Renomovaní odborníci a autoři spojení profesně s českým  Úřadem průmyslového vlastnictví a ve vzdělávací činnosti s Metropolitní univerzitou Praha umožňující studium problematiky průmyslového vlastnictví, vydali na konci roku 2014 nenápadné, ale zato velmi důležité dílo mající vztah k poměrně aktuálnímu tématu duševního vlastnictví, konkrétně pak k informačním zdrojům a rešeršním strategiím průmyslověprávních informací. Problematika patentů, užitných vzorů, ochranných známek a průmyslových vzorů patří mnohdy k opomíjeným, nedoceněným záležitostem práce s informacemi na straně uživatelů, přestože jde o klíčové dokumenty pro mnohé subjekty průmyslu nebo výzkumu a vývoje. Podniky sázející na inovační potenciál pak vědí své o strategické významnosti analýzy takových dokumentů. Lepší pochopení významu práce s informacemi průmyslověprávního charakteru zapadá do strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky, ale i do národních inovačních strategií.

Dílo patří k jednomu z nejúplnějších, které se v České republice věnuje po letitém odstupu od publikací Dobroslava Pičmana z Úřadu průmyslového vlastnictví právě rešerším spojeným s databázemi informací průmyslového vlastnictví, a to české nebo zahraniční provenience.

V publikaci jsou přehledně rozebrány jednotlivé druhy průmyslověprávních informací, zvýrazněn jejich význam a uvedeny základní mezinárodní standardy pro jejich efektivní zpracování a zpřístupnění. V rámci rozboru patentové literatury jsou popsány patentové dokumenty a věstníky vydávané vybranými a významnými národními nebo mezinárodními institucemi na ochranu průmyslového vlastnictví, např. Věstník Úřadu průmyslového vlastnictví, který od roku 2007 vychází s týdenní periodicitou už pouze v elektronické podobě a je volně dostupný na stránkách úřadu. Stejně tak jsou celkem podrobně rozebírány Věstník Evropského patentového úřadu vycházející v angličtině, francouzštině a němčině nebo Věstník Světové organizace duševního vlastnictví.

Část publikace je funkčně věnována tematice selekčních jazyků a jsou popsány a komentovány patentové třídicí systémy nebo třídění pro ochranné známky a průmyslové vzory. Jsou tak rozebrány klasifikace jako Mezinárodní patentové třídění, Evropské patentové třídění, ale také Kooperativní patentové třídění, které vzniklo na základě podepsání dohody mezi Evropským patentovým úřadem a Patentovým a známkovým úřadem USA. Pro ochranné známky pak je rozebráno Niceské třídění, aplikace TMclass nebo Vídeňské třídění. Pro třídění průmyslových vzorů je základně vysvětleno Locarnské třídění.

Jak napovídá vlastní název díla, značná část publikace je věnována jednotlivým typům rešerší v dané oblasti a databázím, které jsou přístupné prostřednictvím internetu a jsou dílem českého Úřadu průmyslového vlastnictví (http://www.upv.cz), Evropského patentového úřadu (http://www.epo.org), Světovou organizací duševního vlastnictví (http://www.wipo.int) nebo Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (http://oami.europa.eu).

Publikace názorně prezentuje nejenom popsání konkrétních zkušeností s databázemi, ale autoři se detailně zastavují u metodiky průmyslověprávních rešerší od fáze přípravy rešerší přes definování rešeršního dotazu, vlastní rešeršní strategii až po vytvoření rešeršní zprávy. Následná kapitola pak si s názornými příklady všímá nosičů průmyslověprávních informací, kde jsou rovněž základně zmiňovány komerční informační systémy průmyslověprávních informací (zmínka např. o databázovém centru STN International). Největší pozornost je však věnována volně přístupným informačním systémům průmyslověprávních informací, jejichž producenty jsou národní úřady nebo mezinárodní instituce. Obrazová dokumentace pak činí tuto část lépe přehlednou a názornou, dobře využitelnou v praxi.

Celkově se dá konstatovat, že vzniklé dílo bude využito nejen na straně odborníků průmyslového vlastnictví, ale najde si také místo u informačních profesionálů a knihovníků, studentů informačních studií a knihovnictví. Je zde vhodně strukturně, účelně a detailně skloubena stavba díla nejen teoretická, vzdělávací, ale i praktická. Typografie a grafická úprava díla je dobrá a čitelná, vybavení rejstříkem je velmi užitečné. Autoři jsou také dlouhodobě uznávanými odborníky v oblasti průmyslověprávních informací a jsou zárukou odbornosti a příjemného didaktického podání čtenářům, dílo je celkově velmi čtivé.

Richard Papík

PAPÍK, Richard. Churáčková, Hana, Karel Čada a Miroslav Paclík. Rešeršní systémy průmyslověprávních informací. Metropolitan University Prague Press, 2014, 162 s. ISBN 978-80-87956-07-6. Knihovna: knihovnická revue, 2015, 26(2), s. 94-95. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovnarevue.nkp.cz/aktualni-cislo/recenze/recenze

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., Ústav informačních studií a knihovnictví,  Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, U Kříže 8, 158 00 Praha 5 - Jinonice

Známý a uznávaný slovenský spisovatel, ale současně také vysokoškolský pedagog Katedry informačnej a knižničnej vedy Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě Pavol Rankov přichází v závěru roku 2014 s publikací Znalostní pracovník v informační společnosti. Práce, přestože má intelektuální původ na Slovensku a je jedním z výstupů grantu MIKS – Mediální a informační kompetence pro znalostní společnost, vyšla v českém jazyce na Slezské univerzitě v Opavě, konkrétně na Filozoficko-přírodovědecké fakultě a jejím Ústavu informatiky.

Dílo patří k jednomu z nejúplnějších, které se v České republice, ale i na Slovensku věnuje právě komplexněji tématu informační společnosti a jejímu vlivu na profesi tzv. znalostního pracovníka. V České republice se tomuto tématu v kontextu informačního průmyslu nebo informační politiky věnovaly zejména práce Rudolfa Vlasáka z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Pojem znalostní pracovník obecně jistě je srozumitelný informačním profesionálům a knihovníkům, ale jeho etablování v širším povědomí veřejnosti je stále diskutabilní a svým způsobem nejisté. Tento termín se však vizionářsky používá a rozhodně nejde o nic špatného, spíše stále nezvyklého. Je možné ho chápat – zatím – jako zastřešující pro soubor mnoha profesí v informační společnosti v současnosti a blízké budoucnosti. V zahraničí bývají příslušníci profesí spojených s informační společností mnohdy označováni právě termínem knowledge worker, který se tedy přebírá.

Pochopit takovou profesi a její „záběr“ znamená dotknout se velmi výrazně nejen pozitivních témat informační společnosti, ale spolu s nimi také informační ekonomiky, neboť ta zejména určuje, ať již to považujeme za dobré nebo naopak za ne příliš optimistické, rozhodující faktor. Takže autor se sice někde úvahově filozoficky a přehledově věnuje pojmu informací a znalostí, ale poměrně brzy přechází přes téma např. znalostí a emocí k pragmatickému rozebírání informací a znalostí v ekonomice. Dokumentuje to, jak zejména technologie ovlivňují současný informační svět a jaký budou mít vliv na profese budoucího světa. Kapitoly knihy s názvy jako Moudrost a inovace, Postindustrialismus a deindustrializace, Komodifikace informací, Demasifikace zboží a služeb, Dematerializace produkce či Globální znalostní ekonomika jsou vystřídány různorodým a fragmentovaným pohledem na znalostního pracovníka (výběrově: Znalostní pracovník jako symbolický analytik, Znalostní pracovníci jako lidský kapitál, Znalostní pracovník jako informační specialista). Později autor díla přechází také k tématům sociální nejistoty znalostních pracovníků, vzdělávání pro znalostní ekonomiku, vzdělávání jako investici, ke komunikačním kompetencím a informační gramotnosti.

Autor monografie použil velmi mnoho informačních pramenů, což dílo předurčuje k dalším studijním perspektivám a použití. Velmi cenné jsou poznámky pod čarou, které jsou v publikaci velmi četné, ale důležité a poskytující další zamyšlení nebo inspirace. Dílo je poměrně hodně fragmentované, členěné do menších kapitol, takže mnohdy si čtenář musí dělat rychlé a dílčí závěry sám, ale ukazuje to na různorodost a složitost témat současné informační společnosti. Jako bychom nevěděli, co řešit dříve, co vše zahrnout pod problémové okruhy, tak překotný je vývoj informačního světa. Je velmi dobře, že takováto práce vychází, neboť je svým způsobem ojedinělá na knižním trhu, přináší řadu argumentů nebo alespoň podnětů pro diskuze o roli informačního pracovníka.

Jak skončit malý recenzní pohled na tuto publikaci? Nejsem si jist, zda jde o publikaci optimistickou nebo pesimistickou. Ale toto nechť posoudí čtenář, ať již pochází z informační nebo knihovnické profese, nebo ji jen sleduje z povzdálí.