaně. O ní informuje Michaela Mrázová. O svojí premiéře na konferenci Knihovny současnosti 2025 píše Barbora Procházková. Při této příležitosti také děkujeme organizátorům této celostátní knihovnické konference za to, že jsme se mohli setkat jako redaktoři knihovnických časopisů z České i Slovenské republiky – uspořádali jsme workshop „Na slovíčko s redaktory knihovnických časopisů“. Účast byla hojná a sdílené zkušenosti k nezaplacení.

Recenzovanou publikací v tomto čísle je titul Signori, Gabriela. Vom ABC zur Petition: Mädchen- und Frauenbildung im Spätmittelalter přestavující středověké vzdělávání žen zvláště v duchovním prostředí.

Číslo tradičně doplňují rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury. V „Novinkách“ si všimněte článků reagujících na dlouhodobé upřednostňování angličtiny v odborném publikování, na jeho důsledky, které se projevují ve znevýhodňování vědeckých a výzkumných pracovníků, pro něž není angličtina rodným jazykem, v hodnocení publikační činnosti, v dostupnosti vědeckých poznatků atd. Chceme tímto upozornit na Helsinskou iniciativu pro vícejazyčnost ve vědecké komunikaci, na dohody a organizace podporující otevřenou vědu atd., na snahy, které v tomto směru vyvíjí UNESCO, evropské a další organizace.

Přejeme pěkné podzimní dny a těšíme se na Vás u dalšího čísla, ať už Knihovny: knihovnické revue či Knihovny plus.

Renáta Krejčí Salátová