Information for libraries

  • na webu

Visual

Nacházíte se zde: Úvod Archiv 2019 / 2 Informace a konference Stručně o výročním kongresu Ruské knihovnické asociace

Stručně o výročním kongresu Ruské knihovnické asociace

PhDr. Anna Machová / Knihovnický institut, Národní knihovna

Ve starobylém středoruském městě Tule se v květnu 2019 uskutečnil 24. kongres Ruské knihovnické asociace. Autorka těchto řádků využila pozvání ruských kolegů a zúčastnila se jednání mezinárodní sekce tohoto knihovnického sdružení.

Kongres Ruské knihovnické asociace (Российская библиотечная ассоциация, РБА)

24. kongresu RBA se zúčastnilo 1200 převážně vedoucích pracovníků knihoven z celé Ruské federace (RBA není spolkem v našem smyslu slova, nemá individuální členy, je sdružením knihoven, nikoli knihovníků). I se zasedáním předsednictva asociace, které předcházelo vlastnímu jednání kongresu, trvala akce od 11. do 18. května. Konala se v mnoha knihovních, vzdělávacích a kulturních institucích města – bylo třeba umístit téměř 50 sekcí, pracovních skupin, kulatých stolů a dalších platforem RBA.

Mottem tohoto kongresu bylo zabývat se koncepcemi a celkovou strategií rozvoje knihovnictví v Ruské federaci – RBA sama vypracovává a iniciuje vypracování koncepčních materiálů pro knihovnictví na další léta.

Při jednání diskusní platformy „Knihovnická sdružení světa“, jíž jsem se zúčastnila a kterou zorganizovaly společně sekce pro mezinárodní spolupráci a sekce pro knihovnická sdružení RBA 14. května, zazněly příspěvky zástupců vedoucích knihoven několika republik „blízkého zahraničí“ (bývalých republik SSSR, konkrétně Arménie, Kazachstánu, Běloruska), kteří referovali o stavu knihovnictví v jejich zemích, dosažených úspěších i problémech, vztazích se zřizovateli (resp. se státními orgány – toto téma zaznívalo výrazně). Referáty byly připraveny na základě předem zaslané osnovy s cílem vypracovat při samotném jednání SWOT analýzu – tento úkol byl splněn, analýza je otištěna v tematickém čísle bulletinu RBA, viz odkaz níže). Části jednání se kromě vedení příslušných sekcí a dalších zájemců účastnil také předseda RBA M. D. Afanasjev, nový ředitel Všeruské státní knihovny zahraniční literatury V. V. Duda a další.

Informace o kongresu na webu RBA:

https://www.rba.ru/news/news_2194.html (o zahájení kongresu 13. května 2019)

https://www.rba.ru/news/news_2196.html (ohlasy v médiích)

https://www.rba.ru/news/news_2203.html (online přenos závěrečného ceremoniálu s vystoupením předsedy RBA M. D. Afanasjeva)

Tematické vydání Informačního bulletinu RBA věnované kongresu (číslo 85/2019) – s texty vystoupení představitelů RBA, zpráva o činnosti RBA za uplynulý rok, zpráva o hospodaření, o jednáních orgánů RBA a o výsledcích voleb místopředsedů a vedoucích sekcí pro léta 2019–2022, výsledky SWOT analýzy zpracované na základě práce diskusní platformy „Knihovnická sdružení světa“; další přijaté dokumenty a návrhy koncepcí, např. k rozvoji knihoven vysokých škol, přehled vzdělávacích akcí atd. – https://www.rba.ru/netcat_files/55/993/rba85.pdf.

Město Tula

Nachází se cca 200 km jižně od Moskvy. Významné průmyslové město (metalurgie, strojírenství, zbrojní průmysl, ale i výroba samovarů a tradičního perníku), administrativní centrum Tulské oblasti. Počet obyvatel města je cca 480 000. Historické město, první písemné záznamy o osídlení slovanským obyvatelstvem (kmen Vjatičů) a o existenci města pochází z poloviny 12. století. Středověké opevněné centrum – Tulský kreml – v roce 2020 oslaví 500leté výročí.

Tula je univerzitním městem (Tulská státní univerzita, Tulská státní pedagogická univerzita, Tulský institut ekonomiky a informatiky, nestátní Tulská univerzita, pobočky moskevských a dalších vysokých škol), tomu odpovídá i četnost knihoven a rozsah knihovní sítě ve městě i oblasti. Knihovny se potýkají s řadou problémů – asi jako všude (nedostatečné financování akvizic, potřeba urychlit modernizaci, získat mládež pro specializované studium knihovnictví – absolventi profilového knihovnického studia stárnou a odcházejí). Konání kongresu RBA je zde vnímáno jako impuls mj. i pro zamyšlení nad stávajícími formami rekvalifikace a programy prohlubování kvalifikace.

Veřejné knihovny města a Tulské oblasti tvoří centralizovanou síť (celkem 27 institucí), v rámci města, pro obsluhu vzdálenějších sídlišť, je od roku 2014 využíván bibliobus („Biblioexpress“). Služby těchto knihoven, jejichž fondy se pohybují od 15–50 tisíc jednotek ve venkovských knihovnách do cca 180 tisíc v Ústřední městské knihovně, doplňují další: Oblastní dětská knihovna, Knihovna pro nevidomé (150 tisíc dokumentů), vysokoškolské a vědecké knihovny.

Po jednání mezinárodní sekce RBA jsem měla možnost navštívit Tulskou oblastní všeobecnou vědeckou knihovnu, která je zároveň metodickým centrem knihoven Tuly a Tulské oblasti. Vznikla jako gubernská veřejná knihovna v roce 1833, dnes sídlí v budově speciálně postavené pro knihovnu v 70. letech 20. století. Budova v současnosti postupně prochází rekonstrukcí.

Stránky knihovny: https://www.tounb.ru

Základní údaje o knihovně: téměř 2 miliony knihovních jednotek (včetně cca 10 tisíc vzácných tisků), téměř 32 tisíce zapsaných čtenářů, 290 tisíc návštěv ročně, 412 tisíc výpůjček. Knihovna umožňuje přístup k elektronickým zdrojům (https://www.tounb.ru/elektronnye-biblioteki), mj. k Elektronické knihovně disertací Ruské státní knihovny, ke službám elektronické Prezidentské knihovny B. N. Jelcina. Účastní se budování Souborného katalogu knihoven Ruska (https://nilc.ru/skk/) a Všeruského soupisu knižních památek (https://kp.rsl.ru/). Vytváří v součinnosti s knihovnami Tulské oblasti korporativní elektronický katalog knih, článků, vlastivědných dokumentů (https://kbs.tounb.ru:1080/catalog/, resp. https://www.tounb.ru/kp/).

Knihovnou mě provázela vedoucí oddělení zahraniční literatury Sofja Vladimirovna Kobjakova (https://www.tounb.ru/struktura/otdel-literatury-na-inostrannykh-yazykakh).

Oddělení shromažďuje a zpřístupňuje fond zahraniční beletrie i odborné literatury knižní i periodické, včetně zahraničních starých a vzácných tisků (ty jsou katalogizovány do báze společně s fondem speciálního oddělení vzácných knih (elektronický katalog „Редкая книга“, https://www.tounb.ru/informatsionnye-resursy/elektronnye-katalogi).

Poblíž Tuly se nachází muzejní komplex Jasná Poljana, který jsem navštívila v rámci kulturního programu pro zahraniční účastníky kongresu. Jde o místo spojené s životem a tvorbou spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého a s životem jeho rodiny. L. N. Tolstoj je pochován v lesoparku na území tohoto šlechtického sídla. V roce 1941 se německá vojska dostala až na území Jasné Poljany, vojáci Wehrmachtu poškodili Tolstého hrob a snažili se odvézt i exponáty muzea (unikátní předměty spojené s životem rodiny a tvorbou Tolstého). To se nepodařilo díky odporu zaměstnanců muzea i faktu, že obsazení Tuly a oblasti trvalo „pouze“ 46 dnů, muzejní komplex přežil. V obytném domě se dodnes nachází i osobní Tolstého knihovna uspořádaní jeho manželkou Sofií Je unikátní sbírkou, která byla zapsána do seznamu UNESCO „Paměť světa“.

Stránky Muzea Jasná Poljana – https://www.yasnayapolyana.ru/.

Virtuální prohlídky – https://www.yasnayapolyana.ru/ru/muzey/virtualnye-ekskursii.html.

03.03.2020




Vyhledávání
Studentská konference Think!+

Termín: 23. 6. 2022

Místo: Filozofická fakulta Univerzity Pardubice

Přihlaste se na sedmý ročník studentské konference Think!+, kterou pořádají doktorandi FF Univerzity Pardubice.
Cílem konference je umožnit studentům prezentovat rozmanitá témata, otevřít nové perspektivy a zprostředkovat mezioborový dialog. Setkání účastníkům poskytne nejen vzájemnou inspiraci, ale rovněž příležitost k reflexi své dosavadní vědecké práce.

Více informací:

https://kfr.upce.cz/cs/studentska-konference-think-2022-23-6-2022

Kodex 1085 – rukopis zblízka

Termín: 22. 4. – 12. 6. 2022

Galerie Klementinum

Út – Ne,
10 – 18 hod.

Budoucnost v bublinách, výstava komiksů

Kam nás vede stále hlubší poznávání světa a vesmíru? Máme se budoucnosti bát, nebo se na ni těšit? V roce 2021 uplynulo sto let od narození světoznámého polského spisovatele a futurologa Stanisława Lema a šedesát let od vydání jeho kultovního, již několikrát zfilmovaného románu Solaris. Polský institut v Praze při této příležitosti vyhlásil otevřenou komiksovou soutěž pro české výtvarníky, inspirovanou Lemovými slavnými povídkami a romány. Na výstavě si můžete prohlédnout výběr nejlepších prací. Dozvíte se také více o Lemově životě, díle a filmových adaptacích jeho děl.

https://www.nkp.cz/aktuality/novinky-titulni-strana/budoucnost-v-bublinach

Výstavní chodba v přízemí NK (vchod A).
Klementinum 190, Praha 1

11. valná hromada SKIP spojená s odbornou konferencí Architektura knihoven

Místo: Ostrava
Termín: 7. – 8. 6. 2022
více informací - https://www.skipcr.cz/knihovnicke-akce/valna-hromada-skip-a-odborna-konference

Udržitelnost v knihovnách