Vážení přátelé,

předkládáme Vám letošní letní číslo časopisu Knihovna: knihovnická revue, tentokrát v nové grafické podobě.

První článek recenzované části nás uvádí do světa knihovnické historie, a to konkrétně do jedné etapy dějin Národní technické knihovny. Představuje osobnost Spiridiona Wukadinoviće, germanisty, který se stal vedoucím této knihovny. Tento občan císařského Rakouska, narozený ve Vídni, srbského původu, to ve své nové funkci neměl vůbec jednoduché. Nač všechno narážel při své snaze o modernizaci knihovny, se dočtete v tomto zajímavém článku, který je založen na pečlivém studiu historických materiálů.

Druhý recenzovaný článek nás vrací zpátky do současnosti a představuje velmi aktuální problematiku udržitelnosti a správy dat v digitálních sbírkách a archivech. Článek je zaměřen na dlouhodobou energetickou udržitelnost a její uplatnění v oblasti digitalizace sbírkových předmětů a dlouhodobého uchování jejich digitalizátů. Článek přináší také důležité obecné informace o environmentálním reportování, energetické udržitelnosti a klimatických dopadech dlouhodobého uchovávání dat.

Slovanská knihovna v Praze, která je součástí Národní knihovny České republiky, slaví letos sto let. Jakými cestami a úskalími tato „stará dáma“ musela za svoji historii projít, se dočteme v příspěvku od stolu jejího ředitele. Proč tato podivuhodná knihovna vznikla, kdo všechno ji řídil, jak se měnily její fondy, služby, ale i v jakých podmínkách musí dneska přebývat, to vše je zde napsáno také.

Další článek nás seznamuje s výzkumnou studií Děti a nová média 2023, která je zaměřena na získání a vyhodnocení informací o způsobech a důvodech používání médií dětmi ve věkové skupině 6–15 let. Při sběru materiálu bylo využito kvantitativních i kvalitativních metod sběru dat. Mediální prostředí, v němž se digitální domorodci, jak přezdíváme lidem narozeným po roce 2000, se rychle mění. Studie analyzuje, jaký vliv mají tyto změny a používání samotných médií na prožívání volného času, na preference dětských uživatelů, čtení apod. Studie se zabývala čtyřmi oblastmi: volný čas, média, vzdělávání, wellbeing neboli duševní pohoda dětí, vše dáno do kontextu této věkové kategorie, s tím, že ve studii byly děti rozděleny ještě do několika dalších skupin dle věku a zkoumaly se jejich měnící se návyky, ale také samotné změny v kontextu jejich emocionálního a kognitivního vývoje.

Článek polské autorky stručně přibližuje změny v českém literárním kánonu v polském prostředí. Kánon jako autoritativní soubor literárních děl, jejichž znalost je požadována od určité skupiny příjemců můžeme znát s přívlastky: hodnotový, encyklopedický, akceptovaný, realizovaný, národní aj. Kánon dané (zde české) literatury vzniklý v zahraničním prostředí má svá specifika. Současně je cenným zdrojem informací o daném prostředí. Důvody, proč autoři Jaroslav Hašek, Bohumil Hrabal, Karel Čapek jsou v Polsku tak populární, a kteří noví autoři a autorky se dostávají na tento kanonický seznam, to se může dočíst v tomto článku.

Recenze si tentokrát všímá zajímavého díla Grzegorze Nieće Książka, naród, religia: dzieje książki czeskiej do czasów odrodzenia narodowego (vydala v Krakově Księgarnia Akademicka). Těšíme se na druhý díl, na kterém se již pracuje.

Druhá recenze je na publikaci Jak psát srozumitelně odborné texty. Možná překvapivé zařazení titulu, ale rozhodně přínosné a potřebné pro naši práci. Autorka recenze vidí několik spojitostí mezi psaním úředního a odborného textu.

Tipy z Knihovny knihovnické literatury nás jako již tradičně seznamují s českými i zahraničními novinkami našeho oboru.

Novinky zahraniční knihovnické literatury, tentokrát zpracované z časopisů Knižnica a Bulletin des bibliothèques de France (BBF), zahrnují témata od historie Kabinetu retrospektívnej bibliografie Univerzitnej Knižnice v Bratislave až po neformální vzdělávání a kolaborativní projekty ve Francii.

Děkujeme tímto za Vaši přízeň. Připomínáme další uzávěrky našich časopisů: Knihovna: knihovnická revue https://knihovnarevue.nkp.cz/terminy a Knihovna plus https://knihovnaplus.nkp.cz/terminy.

Přejeme pěkné léto!

Za redakci

Renáta Krejčí Salátová

Vážení čtenáři,

předkládáme Vám naše zimní číslo časopisu Knihovna: knihovnická revue, jak jinak než s rozmanitým obsahem. Každý článek je z úplně jiné oblasti, a přesto dva jsou spojeny s tématem umělé inteligence (AI), dva zahrnují historickou tematiku a jeden historickou tematiku s přesahem do současnosti.

První článek popisuje právní výzvy a nové povinnosti, které přináší umělá inteligence (AI) do digitálních knihoven, a to jak v českém, tak evropském právním prostředí. Autoři zdůrazňují princip rovného přístupu k informacím, který je klíčový pro naplňování veřejnoprávního poslání knihoven. Text analyzuje právní důsledky hlavních činností digitálních knihoven, jako jsou digitalizace, online zpřístupňování (včetně elektronického půjčování a režimu děl nedostupných na trhu – DNNT) a vytěžování textů a dat (text and data mining, TDM), dále se věnuje klíčovým mechanismům, které jsou nezbytným základem pro digitalizační činnost (zákonná licence pro uchovávání kulturního dědictví umožňující sbírkovým institucím zhotovovat archivní a konzervační rozmnoženiny děl, která jsou součástí jejich sbírek ad.). Upozorňuje na případné potíže, které může přinést aplikace výzkumné licence na díla nedostupná na trhu (DNNT). V kontextu evropského nařízení AI Act článek analyzuje dopady dalších nástrojů umělé inteligence souvisejících s podporou vědeckého bádání (např. strojového překladu, interaktivního dotazovacího systému Q&A – Question and Answer či automatické sumarizace) a právním podmínkám jejich užívání. Upozorňuje na nové povinnosti knihoven v oblasti transparentnosti. V závěru nabízí strategická doporučení pro legální a etické využívání AI, s důrazem na otevřená řešení, ochranu dat a vzdělávání uživatelů.

Ve druhé studii nás autorka seznamuje s dosud neznámými kapitolami hudební historie Teplic 19. století. Představuje život a dílo Josefa Groha staršího a mladšího, otce a syna, kteří působili jako ředitelé kůru v teplickém děkanském kostele sv. Jana Křtitele. Podle dostupných archivních a dalších zdrojů líčí jejich životní osudy, které mnohdy nebyly vůbec jednoduché, jejich cestu k hudbě, hraní a komponování. Na základě pečlivého studia dobových pramenů přináší nový pohled na tehdejší hudební dění a vůbec poprvé uceleně představuje skladatelský odkaz obou osobností, který svým významem přesahuje hranice regionu.

Nerecenzovanou část začínáme shrnutím již tradičního (od roku 1998) celostátního průzkumu, který se věnuje mzdové, věkové a vzdělanostní struktuře zaměstnanců knihoven. V každém z výzkumů je nějaké oblasti věnována zvláštní pozornost – nyní jsou to jazykové znalosti, využívání umělé inteligence v knihovnické práci a systém dokumentů týkajících se personální práce. V průzkumu jsou také srovnávány veřejné a specializované knihovny.

Pokračujeme článkem představujícím knižní dar, který v roce 2022 získala Národní knihovna ČR od vlastivědného muzea z Vysokého nad Jizerou. Autor se zaměřuje na popis více než stovky starých tisků, které převzalo Oddělení rukopisů a starých tisků NK ČR. Součástí je samozřejmě i krátké představení vlastivědného muzea ve Vysokém nad Jizerou a jeho role při tvorbě a uchování tohoto významného daru. Autor se pak věnuje obsahovému a autorskému rozboru darovaného souboru a provenienční analýze dokumentů.

Další příspěvek popisuje jeden z klíčových momentů československého, ale i světového knihovnictví. Psal se rok 1926 a v Praze se konal mezinárodní knihovnický sjezd. Toto setkání bylo důležité nejen pro naše knihovnictví, ale i pro mezinárodní spolupráci knihoven. Do Prahy se sjely tehdejší knihovnické osobnosti z celého světa. U příležitosti tohoto setkání byl připraven také bohatý doprovodný program. Praha se po vzniku samostatného Československa stala centrem poválečného rozmachu knihoven a knihovnické mysli. Právě zde vznikla myšlenka založení Mezinárodní federace knihovnických spolků (IFLA), která byla ustavena o rok později v Edinburghu. Československo při jejím vzniku zastupoval Zdeněk Václav Tobolka, jeden z prvních členů výboru IFLA. Jemu je také věnována jedna z kapitol příspěvku.

Recenze je věnována dvěma publikacím s jednotící tematikou učícího knihovníka: Rozvoj kompetencí učícího knihovníka a Učící knihovnice, učící knihovník.

Číslo opět uzavírají Tipy z Knihovny knihovnické literatury a rubrika Novinky zahraniční knihovnické literatury. Ta tentokrát přináší anotace několika francouzských článků na témata spojená se zpřístupňováním digitálních audiovizuálních dokumentů v knihovnách: filmových děl, dokumentárních filmů a videoher. Jeden z příspěvků se zabývá vzděláváním knihovníků v oblasti kinematografie a audiovizuálních médií. Zajímavé jsou informace o francouzské akademické audiovizuální platformě pro vědu a výzkum Canal-U, důležitém zdroji pro instituce, které chtějí šířit a sdílet spolehlivý a vysoce kvalitní audiovizuální obsah. Platforma je podporována ministerstvem vysokého školství a vědy a obsah dostupný zcela bezplatně. Několik článků představuje zajímavé fondy a knihovny: Audiovizuální a multimediální sbírky v Muzeu letectví a vesmíru, Oddělení audiovizuálních médií Národní knihovny Francie (Bnf). Další přináší novinky týkající se povinného ukládání filmů a videí děl v BnF. Nechybí ani popis vývoje této oblasti ve Francii od 70. let 20. století po dnešek.

Za redakci Vám přeji úspěšný konec letošního roku a hodně zdraví a štěstí do roku následujícího.

Renáta Krejčí Salátová

Vážení přátelé,

předkládáme vám zimní číslo časopisu Knihovna: knihovnická revue s obsahem dotýkajícím se jak témat historických, tak témat současných s přesahem do budoucnosti.

V recenzované části najdete čtyři příspěvky. První se věnuje problematice propojených dat a jejich budoucnosti v České republice, konkrétně možnosti implementace těchto dat do prostředí českých knihoven. Na výsledcích analýzy bibliografických a autoritních dat/záznamů autoři navrhují přechod na nové formáty (například BIBFRAME).

Námětem druhého článku je vzdělanost žen ve středověku. Na základě vlastního důkladného studia autorka předkládá zajímavé skutečnosti týkající se vzdělávacího procesu žen ve středověkých klášterech. Autorka popisuje jednotlivé stupně vzdělávání, počínající od prostého memorování slov po výuku čtení s využitím základních textů a končící recepcí náročnějších titulů.

Třetí článek se věnuje historii hudební sbírky ve Skalsku (Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav). Je také založen na důkladném studiu historických materiálů. Je podána charakteristika sbírky hudebnin dochovaná v kostele sv. Havla ve Skalsku. Tento unikátní soubor, čítající 300 hudebnin z 18. a 19. století, je dalším ze zapomenutých a vpravdě znovuobjevených hudebních souborů našeho venkova. Jeho část pořídili či opsali tamní ředitelé kůru, obsahuje též hudebniny z nedalekých obcí Březno a Bezno.

Poslední článek této části časopisu je věnován velmi zajímavému průzkumu z oblasti ochrany a restaurování historických knihovních fondů. Knihy a jiné typy knihovních dokumentů kromě vlastního textu obsahují také různé ruční přípisky, vlastnické záznamy, signatury a razítka současných i minulých majitelů dokumentu. Tyto dodatečné záznamy jsou významným zdrojem informací o knize, o předchozích vlastnících, o čtenářích, o místě vytvoření a uložení knihy. Je důležité je zachovat bez jakýchkoliv změn, ne vždy jsou však tyto přípisky vytvořeny trvanlivým, stabilním inkoustem či barvivem. To se týká také razítkových barev. V minulosti se používaly velmi nestabilní inkoustové tužky. Přitom ochrana a fixace těchto záznamů je důležitou součástí konzervátorského nebo restaurátorského zásahu na knize. Případná nestabilita psací látky a tudíž i možná změna záznamu nejen znemožní identifikaci exempláře při knihovní evidenci, ale představuje také nevratné poškození samotného dokumentu. Jak při restaurování zacházet s dokumenty obsahujícími cenné informace v těchto záznamech? Každý další poznatek  o chování psacích látek při dnešních chemických zásazích je důležitý.

V části Knihovny a informace doma a ve světě přinášíme zprávu o výsledcích již pátého statistického čtenářského průzkumu, zaměřeného jednak na získání aktuálních obecných informací o vývoji čtenářství v České republice, jednak na asociace spojené se čtením, což bylo hlavní téma popisovaného výzkumu (s jakým médiem, s jakou institucí a s jakou funkcí či rolí si respondenti čtení spojují a jaké jsou posuny v jejich preferencích).

Uzavíráme medailonkem věnovaným dlouholetému členu naší redakční rady, který oslavil krásné jubileum – doc. Pavlu Rankovi. Děkujeme mu (nejen) za jeho práci pro časopis a přejeme mu hodně zdraví a pracovních úspěchů v dalších letech.

Recenze tentokrát připutovala od stolu naší kolegyně z Národní knihovny ČR a posuzuje publikaci polských autorů o vývoji tištěné knihy v Polsku v rozmezí 15. až 17. století. Podle slov recenzentky „je dobrým vzorem pro to, jak zprostředkovávat národní kulturní tištěné dědictví zahraniční čtenářské veřejnosti“ (kniha byla vydána v anglickém jazyce).

Číslo již tradičně uzavírají rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Chtěla bych tímto také poděkovat za celoroční práci celé redakci, autorům i recenzentům a všem, kteří se na vzniku časopisu svojí prací podíleli.

Za celou redakci

vám přeji pěkné počtení a krásný adventní čas.

Renáta Krejčí Salátová

Vážení přátelé,

přinášíme Vám letní číslo a doufáme, že se Vám bude líbit. K přečtení a studiu nabízíme dva recenzované příspěvky a tři nerecenzované články, jednu knižní recenzi a pravidelné rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Oba recenzované příspěvky nás – každý svým vlastním způsobem – zavádějí do historie.

Autoři prvního článku – studie – nás seznamují s pokroky učiněnými ve vývoji nástrojů pro transkripci historického písemného dědictví v Česku a na Slovensku od roku 2020. Informují o nejnovějších modelech transkripce v platformě Transkribus (projekt SKRIPTOR). Staré a vzácné tisky, rukopisy i strojopisy zpravidla nelze uspokojivě transkribovat pomocí nástrojů optického rozpoznávání písma (OCR). Ve snahách zpřístupnit historické písemné dědictví z digitálních repozitářů se pozornost výzkumníků zaměřuje na transkripci a strojové učení s použitím umělé inteligence. Těžiště studie spočívá v popisu postupu a experimentů při tvorbě modelů historických rukopisných dokumentů, které byly provedeny studenty díky projektu Studentské grantové soutěže na Slezské univerzitě v Opavě. Po shrnujícím úvodu jsou ve studii podrobně popsány postupy při tvorbě modelů automatické transkripce vybraných rukopisných náboženských dokumentů, rukopisných vzorků z období od 2. poloviny 18. století až po 1. polovinu století dvacátého a modelu pro transkripci bohemikálních strojopisných dokumentů. Ve všech případech šlo o texty západoslovanské provenience.

Druhý článek je výsledkem průzkumu starých tisků o včelařství v historickém fondu Národní knihovny ČR. Představuje pečlivě zpracovanou studii mapující vývoj včelařství a zároveň potvrzující důležitou úlohu rozšiřujícího se knihtisku, který umožnil postupné šíření vědeckých poznatků o zkvalitňování chovu včel jako důležitého hospodářského a kulturního činitele. Práce autorky (díky určení provenienčních znaků) přispěla i k ucelenější představě o rozšíření tohoto typu literatury v různých vrstvách společnosti, ve všech typech knihoven.

Následuje článek přinášející výsledky šetření, které zjišťovalo, jaké máme jako knihovníci digitální kompetence. Tento zajímavý průzkum probíhal na podzim 2023 a je unikátní tím, že nejen zkoumal, jaký je skutečný stav našich digitálních kompetencí, ale i jak v této oblasti sami sebe hodnotíme. Výsledky průzkumu zaměřeného na tuto nedílnou součást naší každodenní práce se dotýkají oblastí jako jsou kyberbezpečnost, sociální sítě, práce s úložišti, vyhledávání na internetu apod.

Další příspěvek nás také zavádí do digitální oblasti. Autoři v něm představují perzistentní identifikátory a jejich použití v českém prostředí. Jedná se o identifikátory ORCID, ROR ID, RAiD a DOI, přičemž nejvíce pozornosti autoři věnují ORCID a DOI – kdy a kde se používají, k čemu slouží? V druhé části článku je vysvětlen přínos těchto identifikátorů především pro publikační činnost. Správu a přidělování identifikátorů zastřešuje mezinárodní organizace DataCite a v České republice Národní technická knihovna (sídlo Národního centra pro perzistentní identifikátory). Díky perzistentním identifikátorům (PID) lze např. zajistit snazší přístup k výzkumným datům na internetu a uskutečnit tak tzv. principy FAIR data (FAIR česky: dohledatelnost, přístupnost, interoperabilnost, znovupoužitelnost).

Abychom si od digitálního světa odpočinuli, přesuneme se k zajímavému humanitnímu tématu a tím je biblioterapie. Článek navazuje na Úvod do biblioterapie, který vyšel v jarním čísle Knihovny plus. Autorka se v tomto pokračování věnuje praktickému využití této metody, a to hlavně ve skupině dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a skupině seniorů. Jak těmto dvěma konkrétním skupinám biblioterapie pomáhá v jejich životě, co je to biblioterapeutické čtení, jak správně vybrat biblioterapeutickou literaturu a mnohé další se dočtete v tomto článku.

Předmětem recenze je tentokrát publikace s názvem Bibliotheca astronomica, vydaná jako kritický katalog ke stejnojmenné výstavě konané v Národní knihovně ČR v říjnu loňského roku. Texty v knize se týkají astronomických tisků 15.–17. století.

Číslo opět uzavírají rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Přejeme pěkné počtení a krásné léto!

Za redakci

Renáta Krejčí Salátová

dostává se vám do rukou druhé letošní číslo časopisu Knihovna: knihovnická revue. V recenzované části si můžete přečíst dva příspěvky. Oba se týkají historických fondů. V prvním příspěvku Abatyše s knihou v českém středověku se dozvíme, jakými čtenářkami byly novicky, novicmistryně, sakristánky, převorky či abatyše v českých středověkých církevních řádech. Autorka na základě studia rukopisů dochovaných ve fondech Národní knihovny České republiky dokládá, že to byly ženy nejen vzdělané, které uměly plynule číst, ale byly i aktivními objednavatelkami rukopisů, a to nejčastěji liturgických knih, které potřebovaly pro svoji duchovní praxi. V oblibě měly také knihy hodinek a pasionály. Druhým recenzovaným příspěvkem nás autoři uvádějí do problematiky možného využití videospektrálního komparátoru VSC 8000 při studiu tzv. znečitelněných vlastnických poznámek v inkunábulích Národní knihovny České republiky. Použití komparátoru umožňuje zviditelnění a paleografické čtení vlastnických poznámek v raných tiscích. Tyto vlastnické poznámky byly v minulosti z různých důvodů úmyslně znečitelněny. Autoři dokládají na příkladech několika inkunábulí z fondů Národní knihovny České republiky, proč byly poznámky znečitelněny a rekonstruují čtenářskou historii tisků. Ve své studii se zabývají jedním z typů provenienčních znaků – rukopisnými vlastnickými záznamy. Na základě průzkumu pomocí videospektrálního komparátoru VSC 8000 dochází k znovuobjevení těchto záznamů. Další příspěvek se dotýká naší každodenní práce, a sice otázek ergonomie pracovního prostředí. Tato problematika má těsnou souvislost s oblastí bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tzv. BOZP. Autor ve svém příspěvku Úvod do ergonomie v knihovnách vysvětluje, jaké jsou jednotlivé oblasti ergonomie – ergonomie sociální, kognitivní, environmentální a fyzická. Všechny tyto oblasti ergonomie zasazuje do práce v knihovnickém prostředí a na konkrétních příkladech ukazuje, jak o svoje pracovní prostředí pečovat. Termín učící knihovník a jeho práci nám představuje příspěvek s názvem Nahlížení na minulost, současnost a možnou budoucnost učících knihovníků. Autor si vytkl cíl přiblížit vzdělávací roli vysokoškolských a akademických knihoven prostřednictvím osoby učícího knihovníka. Tuto roli vysvětluje především v kontextu anglosaského prostředí, kde k tomuto tématu existuje odborná literatura a vede se diskuse. V článku se také objevují termíny knihovník -prostředník a předmětový knihovník a vysvětlují se jejich specifika. V závěru článku nás seznamuje se situací této specifické knihovnické profese v našem prostředí. Upozorňuje také na dva výzkumy, jejich srovnání nalezneme v poslední části článku. U učícího knihovníka zůstaneme i v dalším článku. V příspěvku Informačné správanie v akademickom kontexte a informačné vzdelávanie z pohľadu učiaceho knihovníka na ČVUT autorka přibližuje problematiku informačního chování studentů generace Z a zkoumá ji z pohledu učícího knihovníka. Upozorňuje také na skutečnost

že lidé generace Z se považují za technologicky zdatné, což ovšem neznamená, že jsou digitálně a informačně gramotní. V článku dále uvádí, jaké kompetence (technologické, sociální, odborné, jazykové, pedagogické a didaktické) musí učící knihovník mít. V příspěvku jsou popsány konkrétní zkušenosti, které má učící knihovník v prostředí Českého vysokého učení technického v Praze.

V rámci projektu Evropského sociálního fondu „Posílení úrovně sociálního dialogu v odvětvích a podpora adaptace odvětví na změny“, platforma knihovnictví, se zkoumají rozšíření a podmínky práce na dálku v českých knihovnách. Pracovní skupina připravila dva dotazníky – jeden pro zaměstnavatele a druhý pro zaměstnance. Cílem bylo zjistit, kteří zaměstnavatelé z řad knihoven poskytují práci z domova a jaké jsou podmínky pro její poskytování, jak je hodnocen výkon práce z domova apod., a současně, jaké důvody vedou určité knihovny k neposkytování této formy práce. Druhý dotazník, určený zaměstnancům, měl za cíl dozvědět se, jak jsou zaměstnanci spokojeni s prací na dálku, co to pro ně konkrétně znamená, zda mají od zaměstnavatele vybavení pro výkon této práce atd. Článek vychází pod názvem Podmínky pro poskytování práce na dálku v knihovnách – výsledky průzkumu.

Na konci tohoto roku odchází do zaslouženého důchodu předseda naší redakční rady a dlouholetý zaměstnanec a vedoucí pracovník Národní knihovny ČR Mgr. Adolf Knoll. Chtěli bychom mu malým medailonkem poděkovat za práci, kterou vykonal pro náš časopis. Byl předsedou redakční rady od roku 2012 a za tu dobu přispěl svými znalostmi, zkušenostmi a nadhledem ke zdárnému fungování tohoto periodika. Pane předsedo, vřelé díky za všechno!

V prosinci letošního roku se dožívá krásných 90. narozenin naše bývalá kolegyně Mgr. Eva Novotná. Jako poděkování Evě Novotné za práci pro Národní knihovnu připravily kolegyně medailonek, ve kterém připomínají vše důležité, co tato první vedoucí oddělení PR během své kariéry vykonala. A že toho nebylo málo!

Publikujeme recenzi na francouzskou knihu autorky Michèle Bilimoff, která se zabývá popisem květin a živočichů obdivuhodně vyobrazených ve středověkém rukopisu tzv. Velkých hodinek vévodkyně a posléze i francouzské královny Anny Bretaňské (Les Jardins d‘Anne de Bretagne: les plantes au Moyen Âge: d‘après les Grandes Heures d‘Anne de Bretagne: Bibliothèque nationale de France, Ms. latin 9474).

Číslo uzavírají tradiční rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury, které představují nové přírůstky ve fondu Knihovny knihovnické literatury, a Novinky zahraniční knihovnické literatury, tentokrát na zajímavé a aktuální téma digitální střídmosti.

Za redakci vám všem děkuji za přízeň a přeji vám hodně zdraví a štěstí do dalšího roku.

Renáta Krejčí Salátová

Vážení přátelé,

předkládáme vám letní číslo časopisu Knihovna: knihovnická revue. V recenzované části naleznete celkem čtyři příspěvky.

V prvním nás autorka z hudebního oddělení Národní knihovny ČR provede světem čtyř generací kantorského rodu Strachotů z Panenského Týnce a jejich hudebními sbírkami, které nalezly svůj domov v hudebním oddělení Národní knihovny ČR. Jedná se o soubor více než pěti set hudebních opisů z období poslední třetiny 18. a první poloviny 19. století. Jádro tvoří chrámová hudba, dále hudba varhanní, komorní a symfonická. Ve sbírce jsou díla skladatelů rakouských, německých i českých, například Františka Xavera Brixiho, Franze Josepha Öhlschlägela, Jakuba Jana Ryby ad. Studie představuje současný stav bádání o rodině Strachotů a její hudební činnosti.

Ve druhém příspěvku autor z oddělení rukopisů a starých tisků představuje zajímavou provenienční historii Masarykovy bible, která se dnes nachází v Národní knihovně ČR. Popisuje cestu, kterou tento starý tisk musel urazit, než se dostal k Tomáši Garriguovi Masarykovi, a poté přes Masarykovo muzeum darů až k dnešnímu úložišti v již zmiňované Národní knihovně ČR. Jaké bylo dlouhodobé a nelehké putování tohoto tisku mezi jednotlivými subjekty, se podařilo vypátrat na základě provenienčních údajů zapsaných do bible samotné.

Autoři z Moravské zemské knihovny v Brně si dali za cíl popsat ve svém článku zpracování metadat na portálu Knihovny.cz. Seznamují nás s procesem deduplikace, tj. vytvářením sloučených záznamů propojujících lokální záznamy z jednotlivých metadatových zdrojů. Dozvíme se o úskalích, která přináší deduplikace samotná, o tom, jak se jim vyhnout, a vyhodnocení této činnosti. V tabulce jsou přehledně popsány jednotlivé deduplikační kroky.

Posledním recenzovaným článkem je případová studie od stolu kolegyň z Univerzity Hradec Králové. Přibližují v ní možnosti digitalizace typářů prostřednictvím metody fotogrammetrie. Studie popisuje nejen potíže, s nimiž se lze při digitalizaci setkat, ale také cesty k jejich řešení.

V nerecenzované části přinášíme dva zajímavé příspěvky.

První se týká výzkumu knižních vazeb za využití digitalizovaných materiálů, které jsou badatelům přístupny v oborových databázích. Provedená komparativní analýza porovnává obsah a možnosti vyhledávání ve vybraných online databázích zpřístupňujících historické knižní vazby: v německých databázích Einbanddatenbank (EBDB), Digitale Einbandsammlung (USB Köln) a Einbandsammlung (Bayerische Staatsbibliothek), ve švédské bázi ProBok, dále v britské Database of Bookbindings (British Library) a české databázi slepotiskové výzdoby knižních vazeb NUSK. V závěru nabízí srovnání jejich relevantnosti pro studium bohemikálního materiálu.

Druhý příspěvek se věnuje počátkům Knihovnického institutu Národní knihovny České republiky jakožto metodického centra pro české knihovnictví. Připomínají se jeho předchůdci: Vědecko-metodický kabinet pro vědecké knihovny, Ústřední vědecko-metodický kabinet knihovnické práce, Ústřední vědeckometodický kabinet knihovnictví, Sektor výzkumu a metodiky knihovnictví, Středisko výzkumu a rozvoje knihovnictví, Odbor knihovnictví. Knihovnický institut pracuje pro české (dříve i slovenské) knihovny již 70 let. Plní svoji funkci metodického, informačního, vzdělávacího a vědeckovýzkumného centra. Článek stručně popisuje data a okolnosti či důvody vzniku a vývoje, hlavní zaměření a zmiňuje také některé osobnosti, které stály na počátku tohoto pracoviště.

Recenze přinášíme tentokrát dvě. Doc. P. Rankov se zabývá publikací vydanou Moravskoslezskou vědeckou knihovnou v Ostravě – Kompendium knihovnictví I. Druhá recenze posuzuje publikaci s názvem České děti a mládež jako čtenáři v době pandemie 2021 vydanou nakladatelstvím Host ve spolupráci s Národní knihovnou ČR.

Číslo již tradičně uzavírají rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Přeji vám všem klidné prožití letního času, hodně nových zážitků, ale také odpočinku od denních starostí.

Za redakci

Renáta Krejčí Salátová

Vážení přátelé,

zimní číslo Knihovny: knihovnické revue je připraveno nabídnout široké spektrum témat. Část s recenzovanými příspěvky je tentokrát poměrně obsáhlá.

Helena Kučerová ve své studii Teorie dokumentu a modely komunikace podrobuje analýze tři významné referenční pojmové modely sociální komunikace – Shannon‑Weaverův model obecného komunikačního systému, Jakobsonův model jazykové komunikace a pojmový model bibliografických informací IFLA LRM; na základě analýzy těchto modelů pak navrhuje vlastní pracovní model dokumentu a v jeho rámci řešení vztahu pojmu dokument k souvisejícím pojmům informace, informační zdroj a médium. Autorka tímto příspěvkem pokračuje ve zkoumání teorie dokumentu, tentokrát s uplatněním metody pojmové analýzy komunikačních modelů a pojmového modelování.

Ludmila Mikulášová v příspěvku Sbírka hudebnin chrámu Sv. Jana Křtitele v Teplicích přibližuje významné lázně Teplice i jako město s bohatou hudební historií, konkrétně se však zabývá pozoruhodným souborem více jak 1500 převážně rukopisných hudebnin chrámové hudby z 18. až 20. století. Autorka se věnuje hudebně historickému výzkumu sbírky a jejímu zpracování pro mezinárodní databázi hudebních pramenů RISM. Díky tomuto historickému výzkumu se podařilo určit jména a probádat osudy teplických ředitelů kůru a varhaníků, což pomohlo chronologicky rozkrýt jednotlivé vrstvy rukopisů ve sbírce a určit u mnohých z nich přibližnou dobu vzniku, vypátrat původ několika dokumentů a přispět k docenění kulturně historického významu celého souboru dochovaných hudebnin.

Případová studie prof. Dušana Katuščáka s názvem Umelá inteligencia pomáha sprístupňovať písomné dedičstvo je z oblasti digital humanities. Přibližuje slovenský projekt aplikovaného výzkumu s akronymem SKRIPTOR (plánovaný na léta 2020–2024), který se zaměřuje na oblast optického rozpoznávání historického tištěného písma – fraktury a je součástí evropského projektu základního výzkumu READ. Jsou popsány stav bádání v dané oblasti, dosud existující nástroje transkripce a především experiment zaměřený na transkripci slovenských a českých textů zaznamenaných frakturou a na vytvoření efektivního modelu automatické transkripce historických textů s využitím umělé inteligence.

Téma z oblasti ochrany knihovních fondů, konkrétně bezpečnosti neinvazivního průzkumu využívajícího záření o specifické vlnové délce, zpracovává kolektiv autorů, kteří navazují na předchozí práce popisující využití zobrazovacích metod pro studium skrytých informací v knihách (šlo o projekt programu NAKI zaměřený na studium možností zobrazení skrytých informací v knihách pomocí multispektrální analýzy a radiografie, konkrétně rentgenografie). Nyní se autoři věnují měření bezpečnosti neinvazivního průzkumu využívajícího záření o specifické vlnové délce a představují výsledky tohoto výzkumu.

Do rubriky Knihovny a informace doma a ve světě přispěla Vladana Pillerová shrnutím výsledků řešení projektu „Společným postupem sociálních partnerů k řešení klíčových témat v odvětvích“ – jedním z odvětví, jichž se několikaletý projekt týkal, byla kultura a konkrétně i knihovny. Cíle projektu byly: identifikovat problémové oblasti v daných odvětvích, zformulovat využitelná doporučení pro řešení problémů u vybraných pracovních pozic v zájmu snížení fyzické i psychické zátěže zaměstnanců, sjednotit názory na vybrané problémové oblasti, eliminovat bariéry v oblasti sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání a v další činnosti bipartitních platforem. K dosažení těchto cílů bylo provedeno několik šetření (jejich výsledky jsou v článku popsány), uspořádány debaty, semináře a konference s dobrým ohlasem. K dílčímu tématu hrozby vyhoření zaměstnanců knihoven v pracovním procesu, o němž se v knihovnické komunitě doposud mluvilo a psalo velmi málo, jsme již přinesli příspěvek v jednom z předchozích čísel Knihovny plus.

Pro recenzní rubriku jsme vybrali titul Covidočtení: co s naším čtenářstvím udělala pandemie autorů Hany Friedlaenderové, Víta Richtera a Jiřího Trávníčka.

V čísle „knihovnické revue“, které vám předkládáme, nechybí tradiční rubriky: několik doporučení z přírůstků Knihovny knihovnické literatury Národní knihovny ČR a anotovaný výběr článků z širokého knihovnického světa Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Přejeme Vám úspěšné dovršení roku 2022 a do roku nového hodně sil a dobré zdraví. Buďte nám nadále příznivě nakloněni – posílejte svoje příspěvky, budeme se jim rádi věnovat!

Za redakci

Anna Machová

Vážení přátelé,

naše zimní číslo bych nazvala číslem výzkumů a průzkumů. Hned tři články jsou věnovány této záslužné práci, kterou její organizování a následné vyhodnocování zajisté je. Vede nás to k zamyšlení, co nám mohou a mají tyto průzkumy ukázat a kam nás případně mohou nasměrovat. V tomto čísle jim věnujeme 39 stránek, tj. více než třetinu čísla.

Vydejme se tedy po obsahu našeho čísla. První přehledová studie uvádí do světa informační architektury, ale především dokumentů, k jejichž definování vede několik teoretických přístupů. Text členěný do čtyř částí nabízí vysvětlení samotného významu teorie dokumentů, přehled výzkumných směrů minulých (které reprezentují zejména dvě osobnosti – Paul Otlet a Suzanne Brietová) a současných, vycházejících z filozofie a lingvistiky. Jsou předkládány teorie a koncepty z informační vědy, které se soustřeďují na procesy bibliografické kontroly, informační architektury a informačního managementu.

Prvním průzkumem, jehož výsledky vám předkládáme, je průzkum zaměřený na prestiž knihovnického povolání ve srovnání s ostatními vybranými profesemi, obraz knihoven v očích české veřejnosti, jejich důvěryhodnost jakožto informační instituce či důvěryhodnost informačních zdrojů, které knihovny poskytují, dále na jejich komunitní roli. Odpovědi respondentů přinesly nejednu zajímavou skutečnost, jak se sami můžete přesvědčit.

Další, tentokrát slovenský příspěvek patří do oblasti vědecké a odborné komunikace ve formě publikování vědeckých a odborných děl, různého vnímání role autora při publikování. Autor se zabývá především agendou evidence publikační činnosti, vysvětluje význam standardní taxonomie CRediT.

Následující příspěvek informuje o letošním daru, který obdrželo Oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR. Jde o padesát svazků starých tisků či tisků 19. a 20. století z knižní pozůstalosti nedávno zesnulých manželů, lékařů Františka a Mileny Kornalíkových. Původ sbírky je ale starší a lze ho vysledovat až k rodičům výše zmíněných majitelů. Sbírka obsahuje nejen lékařskou a přírodovědnou literaturu, ale také náboženské spisy, díla antických autorů a mnohé další. Nejstarší tisk pochází z roku 1536 a nejmladší kniha byla vydána asi mezi lety 1901–1906. Z nejzajímavějších svazků je nutné zmínit např. konvolut opatřený razítkem zednářské lóže – Bibliothek der Vereinten Logen zu Rostock a skládající se ze tří alchymistických tisků. Kornalíkovy knihy budou odborně zpracovány a zpřístupněny čtenářům ve studovně ORST NK ČR.

Navazujeme zprávou z kvalitativního výzkumného šetření Čtenářství v době pandemie. Výzkum se zaměřil na mediální chování české populace starší 15 let v důsledku koronavirové pandemie v roce 2021. V tomto šetření odpovídali mimo jiné rodiče dětí ve věku 6–19 let na otázky týkající se online výuky a trávení volného času jejich dětí. Četly děti více nebo byly ve svém volném čase raději u počítače? Co dětem nejvíce chybělo? Závěry šetření jsou uvedeny v tomto článku.

Již tradičně přináší náš časopis výsledky dalšího průzkumu mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven, který se uskutečňuje pravidelně od roku 1998. Průzkumy se opakují v pětiletých intervalech a umožňují sledovat změny v zaměstnanecké struktuře v knihovnách. Zjišťuje se například věk, pohlaví a vzdělání pracovníků knihoven, jejich jazykové vybavení, věrnost instituci apod., ale také potřeba rekvalifikace pracovníků knihoven, rozložení na jednotlivých pozicích, mzdy atd. Jednotlivá periodická šetření se mimo stálý základ věnují vždy i dalším tématům, která se podle potřeby proměňují. Tentokrát to byly otázky zjišťující nejžádanější témata pro vzdělávání knihovníků.

Na stránkách našeho časopisu také rádi přinášíme – formou medailonku – blahopřání paní profesorce Jele Steinerové k jejímu životnímu jubileu. Za redakci jí děkujeme za práci, kterou vykonala i pro náš časopis a za výbornou spolupráci. Přejeme hlavně pevné zdraví a mnoho profesních úspěchů.

Tentokrát vám přinášíme dvě recenze. První je od stolu doc. Richarda Papíka a upozorňuje na slovenskou monografii Od vyhľadávania informácií k objavování nových znalostí. Vyhledávejme a objevujme tedy i my nové informace a znalosti.

Druhá recenze (autorka Anna Machová) informuje o publikaci Brána moudrosti otevřená: Knihy a knihovny broumovského kláštera, a vlastně nejen o této publikaci, ale také o dalších výsledcích několik let trvající práci na rozsáhlém výzkumném úkolu zahrnujícím také výzkum knižního fondu kláštera Rajhrad (oba patří k dědictví benediktinského řádu u nás) a další aktivity.

Číslo uzavírají tradiční rubriky: Tipy z Knihovny knihovnické literatury, prostřednictvím nichž se vám snažíme představovat nové zajímavé tituly, které obohacují fond této naší ojedinělé odborně zaměřené knihovny. Novinky zahraniční knihovnické literatury přinášejí referáty článků z francouzského časopisu Ar(abes)ques, vydávaného francouzskou vysokoškolskou bibliografickou agenturou Abes. Články v tomto čísle se převážně zaměřují na služby této agentury knihovnám (např. pro usnadnění tvorby autoritních záznamů), obecně na proměny knihovních katalogů, na téma propojených a velkých dat (souvisejících s tzv. bibliografickou tranzicí – bibliografickým přechodem), pojednávají také o tématech otevřeného přístupu a otevřené vědy a možnostech a výsledcích spolupráce vysokoškolských knihoven a konsorcií s dalšími knihovnami, především s Francouzskou národní knihovnou (spoluvytváření dat na národní úrovni) ad.

Za redakci vám všem děkuji za spolupráci. Přeji hlavně hodně zdraví a štěstí a těším se na vaše příspěvky. Připomínám termíny uzávěrek
Knihovny: knihovnické revue https://knihovnarevue.nkp.cz/terminy a
Knihovny plus https://knihovnaplus.nkp.cz/terminy.

Krásný rok 2022!

Renáta Salátová

Vážení přátelé,
předkládáme vám ke čtení letní číslo našeho časopisu a věříme, že v něm každý z vás nalezne něco obohacujícího pro svůj další profesní život.

V recenzované části uveřejňujeme slovenský příspěvek s tematikou informační etiky. Autorka Jela Steinerová v něm analyzuje nejen vybraná díla zabývající se informační etikou, ale současně i různé aspekty vývoje a směřování informační a digitální etiky. Upozorňuje na aspekty dezinformací či nesprávných informací a vysvětluje etické faktory digitální informační gramotnosti. Popisuje různé modely informačního chování, pravidla práce s informacemi, pravdivost a užitečnost informací apod. Cílem tohoto hodnotného článku je návrh koncepce informační ekologie na sociální, komunitní, personální úrovni s důrazem na adaptaci a ekologii. V závěru autorka doporučuje analýzu stávajících informačních vztahů v digitálním prostředí pro ekologický a etický re-design informačních služeb a produktů.

V druhém recenzovaném článku kolegyně Ludmila Šmídová představuje osobnost Josefa Páleníčka a jeho pozůstalost, která se v roce 2019 stala součástí fondů hudebního oddělení Národní knihovny ČR. Josef Páleníček (1914–1991), přední český pianista, proslulý zejména díky svým interpretacím Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů, a v nemenší míře i díky vystoupením s Českým triem, pedagog a vlivný organizátor hudebního života, zanechal pozoruhodné skladatelské dílo. Roku 2019 věnovali potomci Josefa Páleníčka rukopisnou notovou pozůstalost svého otce hudebnímu oddělení Národní knihovny České republiky. Pozůstalost zde byla zkatalogizována a k dnešnímu datu obsahuje 277 knihovních jednotek. Páleníčkův skladatelský odkaz je cenným přínosem české i světové hudební kultuře a jeho notová rukopisná pozůstalost umožní jeho nové badatelské zhodnocení i případná znovuuvedení zde uchovaných děl na pódiích.

V dalším článku polská kolegyně Anna Maślanka představuje zajímavý fenomén vydávání české literatury v Polsku. Česká literatura již dlouhou dobu přitahuje pozornost polských čtenářů. Autorka rekapituluje historii cesty české literatury v Polsku, a to v období od roku 1993 do současnosti. Tato historie začínala hlavně vydáváním nejpopulárnějších českých autorů – Bohumila Hrabala, Milana Kundery, Jaroslava Haška a Miroslava Žambocha. Změna přišla v roce 2010, kdy se na polském nakladatelském trhu objevili noví mladí nakladatelé zaměřující se na současné české autory a autorky. Zajímavostí je, že většina těchto nakladatelů jsou současně bohemisté, kteří tuto literaturu sami překládají. V příspěvku jsou zmíněny nevýhody, které mají malá nakladatelství oproti velkým, role, jakou v propagaci současné české literatury na polském trhu hrají významní překladatelé, literární časopisy a České centrum ve Varšavě.

Další text, tentokrát z tuzemského prostředí, nás zavádí do baťovského Zlína období 1918–1939 a analyzuje svébytnou kulturní politiku majitelů firmy Baťa zaměřenou mj. na rozvoj čtenářství zaměstnanců. Barbora Svobodová, která se tomuto tématu dlouhodobě věnuje, se zaměřuje na různé aspekty výchovy ke čtenářství v meziválečném Zlíně, kdy fenomén Baťa ovlivňoval nejen profesní život vlastních zaměstnanců, ale prakticky každou oblast jejich života. Četba vhodných knih měla vést k výchově zaměstnanců naplňujících firemní hodnoty. Nejprve se „baťovská četba“ (tento termín autorka ve svém článku podrobně vysvětluje) prosadila v baťovské komunitě, později ovlivnila literární výchovu na zlínských školách (např. Masarykovy pokusné školy). Vize „baťovské četby“ nesla otisky obou osobností této firmy, Tomáše Bati a Jana Antonína Bati. Četba, čtenářství, ale i spisovatelství se ve Zlíně podporovaly, například prostřednictvím literárních cen či díky baťovským novinám Sdělení, které vydávaly seznamy doporučené literatury, chválily pilné čtenáře, ale také upozorňovaly na konkrétní hříšníky, kteří knihy nevracejí včas.

Doc. Richard Papík „sice není pověstným multipublicistou, chrlícím články a knihy v nejrůznějších časopisech a nakladatelstvích, ale to, co publikoval, stojí za to si přečíst a prostudovat. A není toho málo,“ píše Rudolf Vlasák. V databázi KKL má Richard Papík neuvěřitelných (v době psaní tohoto editorialu) 110 záznamů. Myslím, že medailonek pod názvem „Mladý šedesátník“ mluví za vše. Spolu s autorem medailonku děkuji Richardovi za jeho práci pro náš obor, za neutuchající optimismus, pomocí kterého se snaží v nás vidět potenciální autory, katalogizátory, rešeršéry, vedoucí a ředitele knihoven, výzkumné pracovníky… a tak nás posunout v naší práci dál. Jménem redakce časopisu děkujeme za jeho dlouhodobou práci v redakční radě a přejeme hodně zdraví, štěstí, spokojenosti, splněných přání a hlavně stálý entuziasmus.

V tomto čísle publikujeme dvě recenze. Autorka Lucie Heilandová se věnuje historické tematice v knize Zámecké knihovny jihozápadní Moravy. Druhá recenze, tentokrát na aktuální téma, je od stolu Pavlíny Mazáčové a týká se knihy Projekt S knížkou do života (Bookstart) a logopedická prevence: metodická příručka pro práci knihoven.

Číslo tradičně uzavírají rubriky Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Přeji všem krásné počtení a příjemné prožití letních dnů. Pro ty, kteří mají záměr publikovat, připomínám, že termíny uzávěrek obou časopisů najdou na našich stránkách.

Za redakci Renáta Salátová

Milí přátelé,

dovoluji si vám předložit letní číslo našeho časopisu, zaměřeného na historická témata (renesanční tiskaři, zajímavý nález zlomku notovaného rukopisu spojený s katedrálou Notre-Dame v Paříži) i témata současná (svým způsobem v tomto čísle z pochopitelných důvodů „kraluje“ téma covid a knihovny…).

V prvním článku autorka popisuje vztah renesančních tiskařů k tištěnému obrazu. Článek pojednává o christologickém cyklu Monogramisty ME ze 16. století a představuje 15 dosud neznámých položek. Tento cyklus využíval i Jiří Melantrich z Aventinu ve svých novozákonních tiscích.

Ve druhém článku nás jeho autoři konfrontují se současnou situací v nakladatelské oblasti v souvislosti s e-knihami. Interpretují svoje výzkumy nakladatelů, jejich zkušenosti a vztah k vydávání, zveřejňování, půjčování e-knih před koronavirovou krizí a v jejím průběhu.

Autorka třetího článku se zabývá otázkou vzniku, rozvoje a dalších osudů národní české článkové bibliografie (dnes i v nedávné minulosti spojené s databází ANL, s prací koordinovanou Národní knihovnou ČR): s kooperačním systémem článkové bibliografie, jeho fungováním a bohužel i neslavným koncem. Popisuje snahy o plnohodnotnou obnovu systému analytického popisu v ČR a nastiňuje i možný další vývoj.

Další současné téma a opět v souvislosti s koronavirovou pandemií: autor analyzuje dosavadní zkušenosti se zpřístupněním děl nedostupných na trhu (DNNT) v době několika vln koronavirové pandemie. Jde o digitalizované dokumenty, uložené především v Národní digitální knihovně (NDK), ale při zpřístupňování podléhající omezením vyplývajícím z autorskoprávní ochrany. Autor navazuje na svůj článek, který jsme publikovali v letním čísle loňského roku. V něm popisoval první zkušenosti se zpřístupněním digitalizovaných děl (za specifických podmínek) vysokoškolským studentům a pedagogům, a také uživatelům z oblasti vědy a výzkumu během první vlny koronavirové krize na jaře roku 2020. Jak a komu vůbec slouží Národní digitální knihovna? Jaké služby poskytuje a do budoucna může poskytovat? Na tyto otázky dává autor odpovědi ve svém příspěvku.

Další příspěvek se týká historického tématu – nálezu velmi zajímavého a vzácného zlomku hudebního rukopisu z druhé poloviny 13. století, který doputoval do našich krajin až z pařížské Notre-Dame a byl objeven díky mezinárodnímu dosahu, který má digitalizace rukopisů, přesněji „naše“ Manuscriptorium. Jak k tomuto zajímavého objevu došlo, co nám může říci a co nám mohou přinést do budoucna takové objevy?

Na našich stránkách si připomínáme kolegyni PhDr. Janu Sodomkovou, která nedávno odešla z tohoto světa. Celý svůj profesní život věnovala Národní knihovně ČR (Státní knihovně ČSR). Malou vzpomínku na tuto knihovnickou osobnost doplňuje přehled její úctyhodné a rozmanité publikační činnosti.

Přinášíme také dvě recenze. První je ohlasem na elektronickou publikaci Kniha ve
21. století – na konferenční sborník, jenž vyšel u příležitosti stejnojmenné konference, která se konala na Slezské univerzitě v Opavě v únoru 2020.

Druhá recenze přibližuje obsah velkoryse vypraveného polského (ale s mezinárodní autorskou účastí) sborníku na téma exlibris, vydaného Pedagogickou univerzitou v Krakově v roce 2018 při příležitosti 500. výročí prvního polského exlibris (výročí se vztahuje k roku 2016).

Číslo doplňuje jednak rubrika Tipy z Knihovny knihovnické literatury – o přírůstcích, které si snad budete moci (pokud situace dovolí) osobně půjčit v Knihovně knihovnické literatury NK ČR, jednak tradiční Novinky zahraniční knihovnické literatury. Ty se tentokrát zaměřují na okruh témat spojených s výzkumnými daty, virtuálním výzkumným prostředím, férovými zásadami správy dat, vzděláváním pracovníků ve správě dat atd. (čerpali jsme z časopisu Data Science Journal).

Všem, kteří se podíleli na vzniku tohoto čísla Knihovny: knihovnické revue, za redakci velice děkuji a vám, milí čtenáři, přeji krásné léto – třeba ve společnosti našeho časopisu.

Renáta Salátová

Vážení přátelé,

předkládáme vám druhé číslo časopisu Knihovna: knihovnická revue v tomto roce. Přináší pět recenzovaných příspěvků, jeden nerecenzovaný, recenzi a dvě stálé rubriky – Tipy z Knihovny knihovnické literatury a Novinky zahraniční knihovnické literatury.

V prvním článku nás autor uvádí do světa starých map, které jsou součástí našeho kulturního dědictví a současně jsou specifickými informačními zdroji. Zaměřuje se především na Virtuální mapovou sbírku a portál Charte-antiquae.cz, který zpřístupňuje databázi digitalizovaných starých kartografických děl (map, atlasů i glóbů) a současně obsahuje řadu nástrojů pro práci s těmito díly, pro prohlížení, vyhledávání v nich, porovnávání map apod. Dále se věnuje zásadám/doporučením určeným pracovníkům paměťových institucí, jak postupovat při digitalizaci mapových sbírek. Popisuje nejbohatší mapové sbírky v České republice a stav jejich digitalizace. Především jde o naši nejrozsáhlejší mapovou sbírku uloženou v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru, která čítá cca 50 000 mapových listů, a další významné sbírky map v jiných institucích (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, archivy, Národní knihovna ČR ad.). V článku jsou vysvětleny důležité pojmy spojené s vývojem mapování na našem území: císařský povinný výtisk, reambulované mapy, stabilní katastr, indikační skici, topografické mapy, II. a III. vojenské mapování, georeferencování apod.

Druhý článek je teoretickou reflexí entity dílo jako entity knihovnické ontologie FRBR. Autor, vyučující na Masarykově univerzitě, ukazuje možnosti využití výsledků českých literárněvědných škol (strukturalismus – Mukařovský, Červenka, teorie fikčních světů – Doležel, Fořt) pro vývoj knihovnické ontologie dílo; dokládá, že by knihovní věda měla být schopna modelovat nejen svět aktuální, ale i svět fikční. Formuluje důvody, proč se studie FRBRoo nehodí pro knihovny, ale pro jiné paměťové instituce ano. Vysvětluje, proč si pro danou studii vybral naopak právě model FRBR. V první části příspěvku popisuje, co je dílo, a jaké postoje může člověk k dílu zaujmout. Na to navazuje funkcemi jazyka, autorem díla, zveřejněním díla, uměleckým a intelektuálním obsahem díla. V další části se věnuje několika modelům fikčních světů a popisuje je.

Kolektiv autorů z Oddělení pro standardy NK ČR se věnuje další vrstvě kulturního dědictví, a to nejstarším zvukovým záznamům/médiím ve formě fonoválečků a šelakových gramofonových desek. Příspěvek stručně popisuje vznik a historii těchto nosičů a přístup Národní digitální knihovny k ochraně jimi nesené informace a především standardy digitalizace. Důraz je kladen na metadata a metadatové soubory. Na záchranu fonoválečků a šelakových desek se zaměřuje projekt Nový fonograf. Součástí tohoto projektu je také vytvoření národního standardu pro digitalizaci těchto nosičů a příprava na jejich dlouhodobé uložení. Pozornost autorů je soustředěna zvláště na metadatový popis digitálních dokumentů a použití vhodných archivních formátů. Předkládají specifika metadat, digitální ochrany dokumentů podle zásad digitalizace NK ČR. Věnují se rozdílům mezi popisem gramofonových desek a fonografických válečků. Dále se zaměřují na formáty, které jsou vhodné pro dlouhodobou archivaci a pro zpřístupnění.

Další studie představuje svět fondů slovanských literatur, které jsou uloženy v Knihovně Národního muzea. Charakterizuje prameny, které byly relevantní pro výzkum těchto sbírek (archivní materiály uložené v Archivu Národního muzea, přírůstkové seznamy knihovny, různé typy výročních Zpráv, Inventář archivních fondů, tzv. Ruční katalog rukopisů slovanského oddělení, Časopis Národního muzea (tzv. Muzejník) apod.). Zaměřuje se na vznik slovanských fondů Národního muzea (stručně upozorňuje na odlišnosti Slovanské knihovny Národní knihovny ČR), důvody jejich založení, složení fondů, osobnosti, které se o jejich budování zasloužily, akvizici slovanských fondů a jejich další osudy v Knihovně Národního muzea.

Závěrečný článek této části předkládá atributy souborových (archivačních) formátů pro dlouhodobé uchování. V příspěvku jsou popsány postupy v několika zahraničních institucích (Kongresová knihovna, knihovna Harvardovy univerzity, NARA, KOST-CECO a Britská knihovna) a následně v Národní knihovně České republiky. Každá výše jmenovaná instituce klade důraz na jiná hodnoticí kritéria pro vhodnost formátu. Autoři je porovnávají a na základě těchto analýz navrhují kritéria a postupy pro hodnocení formátů v praxi Národní knihovny ČR.

Článek polských kolegů je věnován výzkumu časopisů pro děti a mládež vydaných v období 1824–1918. Časopisy jsou rozděleny do skupin: vědecké, společensko-politické, umělecko-literární, školní a harcerské. Na základě průzkumu fondů knihoven ve Varšavě, Krakově, Poznani, Gdaňsku, Vratislavi, Vilně a Lvově vznikla elektronická báze obsahující 1827 ročníků časopisů (ne úplných), jež je základem pro další zkoumání. Studie se zaměřuje na časopisy pro mladší (5–10 let) a starší děti (10–16 let). Autoři popisují, co všechno v dějinách Polska formovalo tyto časopisy: od obecných politicko-ekonomických podmínek, tehdejší výchovné a vzdělávací koncepce, aktuálních literárních a uměleckých proudů po cenzuru, ale také politická a jazyková situace po rozdělení Polska – i vydávání dětských časopisů se lišilo v každém ze tří záborů (ruského, pruského a rakouského) na tehdejším polském území.

Číslo doplňuje recenze nového slovenského výkladového slovníku informační vědy, kterou – s názvem Chrestomatia informačnej vedy – napsal prof. Dušan Katuščák. Následuje devět knižních tipů z fondů Knihovny knihovnické literatury, a to jak domácí, tak zahraniční provenience, a rubrika Novinky zahraniční knihovnické literatury. V ní přinášíme mj. zkrácený překlad článku o výsledcích mezinárodního srovnávacího výzkumu zaměřeného na vnímání některých nových funkcí či rolí veřejných knihoven (knihovny jako komunitní centra, místa setkávání, místa pro veřejnou debatu) ve srovnání s rolemi tradičními a na hledání argumentace pro podporu knihoven. Výzkum se uskutečnil v několika evropských zemích.

Milí čtenáři, jsme rádi, že jste s námi v této nelehké době. Věřme, že bude lépe.

Nezapomeňte prosím na termíny uzávěrek, které naleznete na našich stránkách https://knihovnarevue.nkp.cz/terminy pro Knihovnu: knihovnickou revue a pro Knihovnu plus https://knihovnaplus.nkp.cz/terminy.

Děkuji všem, kteří se na tvorbě tohoto čísla podíleli. Přeji krásný advent a vůbec zimní čas. Hlavně hodně zdraví!

Za redakci

Renáta Salátová

Vážení přátelé,

přinášíme vám letní číslo časopisu Knihovna: knihovnická revue. Příspěvky recenzované části (oba z pera kolegů z Odboru ochrany knihovních fondů Národní knihovny ČR) se věnují péči o knihovní fondy za účelem jejich preventivní ochrany a nedestruktivním metodám zkoumání knižních svazků. Tématem prvního článku jsou klimatické podmínky dlouhodobého uchovávání knihovních materiálů, konkrétně jejich měření v depozitářích Národní knihovny ČR (měření fyzikálních parametrů ovzduší jako jsou teplota, relativní vlhkost a světlo a parametrů chemických – koncentrace vnějších a vnitřních vzdušných polutantů). Zvláštní pozornost byla věnována kvalitě ovzduší v tzv. Barokním sálu Klementina, který jako jediný z depozitářů slouží k uložení historických knižních fondů a zároveň je v rámci tzv. turistické trasy přístupný veřejnosti, což kvalitu vnitřního ovzduší přirozeně zhoršuje.

Druhý příspěvek pojednává o výzkumu informací skrytých v knihách a knižní vazbě. Tyto informace se získávají za pomoci nedestruktivních metod (v tomto případě bez porušení vrchních vrstev svazků), jednou z nich je rentgenové záření či radiografie. U historických fondů se v knižních vazbách vyskytují určité druhy recyklovaných materiálů (například rozřezaná pergamenová fólia aj.). Tyto materiály nejenže mohou být starší než samotná kniha a jsou často i nedocenitelné hodnoty, zároveň tímto průzkumem mohou být odhalena i skrytá poškození a volit co nejvhodnější restaurátorské postupy.

Polští kolegové nám poslali svoji výzkumnou zprávu týkající se polských populárně vědeckých časopisů a jejich vývoji od vzniku tohoto typu periodik v Polsku v polovině 18. století až do roku 1939. Úlohou populárně vědeckých časopisů bylo (stejně jako dnes) informovat čtenáře o vědeckém pokroku, výzkumech, objevech apod. Tento příspěvek, který je zprávou o výzkumném projektu financovaném polským Národním vědeckým centrem, přináší informace o různých fázích této vědecké práce a prezentuje doposud získané výsledky.

Autorka z Divadelního oddělení Národního muzea nám představuje výsledky velmi zajímavého teatrologického výzkumu dokumentů, o kterých jsme v knihovnách doposud mnoho nevěděli, a sice divadelních cedulí. Divadelní cedule – na rozdíl od divadelního plakátu informují o jednotlivých představeních, nikoli „jen“ o inscenaci jako takové – jsou cenným historickým pramenem a jejich sbírky jsou v českých institucích velmi bohaté, proto si zasluhují větší míru zpřístupnění pro studijní a badatelské účely, a to i moderními prostředky, jakým jsou databáze. Výsledkem projektu Cesta k divadlu, na němž participovaly kromě Divadelního oddělení Národního muzea ještě Institut umění – Divadelní ústav a Moravské zemské muzeum, je připravovaná databáze divadelních cedulí, mapa výskytu cedulí na území České republiky, metodika zpracování cedulí a také výstava. Několik divadelních cedulí se nachází i ve fondech Národní knihovny ČR. Článek je doplněn mnoha zajímavými fotografiemi nejen divadelních cedulí samotných.

I koronavirus se dotkl obsahu našeho časopisu. Kolega Zdenko Vozár (oddělení technické podpory aplikací NK ČR) napsal článek pojednávající o zpřístupnění digitálních knihoven pro vysokoškolské studenty a výzkumníky „v době koronavirové“ – v období nouzového stavu v České republice (březen–květen 2020). Na základě jednání s agenturou (kolektivním správcem autorských práv) Dilia a díky vstřícnosti a pochopení vedení Dilie byl v době karantény, a tedy i fyzické nedostupnosti autorských děl, zajištěn vzdálený přístup k digitalizovaným dokumentům Národní knihovny ČR a několika dalších velkých knihoven – za předem dohodnutých podmínek, zamezujících zneužití přístupu k dílům chráněným autorským zákonem. O tom, jak toto opatření pomohlo našim uživatelům v dobách nelehkých, svědčí obrovský nárůst přístupů k databázi systému Kramerius, který digitalizovaná díla zpřístupňuje. Budiž nám to povzbuzením pro další práci. Poselství tohoto příspěvku zní jasně – autor nabádá k zamyšlení se nad stagnací služeb veřejnosti a nad funkcí digitálních knihoven a repozitářů. I toto by mohla a měla být cesta k podpoře kultury a vzdělání.

Slovenský kolega nám zaslal zajímavý článek o působení Čechů a Moravanů v Univerzitnej knižnici v Bratislave v období 1919–1939. První část článku se věnuje vzniku, umístění a fungování knihovny. Přináší ale hlavně zajímavá fakta o tamějším působení a životě lidí, kteří jsou významně spjati s rozvojem knihovnictví v České republice a jména některých z nich jsme si připomínali v loňském roce v souvislosti se stým výročím přijetí tzv. prvního knihovnického zákona. Češi původem, např. Dr. Jan Emler nebo Dr. Josef Schützer, se nesmazatelně zapsali do historie i této pozoruhodné slovenské instituce. Článek je věnován nejen výše jmenovaným dvěma ředitelům, ale i řadovým zaměstnancům této knihovny. V období 20.–30. let byl podíl českých a moravských knihovníků v této instituci 50–60 %. Článek vznikl na základě autorova bádání a pečlivého studia dobových materiálů.

Náš milý spolupracovník, kolega, autor odborných článků a výzkumů prof. Jiří Trávníček oslavil na začátku roku 2020 (v únoru) životní jubileum. Zveřejňujeme zdravici z pera prof. Grzegorze Nieće z krakovské univerzity a prof. Trávníčkovi přejeme pevné zdraví, životní optimismus i elán a hodně sil do další práce.

Recenze informuje o publikaci Kamila Boldana Počátky českého knihtisku. Tato publikace je určena jak laické, tak odborné veřejnosti. Popisuje knihtisk, dějiny knihtisku, významná díla apod. Recenzi zpracovala naše kolegyně Renáta Modráková.

Pravidelná rubrika Tipy z Knihovny knihovnické literatury přináší upozornění na devět zajímavých titulů z fondu Knihovny knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

V rubrice Novinky zahraniční knihovnické literatury najdete část, monotematicky zaměřenou na služby monitoringu informací, jejich analýzy a adresných služeb.

Časopis se vám dostává do rukou v červnu. Máme za sebou zatěžkávací zkoušku v podobě koronavirové pandemie. Myslím, že jsme dokázali, že se knihovny jen tak něčeho nezaleknou a překonají leccos – od nástupu páry, přes elektrifikaci, computerizaci a robotizaci i coronavirus. Byly, jsou a budou tady vždy pro svoje uživatele.

Nezapomeňte prosím na termíny uzávěrek…

Za redakci přeji pěkné počtení.

Renáta Salátová

dostáváte do rukou druhé letošní číslo našeho časopisu. V recenzované části najdete články Heleny Kučerové, Jiřího Trávníčka, Karla Veverky a Davida Macha.

V prvním, teoretickém příspěvku Helena Kučerová, vyučující na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, autorka několika odborných studií a publikací, předkládá aktuální pohled na bibliografická metadata. Shrnuje základní poznatky, k nimž dospěli odborníci z různých oblastí zabývající se metadaty, zabývá se otázkou začlenění bibliografických metadat produkovaných knihovnami do kontextu ostatních typů metadat a také do širšího kontextu globálního informačního prostředí sémantického webu. Podrobně se zabývá vymezením obsahu pojmu metadat, problémem jeho definování tak, aby mohlo být dosaženo obecně akceptované definice metadat. Dále podává přehled různých přístupů k vymezení struktury metadat, věnuje se typologii metadat obecně a typologii bibliografických metadat zvlášť. V závěru formuluje výzkumné otázky pro další bádání v oblasti metadat a naznačuje možné odpovědi a hypotézy.

Jiří Trávníček (Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR), který se dlouhodobě zabývá čtenářskými výzkumy, podává téma digitálního a tradičního čtení, a to s využitím statistických dat, vycházejících z několika průzkumů uskutečněných Národní knihovnou ČR a Ústavem pro českou literaturu Akademie věd ČR, i dat pocházejících z mezinárodních výzkumů, při nichž bylo konfrontováno čtení „z papíru“ s digitálním čtením a využíváním internetu. Autor potvrzuje, že jsme dnes svědky změny v naší čtenářské a mediální kultuře, klade však zároveň otázku, o jakou změnu se vlastně jedná – může jít o změnu, která zásadně mění naši kulturu a s ní i čtení, nebo dokonce způsobuje nevratné změny našich mozkových a neurálních center?

Karel Veverka (hudební oddělení Národní knihovny České republiky) nás seznamuje s prvními výsledky výzkumu historické hudební sbírky z kostela Nejsvětější Trojice ve středočeské obci Koleč (většina materiálu spadá do období druhé poloviny 18. století až začátku 20. století). Výzkumy tohoto druhu, které přibližují čilý hudební provoz v chrámovém prostředí v méně významných českých lokalitách, odhalují dosud nezpracovaný hudební materiál, ale také přispívají k výzkumu lokální hudební historie a kulturního života mimo velká centra. Prezentovaný text tvoří základ pro předmluvu plánovaného katalogu kolečské sbírky.

David Mach (oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny České republiky) je již pravidelným přispěvatelem našeho časopisu. Nyní prezentuje článek na téma užití antikvové sazby při tisku českojazyčných učebnic v období před a po roce 1774 (období tereziánských školních reforem); zároveň přináší zajímavé detaily týkající se dobové tiskařské a vydavatelské praxe. Autorovi článku se podařilo shromáždit několik slabikářů a čítanek dochovaných v různých domácích státních či církevních knihovnách, v nichž se vyskytují texty tištěné antikvou. Při popisu těchto učebnic demonstruje jejich zaměření, obsahovou náplň, strukturu, ale i peripetie používání antikvy a její diakritizace v našem knihtisku na přelomu 18. a 19. století.

Ruské autorky Julia Viktorovna Maslova a Světlana Damirovna Borodina z Kazaňského institutu kultury nám nabídly svoji práci zkoumající knihovny jako (potenciální) síťové společenství. Profesní sítě jsou již mnohými výzkumníky považovány za hlavní kanál předávání profesních informací. Výsledky výzkumu autorek příspěvku ukazují, že o knihovnickém profesním společenství zatím nemůžeme hovořit jako o síti, vertikální vektor komunikace zde není kompenzován kanálem zpětné vazby, který mohou zaručit právě profesní sítě. Knihovny by tu měly nalézt svoje místo, aby se staly účinnou součástí znalostní sítě, ale aby také využily možnosti síťového přístupu a komunikace k dosahování profesních cílů.

Renáta Modráková z oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny České republiky podává zprávu o nákupu raně novověkého rukopisu z období 1789–1790 Národní knihovnou České republiky. Rukopis čítá dvacet kázání Michala Blažka, moravského superintendenta církve evangelické helvétského vyznání. Autorka se kromě popisu rukopisu, jeho obsahu, formy a okolností jeho získání zabývá také osobností kazatele Michala Blažka. Předpokládá zájem zejména odborníků na průzkum lokálních dějin moravského venkova (místem vzniku kázání je Jimramov na Českomoravské vrchovině), stejně tak i církevních a kulturních dějin.

Do rubriky recenze přispěly Linda Jansová a Anna Machová. Linda Jansová podrobně analyzuje XXVII. svazek slovenského sborníku Knižničná a informačná veda, sestavený prof. Jelou Steinerovou, který vydala Univerzita Komenského v Bratislavě v roce 2017. Recenze zpracovaná Annou Machovou informuje o obsahu ruského sborníku Čtení: rozmanitost možností (v originále Čtenije: Mnogoobrazije vozmožnostej), vydaného Ruskou národní knihovnou v Sankt-Petěrburgu v roce 2017 a přinášejícího příspěvky z konference pořádané tamním Centrem četby, specializovanou složkou této knihovny.

Tipy z Knihovny knihovnické literatury obsahují výběr šesti zajímavých nových publikací, které si lze půjčit ve studovně Knihovny knihovnické literatury Knihovnického institutu.

V rubrice Novinky zahraniční knihovnické literatury přinášíme druhou část referátů na téma tradičního a elektronického čtení (první část byla publikována v Knihovně: knihovnické revui č. 1/2019; originální články jsou z elektronického periodika First Monday č. 10/2018, https://journals.uic.edu/ojs/index.php/fm/issue/view/608/showToc). Tato monotematická část rubriky je doplněna dvěma příspěvky – z Kuby a Německa, resp. Francie.

Připomínám termíny uzávěrek pro příští rok, které najdete zde: https://knihovnarevue.nkp.cz/terminy.

Chtěla bych vám poděkovat za přízeň, kterou nám již 30 let věnujete. Ano, letošní ročník „Knihovny“ je již třicátý! Věřím, že naše snaha o dobrý odborný časopis bude i nadále u vás nacházet odezvu a že vám časopis bude pomáhat v práci i studiu. Potřebujeme ale i zpětnou vazbu – jsme proto vděčni za nápady a podněty čtenářů i autorů, které nám pomáhají zlepšovat redakční práci.

Děkuji za celoroční pilnou práci také všem svým spolupracovníkům, redakční radě a těším se na všechny v dalším roce.

Krásné prožití konce roku 2019, včetně vánočních svátků, a dobrý vstup do roku nového

za redakci přeje

Renáta Salátová

Vážení přátelé,

setkáváme se nad letním číslem časopisu Knihovna: knihovnická revue. Do 120 stran se nám podařilo vtěsnat zajímavé čtení sestávající ze tří recenzovaných článků, několika nerecenzovaných příspěvků a dvou rubrik, z nichž jedna je nováčkem.

V recenzovaných příspěvcích najdete teoretickou studii Jiřího Stodoly pojednávající o pojmu informace v kontextu epistemologie a metodologie; vymezuje pojem pojmu a popisuje čtyři základní koncepce pojmů (krajní realismus, umírněný realismus, konceptualismus a nominalismus), uvádí některé příklady těchto pojetí v informační vědě. Dále se zabývá pojmem definice a klasifikace a třemi přístupy k tomuto pojmu (realismus, instrumentalismus a přístup definice odmítající) v dílech různých autorů. V tomto kontextu se autor zabývá také pojmem informace jako transcendentálním pojmem, který lze vymezit pouze slovně, a navrhuje zvážit jeho další užívání v informační vědě.

Druhý článek od slovenské autorky Jely Steinerové se zabývá analýzou informačního prostředí vědecké komunity, a to jak obecně, tak z pohledu samotných vědců. S využitím výsledků studie informačního chování 19 slovenských vědců a mezinárodního průzkumu vědecké datové gramotnosti (zúčastnilo se 257 vědců ze Slovenské republiky) autorka navrhuje konkrétní doporučení pro nový model interaktivní akademické knihovny a jejích služeb v kontextu otevřené vědy a digitální vědy (model akademických informačních ekologií; potřeba odstranění bílých míst a mezer v informační infrastruktuře, integrace procesů managementu, plánování a rozhodování jak ve výzkumném, tak v informačním procesu ad.).

Třetí, v našem časopise velmi netradiční, téma se týká hudby. Jiří Mikuláš popisuje dosud neznámou sbírku hudebnin dochovanou v proboštském kostele Povýšení sv. Kříže v Litomyšli. Studium tohoto donedávna neznámého souboru více jak 400 hudebnin chrámové hudby z 18. a 19. století přineslo nové poznatky nejen o vysoké úrovni hudby provozované ve zmíněném kostele a o hudebním životě Litomyšle v 18. a 19. století, ale také objev hodnotných kompozic dosud neznámých skladatelů, varhaníků kostela.

Nestor/guru českého knihovnictví PhDr. Vít Richter oslaví svoje kulaté narozeniny. Zlata Houšková napsala a věnovala medailonek popisující jeho profesní dráhu. Za redakci našeho časopisu se připojujeme ke gratulaci a přejeme hlavně pevné zdraví, a také chuť do další práce.

V knihovnickém prostředí má národní knihovna vždy specifické postavení. Nejinak tomu je i u Národní knihovny České republiky. Naše české specifikum je však bohužel i takové, že samotné fungování Národní knihovny ČR je v posledních letech velmi nelehké a rozvoj obtížný. Uvádím smutné konstatování autora článku Adolfa Knolla: „…Národní knihovna České republiky má mnohem lepší renomé v zahraničí než doma, takže musí na domácí scéně často čelit otázkám a útokům, ale i zpochybňování vlastní existence a potřeb rozvoje, které jsou v jiných zemích nemyslitelné, protože každá národní knihovna je poklad své země z podstaty věci.“ Bohužel mnohdy si toto vůbec neuvědomujeme. Autor s využitím řady často unikátních ukazatelů provedl zajímavou srovnávací sondu a na jejích výsledcích ukázal, že česká národní knihovna je v porovnání s dalšími vybranými evropskými národními knihovnami na vysoké úrovni a plní ve srovnání s nimi řadu dalších funkcí, čemuž však rozhodně neodpovídá zájem a péče státu jako jejího zřizovatele.

Aleš Hrazdil napsal krátké pojednání o indexaci dokumentů ve světle nových vědních oborů.

Dne 4. dubna 2019 se v Národní knihovně ČR – Knihovnickém institutu uskutečnil Terminologický seminář. Setkal se s velkým zájmem ze strany odborné veřejnosti, stručné shrnutí závěrů z něho vyplývajících vám předkládají autorky článku Jaroslava Citová a Anna Machová.

Velký zájem nás všech by měl být také věnován budoucnosti knihovnické profese, jak o ní píší Vladana Pillerová a Dana Smetanová. Závěry, které vyplynuly ze šetření (realizovaného ve druhé fázi projektu Společným postupem sociálních partnerů k přípravě na změny důchodového systému), jsou velmi zajímavé a poučné.

Vrátíme se ale do blízké budoucnosti. Čeká nás konference Knihovny současnosti v Olomouci (upozorňuje na to článek Veroniky Chruščové). Za sebe vás mimo jiné zvu ke kulatému stolu redaktorů „Jsme v pressu“, který se v rámci konference uskuteční 11. září od 13.30 hodin. Bude se týkat redakční práce a oborových časopisů, publikování apod.

Dovolili jsme si pro vás připravit novou rubriku Tipy z Knihovny knihovnické literatury. Do rubriky pro vás budeme vybírat zajímavé publikace z přírůstků Knihovny knihovnické literatury. Tato rubrika bude vycházet i v časopise Knihovna plus.

Číslo uzavírá rubrika Novinky zahraniční knihovnické literatury, tentokrát na nové a zajímavé téma čtení elektronických textů a jeho srovnání se čtením textů tištěných. Pokračování tohoto tématu naleznete v Knihovně: knihovnické revue 2/2019 neboli v zimním čísle.

Těší nás váš zájem o publikování, proto si dovolujeme připomenout termíny uzávěrek, a to jak pro Knihovnu plus – https://knihovnaplus.nkp.cz/terminy, tak pro Knihovnu: knihovnickou revue – https://knihovnarevue.nkp.cz/terminy, pro recenzované a nerecenzované příspěvky.

Co jsme stihli do vydání tohoto čísla? Na co se připravujeme?

– Zúčastnili jsme se konference Sociální inovace v knihovnách: http://komunitni.knihovna.cz/konference/.

– Organizovali jsme Setkání redaktorů oborových časopisů v Národní knihovně České republiky.

– Náš časopis byl pozván na mezinárodní konferenci Ilide International Conference: https://10times.com/ilide-international-conference. Ještě jednou děkujeme organizátorům za pozvání.

– Pojedeme na konferenci Elektronické služby knihoven do Zlína: https://www.kfbz.cz/elektronicke-sluzby-knihoven-konference.

– V červnu nás čeká Konference architektura a výstavba knihoven: https://www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/valna-hromada/9.-valna-hromada/program-1/konference-architektura-a-vystavba-knihoven/, která je zařazena do odborného programu Valné hromady SKIP.

Všem, kteří se podíleli na vydání tohoto čísla, patří velký dík.

Přeji krásné prožití letních dnů a těším se na vaše příspěvky i připomínky.

Renáta Salátová

Vážení přátelé,

předkládáme vám zimní číslo našeho časopisu, kde tentokrát najdete tři příspěvky v recenzované části. Recenzovanou část otevírá článkem PhDr. Helena Kučerová, Ph.D., svojí studií Pojem modelu a pojmový model v informační vědě. Autorka si dala za cíl naznačit cesty, jimiž by se mohlo uvažování o modelech v informační vědě ubírat, a to směrem ke zformování vlastní teorie pojmových modelů aplikovaných v procesech získávání, zpracování a využívání informačních zdrojů.

Doc. PhDr. Jaromír Kubíček, CSc., nás uvede do světa první republiky, konkrétně do doby vzniku prvního knihovnického zákona – Zákona o veřejných knihovnách obecních ze dne 22. července 1919. V příspěvku s názvem Vznik Československa a knihovnického zákona v roce 1919 popisuje, co zákonu předcházelo a co následovalo po jeho přijetí. Autor nás mj. také seznamuje s dobovými výrazy jako knihovnický instruktor, osvětové sbory, okresní knihovnický dozorce, zákonná povinnost zřídit knihovnu, obvodové knihovny, putovní knihovna, centrální putovní knihovna v Praze-Klementinu a mnohé jiné.

V historii ještě zůstaneme s článkem Mgr. Davida Macha, který ve svém příspěvku představuje skupinu obsahově a formálně podobných českojazyčných modlitebních knih vydaných v průběhu 18. či na začátku 19. století, jež byly tištěny antikvou. Název příspěvku – Českojazyčné modlitební knihy 18. století tištěné antikvou a počátky tohoto tiskového písma v českém knihtisku.

V části Knihovny a informace doma a ve světě nejprve Mgr. Pavlína Mazáčová, Ph.D., představuje v článku Projekty informační gramotnosti pro celoživotní učení tři tuzemské projekty: Co nebylo v učebnici – Spolupráce knihoven a škol ve vzdělávání žáků 21. století, dále projekt Zvýšení kvality vzdělávání žáků, rozvoje klíčových kompetencí oblastí vzdělávání a gramotností a projekt pod názvem Online Příručka informační gramotnosti.

Přinášíme i dva slovenské příspěvky. V prvním z nich nás PhDr. Andrea Hrčková, Ph.D., zavádí do světa mobilních interaktivních map, které slouží k orientaci v knihovnách (Metodologické aspekty testovania použiteľnosti mobilných interaktívnych máp pre účely orientácie v knižniciach). Mapy jsou součástí informačního a navigačního systému v knihovnách a slouží k lepší orientaci uživatelů. Tímto jsou také prevencí proti tzv. knihovní úzkosti (tj. stav, kdy se uživatel v prostoru knihovny ztratí či pociťuje negativní emoce a pochybuje o svých schopnostech se v knihovně orientovat). Nechme se tedy inspirovat tvorbou, metodikou či návodem k vytvoření těchto map a jejich testováním v prostoru knihovny.

Druhým slovenským příspěvkem je recenze na knihu autorského kolektivu pod vedením Barbory Drobíkové Teoretická východiska informační vědy: využití konceptuálního modelování v informační vědě. Recenzi zpracoval a výstižně do kontextu celého oboru zasadil prof. Dušan Katuščák.

Další recenze hodnotí knihu Vávrová, Petra, ed. a Magda Součková, ed. Konzervace a restaurování novodobých knihovních fondů – z pera doc. Michala Ďuroviče.

Rubrika Novinek zahraniční knihovnické literatury tentokrát přináší výběr z ruskojazyčných odborných periodik.

Na závěr chci říci, že si vážím práce všech, kteří se na vydání časopisů Knihovna: knihovnická revue i Knihovna plus podíleli a podílejí. Zvláštní poděkování patří všem autorům. Může vás těšit, že jste svým příspěvkem posunuli náš obor opět o něco dál, ať už z hlediska terminologického, tematického nebo informačního. Mohli jste se také stát inspirací pro druhé.

Přeji hodně úspěchů v publikování (redakční termíny jsou vystaveny na našich stránkách https://knihovnarevue.nkp.cz/).

Krásné prožití vánočních svátků a dobrý start v novém roce 2019.

Za redakci

Renata Salátová
výkonná redaktorka