Etika umělé inteligence

Bc. Tereza Lányiová / Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze

Úvod

Budoucnost umělé inteligence (Artificial Inteligence, AI) je plná potenciálu, ale také rizik. Tento článek, který je výtahem z bakalářské práce, si klade za cíl přispět k diskusi o etických otázkách souvisejících s AI a poskytnout ucelený pohled na problematiku etiky umělé inteligence pro praktické aplikace a budoucí výzkum.

Etika a její role

Etika je obor filosofie, který zkoumá správné i nesprávné chování a použití morálních pojmů jako dobro a zlo. Historie etiky sahá až do starověku, kdy filozofové jako Sokrates, Platón a Aristoteles položili základy etických teorií. V průběhu času se etika vyvíjela pod vlivem různých kultur a myšlenkových směrů jako je křesťanství, renesance nebo osvícenství. Moderní etika je bohatá na různé přístupy a perspektivy, které se rozkládají od utilitarismu a existencialismu až po feministickou a environmentální etiku reflektující rozmanitost hodnot a perspektiv současné společnosti. Dnes je etika multidisciplinárním oborem, který zkoumá morální otázky z různých perspektiv a aplikuje je na konkrétní situace v moderním světě. Tradičně se rozděluje do tří hlavních oblastí: normativní etika, metaetika a aplikovaná etika (Singer, 2024).

Normativní etika se zaměřuje na stanovení norem a standardů chování a zkoumá, zda je jednání správné nebo špatné na základě jeho důsledků (konsekvencionalismus) nebo dodržování morálních pravidel (deontologie). Typickým příkladem této formy etiky může být otázka, zda je morálně správné lhát, pokud to zachrání život nevinné osoby, nebo zda je lhaní vždy nesprávné bez ohledu na důsledky (Singer, 2024).

Metaetika se zabývá povahou etických soudů a teorií, zejména se zaměřuje na logické a sémantické aspekty morálního jazyka a zkoumá různé teorie jako naturalismus, intuicionismus, emotivismus a preskriptivismus. Tato oblast se zaměřuje na zkoumání toho, jak fungují etické pojmy, jaké mají vztahy mezi sebou a jak jsou interpretovány, spíše než na zamýšlení se nad konkrétními otázkami, zda je určité jednání správné nebo špatné. Příkladem může být filozofická debata ohledně tvrzení „vražda je špatná“ (Singer, 2024).

Aplikovaná etika se pak zabývá uplatňováním normativních etických teorií na konkrétní morální problémy v různých oblastech jako je bioetika, obchodní etika, právní etika a lékařská etika. Jejím cílem je poskytnout rámec pro řešení morálních dilemat, která vznikají v různých situacích. Příkladem může být lékařská etika, kde se lékaři musí rozhodovat, jak zacházet s pacientem, když se dostanou do situace, kde je třeba volit mezi dvěma zdravotními procedurami, z nichž každá má svá vlastní rizika a výhody. Odborníci v lékařské etice musí zvážit pacientova přání, medicínskou účinnost a morální imperativy, aby přišli s nejlepším možným řešením pro všechny zúčastněné strany (Singer, 2024).

Význam etiky v kontextu umělé inteligence

V rychle se rozvíjejícím světě technologií a umělé inteligence se klade stále větší důraz na otázky etiky a morálky. Podobně jako vědci, kteří se podíleli na vývoji jaderných technologií a varovali před nebezpečím atomové bomby, by měli i výzkumníci a vývojáři v oblasti umělé inteligence zkoumat a zvažovat ve svých produktech etické aspekty související s rozšiřováním programů s umělou inteligencí. To se týká oblastí, jakými jsou například virtuální komunikace, sociální sítě, roboti nebo autonomní vozidla.

Existují obavy ohledně toho, jak zajistit, aby tyto technologie dodržovaly etické normy, ať už jde o schopnost uvažovat o etických důsledcích svých činů, nebo o empatii a vědomí. Tyto lidské vlastnosti jsou klíčové pro rozhodování o tom, co je správné a co je špatné, ale je obtížné, pokud ne nemožné, je napodobit pomocí umělé inteligence. Je zde tedy potřeba přemýšlet o tom, jak by se tyto aspekty mohly implementovat do umělé inteligence, aby bylo dosaženo souladu s etickými principy a ideály, které jsou základem pro naši společnost (Trausan-Matu, 2020).

Je velice důležité si uvědomit, že rovněž právní systémy se pomalu adaptují na rychlý vývoj umělé inteligence a technologií, což často vytváří právní vakuum, které může v některých případech umožňovat neetické chování. Nicméně tato situace podtrhuje naléhavou potřebu proaktivně řešit etické otázky v oblasti umělé inteligence, aby se mohl zajistit soulad s právními normami a ideály, které utvářejí základy naší společnosti.

Etické aspekty v umění

Etické otázky spojené s uměním generovaným umělou inteligencí se poslední dobou stávají středem pozornosti v mnoha diskusích. Tyto otázky ovlivňují nejen samotné tvůrce umění, ale také širokou veřejnost, umělecké instituce a právní systémy. Je potřeba zdůraznit, že AI sice umožňuje vytváření vizuálně poutavých uměleckých děl, přináší však také otázky týkající se originality, připisování autorství, hodnoty umění a etického použití dat. Diskutuje se o tom, kdo je skutečným tvůrcem umění vytvořeného pomocí AI, jak přiřadit zásluhy v této oblasti, jak určit hodnotu umění v době, kdy se do procesu zapojuje technologie, a jak zodpovědně využívat data pro tvorbu AI umění (Johnson, 2023).

AI může mít významný vliv na trh s uměním, a to z několika důvodů. S narůstající dostupností nástrojů AI pro generativní design a tvorbu umění se otevírá možnost tvorby velkého množství děl s relativní snadností, což může zapříčinit zvýšenou konkurenci na trhu. Modely AI jsou schopné vytvářet umělecká díla a loga, která lépe odpovídají individuálním potřebám a preferencím zákazníků, za zlomek ceny. Tradiční umělci a designéři se tak musí adaptovat na nové podmínky, aby si udrželi své postavení.

S nárůstem používání AI v umělecké tvorbě se objevují nové etické otázky týkající se autenticity, autorství a ochrany práv. Umělecká díla vytvořená pomocí AI nelze zpětně vystopovat, což znamená, že kus umění vygenerovaný pomocí AI může amalgamovat prvky z tisíců různých stylů a uměleckých děl. Tím pádem není možné jednoznačně přiřadit autorství či určit původ daného uměleckého díla konkrétnímu tvůrci. Tato situace může mít rozsáhlé důsledky pro trh s uměním a jeho ekosystém, neboť význam autorství a jedinečnosti je často klíčovým faktorem pro určení hodnoty a prestiže uměleckých děl.

Celkově lze shrnout, že vstup umělé inteligence na trh s uměním má potenciál dramaticky změnit způsob, jakým je umění vytvářeno, distribuováno a vnímáno. Je nezbytné, aby tvůrci, obchodníci a regulátoři byli schopni pečlivě reagovat na tyto změny a zajistit, aby umělecká díla vytvořená pomocí AI byla správně identifikována a oddělena od děl tradičních umělců, což by mohlo vést k podpoře a zachování autentičnosti a hodnoty tradičního umění.

Existují etické směrnice pro umělou inteligenci

Přehled aktuálních směrnic

Akt o umělé inteligenci

V prosinci roku 2023 se evropští zákonodárci dohodli na politickém kompromisu týkajícím se návrhu zákona o umělé inteligenci, který se aktivně řeší již od roku 2020. Akt o umělé inteligenci, neboli EU AI Act, je historicky první závazný předpis o umělé inteligenci, vymezuje rámec pro využívání a poskytování systémů umělé inteligence v rámci Evropské unie. Zákon klasifikuje systémy umělé inteligence na základě jejich potenciálního rizika a stanovuje povinnosti a požadavky pro různé kategorie těchto systémů. Součástí tohoto návrhu je zákaz používání systémů, které představují nepřijatelné riziko pro zdraví a bezpečnost jednotlivců či základní lidská práva.

Systémy s vysokým rizikem jsou sice povoleny, avšak podléhají určitým požadavkům a povinnostem pro získání přístupu na trh EU. Kromě toho návrh stanovuje pravidla pro modely umělé inteligence a zavádí přísnější normy pro modely s vysokým potenciálem dopadu. Prozatímní dohodu již podpořilo několik výborů. Konečné hlasování Evropského parlamentu je plánováno na rok 2024. Během tohoto roku musí dohoda získat souhlas Rady a být zveřejněna v Úředním věstníku EU, až poté může nabýt platnosti (Ebers et al., 2021).

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli GDPR je právní předpis Evropské unie, který upravuje zpracování osobních údajů a práva fyzických osob v této oblasti. Nahrazuje dřívější směrnici 95/46/ES a má za cíl přizpůsobit ochranu osobních údajů moderní době a zaručit větší sjednocení pravidel v rámci EU. Nařízení nabylo účinnosti 25. května 2018, od té doby musí všechny subjekty zapojené do zpracování osobních údajů dodržovat jeho ustanovení. GDPR stanovuje povinnosti pro správce osobních údajů, kteří jsou odpovědní za zpracování dat, a také pro zpracovatele, kteří data zpracovávají na jejich účet. Týká se rovněž práv jednotlivců, kteří jsou subjekty údajů, a dozorových úřadů jako je Úřad pro ochranu osobních údajů. Dále vylučuje zpracování prováděné orgány veřejné moci za účelem prevence a vyšetřování trestných činů, což je upraveno jinou směrnicí. Tyto právní předpisy mají za cíl zajistit soulad s evropskými standardy ochrany osobních údajů a posílit práva jednotlivců v digitálním prostředí (Co je GDPR – Ochrana osobních údajů, 2024).

Etické pokyny pro důvěryhodnou umělou inteligenci

Etické pokyny pro důvěryhodnou umělou inteligenci, neboli Ethics Guidelines for Trustworthy AI, je dokument, který byl zveřejněný 8. dubna 2019, poskytuje rámec pro vytváření důvěryhodné a etické umělé inteligence. Obsahuje principy, které by měly být dodržovány při vývoji, nasazení a používání AI. Dokument byl vypracován skupinou odborníků a zainteresovaných stran včetně akademických institucí a má za cíl posílit důvěru ve využívání umělé inteligence a zároveň chránit práva a hodnoty jednotlivců (Ethics Guidelines for Trustworthy AI, 2019).

Analýza konkrétních principů daných etických směrnic

Akt o umělé inteligenci

Návrh aktu o umělé inteligenci představuje klíčové změny v regulaci a uvedení systémů na trh v Evropské unii. Komise navrhuje definici umělé inteligence a rozlišuje mezi škodlivými praktikami AI, vysoce rizikovými systémy AI a systémy s omezeným rizikem. Vysoce rizikové systémy AI podléhají požadavkům na řízení rizik a testování, zatímco systémy s omezeným rizikem mají povinnosti týkající se transparentnosti. Součástí návrhu je vytvoření kodexů chování pro poskytovatele systémů AI s vysokým rizikem a stanovení sankcí za nedodržení předpisů.

Návrh zároveň zahrnuje možnost vytvoření regulačních úřadů, které umožní testování a ověřování inovativních systémů AI. Pro posílení inovace a podporu malých a začínajících podniků je předpokládáno zřízení příslušných dozorčích orgánů a přizpůsobení opatření pro podporu investic v nových technologiích. Komise představila definici „systému umělé inteligence“ a rozdělila jej do čtyř kategorií. Návrh zákona upravoval a omezoval používání škodlivých a vysoko rizikových systémů umělé inteligence a stanovil požadavky na zajištění bezpečnosti a dodržování práv. Součástí návrhu bylo i vytvoření etických kodexů a možností regulačního dohledu pro inovativní systémy umělé inteligence. Tato opatření jsou navržena s ohledem na podporu investic do nových technologií a rozvojových příležitostí pro malé a začínající podniky. Zároveň je kladen důraz na podporu vzdělávání a odborné přípravy v oblasti umělé inteligence, aby byly zajištěny potřebné znalosti a dovednosti pro práci s těmito technologiemi.

Zákon o umělé inteligenci přináší důrazná opatření k zamezení škodlivých praktik využívání umělé inteligence. Mezi zakázané praktiky patří manipulativní a klamavé techniky jako je například využívání algoritmů k cílené manipulaci chování uživatelů online platforem či sociálních sítí. Zároveň se zakazuje zneužívání zranitelnosti z důvodu věku, postižení nebo socioekonomického postavení jako je například cílení na děti k propagaci nevhodného obsahu nebo diskriminace zdravotně postižených osob. Další zakázanou praxí je biometrická kategorizace osobních charakteristik, například použití technologií rozpoznávání obličeje k neoprávněnému sledování jednotlivců bez jejich souhlasu. Také se zakazuje hodnocení jednotlivců na základě sociálního chování jako je například diskriminace při poskytování služeb na základě sociálních preferencí.

Systémy AI podléhají pečlivému hodnocení s ohledem na jejich zamýšlený účel a konkrétní použití. Vysoce rizikové systémy AI, jako jsou autonomní systémy pro rozhodování v kritických situacích, musí splňovat řadu požadavků včetně testování, školení v oblasti datové a kybernetické bezpečnosti a posuzování dopadu na základní práva. Poskytovatelé těchto systémů musí provést důkladné posouzení shody a pravidelně monitorovat jejich chování na trhu a přijímat nápravná opatření, kdykoliv je to nezbytné.

Při rizicích spojených s transparentností využívání umělé inteligence může AI zavádět uživatele tím, že se vydává za někoho jiného, proto je klíčové, aby uživatelé byli informováni, že komunikují s chatboty či jinými formami AI.

Programátoři, kteří generují obsah, musí transparentně uvádět, že obsah byl vytvořen nebo zmanipulován pomocí umělé inteligence. Je nezbytné, aby poskytovatelé AI zavedli techniky a metody pro odhalení, že obsah byl vytvořen umělou inteligencí, nikoli lidskou rukou. Zaměstnavatelé jsou povinni informovat své pracovníky o nasazení systémů AI na pracovišti, což může zahrnovat použití automatizovaných systémů pro hodnocení výkonu či rozhodování.

Na systémy s minimálním rizikem pro lidi se nebudou vztahovat další povinnosti. Avšak na modely AI pro všeobecné účely a na modely s vysokým dopadem se budou vztahovat zvláštní povinnosti týkající se transparentnosti a ochrany autorských práv. Například modely s vysokým dopadem budou muset být nahlášeny Evropské komisi a poskytovatelé těchto modelů budou povinni neustále snižovat rizika, provádět sledování a dokumentaci incidentů a zajišťovat kybernetickou bezpečnost (Ebers et al., 2021).

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů

Regulace GDPR se vztahuje na zpracování osobních údajů občanů Evropské unie, přičemž platí i pro organizace mimo území EU. Porušení GDPR může být sankcionováno vysokými pokutami dosahujícími až 20 milionů eur nebo 4 % celkových příjmů (What Is GDPR, the EU’s New Data Protection Law?, 2018).

Principy ochrany údajů zahrnují zákonnost, účelové omezení, minimalizaci dat, přesnost, integritu a odpovědnost. Bezpečnost dat vyžaduje technická i organizační opatření a rychlé hlášení porušení do 72 hodin (What Is GDPR, the EU’s New Data Protection Law?, 2018)

Zpracování údajů je legální pouze na základě specifického souhlasu, plnění smlouvy, zákonného požadavku, ochrany života, veřejného zájmu nebo oprávněného zájmu. Souhlas se zpracováním údajů musí být svobodný, specifický, informovaný a jednoznačný, s možností jeho odvolání a uchování dokladového dokumentu (What Is GDPR, the EU’s New Data Protection Law?, 2018).

Analýza pokut udělených v souvislosti s GDPR za posledních pět let naznačuje, že kromě zabezpečení dat je klíčové i dodržování principů transparentnosti a etického zacházení s daty. Umělá inteligence je důležitým tématem, ačkoliv je regulována prostřednictvím GDPR v souvislosti s osobními údaji. Organizace používající AI musí dodržovat požadavky GDPR týkající se informování jednotlivců o způsobu využívání jejich dat a automatizovaných rozhodnutí. Navíc se ukazuje rostoucí obava ohledně etických a soukromí zasahujících aplikací AI jako jsou chatboty v oblasti náboru zaměstnanců (Palmer, 2023).

GDPR vytváří základní rámec pro etické směrnice v oblasti umělé inteligence s důrazem na ochranu osobních údajů a dodržování práv jednotlivců. Organizace zabývající se vývojem a nasazením AI by měly klást důraz na soulad s GDPR a etickými směrnicemi.

Ethics Guidelines for Trustworthy AI

Umělá inteligence, která může být považována za důvěrnou, má dodržovat tři zásadní komponenty po celou dobu svého životního cyklu. Těmito komponenty jsou zákonnost, etičnost a robustnost. Dle zákonnosti by měla AI dodržovat veškeré platné zákony a předpisy, které se vztahují k oblastem, v nichž je nasazena. Bezpečnostní a ochranné předpisy jsou klíčové, ať už jde o ochranu osobních údajů, duševního vlastnictví nebo zajištění bezpečnosti a integrity systému. Etičnost znamená, že by AI měla být navržena tak, aby respektovala etické zásady a hodnoty. To zahrnuje základní principy jako spravedlnost, transparentnost, autonomie a neškodnost. Respektování lidské důstojnosti a práv je také klíčové, stejně jako minimalizace rizika diskriminace nebo škodlivých důsledků pro jednotlivce či společnost. Robustnost AI je dvojího druhu. Za prvé, technická robustnost zahrnuje schopnost AI fungovat spolehlivě v různých situacích a podmínkách minimalizujících možnost chyb a selhání. Za druhé, sociální robustnost znamená, že AI by měla být navržena s ohledem na její dopad na společnost a jednotlivce. To zahrnuje prevenci zneužití, ochranu před manipulací a maximalizaci pozitivního přínosu pro různé skupiny lidí a komunity (Ethics Guidelines for Trustworthy AI, 2019).

Potřeba vytvořit etický kodex pro umělou inteligenci

Argumenty pro vytvoření kodexu

V současném technologickém prostředí, kde umělá inteligence proniká do stále většího počtu aspektů lidského života, je důležité vytvořit etický kodex, který poskytne rámec pro aplikaci AI včetně řízení jejího vývoje, implementace a využití.

Důležitým argumentem pro vytvoření etického kodexu je ochrana soukromí a práv jednotlivců. Umělá inteligence často pracuje s citlivými osobními daty a je schopna provádět analýzy a rozhodnutí s velkými dopady na lidské životy. Etický kodex by měl stanovit jasná pravidla pro ochranu těchto dat a zajištění souhlasu a transparentnosti v jejich využití. Algoritmy umělé inteligence by neměly zneužívat osobních dat pro neoprávněné sledování nebo profilování jednotlivců bez jejich vědomého souhlasu. Je nezbytné, aby etický kodex zajišťoval respektování práva na soukromí a chránil osobní data před zneužitím či neoprávněným přístupem. Dále by měl kodex stanovit transparentní postupy pro sběr, uchovávání a zpracování osobních údajů, aby bylo možné sledovat a ověřovat, zda je nakládání s nimi v souladu s platnými právními předpisy a etickými normami (Frey, 2022).

Kromě toho by měl etický kodex řešit problematiku rasismu a diskriminace v algoritmech umělé inteligence. Algoritmy by neměly způsobovat nekalé znevýhodnění určitých skupin lidí na základě jejich rasového či etnického původu. Je nezbytné, aby vývoj a nasazení AI respektovaly principy rovnosti a nediskriminace a aby se aktivně snažily minimalizovat a odstraňovat jakékoli projevy rasové nebo etnické předpojatosti (biasu) ve výsledcích a rozhodnutích algoritmů. Takový přístup by měl přispět k vytvoření spravedlivější a inkluzivnější společnosti, kde se každý jedinec cítí respektován a podporován, což by pak mělo vést k lepšímu vnímání umělé inteligence ve společnosti a zvýšení důvěry ve využívání těchto technologií. Etický kodex by měl také zajistit, aby výhody a příležitosti poskytované umělou inteligencí byly dostupné všem členům společnosti bez ohledu na jejich rasu, pohlaví, socioekonomické postavení nebo jiné osobní charakteristiky.

Proces tvorby a implementace

Mezi hlavní obavy může dle hypotéz patřit strach z možné ztráty pracovních míst, dopady na vzdělání, strach z ochrany osobních údajů a další relevantní aspekty. Z těchto identifikovaných obav by mělo vyplynout, jaké oblasti budou zahrnuty do tvorby kodexu umělé inteligence obsahujícího konkrétní zásady a principy pro etické používání umělé inteligence.

Po vytvoření etického kodexu je potřeba zajistit jeho implementaci. To může zahrnovat jeho šíření a aplikaci na různé kontexty, kterými mohou být například firemní politiky nebo právní předpisy. Je také důležité zajistit aktuálnost kodexu tím, že mohou být navrženy mechanismy pro pravidelnou kontrolu a aktualizaci kodexu. To zahrnuje pravidelné revize, které budou prováděny v souladu s vývojem technologie a změnami ve společnosti. Dále je nutné zajistit jasné a přístupné kanály pro přijímání zpětné vazby od uživatelů a dalších zainteresovaných stran, aby bylo možné reagovat na nové výzvy a potřeby v oblasti etiky umělé inteligence.

Výzvy spojené s vytvářením etického kodexu

Největší výzvou je udržet etický kodex aktuálním a relevantním při rychle se rozvíjející oblasti umělé inteligence. Technologický pokrok a změny ve společenských hodnotách mohou vyžadovat pravidelné aktualizace a přizpůsobení kodexu novým potřebám. Je také důležité zajistit dostatečnou informovanost a osvětu o existenci a obsahu etického kodexu, aby se zvýšilo povědomí o něm a přijetí vývojáři, uživateli a veřejností jako celkem. Velice důležitá je také globální konzistence. Jelikož umělá inteligence operuje na globální úrovni, je důležité zajistit, aby etický kodex platil konzistentně napříč různými jurisdikcemi a kulturami. To může být obtížné, protože různé země a regiony mají odlišné hodnoty, právní systémy a sociální a kulturní normy.

Vytvoření etického kodexu samo o sobě nestačí, je také důležité zajistit jeho efektivní implementaci a dodržování v praxi. To může zahrnovat vytvoření mechanismů pro monitorování dodržování kodexu, například provádění auditů a stanovení sankcí pro případy porušení, aby byla zajištěna jeho účinnost. Samotný etický kodex je také potřeba podepřít právem.

Umělá inteligence je klíčovým aspektem našeho budoucího světa, s širokými možnostmi, ale i s limity. AI zahrnuje strojové učení a další procesy, které mohou být ovlivněny neúplnými nebo zkreslenými daty. Je nutné zachovat zdravou dávku skepticismu vůči obsahu na sociálních sítích, kde může AI zesilovat naše předsudky. Přesto je správné věřit v její potenciál pro vytváření lepšího světa, avšak je nezbytné zajistit její regulaci tak, aby sloužila lidským potřebám a nepředstavovala hrozbu pro naše životy a svobodu (Frey, 2022).

Budoucnost etiky umělé inteligence

S rozvojem technologie AI je klíčové předvídat a analyzovat budoucí etické výzvy. Nová etická dilemata se objeví s širší integrací AI do běžného života, například v domácnostech, zdravotnictví či vzdělávání. Superinteligence, jak varuje filozof Nick Bostrom, může jednat v rozporu s lidskými hodnotami, pokud to bude sloužit jejím primárním cílům (Bostrom, 2014).

Je nezbytné být otevřený novým trendům a inovacím v AI a reagovat na ně eticky. Budoucí výzkum by měl zkoumat scénáře vývoje AI a hledat nové přístupy k řešení etických dilemat. Spolupráce mezi obory a zapojení etiků, vědců a tvůrců politiky mohou přispět k odpovědnému rozvoji etiky AI. Budoucí výzkum může také zkoumat implementaci lidských hodnot do AI, což je složité kvůli kulturním rozdílům. Je důležité najít univerzální hodnoty a vytvořit mechanismy pro adaptaci AI v různých kontextech.

Do budoucna je klíčové, aby se vývoj AI řídil etickými principy chránícími lidské hodnoty a bezpečnost. Výzkum by měl vytvořit rámce pro regulaci odpovědné používání umělé inteligence. AI by měla být nástrojem, který zlepšuje kvalitu života a respektuje lidské hodnoty a potřeby. Tento přístup může zajistit, že AI bude vnímána jako cenný partner přinášející prospěch a minimalizující etická rizika.

Použitá literatura

BOSTROM, Nick, 2014. Superintelligence: paths, dangers, strategies. First edition. Oxford: Oxford University Press. ISBN 978-0-19-967811-2.

Co je GDPR - ochrana osobních údajů. (2024). Dostupné z: https://www.mvcr.cz/gdpr/clanek/co-je-gdpr.aspx

EBERS, Martin, Veronica R. S. HOCH, Frank ROSENKRANZ, Hannah RUSCHEMEIER a Björn STEINRÖTTER, 2021. The European Commission’s Proposal for an Artificial Intelligence Act—A Critical Assessment by Members of the Robotics and AI Law Society (RAILS). J [online]. 4(4), 589–603. ISSN 2571-8800. Dostupné z: doi:10.3390/j4040043

Ethics guidelines for trustworthy AI. (2019, duben 8). Dostupné z: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/ethics-guidelines-trustworthy-ai

Frey, T. (2022, květen 5). Creating a Code of Ethics for Artificial Intelligence. Futurist Speaker. Dostupné z: https://futuristspeaker.com/artificial-intelligence/creating-a-code-of-ethics-for-artificial-intelligence/.

Johnson, L. (2023, říjen 30). Exploring the Ethical Implications of AI-Powered Art. TOMORROW’S WORLD TODAY®. Dostupné z: https://www.tomorrowsworldtoday.com/artificial-intelligence/exploring-the-ethical-implications-of-ai-powered-art/.

Palmer, (2023). GDPR: The Forefront of Ethical AI. Skillsoft [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné z: https://www.skillsoft.com/blog/gdpr-the-forefront-of-ethical-ai

Singer, P. (2024, duben 15). Ethics|Definition, History, Examples, Types, Philosophy & Tracts|Britannica. Dostupné z:https://www.britannica.com/topic/ethics-philosophy

TRAUSAN-MATU, Stefan, 2020. Ethics in Artificial Intelligence. International Joural of User-System Interaction [online]. 13(3), 136–148. ISSN 2668-3245, 2668-3245. Dostupné z: https://doi.org/10.37789/ijusi.2020.13.3.2

What is GDPR, the EU's new data protection law? (2018, listopad 7). GDPR.Eu. Dostupné z:https://gdpr.eu/what-is-gdpr