Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2024 / 01 Historie a současnost Výuka elektronických informačních zdrojů v Univerzitní knihovně Slezské univerzity v Opavě

Výuka elektronických informačních zdrojů v Univerzitní knihovně Slezské univerzity v Opavě

Mgr. Zuzana Muschová

Úvod

Článek vychází z diplomové práce obhájené v srpnu 2023.1 Diplomová práce byla zaměřena na téma výuky informační gramotnosti s důrazem na elektronické informační zdroje na Slezské univerzitě (dále SU) v Opavě. Teoretická část se zabývala informační gramotností a jejími kompetencemi, infomačním přetížením, informačním vzděláváním na základních školách, gymnáziích i na vysokých školách a funkční gramotností. Dále byly charakterizovány elektronické informační zdroje (dále také EIZ), představena jejich typologie, stručně popsáno vyhledávání informací, subjekty v procesu vyhledávání informací (producenti, poskytovatelé a zprostředkovatelé). Rozbor výuky týkající se elektronických zdrojů na SU v Opavě byl uveden zásadami obecné didaktiky, dále byl popsán průběh konkrétní lekce zaměřené na EIZ. V neposlední řadě se práce zabývala dostupnými elektronickými informačními zdroji, jejich akvizicí a zpřístupněním na SU v Opavě, byl uveden přehled těchto zdrojů a zjištěna jejich využívanost, popsáno e-learningové vzdělávání u vybraných elektronických informačních zdrojů (e-learning a e-learningová podpora Web of Science a EBSCO).

Tento článek pak rekapituluje část o typologii EIZ a představuje praktickou část práce zaměřenou na informační lekce jako konkrétní metodu výuky EIZ. Praktická část také obsahovala kvalitativní zkoumání provedené dotazníkovým šetřením. Jeho cílem bylo zjistit odpovědi na otázky, zda pedagogové vědí o existenci EIZ a že je mohou využívat prostřednictvím Univerzitní knihovny SU, zda zapojují EIZ do své výuky a zda doporučují svým studentům využívat EIZ (případně které a z jakého důvodu). Další metodou byl polostrukturovaný rozhovor s knihovníkem z Univerzitní knihovny SU, který se věnuje také informačním lekcím z oblasti EIZ.

Elektronické informační zdroje

Před definováním pojmu elektronický informační zdroj, uváděného také zkratkou EIZ, je nejprve nutné objasnit, co znamená pojem informační zdroj, od něhož je pojem EIZ odvozen (Makulová a Buzová, 2011, s. 7). Terminologická databáze TDKIV považuje za informační zdroj „informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online)“ (Celbová, 2003). Samotný pojem elektronický informační zdroj TDKIV definuje jako „informační zdroj, který je uchováván v elektronické podobě a je dostupný v prostředí počítačových sítí nebo prostřednictvím jiných technologií distribuce digitálních dat“ (Celbová, 2003). R. Papík mezi EIZ přidává také volně přístupné zdroje, specializované databáze, elektronické varianty odborných periodik, digitální knihovny, informace o patentech a normách atd. (Papík, 2011, s. 56).

Typologie elektronických informačních zdrojů

V současnosti existuje několik členění elektronických informačních zdrojů (dále EIZ) na základě různých kritérií. EIZ můžeme tedy rozdělit:

Podle typu informací na:

  • primární – obsahují původní informace o dokumentech,
  • sekundární – obsahují informace popisující primární dokumenty,
  • terciární – obsahují informace popisující sekundární dokumenty (Žížala, 2019).

Na předchozí rozdělení navazuje další typ dělení, a to podle obsahu zpřístupňované informace:

  • plnotextové databáze – informace v databázi obsahují plné texty dokumentů,
  • bibliografické databáze – v databázi je možné vyhledat pouze bibliografické záznamy, které popisují primární dokumenty. V záznamu může být vložen také odkaz na webovou stránku, na které je dostupný plný text dokumentu,
  • faktografické databáze – databáze určené k vyhledávání faktů a dat o konkrétní problematice (Fabián, 2012, s. 7–8).

Dělení EIZ podle přístupu:

  • přístupné prostřednictvím profesionálních online systémů,
  • přístupné off-line, tzn. uživatel není připojen přímo na síť,
  • přístupné na optických médiích,
  • přístupné pouze na internetu, tj. bez využití služeb databázových center,
  • přístupné hybridně, např. přes webové rozhraní a profesionální online systémy (Papík, 2011, s. 57).

Dále se EIZ dělí podle konkrétních online služeb na internetu

Základní (Makulová a Buzová, 2011, s. 11)

  • katalogy knihoven – „Sekundární informační zdroj obsahující soubor katalogizačních záznamů o dokumentech, které daná instituce uchovává ve svých fondech nebo které trvale nebo dočasně zpřístupňuje, vytvářený podle předem stanovených zásad a umožňující zpětné vyhledávání dokumentů“ (Balíková, 2003),
  • elektronické knihy – kniha již vytvořená v elektronické podobě nebo vytvořená digitalizací fyzické knihy (Celbová a Havlová, 2003),
  • elektronické časopisy – časopisy vytvořené přímo v elektronické podobě nebo elektronické verze fyzických časopisů (Celbová, 2003),
  • databáze – systém obsahující elektronické dokumenty, jež se v systému dají vyhledat a dále s nimi pracovat (Kučerová, 2003),
  • webové stránky odborných organizací, konferencí a kongresů, diskuzní skupiny, elektronické konference,
  • abstrakty a indexy.

 

Ostatní:

  • publikace vlády,
  • normy a patenty,
  • mapy a atlasy,
  • statistiky,
  • právní a oficiální dokumenty,
  • biografie apod. (Makulová a Buzová, 2011, s. 7).

 

Podle dostupnosti:

  • volně dostupné EIZ,
  • licencované EIZ (Fabián, 2012, s. 7–8).

 

Podle zaměření:

  • víceoborové databáze – obsahují více vědeckých oborů,
  • oborové databáze – jsou zaměřeny na určitou vědeckou oblast (Fabián, 2012, s. 7–8).

 

Výuka elektronických informačních zdrojů v Univerzitní knihovně Slezské univerzity v Opavě

Výuka EIZ v Univerzitní knihovně Slezské univerzity – pracoviště Opava probíhá prostřednictvím informační lekce pod vedením knihovníka Mgr. Lukáše Burgotta. Informace o průběhu lekce jsme získali na individuální informační lekci.

Průběh informační lekce

Lekce s tematikou elektronických informačních zdrojů je začleněna buď do lekce o knihovně, jejích součástech a službách, nebo také samostatně a probíhá pouze na vyžádání ze strany pedagoga nebo studenta. Probíhat tedy může ve dvou formách: hromadné a individuální. Při hromadné lekci předává lektor informace studentům z jednoho ročníku a oboru, při individuální předává informace jednomu nebo několika málo studentům. O individuální lekci může požádat jakýkoliv student. V průběhu lekce nejsou využívány žádné doprovodné materiály, jelikož lektor výuku zaměřuje spíše prakticky a během svého výkladu využívá stránky Slezské univerzity, konkrétně sekci Univerzitní knihovny2 – Katalog a e-zdroje, na kterých studentům představuje části související s EIZ a vysvětluje obsah celé sekce o EIZ a práci s nimi. Lekce trvá 60–90 minut. Knihovna v současné době neprovozuje žádný vlastní e-learningový kurz, v němž by se mohli studenti dozvědět více informací o zacházení s EIZ, ale pravidelně na stránkách knihovny upozorňuje na webináře o EIZ od různých firem.

Na začátku lekce lektor zaměřuje svůj výklad na online katalog knihovny (Online katalog, © 2009-2023), u něhož stručně vysvětluje, jak se v něm vyhledává, jak se do něj přihlašuje, co je potřeba znát pro vyhledání knihy, jak prodlužovat výpůjčky apod. Při procházení katalogu zdůrazňuje, že některé dokumenty mají také digitální podobu a lze se k nim dostat pomocí odkazu umístěného pod bibliografickým záznamem. Na tuto možnost upozorňuje hlavně kvůli dokumentům, které již nepodléhají autorskému zákonu a jsou volně přístupné.

Výklad se dále posouvá k Národnímu úložišti šedé literatury (Katalog a E-zdroje, c2017-2023), u kterého lektor nejprve vysvětluje pojem šedá literatura a pokračuje vyjmenováváním dokumentů, jež do této kategorie spadají, a na závěr vysvětluje, jak funguje vyhledávání v úložišti.

Lektor pokračuje ve výkladu seznamem časopisů v knihovně (Katalog a E-zdroje, c2017-2023). Jedná se o abecední výčet časopisů a novin. Do seznamu nejsou zahrnuty všechny noviny a časopisy, jež se v knihovně vyskytují, z větší části se tam nachází jen o placené tituly. Všechny časopisy a noviny je možné vyhledat prostřednictvím online katalogu. Lektor by chtěl u seznamu provést revizi a nechat tam pouze tituly, které mají elektronický přístup. Odkaz na elektronický přístup se v minulosti u titulů vyskytoval, ale v současnosti už tomu tak není.

Další část výkladu je zaměřena na repozitář závěrečných prací (Katalog a E-zdroje, c2017-2023). Lektor zmiňuje pět důvodů, proč by jej měl student využívat:

1. může se inspirovat tématem,

2. může si vyhledat práci na podobné téma,

3. může zjistit, zda téma, jemuž se chce věnovat, již nebylo zpracováno,

4. může zjistit, který pedagog by se mohl stát jeho vedoucím práce na základě odvedených prací,

5. může si prohlédnout posudky na práce.

Lektor také upozorňuje, že je repozitář rozdělen na dvě verze, a to starší a novější a jakým způsobem se v nich vyhledává.

V další části výkladu je probírána digitální knihovna (Digitalizovaný knižní fond, c2023). Digitální knihovna vznikla v rámci grantu a jsou v ní digitalizované stěžejní knihy z různých oborů Slezské univerzity v Opavě. Na výběru knih knihovna spolupracovala s pedagogy jednotlivých oborů a obsahuje 132 titulů. Pro prohlížení titulů je nutné se přihlásit identitou CRO3. Identita je přidělena pouze studentům a zaměstnancům. Z tohoto důvodu nemohou vzdálený přístup využívat uživatelé knihovny z řad veřejnosti a jsou odkázáni na využívání databází pouze v knihovně.

Ve výkladu jsou následně zmíněny e-knihy (Katalog a E-zdroje, c2017-2023). V seznamu e-knih jsou umístěny databáze elektronických knih, konkrétně EBSCO eBooks a ProQuest Ebook Central. V seznamu chybí BOOKPORT, který je chybně zařazený mezi ostatní databáze, i když se jedná o databázi s elektronickými knihami. Knihy ze všech databází jsou dohledatelné i v online katalogu knihovny. U prvních dvou databází není dohledání knih tak časté, jelikož většina uživatelů používá pro vyhledávání v katalogu český jazyk a velká část knih je ve výše zmiňovaných databázích v angličtině. Databáze nejsou volně přístupné, a proto je v případě vzdáleného přístupu vyžadováno přihlášení, které lze provést dvěma způsoby: identitou CRO nebo nastavením proxy serveru. Vstup do databází je možný také v prostorách knihovny. V případě potíží s přihlášením je možné kontaktovat zaměstnance knihovny, který se tímto zabývá. Kontakty dostane každý student na konci lekce.

Poslední a nejdůležitější část lekce EIZ se zabývá abecedním seznamem databází (Katalog a E-zdroje, c2017-2023). Na začátku lektor uvádí důvody, proč by se měly databáze využívat, jaký je jejich přínos, a ukazuje seznam databází. Zmiňuje, že každá databáze je zaměřená na konkrétní obor, případně více oborů, a jsou specializované na určitý typ obsahu. V knihovně jsou přístupné databáze bibliografické a plnotextové a lektor uvádí, jaké jsou mezi nimi rozdíly. Pro praktickou ukázku využívá lektor rozhraní EBSCO a databázi SpringerLink a ukazuje, jakým způsobem se v těchto databázích vyhledává.

V sekci e-zdrojů je také zařazen citační manažer CitacePRO (Katalog a E-zdroje, c2017-2023) a nástroj pro korekturu Writefull (Katalog a E-zdroje, c2017-2023). Lektor není s umístěním těchto nástrojů mezi EIZ spokojený a chtěl by je přesunout do jiné sekce.

Rozhovorem bylo nepřímo potvrzeno, že zájem o informační lekce na téma EIZ je. Usuzujeme to z tvrzení, že jich během akademického roku proběhne 5–10. m. Tento typ lekcí je ale spíše výběrový. O lekce mají větší zájem obory, které mají větší zastoupení v nabídce EIZ. Menší zájem mají například obory z historie, lingvistiky apod. Můžeme také potvrdit, že během lekcí je vysvětleno, co to je rešeršní strategie a co jsou pomocné operátory. Minimálně během představování některé konkrétní databáze je vysvětlena alespoň jedna strategie a použití operátorů. Dále jsme se dozvěděli, že knihovna uvažuje, že bude pořádat více lekcí a rozšíří je i tematicky. Můžeme potvrdit, že se pedagogové zajímají o EIZ. Zajímají se také o databáze, na které mohou odkázat své studenty. Naopak u studentů zájem jednoznačně potvrdit nemůžeme, protože některé studenty je nutné ke zdrojům navést a následně jim je ukázat. Nabídka knihovny je dle slov respondenta dostatečná, jelikož pokrývá většinu vyučovaných oborů na Univerzitě, u některých specializovaných oborů by ale mohlo být zastoupení databází širší. Propagace EIZ nejčastěji probíhá přes sociální sítě jako Facebook, Instagram, ale také přes webové stránky, bannery, plakáty, letáky vytvořené CzechELibem. Pokud jde o zlepšení způsobů propagace EIZ, respondent uvedl, že v tuto chvíli neví, jak by bylo možné propagaci zlepšit.

Dotazníkové šetření a výsledky

Pro zjištění stavu informační gramotnosti v oblasti využívání EIZ byla provedena výzkumná sonda mezi pedagogy vybraných fakult a ústavů Slezské univerzity v Opavě a Univerzitní knihovně Slezské univerzity. Hlavním cílem bylo zjistit stav využívanosti EIZ na vybraných fakultách a samostatných akademických opavských součástech Slezské univerzity v Opavě. V návaznosti na hlavní cíl jsme si určili další vedlejší cíle, které jsou zahrnuty do výzkumných otázek. Primárně se tedy budeme snažit nalézt odpověď na hlavní cíl a na tyto výzkumné otázky:

Výzkumné otázky – Univerzitní knihovna SU:

  • Jaký je zájem o lekce zaměřené na EIZ?
  • Je zájem o EIZ ze strany pedagogů?
  • Je zájem o EIZ ze strany studentů?
  • Jakým způsobem knihovna propaguje EIZ studentům a zaměstnancům Slezské univerzity?

Výzkumné otázky – pedagogové:

  • Vědí pedagogové o existenci EIZ a že je mohou využívat prostřednictvím Univerzitní knihovny SU?
  • Zapojují pedagogové EIZ do své výuky a případně jaké?
  • Doporučují pedagogové svým studentům využívat EIZ a případně jaké a z jakého důvodu?

Z hlavního cíle praktické části a výzkumných otázek vychází také otázky do samotného dotazníkového šetření a rozhovoru.

Výběr respondentů a respondentek

Pro zkoumání byly vybrány tyto fakulty a ústavy: Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě, Fakulta veřejných politik v Opavě, Matematický ústav v Opavě a Fyzikální ústav v Opavě. Pro zkoumání v knihovně byla vybraná Univerzitní knihovna SU – pracoviště Opava.

Na rozhovor v Univerzitní knihovně SU – pracoviště Opava byl vybrán knihovník Mgr. Lukáš Burgott. Cílovou skupinou pro dotazníkové šetření se stalo 30 pedagogů a pedagožek vyučující na fakultách a samostatných ústavech Slezské univerzity v Opavě.

Analýza a interpretace dat

Tato část výzkumné sondy je zaměřena na vyhodnocení odpovědí od respondentů a respondentek, které jsme získali z dotazníkového šetření a rozhovoru.

Na samém začátku uvedeme, kolik respondentů se nakonec zúčastnilo dotazníkového šetření a poté přejdeme na vyhodnocení online formuláře, jenž je rozdělen na dvě sekce. První sekce představuje základní informace o pedagozích. Dozvíme se, na jakých fakultách a samostatných ústavech respondenti vyučují a případně, na jakém konkrétním ústavu pracují, pokud se jedná o ústav. Aby pro respondenty nebyly otázky matoucí, rozhodli jsme, že se respondentů zeptáme na jejich působení na fakultě nebo samostatném ústavu zvlášť. Odpovědi následně spojíme do jednoho grafu, abychom měli úplný přehled o zastoupených fakultách. Konkrétní pracoviště respondentů budou také vložena do samostatného grafu. Druhá sekce se zaměřuje na EIZ a je rozdělená na dvě části. První část druhé sekce je určená respondentům znající EIZ a druhá část pro respondenty, kteří je neznají. Odpovědi respondentů jsou převedeny do grafů. Další část výzkumné sondy se zaměřuje na vyhodnocení odpovědí získaných z rozhovoru.

Dotazníkové šetření mezi pedagogy

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 18 z 30 oslovených respondentů a respondentek a dosáhli jsme tak návratnosti 60 %, což se dá považovat za přijatelnou hranici.

Sekce 1 Základní informace o pedagozích

V této sekci chceme primárně zjistit, zda se do zkoumání zapojili pedagogové ze všech vybraných fakult a samostatných ústavů, či nikoliv.

Prví část sekce zjišťuje, na jaké fakultě či ústavu respondenti vyučují. Jak je z grafu 1 patrné, tak největší podíl vzorku zastupují respondenti z Filozoficko-přírodovědné fakulty (FPF), jichž je dvanáct, následně Fakulty veřejných politik (FVP), jichž je pět a jeden zástupce z Fyzikálního ústavu (FÚ). Nezapojil se tedy žádný respondent z Matematického ústavu.

Graf 1 Zastoupení fakult a ústavů

Poslední otázka v sekci zjišťuje, na jakých konkrétních ústavech respondenti pracují (viz graf 2). Největší podíl z celkového vzorku zastupují respondenti z ústavu Ústav cizích jazyků (ÚCJ), konkrétně čtyři, poté následují ústavy z Ústav informatiky (ÚI), Ústav pedagogických a psychologických věd (ÚPPV), Ústav veřejné správy a sociální politiky (ÚVSSP) a Ústav filmové, televizní a rozhlasové tvorby (ÚFTaRT), ze kterých odpověděli vždy dva respondenti a po jednom zástupci také ústavy: Ústav hudební vědy (ÚHV), Ústav archeologie (ÚA), Institut tvůrčí fotografie (ITF), Ústav lázeňství, gastronomie a turismu (ÚLGAT ) a Ústav nelékařských zdravotnických studií (ÚNZS).

Graf 2 Zapojené ústavy fakult

 

Sekce 2 Elektronické informační zdroje

Sekci zahajuje otázka týkající se existence EIZ. Zvolená odpověď respondenta přesune buď do první části sekce, nebo do druhé části.

Položili jsme respondentům otázku, zda ví o existenci EIZ. Zjistili jsme (viz graf 3), že 94,4 % respondentů ví o existenci EIZ. O jejich existenci nevěděl pouze jeden respondent.

Graf 3 Existence elektronických informačních zdrojů

Sekce 2 – první část

Respondenti, kteří na třetí otázku odpověděli kladně, byli přesměrování na otázku, zda ví o možnosti využívání EIZ prostřednictvím Univerzitní knihovny SU. Všichni odpověděli kladně, tedy 100 % respondentů o této možnosti ví.

Respondenti, kteří věděli o možnosti využívání EIZ prostřednictvím Univerzitní knihovny SU, byli přesměrováni na doplňkovou otázku týkající se samotného využívání EIZ přes knihovnu. Jak je patrno z grafu 4, na tuto otázku odpovědělo kladně 52,9 % respondentů. Z tohoto výsledku tedy vyplývá, že více než polovina dotázaných respondentů využívá EIZ přes Univerzitní knihovnu SU.

Graf 4 Přístup do elektronických informačních zdrojů přes Univerzitní knihovnu SU

Respondenti, kteří odpověděli kladně na využívání EIZ přes Univerzitní knihovnu SU, byli přesměrování na další dvě doplňkové otázky. V první otázce jsme se snažili zjistit, které EIZ z nabídky knihovny využívají. V druhé otázce se naopak ptáme, které EIZ v nabídce knihovny postrádají. Odpovědělo celkem devět respondentů.

Nejvyužívanější je mezi respondenty databáze JSTOR, jíž uvedli čtyři respondenti a následně databáze Scopus a Web of Science, jež uvedli dva respondenti. Další databáze se již vícekrát neobjevily, ale byly uvedené pouze jedenkrát. Týká se to těchto databází: Google Scholar, ProQuest a EBSCO. Jeden respondent také uvedl on-line katalog. V případě katalogu Univerzitní knihovny SU lze nalézt i e-knihy z některých databází, jelikož je má knihovna v trvalém nákupu. Jeden respondent uvedl také databáze NDK, ale ta není součástí nabídky knihovny. Dále se v dotazníku objevily dvě odpovědi, u nichž respondenti neuvádí žádnou konkrétní databázi: jeden respondent uvádí, že využívá výpůjčku odborných časopisů a druhý zmiňuje, že EIZ využívá sporadicky, když nejsou publikace fyzicky v knihovně.

Odpovědi na druhou otázku jsou rozdílné. Dva respondenti uvedli, že jim chybí v nabídce databáze od společnosti Taylor & Francis Group. Jeden z těchto respondentů zmínil také konkrétní databázi od této společnosti, a to Routledge a dále uvedl, že mu chybí také databáze International Medieval Bibliography. Další dva respondenti nepostrádají v nabídce žádné databáze. Jeden respondent dále navázal na předchozí otázku a tvrdí, že mu chybí v online katalogu řazení podle literatury, a neuvedl tedy žádnou konkrétní databázi. Ostatní respondenti na otázku odpověděli, že neumí posoudit, zda některé zdroje chybí, nemohou si vzpomenout na zdroj, anebo nevědí.

Pátá otázka se týká práce s EIZ. Respondentů jsme se zeptali, zda je zapojují do výuky. Na tuto otázku odpovědělo kladně 64,7 % respondentů a zbylých 35,3 % EIZ do výuky nezapojuje (viz graf 5).

Graf 5 Zapojení elektronických informačních zdrojů ve výuce

Na předchozí otázku rovněž navazují dvě doplňkové otázky. Každé skupině respondentů byl položen jiný dotaz. Pokud respondenti odpověděli kladně na zapojování EIZ do výuky, byli přesměrování na otázku, jaké EIZ využívají ve výuce a z jakého důvodu. Odpovědělo celkem 11 respondentů. Pokud respondenti odpověděli záporně a nepoužívají EIZ ve výuce, byli přesměrování na otázku, zda někdy uvažovali o zapojení EIZ do výuky. Odpovědělo celkem 6 respondentů.

Z dotazníku vyplynulo, že respondenti používají ve výuce různé EIZ a ve většině případů uvádí respondenti jiné databáze a jiný důvod jejich využívání. Výjimkou je databáze JSTOR, kterou zmínili dva respondenti, ale každý uvádí jiné důvody využívání. První respondent uvedl, že ji využívá k práci a druhý neuvádí důvod, ale považuje databázi za standardní elektronický nástroj. Dále se v dotazníku objevují tyto konkrétní databáze a důvody používání:

  • Google Scholar – respondent databázi využívá k práci,
  • Archeologická mapa, Přehledy výzkumu a další – respondent uvádí, že se jedná o základní databáze pro heuristickou práci,
  • NDK – respondent ji využívá, protože obsahuje studijní literaturu,
  • Kramerius, ProQuest – první databázi respondent využívá, protože obsahuje historická témata a druhou využívá k rešerši výzkumu,
  • ScienceDirect, Scopus, Web of Science – databáze obsahují vědecké publikace zaměřené na obor respondenta,
  • Semantic Scholar – respondent zmiňuje, že se jedná o dobrý nástroj pro vyhledávání textů i vazeb mezi nimi.
  • Zlibrary – respondent neuvedl konkrétní důvod používání, ale zmiňuje se, že je databáze obecně využívána studenty i akademiky.

Ostatní respondenti neuvádějí konkrétní databáze, ale typ dokumentu jako například zahraniční časopisy, doporučené postupy a odborné články z důvodu aktuálních informací a dokumenty, které nelze sehnat ve fyzické podobě. Jeden respondent uvedl také vyhledávač Google, který používá pro vyhledávání veškerého obsahu. Domníváme se, že zařazení Google mezi EIZ není vhodné, jelikož se jedná o standardní internetový vyhledávač, který vyhledává skrz celý internet a obsahuje velké množství informací, jejichž pravdivost nelze jednoznačně ověřit. Databáze jsou naopak profesionální, obsahují kvalitní informace a jejich pravdivost se dá ověřit. (Fabián, 2012, s. 151-153)

Na druhou otázku, zda respondenti někdy přemýšleli o zapojení EIZ do výuky, odpovědělo kladně 50 % respondentů, negativně se vyjádřilo 16,7 % a 33,3 % zvolilo odpověď „Možná“. To lze vyčíst z grafu 6.

Graf 6 Zapojení elektronických informačních zdrojů do výuky

U šesté otázky (viz graf 7) nás zajímalo, zda respondenti doporučují studentům využívat EIZ. Všichni odpověděli kladně, tedy 100 % respondentů studentům EIZ doporučuje.

Graf 7 Doporučování elektronických informačních zdrojů studentům

Respondenti, kteří na předchozí otázku odpověděli kladně, byli přesměrování na doplňkovou otázku. Zajímalo nás, jaké EIZ respondenti studentům doporučují a z jakého důvodu.

Z dotazníku vyplývá, že respondenti svým studentům doporučují různé EIZ, ale některé se mezi respondenty opakují. Nejdoporučovanější jsou mezi respondenty databáze JSTOR, Web of Science, Google Scholar a Scopus. Každou databázi uvedli tři respondenti. Důvody doporučování těchto databází jsou u respondentů různé. JSTOR respondenti doporučují z důvodu kvality textů, jejich dostupnosti, přehlednosti a obsáhlosti. Web of Science respondenti doporučují kvůli její obsáhlosti a také proto, že má nejlepší renomé v rámci databází. U Google Scholar nám sdělil důvod pouze jeden respondent, který ji doporučuje kvůli přípravě výběrových bibliografií a heuristice literatury. Scopus respondenti doporučují pro její obsáhlost, dostupnost a kvalitu. Dále se v dotazníku objevily tyto konkrétní databáze a důvody doporučování:

  • NDK – respondent ji doporučuje, jelikož ji považuje za nejdostupnější,
  • Semantic Sholar – respondent ji doporučuje, neboť s jeho pomocí lze snadno vysledovat provázanost různých textů a témat. Rovněž obsahuje poměrně příjemné vyhledávání a je přehledný,
  • Bookport – respondent neuvedl důvod,
  • katalog ARUP – respondent jej doporučuje z důvodu lepší přehlednosti a orientaci v archeologické literatuře a tématech z tohoto oboru,
  • EBSCO – respondent ji doporučuje, jelikož ji považuje za kvalitní a je dostupná,
  • Digitální knihovna (respondent neuvedl která) – respondent neuvedl důvod,
  • Digitální knihovna Kramerius – respondent neuvedl důvod.

Jeden respondent opět uvedl Google a doporučuje jej z důvodu, že je nejrozšířenější. Jak jsme již zmínili, tak Google se nedá považovat za EIZ a nejedná se o vhodný zdroj pro vyhledávání věrohodných informací. Ostatní respondenti neuvádějí konkrétní databáze, ale pouze typ dokumentu či zdroje nebo pouze jejich důvody. Doporučují tedy tyto dokumenty a uvádějí tyto důvody:

  • profesní stránky – respondent je doporučuje kvůli nejnovějším informacím,
  • zahraniční časopisy z oblasti psychologie – respondent chce studenty naučit hledat aktuální výzkumy, informace a také, aby se nebáli cizích jazyků,
  • odborné časopisy – respondent je doporučuje z důvodu spolehlivosti a obsahují nejnovější výsledky bádání,
  • elektronické informace o EU,
  • nedostupnost fyzických dokumentů.

Jeden z respondentů nenapsal žádný zdroj, ale doporučuje studentům výpůjčku. Další respondent uvádí, že studentům doporučuje libovolné zdroje podle vlastního uvážení.

Poslední otázka z této části se týká samotného dotazníku. Zeptali jsme se, zda respondenti považují dotazník za smysluplný a užitečný. Na dotaz odpovědělo celkem 17 respondentů. Respondenti si mohli vybrat z několika možností a dali jsme jim také možnost odpovědět dle vlastního uvážení. Z důvodu rozsáhlosti některých odpovědí nebudeme odpovědi uvádět do grafu. Kladně odpovědělo 64, 7 % respondentů, negativně neodpověděl žádný respondent a 17,6 % respondentů vybralo možnost „nevím“. Další tři respondenti využili možnost napsat svůj vlastní názor. První respondent si myslí, že záleží na tom, co chceme zjistit. Pokud je cílem zjistit, v jaké míře pedagogové a studenti využívají EIZ, tak považuje dotazník asi za smysluplný a užitečný. Podle respondenta by bylo zajímavé zjistit, proč některé EIZ využívají, proč jiné využívají méně nebo vůbec a že by to vyžadovalo stanovení nějakých kritérií. Druhý respondent považuje dotazník za smysluplný a užitečný pouze v případě, pokud se bude s daty dále pracovat a budou sloužit ke zlepšení informovanosti o možnostech využívání EIZ mezi studenty a pedagogy. Poslední respondent se domnívá, že na jeho názoru nezáleží a musí mít smysl hlavně pro tazatelku.

 

Sekce č. 2 – druhá část

Respondenti, kteří na třetí otázku odpověděli záporně, byli přesměrování na otázku, zda si umí představit, co to jsou elektronické informační zdroje a k čemu se využívají. Na tuto sekci byl přesměrován pouze jeden respondent, který na tuto otázku odpověděl pouze „Ne“.

V další otázce jsme se respondenta zeptali, zda má v plánu si zjistit více informací o EIZ. Respondent odpověděl, že to v plánu nemá.

V případě, že by respondent odpověděl na předchozí otázku kladně, byl by přesměrován na doplňkovou otázku, ze které jsme chtěli zjistit, zda respondent ví, kde nalezne přístup a informace ohledně EIZ.

Poslední otázka se opět týká samotného dotazníku. Zeptali jsme se, zda respondent považuje dotazník za smysluplný a užitečný. Respondent zvolil odpověď „Možná“.

 

Závěr

Na závěr uvedeme doporučení pro Univerzitní knihovnu Slezské univerzity vyplývající ze získaných informací z teoretické i výzkumné části diplomové práce:

  • Upravit rozložení a obsah webu týkající se EIZ – toto doporučení vyplývá z teoretické části zabývající se informační lekcí. V průběhu lekce bylo zjištěno, že do sekce EIZ jsou přidány nástroje, které nesouvisejí s EIZ, např. citační manažer CitacePRO a nástroj pro úpravu anglických textů Writefull. Dále jsme zjistili, že některé zdroje v seznamu e-knih a abecedním seznamu databází nejsou uvedené, či neobsahují správné popisy.
  • Zavést v knihovně více tematicky zaměřených lekcí pro oblast EIZ – v současnosti knihovna provozuje pouze jeden typ lekce, která nedokáže pokrýt celou problematiku EIZ (o této možnosti se uvažuje).

 

Seznam literatury

CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003– [cit. 2023-06-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD.

CELBOVÁ, Ludmila. Elektronický zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003– [cit. 2023-06-12]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000872&local_base=KTD.

PAPÍK, Richard. Strategie vyhledávání informací a elektronické informační zdroje. Brno: Tribun EU, 2011. ISBN 978-80-7399-338-2.

ŽÍŽALA, Martin. Orientace ve specializovaných elektronických informačních zdrojích. In: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě [online]. Ostrava: Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě, 2019 [cit. 2023-06-12]. Dostupné z: https://www.msvk.cz/data/filemanager/source/studijn%C3%AD%20texty%20pro%20knihovn%C3%ADky/7_Orientace_ve_specializovan%C3%BDch_EIZ_%C5%BD%C3%AD%C5%BEala.pdf.

FABIÁN, Ondřej. Elektronické informační zdroje [online]. 4. přeprac. vyd. [b. m.]: [b. n.], 2012 [cit. 2023-06-12]. Dostupné z: https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/23/37/07/elektronicke-informacni-zdroje.pdf.

BALÍKOVÁ, Marie. Katalog. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003– [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001443&local_base=KTD.

CELBOVÁ, Ludmila, HAVLOVÁ, Jaroslava. Elektronická kniha. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003– [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000866&local_base=KTD.

CELBOVÁ, Ludmila. Elektronický časopis. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003– [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000869&local_base=KTD.

KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003– [cit. 2023-07-01]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD.

MAKULOVÁ, Soňa a Katarína BUZOVÁ. Manažment informačných zdrojov a knižnično-informačných služieb [online]. Bratislava: ELET, 2011 [cit. 2023-06-12]. ISBN 978-80-88812-23-4.

Online katalog: Opava [online]. Opava: Univerzitní knihovna Slezské univerzity v Opavě [cit. 2023-06-05]. Dostupné z: https://tritius.slu.cz/.

Katalog a E-zdroje: Národní úložiště šedé literatury. Slezská univerzita [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, c2017–2023 [cit. 2023-06-05]. Dostupné z: https://www.slu.cz/slu/cz/ukopavanusl.

Katalog a E-zdroje: Seznam časopisů a novin. Slezská univerzita [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, c2017–2023 [cit. 2023-06-05]. Dostupné z: https://www.slu.cz/slu/cz/ukopavacasopisy.

Katalog a E-zdroje: Repozitáře závěrečných kvalifikačních prací na Slezské univerzitě. Slezská univerzita [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, c2017-2023 [cit. 2023-06-05]. Dostupné z: https://www.slu.cz/slu/cz/zkp.

Digitalizovaný knižní fond [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, c2023 [cit. 2023-06-05]. Dostupné z: http://media.slu.cz/knihy/.

Katalog a E-zdroje: Seznam elektronických knih. Slezská univerzita [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, c2017–2023 [cit. 2023-06-05]. Dostupné z: https://www.slu.cz/slu/cz/ukopavaeknihy.

Katalog a E-zdroje: Abecední seznam elektronických informačních zdrojů. Slezská univerzita [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, c2017–2023 [cit. 2023-06-05]. Dostupné z: https://www.slu.cz/slu/cz/ukopavadatabaze.

Katalog a E-zdroje: Citace Pro Plus. Slezská univerzita [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, c2017–2023 [cit. 2023-06-05]. Dostupné z: https://www.slu.cz/slu/cz/ukocitacepro.

Katalog a E-zdroje: Nástroj Writefull. Slezská univerzita [online]. Opava: Slezská univerzita v Opavě, c2017–2023 [cit. 2023-06-05]. Dostupné z: https://www.slu.cz/slu/cz/ukwritefull.

 

Poznámky

1 MUSCHOVÁ, Zuzana. Výuka informační gramotnosti s důrazem na elektronické informační zdroje realizovaná na vybraných fakultách Slezské univerzitě v Opavě [online]. 2023 [cit. 2024-02-24]. Dostupné z: https://is.slu.cz/th/ntq76/. Diplomová práce. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. Vedoucí práce Richard PAPÍK

2 https://www.slu.cz/slu/cz/ukuvod

3 CRO (centrální registr osob) je elektronická identita, která slouží k přihlášení do systémů a služeb Slezské univerzity a je přidělena pouze studentům a zaměstnancům. Z tohoto důvodu nemohou vzdálený přístup využívat uživatelé knihovny z řad veřejnosti a jsou odkázáni na využívání databází pouze v knihovně. Knihovna se již zabývá tím, zda by tuto identitu nemohli obdržet i uživatelé z řad veřejnosti, jelikož tato identita je potřebná například i pro přihlášení do online katalogu.

01.03.2024




Vyhledávání
Proč vám všechny knihy nepůjčíme

Termín: 22. 3. 2024 - 31. 5. 2024

Místo: Galerie Klementinum, Mariánské náměstí 190/5, Praha 1

nepujcime_plakat.png

Svět knihy 2024

23. - 26. 5. 2024

Výstaviště Praha Holešovice

Svet_knihy.jpg

Výstava dějiny holokaustu v Praze

Termín: 6. 5. - 19. 5. 2024

Místo: studentské nádvoří, Klementinum, Praha 1

holocaust.jpg

Cena MARK 2024

Cílem soutěže MARK 2024 je podpořit a ocenit mimořádné tvůrčí aktivity mladých pracovníků/pracovnic knihoven, prdagogů a studentů/studentek oboru ve věku do 35 let a ohodnotit jejich konkrétní mimořádný přínos  oboru v období od června 2023 do května 2024.

Nominace do krajského kola je možné podávat pomocí formuláře do 31. 5. 2024 včetně.

Podrobnosti o soutěži včetně úplného znění pravidel a podmínek najdete na webu SKIP.

Lublaňský manifest o čtení

Lublaňský manifest o čtení, český překlad

plný text