Aktuální situace v oblasti interkulturních knihovnických služeb
Klíčová slova: interkulturní knihovnické služby, migranti, integrace, veřejné knihovny, Česká republika
Keywords: intercultural library services, imigrants, integration, public libraries, Czech Republic
Summary: The text provides a brief overview of current activities in the field of intercultural services development in Czech libraries, describes nationwide projects for 2017 and other activities with this focus.
Kateřina Nekolová, M. A. / Národní knihovna ČR, Knihovnický institut
Interkulturní knihovnické služby jsou takové akce a opatření, která slouží k lepšímu soužití lidí v kulturně a jazykově různorodé společnosti. Jedná se o služby pro nově příchozí migranty, ale i zahraniční studenty či pracovníky, pro uživatele s odlišným mateřským jazykem nebo takové, kteří se cizí jazyk učí, pro děti z vícejazyčných rodin nebo cestovatele, ale zároveň lze do cílové skupiny zahrnout i starousedlíky a všechny členy místní komunity, kteří se setkávají s lidmi z jiných kultur. Vzhledem k faktu, že podíl cizinců na obyvatelstvu se v ČR pohybuje kolem 4 %, by se mohlo zdát, že v českém prostředí je tato problematika okrajová. Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu fakt, že téma migrace a integrace v posledních letech nabývá na společensko-politické důležitosti a pokud budeme včas a vhodně reagovat, můžeme se vyhnout leckterým problémům. Tyto služby jsou neoddiskutovatelnou součástí komunitní role. Knihovny slouží v této souvislosti jako místo setkávání rozmanitých částí společnosti, důvěryhodný prostor pro kultivovanou diskuzi a zdroj nezkreslených informací. V některých sousedních státech jsou již interkulturní služby součástí běžného provozu knihovny, pro inspiraci a poučení tedy není třeba chodit daleko.
V loňském roce si důležitosti veřejných knihoven v procesu integrace všimlo i Ministerstvo vnitra České republiky a ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky podpořilo vybrané projekty, které směřují k naplňování aktualizované „Koncepce integrace cizinců - Ve vzájemném respektu“. V rámci této mezirezortní spolupráce byly podpořeny pilotní projekty zavádění interkulturních služeb v Městské knihovně Chodov a Masarykově veřejné knihovně ve Vsetíně. Tyto knihovny tak v letošním roce nabídnou třeba prohlídky v cizích jazycích, doučování pro školáky, výstavy či debaty s významnými osobnostmi. Rozšíří také svůj fond o publikace ve vietnamštině, ukrajinštině a dalších jazycích. V rámci jiného projektu se chystá překlad základních informací o fungování českých knihoven do čtyř cizích jazyků a jednoduché češtiny, současně bude zpracován grafický průvodce službami knihovny. Tyto materiály budou volně k dispozici všem knihovnám. Další dva projekty se zaměřují na vzdělávání a diskuzi mezi odbornou veřejností. Již v roce 2016 byly realizovány dva dvoudenní kurzy mezikulturních kompetencí[1] pro knihovníky a v roce 2017 se nabídka opakovala. O tyto kurzy, vedené zkušenými lektory z organizace Slovo 21 (http://www.slovo21.cz/) je mezi zaměstnanci knihoven stále větší zájem. Na říjen tohoto roku se chystá workshop k tématu zavádění interkulturních služeb pro vedoucí pracovníky a metodiky knihoven, na kterém budou přítomni také odborníci z Ministerstva vnitra, neziskových organizací a dalších sektorů. Cílem akce je definování základních potřeb a hledání možných řešení problémů.
Mimo to se roli knihoven při integraci již řadu let věnuje Multikulturní centrum Praha (http://mkc.cz/). Nejprve byla přibližně do 500 knihoven distribuována literatura v rámci projektu Rozmanitost do knihoven[2]. Na něj navázaly další mezinárodní projekty a v současné době spolupráce s knihovnami pokračuje - několikrát za rok nabízí Multikulturní centrum Praha zdarma workshopy pro zaměstnance knihoven. I tato nabídka se setkává se stále větším ohlasem.
V roce 2017 se knihovny poprvé zapojily do programu světového romského festivalu Khamoro (http://khamoro.cz/cs/). Samostatná část festivalu se zaměřením na romskou a romistickou literaturu nesla název Gavoro. Zahrnovala workshop pro knihovnice a knihovníky[3], výstavku v Národní knihovně a bohatý program pro veřejnost v Městské knihovně v Praze.
O spolupráci s knihovnami se zajímají i další subjekty - zahraniční výzkumná pracoviště, vysoké školy, neziskové organizace, Agentura pro sociální začleňování a další. V akademických kruzích je o téma také stále větší zájem. Pomalu se rozrůstá emailová „Akční skupina pro interkulturní knihovnictví“, která slouží k předávání informací o akcích s danou tématikou. Zdá se tedy, že české knihovnictví dělá v této oblasti první kroky a mnohé instituce si začínají uvědomovat svůj potenciál.
[1] NEKOLOVÁ, Kateřina. Zpráva z kurzu mezikulturních kompetencí. Ikaros [online]. 2016, ročník 20, číslo 12 [cit. 2017-08-29]. urn:nbn:cz:ik-17919. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17919
[2] RAMEŠOVÁ, Blanka. Rozmanitost do knihoven. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 10 [cit. 2017-08-29]. urn:nbn:cz:ik-11702. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11702
[3] NEKOLOVÁ, Kateřina. Workshop Romové píší!. Bulletin SKIP [online]. 2017, roč. 26, č. 2 [cit. 2017-08-29]. ISSN 1213-5828. Dostupné z: https://bulletinskip.skipcr.cz/node/149
