PhDr. Renáta Krejčí Salátová, Mgr. Vladana Pillerová / Knihovnický institut Národní knihovna České republiky (National Library of the Czech Republic), Mariánské náměstí 190/5, 110 00 Praha 1

34. výroční rada a konference Evropské kanceláře knihovnických, informačních a dokumentačních sdružení EBLIDA (European Bureau of Library, Information and Documentation Asociations)¹ se konala ve dnech 20.–22. dubna 2026 v prostorách Městské knihovny v Praze a Národní knihovny České republiky. Spoluorganizátorem akce bylo Sdružení knihoven České republiky (SDRUK). Program zahrnoval plenární přednášky, panelové diskuse, workshopy i doprovodné kulturní akce. Hlavním tematickým rámcem bylo propojení udržitelnosti, smysluplnosti a konkrétních činů knihoven v souladu s cíli udržitelného rozvoje (SDGs).²

Tématem konference byla udržitelnost, což se odrazilo i v názvu konference: Smysl a udržitelnost: Od cílů k činům v 17. týdnu. Knihovny jako partneři pro udržitelnou budoucnost. „Týden 17“ označuje tematický týden podpory naplňování cílů udržitelného rozvoje. Mezi jeho cíle patří například: konec chudoby, konec hladu, zdraví a kvalitní život, kvalitní vzdělání, rovnost mužů a žen, důstojná práce a ekonomický růst apod.³

První den konference EBLIDA je věnován interním jednáním organizace a jejích členů. Probíhají zasedání výkonného výboru a Rady EBLIDA a další pracovní setkání národních asociací, zaměřená na sdílení zkušeností a nastavení priorit. Den má především strategický a networkingový charakter a připravuje půdu pro hlavní odborný program následujících dnů.

Hlavním dnem konference byl den druhý, jehož program začal již v 9.00 hodin projevy Tomáše Řeháka (ředitele Městské knihovny v Praze), Tomáše Foltýna (generálního ředitele NK ČR), Lukáše Houdka (novináře) a Erny Winters (prezidentky EBLIDA).

Následovala panelová diskuse, kterou moderoval Andrew Cranfield, ředitel EBLIDA. Účastníky diskuse byli Sharon Memis, generální tajemnice IFLA, Nizozemsko; Michal Broža, vedoucí Informační kanceláře OSN, Praha, Česká republika; Barbora Černohorská, ředitelka Městské knihovny Statenice, Česká republika; Alison Nolan, generální ředitelka Skotské knihovnické a informační rady (SLIC), Skotsko, Spojené království.

Po panelové diskusi následoval blok paralelních workshopů. Jedním z nich byl workshop Sdílené čtení: Budování smysluplnosti, propojení a inkluze, vedený zástupkyněmi FSBF (Finlands svenska biblioteksförening, česky Asociace švédsky mluvících knihovníků ve Finsku) Anneli Haapaharju a Miou Karvonen.

V metodě sdíleného čtení vyškolený vedoucí čtenář čte text nahlas se skupinou a modeluje plynulé čtení, zatímco účastníci sledují text, zapojují se a diskutují o něm. Podporují tak porozumění, slovní zásobu a lásku ke čtení podpůrným a interaktivním způsobem a opakované čtení slouží hlubšímu zapojení a rozvoji dovedností.

Sdílené čtení lze využít jako nástroj k zapojení účastníků na emocionální a kognitivní úrovni, jak společné čtení může vytvořit pocit přítomnosti, spojení a začlenění.

Odpolední jednání bylo otevřeno přednáškou Andrewa Harrisona z OCLC, ředitele WebJunction (program OCLC na podporu knihoven), na téma OCLC a udržitelnost: Budování komunity v době změn. Knihovny jsou srdcem každé komunity a poskytují podporu v řadě různých oblastí, ať už jde o zdravotnictví a vzdělávání nebo udržitelnost a inovace. Ve své prezentaci rekapituloval, jak OCLC knihovny v tomto úsilí podporuje a jaké zdroje jsou k dispozici. Také stručně shrnul, co bylo probráno při workshopu Climate Action Sprint, který se konal dříve během dne.

Poté následovalo deset krátkých prezentací z různých zemí na téma udržitelnosti v knihovnách (pod společným názvem Lightning Talks), jehož se zúčastnili vystupující z České republiky, Chorvatska, Srbska, Ukrajiny, Skotska, Irska, Turecka a Rumunska. Každá z těchto prezentací by mohla být samostatnou zajímavou přednáškou, bohužel v cca pětiminutovém formátu jednotlivá vystoupení nemohla mít náležitou výpovědní hodnotu.

Součástí programu byla také prezentace celoevropské studie Sentobib, kterou představil Francis De Bonnaire, evropský koordinátor projektu. Studie zahrnuje více než 1 200 knihoven a více než 200 000 uživatelů a jejím cílem je zpřístupnit systematický výzkum uživatelských potřeb knihovnám v celé Evropě.

Na závěr odpoledne jsme zhlédli film Knihovníci (The Librarians), který režíroval Kim A. Snyder. Tento film budí pochybnosti o demokracii ve Spojených státech amerických. Každému knihovníkovi/knihovnici ho doporučujeme zhlédnout.

Poslední den konference byl zaměřen na budoucnost veřejných knihoven v Evropě a na praktickou spolupráci mezi institucemi. Dopolední blok tvořil společný workshop organizací EBLIDA, Public Libraries 2030 a pracovní skupiny OMC Group. Zpráva OMC je dokument vzniklý v rámci evropské spolupráce členských států (Open Method of Coordination), který shrnuje doporučení a příklady dobré praxe pro rozvoj knihoven a jejich roli ve společnosti. Bude sloužit jako podklad pro tvorbu politik a strategických rozhodnutí na národní i evropské úrovni. Jeho oficiální vydání je plánováno na červen 2026. Program představil finální podobu zprávy pracovní skupiny OMC a panelovou debatu, při které účastníci nabízeli konkrétní způsoby, jak mohou knihovnické organizace ovlivnit směřování sektoru v příštích letech a jak převést doporučení zprávy OMC do praxe.

Konference v Praze ukázala silný zájem o spolupráci v rámci evropské knihovnické komunity – byla zaznamenána rekordní účast téměř 200 registrovaných účastníků z 31 zemí. Vedle odborného programu se potvrdil význam osobních setkání, sdílení zkušeností a navazování kontaktů, které byly pro řadu účastníků stejně přínosné jako samotný obsah jednotlivých bloků.

Poznámky

1 https://eblida.org/cs/about-eblida/

2 https://eblida.org/event/34th-eblida-council-annual-conference-2026-prague/

3 Více na: https://17cilu.cz/

KREJČÍ SALÁTOVÁ, Renáta a PILLEROVÁ, Vladana. EBLIDA 2026. Knihovna: knihovnická revue. 2026, roč. 37, č. 1, s. 87-88. ISSN 1802-3252.

Dne 15. 6. 2026 se docent PhDr. Rudolf Vlasák dožívá 90 let, a to v obdivuhodné fyzické a duševní kondici. Když měl milý a vážený Rudolf 80 let, bylo v odborném tisku věnováno hodně prostoru k jeho profesnímu působení a i publikační činnosti (např. článek Evy Bratkové https://knihovnarevue.nkp.cz/dokumenty/2016-1/bratkova.pdf) a dalším aspektům jeho odborného života. Pokud si v mysli promítám společné zážitky minulé a současné, pak jsou spojeny se zajímavým a inspirativním prostředím Ústavu informačních studií a knihovnictví (ÚISK), a to zejména v 90. letech 20. století a na přelomu tisíciletí, kdy Rudolf Vlasák tento ústav, kterému je dnes v prostředí Univerzity Karlovy mj. 75 let, řídil.

Rudolfa Vlasáka jsem znal z četby jeho článků z druhé poloviny 80. let, kdy jsem začal objevovat svět informační vědy a knihovnictví, zejména jeho dokumentační směr spojený se sítí pracovišť VTEI (vědeckých, technických a ekonomických informací) a online databází vědeckotechnických informací spojených s tehdejším ÚVTEI-ÚTZ. Ač jsem Rudolfa v té době neznal osobně (jen několikrát jsem ho potkal na chodbách ÚVTEI-ÚTZ), jeho články o online světě a informačním průmyslu mne nesmírně ovlivnily nejen profesně v praxi, ale později také v dalších, dá se říci již celoživotních aktivitách.

S Rudolfem Vlasákem jsem se zejména poznal po jeho milé a nečekané nabídce v roce 1994, abych šel učit rešeršní systémy a služby na ÚISK FF UK. Rudolf byl a je velice tolerantním člověkem a byl tedy i velice tolerantním šéfem (ředitelem) ústavu a dokázal dát impulzy a prostor k rozvoji nejen ústavu, oboru (za jeho éry se např. etablovala informační věda jako akreditovaný samostatný doktorský program), ale i jeho lidem. Vždy podporoval kolegyně a kolegy. Obdivoval jsem jeho optimistické naladění a realistické vidění školství i našeho odborného světa knihovnicko-informační sféry. Rudolf se vždy rád obklopoval mladými lidmi a dával jim podněty i podmínky k osobnímu rozvoji a za jeho působení na ÚISK FF UK se do výukového prostoru dostala celá řada mladších lidí, kteří v současnosti knihovnicko-informační obor ovlivňují v praxi i v pedagogickém působení.

S Rudolfem Vlasákem jsme na ÚISK FF UK zažili krásnou éru mezigenerační symbiózy, scházeli se formálně i neformálně v různých prostředích ve městě i v přírodě, pověstná byla setkání na zahradě profesorky Marušky Koenigové, ale i na jeho chatě pod brdskými kopci a jinde. Musím konstatovat, že i když profesní život jsem měl a mám zajímavý a celkem i dynamický (a snad ještě není profesně u konce), pak nejlepší vzpomínky na pracovní působení mám právě na dobu, kdy jsem mohl spolupracovat s Rudolfem Vlasákem. Na tyto chvíle velice rád vzpomínám a jsou mi zdrojem inspirací a síly i v dnešní době. Stále se rád s Rudolfem potkávám a máme si stále co říci odborně a lidsky, neboť obdivuji i jeho životní moudrost a nadhled. Rudolf Vlasák již neučí, ale stále dochází do komisí doktorských zkoušek a je v kontaktu s děním i lidmi oboru. To je neskonale obdivuhodné. A má stále rád „diskuzní pivo“, na které se s ním opětovně v době kolem jeho narozenin těším. Milý a vážený Rudolfe, děkuji Ti nejen za sebe, ale také za mnoho dalších kolegů a bývalých studentů, děkuji za to, co jsi pro obor a lidi v něm udělal. Přejeme Ti pevné zdraví a kondici do dalších let.

doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.

PAPÍK, Richard. Rudolf Vlasák devadesátníkem. Knihovna: knihovnická revue. 2026, roč. 37, č. 1, s. 85-86. ISSN 1802-3252.

Stále věří, že slušnost a kompetentnost nakonec zvítězí...

Těžko bychom hledali na Slovensku lepšího předního organizátora slovenského knihovnického života. Dlouholetý generální ředitel Slovenské národní knihovny v Martině, knihovník – vizionář, bibliograf, literární vědec, vědec informatik a vysokoškolský pedagog, řešitel řady významných mezinárodních vědeckých projektů zaměřených zejména na problematiku digitalizace. Hlavní přínos jeho práce pro české a slovenské knihovnictví je především v jeho roli při modernizaci a digitalizaci knihovnických systémů.

Profesní život Dušana Katuščáka je velmi pestrý, do Matice slovenské nastoupil 1. srpna 1968. Dříve učil slovenský a francouzský jazyk. Věnoval se zejména Slovenské národní retrospektivní bibliografii. Bibliografie se stala jeho vášní svou hloubkou, přesností, korektností, objektivitou, mohutností a vědeckostí. Věnoval se vědecké knihovnické práci, řídil velké bibliografické systémy. Zajímal se o komprimaci bibliografického textu. Mezi jeho zájmy patří zejména jazykověda, velmi blízký mu je strukturalizmus. Preferoval literární komunikaci a věnoval se také teorii metatextů.

Celý svůj profesní život je orientován na národní knihovnicko-informační systém, v tom směru řešil státní výzkumné úkoly Strojové spracovanie slovenskej národnej bibliografie (SNB), Automatizovaný systém SNB. Jeho pohled na slovenskou situaci jasně definoval hlavní problémy tehdejšího knihovnického Slovenska v 70.– 80. letech 20. století. Upozornil na nízkou úroveň standardizace knihovnické práce (s ní souvisela např. multiplicita v katalogizační práci). Zapojil se do mezinárodního týmu a pracoval na bibliografickém formátu typu MARC, přeložil do slovenštiny formát UNIMARC, za což dostal cenu Mateje Bela. Později také přeložil formát MARC 21. Stál v čele odborníků, kteří budovali slovenskou informační společnost. Po revoluci 1989 usiloval o principy demokratizace a decentralizace knihovnicko-informačních programů a projektů, které ho přivedly k vizi a nakonec i k realizaci knihovnicko-informačního systému třetí generace na internetové bázi. Věnoval se digitalizaci archivů a knihoven, konzervování a ochraně knihovních fondů a v poslední době automatické transkripci rukopisů (digitalizace rukopisů pomocí umělé inteligence). Rozvíjel a podporoval obor dokumentologie. Byl mezinárodně činný a jeho myšlenkou bylo vytvořit pro slovenské knihovny jednotný knihovní software pro lepší spolupráci a zasíťování, nezanedbatelná by byla i finanční úspora. Za jeho působení byla Slovenská národní knihovna špičkovou institucí, zapojenou do řady evropských projektů a stala se tak jedním z pilířů budované Evropské knihovny.¹

Musíme zdůraznit dlouholetou a plodnou spolupráci Dušana Katuščáka s Maticí slovenskou.

Postavení Dušana Katuščáka na domácí i mezinárodní knihovnické scéně je zcela mimořádné. Byl předsedou Ústřední knihovnické rady Slovenské republiky, dlouholetým předsedou Spolku slovenských knihovníků, členem CENL, IFLA aj. Jeho jazykové vybavení a vynikající znalost dějin knihoven a knihovnictví na Slovensku a v České republice mu umožnily prosazovat různé koncepce i ve světě. Stojí za řadou významných projektů: Národná platforma knižničných informačných služieb SR novej generácie (NAKIS5G), Virtuálna knižnica Slovenska (VIKS), Digitálna knižnica a digitálny archív, Pamäť Slovenska – národné centrum excelentnosti výskumu, ochrany a sprístupňovania kultúrneho a vedeckého dedičstva, Adaptácia študijného programu mediamatika a kultúrne dedičstvo na potreby vedomostnej spoločnosti aj. Byl hodnotitelem pro Evropskou komisi, což dokládá jeho vliv na směřování evropské vědy v oblasti kulturního dědictví.

Velmi cenná je i jeho pedagogická práce. Byl vedoucím katedry knihovnických a informačních věd na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Dušan Katuščák dosud působí jako profesor na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a velmi se zasloužil o kurikulum knihovnictví a informační vědy v Opavě. Jeho působení zde je zcela mimořádné a pro obor knihovnictví nepostradatelné. Studenti i kolegové si ho velmi váží, je pro ně zdrojem optimismu, erudovanosti a nadhledu, nedostižným vzorem.

Prof. Dušan Katuščák je autorem přibližně 300 odborných a popularizačních publikací a stovky článků v odborném knihovnickém tisku. Vydal řadu příruček a učebních textů, např. teoreticko-encyklopedickou příručku Informačná výchova (1998), publikace Ako písať vysokoškolské a kvalifikačné práce (1998) a Akademická príručka (2005; v roce 2006 byla vydána také v češtině). Zpracoval metodiku citování a psaní prací: Jak psát závěrečné a kvalifikační práce (se spoluautory, 2008), která je dodnes velmi ceněna a studenty využívána. Sepsal teoretické základy oboru Propedeutika knihovnictví (v publikaci Kompendium knihovnictví I., 2022). Je spoluautorem renomovaných odborných monografií, uveďme např. práce Bibliografická komunikácia: Výmena bibliografických údajov (1994), Knižničná a informačná veda na prahu informačnej spoločnosti: filozofický, systémový a historický pohľad (2000). D. Katuščák stojí za myšlenkou publikovat v Opavě kvalitní knihovnickou literaturu, mimo jiné např. Kompendium knihovnictví, které vydává Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě ve spolupráci s Ústavem bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě; v roce 2025 vyšel již čtvrtý díl. Letos se chystá k vydání pátý díl kompendia. O tyto knihovnické odborné publikace je velký zájem v celé České republice.

Dušan Katuščák založil na Žilinské univerzitě nový obor dokumentace kulturního dědictví na Katedře mediamatiky a kulturního dědictví na Fakultě humanitních věd (po transformaci fakulty katedra funguje od 1. září 2025 jako Ústav mediamatiky a kultúrneho dedičstva)². Studenti nového oboru část studia absolvovali přímo v reálném prostředí Slovenské národní knihovny.

Za svou plodnou dlouholetou práci získal řadu ocenění:

• Cenu mezinárodní konference ITAPA za novou národní informační službu (KIS3G, portál Slovenská knižnica)³ – 2006,
• Cenu maďarského ministra kultury za mezinárodní projekt o knižní kultuře Modrá krv – tlačiarenská čerň⁴ – 2006,
• Cenu města Martin – 2007,
• dále řadu ocenění, pamětních listů a medailí slovenských a zahraničních institucí.

Přejeme prof. PhDr. Dušanovi Katuščákovi, PhD., narozenému 4. 2. 1946, při jeho životním jubileu, aby se splnila všechna jeho přání a tužby a aby mu vydržela jeho obrovská energie při budování znalostní společnosti na Slovensku i v Česku. Přejeme mu hodně zdraví, štěstí a lásky a spokojenost v osobním i pracovním životě. Jeho dílo je úctyhodné – nedá se ani vypovědět, co vše vykonal pro rozvoj a prospěch slovenského a českého knihovnictví. Moc si přejeme, aby ve svém díle ještě léta pokračoval, a těšíme se na další spolupráci.

PhDr. Libuše Foberová, Ph.D.

Poznámky

1 https://theeuropeanlibrary.org/

2 Viz zde: https://www.uniza.sk/index.php/zamestnanci/vseobecne-informacie/oznamy/5955-ukoncenie-cinnostifakulty- humanitnych-vied-a-vytvorenie-ustavu-mediamatiky-a-kulturneho-dedicstva

3 Viz zde: https://www.kis3g.sk/

4 Viz zde: https://www.litcentrum.sk/recenzia/modra-krv-tlaciarenska-cern-zostavila-klara-komorova-medzinarodnyprojekt- o-kniznej-kulture

FOBEROVÁ, Libuše. Jubilant Prof. Dušan Katuščák. Knihovna: knihovnická revue. 2026, roč. 37, č. 1, s. 82-84. ISSN 1802-3252.

KLÍČOVÁ SLOVA: čtení, poruchy čtení, děti, veřejné knihovny, inkluze, knihovnické programy, evropské země

SUMMARY: This article describes mental and physical disorders that affect the ability to read aloud and presents the ways in which selected European countries address these issues. The aim of the article is to identify inspiring methods and programs that can be utilized within Czech public libraries. The results show that purposefully designed library programs and appropriately selected reading methods can significantly contribute to the development of reading skills and support the inclusion of children with reading disabilities, whether physical or mental.

KEYWORDS: reading, reading disorders, children, public libraries, inclusion, library programs, European countries

Mgr. Terezie Gajdošová / Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav bohemistiky a knihovnictví (Silesian University in Opava), Masarykova třída 343/37, 746 01 Opava

PSYCHICKÉ PORUCHY

Mezi hlavní psychické poruchy, s nimiž se čtenáři mohou potýkat, patří především ty, které mohou ovlivňovat jejich řeč. V tomto článku pracujeme s následujícími poruchami:

Porucha sociální úzkosti

Jedná se o poruchu, která se vyznačuje především strachem z veřejných situací, na které není daná osoba připravena. Může se jednat o strach z hodnocení v situacích, jako je například školní prostředí, kde by mohlo jít o čtení nahlas před třídou. Sám strach z hodnocení může vést k tomu, že při čtení udělají děti chyby.

Pokud dáme dětem možnost mluvit bez hodnocení a budeme je povzbuzovat i přes jejich chyby, mohou začít cítit mnohem větší sebevědomí. Poskytnout navíc konstruktivní kritiku spolu s pochvalou může být pro dítě nakonec mnohem příjemnější, než aby se od začátku bálo udělat chybu. (Chansky, 2008)

Depresivní porucha

Mnoho lidí si s depresí spojuje sebepoškozování. V kontextu čtení však může deprese ovlivnit schopnost soustředit se dokonce na vlastní myšlenky, a tudíž i na čtení. Čtení je úzce propojeno s emocemi. Lidem trpícím depresí dělá velké potíže vcítit se do textu. I pokud je text veselý, nedokážou se s ním ani v nejmenším ztotožnit.

Hlavním řešením tohoto problému by byla biblioterapie, která je v dnešní době mnohem častější než dříve. Tvorba poezie nebo jakéhokoli textu může dětem pomoci ventilovat emoce a vyjádřit své pocity slovy, což může být v dlouhodobé perspektivě prospěšné. (Zimmer, 2025)

Posttraumatická stresová porucha (PTSD)

PTSD může být hlavní příčinou vzniku úzkostné poruchy. U dětí je hlavní příčinou této poruchy traumatická událost, tj. šikana, týrání nebo jakékoli emocionální trauma z období dospívání, které si s sebou nesou do budoucna. (Walton, 2020)

MENTÁLNÍ PORUCHY

Duševní poruchy se projevují neurologickými abnormalitami, na rozdíl od psychických poruch, které jsou zapříčiněny okolním prostředím.

Dyslexie

„Vývojová dyslexie (VD), označovaná také jako specifická porucha čtení nebo specifická porucha učení, je zdaleka nejčastějším typem poruchy učení a představuje přibližně 80 % všech poruch učení.“ (Yang, 2022)

U některých slov, která jsou si podobná, ale mají zcela jiný význam, může být obtížné i pouhé vyslovení. Například „táta a teta“ nebo „dům a bum“. Problém nastává i u písmen, která vypadají podobně, jako B, P a D.

Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD)

ADHD je nejčastější duševní porucha u dětí, která ovlivňuje jejich schopnost soustředit se po dlouhou dobu nebo – jinými slovy – udržet pozornost. Druhým projevem je, že nedokážou sedět v klidu bez jakéhokoli nadměrného pohybu, to je hyperaktivita. Věnovat pozornost dokonce i mluveným slovům se u této poruchy může někdy ukázat jako obtížné. Děti jsou za to často kárány, i když sotva dokáží ovládat mozkové impulzy. (Elmaghraby a Garayalde, 2022)

Autismus

Forma neurologické vývojové poruchy, která se nejčastěji rozvíjí v raném dětství. Mezi příznaky této poruchy patří potíže se sociálními interakcemi. Děti se potýkají s obtížemi při zjišťování významu textu při jeho prvním zpracování, a to bez pomoci ostatních, na které se mohou spolehnout. (McCabe et al, 2025)

FYZICKÉ PORUCHY

V některých případech může mít fyzické omezení člověka vliv na způsob jeho mluvení, ať už je to způsobeno anatomií (způsobem utváření ústní dutiny, například rozštěpem patra, nebo špatnou funkcí hlasivek), nebo neurologickým problémem, protože může jít o některá onemocnění, která postihnou dítě po narození. Může se jednat o poruchy zraku, řeči, sluchu nebo kognitivních funkcí. (Gutterman, 2023)

Downův syndrom

Downův syndrom (DS) je genetická porucha (která má na postiženého zdravotní dopad) a je spojena s mentálním postižením. Jedinci s DS mohou mít pravidelně problémy s vyjadřováním a většinou i se srozumitelností. Ačkoli tento stav může mít a často má vliv na verbální krátkodobou paměť, děti mají často lépe vyvinutou vizuální paměť. To může vysvětlovat obtíže v jejich řečových vzorcích. (Knight et al, 2015)

Poruchy řeči

Příznaky poruch řeči se mohou lišit a záleží na jejich závažnosti. V některých případech se dokonce může vyvinout několik poruch řeči, které jsou doprovázeny větším počtem různých příznaků. Artikulace ovlivňuje schopnost správně vyslovovat slova, například určitá písmena, která vyžadují specifický zvuk. V českém jazyce je to obvykle písmeno R. Víme, že je poměrně hodně dětí, které toto písmeno nahrazují zvukem písmene L. Koktavost je dobře známá porucha řeči, která popisuje člověka, který má problémy s plynulou řečí. Tuto poruchu řeči může zhoršit stres.

Programy, které mohou být inspirací

Hlavním hlediskem při výběru popisovaných programů byla rozmanitost metod používaných v knihovnách po celé Evropě. Tyto programy lze realizovat jak v knihovnách, tak i mimo ně, pokud se tak knihovníci rozhodnou. Některé z nich se mohou konat také ve spolupráci s místními školami, což umožňuje jejich mnohem větší začlenění do každodenního života dětí.

Švédsko

Ve Švédsku vzniklo mnoho celonárodních iniciativ, které se zaměřují především na děti a jejich vývoj během dospívání. Čtení je rozhodně téma, na které se vláda zaměřuje, a mnoho knihoven vytvořilo vlastní programy, které přebírají školy po celé zemi.

• Čtenářský svět – Sdružení s názvem Läsvärlden, v překladu „Čtenářský svět“ nebo „Svět čtení“, bylo založeno v roce 2022 na základě snahy zvýšit čtenářskou gramotnost a radost ze čtení jak v rodinách, tak ve školách i v osobním životě. Cílovými skupinami jsou především rodiče a školky/školy, ale také knihovny, které se zapojují do programu. Hlavním cílem, jehož se snaží dosáhnout, je vzdělávání těch, kteří vedou děti na jejich cestě ke čtení a zpříjemňují jim ji. Běžní lidé se mohou stát ambasadory, kteří jezdí po celé zemi a učí ostatní, učitele, rodiče a knihovníky metodám hlasitého čtení dětem, jež prostřednictvím organizace zavádějí. (Läsvärlden)
• Bokpåsar – Bookbags, neboli tašky s knihami, je iniciativa, která se zaměřuje především na mateřské školy v regionu Gutland (Gotland) ve Švédsku. Jde v podstatě o možnost číst si bez návštěvy knihovny, pokud se v blízkém okolí žádná nenachází. Knihy jsou předávány mateřským školám, které je dále předávají dětem. Záměrem je rozvoj jejich společenského i osobního života. Sdílením myšlenek a prožívaných emocí může dojít k upevnění vztahů mezi dítětem a rodičem/opatrovníkem nebo k navázání přátelství s kamarády. Může to posílit a rozhodně to posiluje schopnost dětí mluvit s ostatními o tom, co se jim líbí. Každá taška obsahuje asi 5–7 knih. Výběr těchto knih je zcela na knihovníkovi, který se na výběru podílí. Tašky s knihami jsou také barevně odlišeny podle konkrétního věku dětí. Žluté tašky jsou určeny pro děti ve věku 0–3 roky, zatímco červené tašky na knihy jsou pro děti ve věku 3–6 let. (Bokpåsar)
• Högläsning på biblioteken – „Čtení nahlas v knihovnách“ je iniciativa, kterou vymyslely převážně knihovny v Bara, Klågerup a Svedala (města v okrese Skåne). Stalo se tak v roce 2019, kdy švédská Národní agentura pro vzdělávání zveřejnila, že hlasité čtení je důležitou součástí výuky dětí v předškolních třídách. Nezáleží na tom, zda má dítě poruchu učení nebo jen potřebuje další výzvu, aby si vyzkoušelo své dovednosti, protože se nejedná o přesně strukturovaný program. Cílem je nabídnout dětem náskok v osvojení si rozsáhlé slovní zásoby tím, že slyší slova nad rámec jejich každodenní slovní zásoby a mohou se je naučit dříve, než nastoupí do základní školy. Akce tohoto programu jsou určeny jak jednotlivcům, tak větším skupinám. (Högläsning)
• Sommarboken – Do každoročního letního knižního projektu se může zapojit každá knihovna ve Švédsku, neboť má k dispozici letáky nebo bannery k vytištění. Posledním tématem (2025) je „3, 2, 1... nastartovat stroj času!“. Projekt je vytvořen s ohledem na možnosti navazování nových přátelství, protože se důrazně doporučuje sdílet své oblíbené knihy na téma cestování v čase. Součástí tohoto času může být i společné čtení ve skupinkách v místní knihovně nebo dokonce venku v parcích. (Välkommen till Sommarboken)

Norsko

Norsko bere vzdělávání svých dětí velmi vážně. Má například učitele, kteří se specializují na práci s dětmi trpícími dyslexií, nebo pořádají vzdělávací kurzy pro učitele o tom, jak pomáhat dětem s poruchami učení. Zvýšením tohoto standardu bylo dosaženo alespoň minimálního pokroku ve schopnosti dětí porozumět psanému textu.

• Rett til å lese – Norská knihovna mluvících knih a Braillova písma (NLB) vytvořila kampaň s názvem „Právo číst“, jejímž cílem je poskytovat lepší služby a zvýšit informovanost, poskytovat knihy všem, kteří chtějí číst. Knihovna půjčuje audioknihy pro děti i dospělé, kteří trpí dyslexií. Jsou zdarma, takže si je z webu může stáhnout kdokoli, protože audioknihy knihovna sama produkuje. Je největším producentem zvukových knih a knih v Braillově písmu, nabízí přibližně 18 000 titulů audioknih a přibližně 7400 knih v Braillově písmu. Je otevřena čtenářům z celé země. (MED RETT TIL Å LESE)
• Sommerles – Sommerles je kampaň zaměřená výhradně na čtení během letních prázdnin pro děti základních škol, která probíhá od 1. června do konce srpna. Čtením a zaznamenáváním počtu přečtených stránek děti sbírají zkušenostní body (podobně jako ve videohrách), chodí do místních veřejných knihoven a hledají šifry, což připomíná téměř dobrodružný lov. Účastníci tak vstupují do určité formy soutěže, v níž lze vyhrát ceny, jako jsou fyzické trofeje či digitální výhry, které poskytují a financují místní knihovny. Prostřednictvím webových stránek Sommerles jsou účastníci informováni o svém postupu a o tom, jaké ceny navíc vyhráli. Kampaň spolupracuje také se spisovateli, kteří píší konkrétní příběhy pouze pro Sommerles. (About Sommerles.no.)
• Leseløft Lillehammer – Tento program se zaměřuje na tři hlavní oblasti, které zahrnují různé přístupy k jednání s dětmi. První oblastí je přechod z předškolního věku na základní školu. Hlavním cílem je nastartovat lásku ke čtení prostřednictvím iniciativy „Boklek“ neboli „Hra s knihou“, která se zahajuje v létě těsně před přechodem z mateřské školy do školy základní. Poté se prvňáčci často vydávají na školní výlety do knihovny v Lillehammeru, kde jim knihovníci doporučují knihy a dávají jim rady zaměřené na každého žáka zvlášť, nikoli na celou třídu. Druhý přístup je určen starším dětem a zahrnuje iniciativu „Reserleser“ neboli „Čtenář knih“. V rámci této akce je možné hovořit a diskutovat o knihách s autory, kteří příběhy napsali. Program nazvaný „Barnebokbad“, což v překladu znamená „Vyprávění pro děti“, zahrnuje čtení daného příběhu ve třídě a následnou diskusi o něm v místní knihovně se spisovatelem, který může odpovídat na otázky dětí. Poslední program je zaměřen na mladé dospělé, kteří navštěvují střední školu. Jsou vedeni k tomu, aby se stali skutečnými občany tím, že se naučí kriticky myslet a svobodně se vyjadřovat. (Leseløft Lillehammer – Local, long-term, and research-based)

Německo

Německo, podobně jako Česká republika nebo Norsko, má Centrum pro přístupné čtení (Deutschen Zentrum für barrierefreies Lesen, DZB), které zpřístupňuje čtení osobám se zrakovým postižením, a to jak při půjčování, tak při nákupu. DZB Lesen je jak knihovnou, tak výrobcem materiálů, které zahrnují publikace v Braillově písmu a audioknihy, stejně jako tisk speciálních vydání s odlišnou úpravou nebo větším písmem.

• Vorlesepaten – Projekt s názvem „Dobrovolníci čtou nahlas“ je založen na zapojení komunity do života a výuky dětí o literatuře, čtení a na spojení sil při hlasitém čtení. Tento projekt vznikl proto, aby šířil zábavný svět knih a příběhů, ale také proto, aby ulehčil rodičům, kteří nemají čas věnovat se dítěti, aby mu četli, nebo aby četli s ním. Dobrovolníci neboli mentoři, chodí do knihoven, mateřských škol nebo dětských skupin, aby děti propojili s nádhernými slovy příběhů a naučili je, jak funguje jazyk, i když jsou poměrně nízkého věku. (Vorlesepaten.)
• Bundesweiter Vorlesetag – Tento národní festival se koná od roku 2004 každoročně 21. listopadu. Jeho cílem je upozorňovat děti a jejich rodiče, případně další dospělé, že je důležité číst. Důraz je kladen na hlasité čtení. Účast se každým rokem zvyšuje. Od počátku, kdy bylo účastníků méně než dva tisíce, jich v posledním ročníku (2024) bylo v celém Německu přes milion. Protože akce není vázána na žádnou instituci, je nejvíce propagována ve školách, knihovnách, v interiérech i exteriérech. Podobná akce se koná i v mnoha dalších zemích, například ve Švýcarsku, Lichtenštejnsku nebo Rakousku. (Das Event)
• School-Dog Reading Programs – Psi ve školách jsou novinkou, která pomáhá dětem číst nahlas. Děti, kterých se to týká, mají problémy s hlasitým čtením. S tímto „čtecím psem“ mohou děti číst bez případného odsudku ostatních. Učitelé, kteří posílali děti číst psovi, v nich při hlasitém čtení před spolužáky zaznamenávali větší sebedůvěru, a protože děti získávají sebevědomí, více se také účastní společenských akcí ve škole a s ostatními dětmi. Je známo, že psi mají uklidňující účinky, a když člověk čte a zároveň se mazlí se psem, může se lépe soustředit, i když dělá více věcí najednou. (Girault-Rime, 2013)

Velká Británie

Velká Británie klade důraz na to, aby se dětem četlo a aby se děti učily číst, protože je to součást zdravého vývoje a nikdy není příliš brzy začít s nimi sdílet příběhy, aby se rozvíjela jejich čtenářská gramotnost i představivost. Rozvíjením motivace prostřednictvím sdílení příběhů může být čtení mocným nástrojem, který dětem pomůže v jejich dospívání. (Library Lifeline part 23: The importance of sharing stories and reading time with younger children)

• The Reading Agency’s Summer Reading Challenge – „Letní čtenářská výzva“ je akce určená dětem ve věku od čtyř do jedenácti let, jež poskytuje dětem a jejich rodinám velké množství zábavných aktivit, které mohou přes léto dělat. Organizátoři věří, že prostřednictvím čtení a komunikace o něm s dětmi všech věkových kategorií lze usnadnit přechod do další části života, například z předškolního věku do základní školy, nebo pomoci dětem postoupit na jejich školní cestě do dalšího ročníku. Do tohoto programu se může zapojit každé dítě, které se zaregistruje v místní knihovně, stanoví si cíl a vybere si knihy, jež chce během léta přečíst. Pak může sbírat samolepky určené speciálně pro tuto akci. Účastníci, kteří nasbírají dostatečný počet samolepek, dostanou od knihovny drobné odměny. (Summer Reading Challenge)
• Chatterbooks & Book Clubs – Knižní kluby, které vznikly již v roce 2001, se zaměřují především na děti ve věku od čtyř do dvanácti let. Tyto komunitní kluby často vedou buď sami knihovníci za asistence učitelů, nebo dobrovolníci, kteří mají dobrý vztah k literatuře a čtení obecně. Skupiny se skládají obvykle z deseti až patnácti dětí a scházejí se buď v knihovnách jednou měsíčně, nebo ve školách jednou týdně, případně každý druhý týden, v závislosti na časovém rozvrhu. (Chatterbooks)
• "Read a Little Aloud“ Events – „Čteme trochu nahlas“ jsou měsíční společenské akce. Knihovníci, ale také mnoho dobrovolníků, kteří čtou nahlas dětem a s dětmi, se v některé dny v měsíci scházejí v jedné z pěti knihoven v hrabství Cambridgeshire, užívají si společenské setkání a zároveň se sžívají s tím, že jsou vystaveni na odiv veřejnosti, a děti se při čtení/předčítání pro publikum cítí lépe. (What is Read a Little Aloud?)

Slovinsko

Slovinsko je zemí, která vynakládá velké prostředky na výuku dětí trpících psychickými, mentálními a fyzickými poruchami, protože chce, aby žily pohodlný život stejně jako ty děti, které dané problémy nemají. Spolupráce mezi institucemi, jako jsou školy, školky a knihovny, je velmi podporována a v současné době existuje mnoho programů, které se zaměřují na děti se specifickými potřebami.

Pomagamo pri branju – Tento specifický program „Pomáháme ti číst“ je určen lidem, kteří mají z mnoha důvodů problémy s porozuměním psanému textu, což může bránit jejich studijním dovednostem, ale i každodennímu životu v dospívání (porozumění svým právům). Některé knihovny pořádají programy hlasitého čtení a literární večery, které spojují lidi s podobnými poruchami a dávají jim prostor hovořit o tom, jak se s těmito potížemi vyrovnávají. Program se zaměřuje na děti, dospívající i dospělé, jimž poskytuje dostupný čtenářský materiál, podporuje rozmanité potřeby čtenářů a pořádá čtenářská setkání i dílny, kde si čtenáři vytvářejí, co chtějí. (Pomagamo pri branju)

Project Lahko je brati – projekt „Čtení je snadné“ vznikl na základě vývoje metod a vytváření materiálů pro lidi, kteří mají speciální potřeby, pokud jde o čtení. Byl spolufinancován slovinskou vládou a Sociálním fondem Evropské unie. Projekt Reading made easy není určen pouze lidem s různými poruchami intelektu a kognitivních funkcí, ale také lidem, kteří se přestěhovali ze své rodné země a v současné době se snaží naučit slovinský jazyk. Tento projekt zahrnuje výrobu materiálů, jako jsou příručky, obrázkové příběhy pro snadnější čtení, školicí příručky a krátké filmy. To vše je pro uživatele zdarma. (Informace o LAHKO JE BRATI)

Družinsko branje – Program „Rodinné čtení“ není největší známou iniciativou ve Slovinsku, ale je docela přínosný pro rozvoj dítěte, protože se v něm tráví čas jak v rodině, tak i při společném učení. Často se stává, že když dítě začne číst samo, rodiče necítí potřebu mu číst dál nebo číst s ním. Je však třeba mít na paměti, že cílem programu je, aby rodina četla společně alespoň do doby, než dítě dosáhne dvanácti let. Hlasitým čtením nebo i poslechem příběhů vytváříme představivost, která je pro rozvoj dítěte důležitá, proto se do této iniciativy zapojují i děti předškolního věku a děti ze základních škol. (Grobin, 2015)

Bralna značka – Prostřednictvím knihovny často probíhají kurzy zaměřené na pohádky, při nichž spolupracují mateřské školy a učitelé, kteří se svými třídami navštěvují školní nebo místní knihovnu, kde představují pozvané autory a knihy, které představují sami spisovatelé. Když se čtení začne jevit jako povinnost, rychle se stane nudným a zavedením nové motivace, jako je získávání odznaků, se může čtení stát poutavější činností. Kurzy byly nejprve zavedeny jako reakce na neochotu žáků číst literaturu ke školním zkouškám, podobně jako má čeština svou maturitní četbu. (Grobin, 2015)

R.E.A.D. programme – Čtení s asistenčními psy neboli „Čtení s tlapkami“ je jedinečný program, který pomáhá dětem zlepšovat jejich čtenářské dovednosti a také komunikační schopnosti, aniž by se musely obávat zásahu dospělého. Dítě může číst svým vlastním tempem tvorovi, který ho nebude soudit. Program R.E.A.D. využívá terapeutické psy, kteří jsou speciálně vycvičeni k tomu, aby naslouchali hlasu osoby, jíž pomáhají. Psi a jejich psovodi navštěvují nejen knihovny a školy, ale také další organizace a instituce, například domovy důchodců. Když se čte psovi, který jen poslouchá, vytváří se prostor, kde se dítě nemusí zabývat chybami, které při čtení udělá. Tento program byl chválen z mnoha různých důvodů. Podle webových stránek R.E.A.D. se děti často zlepšují ve více oblastech než jen ve čtení. Lépe rozumí textu, protože se mnohem snáze naučí mluvit o tom, co právě přečetly; tím, že si povídají se psy, vytvářejí si mnohem pozitivnější vztah ke sdílení myšlenek o svých zájmech ve skupinách. (R.E.A.D. programme (Reading with Paws))

Rumunsko

Knihovníci v Rumunsku zřejmě absolvují pouze formální školení, při němž se v online kurzech učí, jak efektivně komunikovat a poskytovat služby svým uživatelům. Pro komunikaci s uživateli, kteří splňují kritéria speciálních potřeb, je vyžadováno minimální školení. (Popa a Repanovici, 2019) Existují však programy zaměřené na rozvoj čtení.

Book-uria Lecturii – Hlavním lákadlem tohoto programu je spolupráce mezi knihovnou a mladými herci z divadelní školy a animátory, kteří čtou dětem – účastníkům programu. Není určen jen pro děti, ale také pro jejich rodiče, prarodiče nebo sourozence, kteří mohou také pomoci. Není specializován pro děti s mentálními, psychickými nebo fyzickými poruchami (např. s poruchou řeči), protože se soustřeďuje hlavně na výkony dětských divadelních herců, pomáhajících s tímto programem. (Book-uria lecturii)

Citim cu Voce Tare – Cílem tohoto programu je zvyšovat a podporovat gramotnost a vzdělání, podporovat komunitu, která přispívá ke kulturnímu rozvoji v zemi. Podle jeho webových stránek je letošním tématem „Divadlo“. Tím, že organizátoři poskytují dětem scénáře, které mají nahlas číst a předvádět, se je snaží naučit, jak do čtení na jevišti vložit emoce a vášeň. Ve spolupráci s okresní knihovnou vedou děti k tomu, aby je upozornili na jedinečné způsoby, jak si užít čtení v různém měřítku, bez ohledu na věk nebo čtenářské schopnosti. (Citim cu voce tare)

Práce s dětmi trpícími různými poruchami – závěr

Pro knihovníky může být obtížné začít se o zmíněných poruchách učit, jelikož jich je hodně. Některé nejsou viditelné, navíc často jsou buď psychické, nebo duševní a v závislosti na osobě může být obtížné je odhalit, pokud nevíte, co hledáte. Určitě je možné rozvinout určité rozpoznávání vzorců, ale s největší pravděpodobností laik nikdy nebude schopen přesně zjistit, s čím se člověk, zejména dítě, potýká, aniž by sám řekl, s čím se potýká.

Vzhledem k tomu, že mnohé děti se mohou ve skupinách cítit méně komfortně, je důležité věnovat se každému z nich individuálně. Protože ne všichni naši dětští čtenáři budou potřebovat tento odlišný přístup, nezabere nám to velký objem času a třeba i pětiminutový rozhovor při procházce s nimi po knihovně, kdy vybereme knihu speciálně pro ně, může posílit pouto, které si dítě vytvoří ke knihovně, a zejména k tomu jedinému „svému“ knihovníkovi. Jakmile navážete vztah založený na poskytování rad, je možné, že se čtenář vrátí právě proto, aby si s vámi popovídal o více věcech než jen o knihách.

Z materiálu, který jsme shromáždili z několika zemí a uvedli v tomto článku, je podle našeho názoru možno vybrat projekty, které by české knihovny mohly zařadit do svých již tak rozsáhlých programů věnovaných mladším čtenářům.

Literatura:

About Sommerles.no. Online. Sommerles.no. Dostupné z: https://sommerles.no/om. [cit. 2026-04-04].

Bokpåsar. Online. Biblioteken på Gotland. Dostupné z: https://bibliotek.gotland.se/lansbiblioteket/barn_unga/200-gotbibl.html. [cit. 2026-04-03].

Book-uria lecturii. Online. Biblioteca Judeţeană. Dostupné z: https://bjiasi.ro/stiri-si-evenimente/book-uria-lecturii-3/?. [cit. 2026-04-10].

Citim cu voce tare, 2024. Online. Biblioteca Judeţeană Mures. Dostupné z: https://bjmures.ro/citim-cu-voce-tare/. [cit. 2026-04-10].

Das Event. Online. Der Bundesweite Vorlesetag. Dostupné z: https://www.vorlesetag.de/mitmachen/vorlesetag/event. [cit. 2026-04-04].

ELMAGHRABY, Rana a GARAYALDE, Stephanie, 2022. What is ADHD? Online. American Psychiatric Association. Dostupné také z: https://www.psychiatry.org/patients-families/adhd/what-is-adhd. [cit. 2026-04-04].

WALTON, Alice G., 2020. Cyberbullying Connected To PTSD Symptoms In Victims – And Bullies. Online. Forbes. Dostupné z: Cyberbullying Connected To PTSD Symptoms In Victims—And Bullies. [cit. 2026-04-04].

GIRAULT-RIME, Marion, 2013. How Dogs In Germany Are Helping Children Learn To Read. Online. Worldcrunch. Dostupné z: https://worldcrunch.com/culture-society/how-dogs-in-germany-are-helping-children-learn-to-read/. [cit. 2026-04-04].

GROBIN, Simona, 2015, POVEZANOST DRUŽINSKE PISMENOSTI Z OPRAVLJANJEM BRALNE ZNAČKE V 5. RAZREDU OSNOVNE ŠOLE. Online. Maribor : S. Grobin. Dostupné z: https://dk.um.si/IzpisGradiva.php?lang=eng&id=48465. [cit. 2026-04-09].

GUTTERMAN, Alan S., 2023. Definitions and Models of Disability. Online. S 1–3. Dostupné z: https://www. researchgate.net/publication/372101267_Definitions_and_Models_of_Disability. [cit. 2026-04-09].

Högläsning. Online. Svedala Kommun. Dostupné z: https://bibliotek.svedala.se/högläsning1?utm. [cit. 2026-04-03].

CHANSKY, Tamar, 2008. Freeing Your Child from Negative Thinking: Powerful, Practical Strategies to Build a Lifetime of Resilience, Flexibility, and Happiness. Da Capo Lifelong Books. ISBN 978-0738211855.

Chatterbooks. Online. The Reading Agency. Dostupné z: https://readingagency.org.uk/get-reading/our-programmes-and-campaigns/chatter-books/. [cit. 2026-04-07].

Informace o LAHKO JE BRATI. Online. Facebook. Dostupné z: https://www.facebook.com/Lahkojebrati/about_details. [cit. 2026-04-09].

KNIGHT, Rachael-Anne; KURTZ, Scilla a GEORGIADOU, Ioanna, 2015. Speech production in children with Down‘s syndrome: The effects of reading, naming and imitation. Online. Clinical Linguistics & Phonetics. Roč. 29, č. 8–10, s. 598–612. ISSN 0269-9206.

Läsvärlden. Online. 2025. Dostupné z: https://www.facebook.com/Lasvarlden/. [cit. 2026-04-03].

Leseløft Lillehammer – Local, long-term, and research-based. Online. Norsk Sigrid Undset-Dagene Lillehammer Litteraturfestival. Dostupné z: https://litteraturfestival.no/en/2024/05/leseloft-lillehammer-local-long-term-and-research-based/. [cit. 2026-04-04].

Library Lifeline part 23: The importance of sharing stories and reading time with younger children. Online. National Literacy Trust. 2025. Dostupné z: https://literacytrust.org.uk/blog/library-lifeline-part-23-the-importance-of-sharing-stories-and-reading-time-with-younger-children/. [cit. 2026-04-07].

MCCABE, Cory; CAHALAN, Shannon; PINCUS, Melanie; ROSENBERG-LEE, Miriam a GRAVES, William W. 2025. Neural correlates of reading aloud on the autism spectrum. Online. Scientific Reports. Roč. 15, s. 1–3. ISSN 2045-2322.

MED RETT TIL Å LESE. Online. Tromsø kommune. Dostupné z: https://selnes.tromsoskolen.no/index.php?artID=1000&navB=1. [cit. 2026-04-04].

Pomagamo pri branju. Online. Knjižnice.si. Dostupné také z: https://www.knjiznice.si/uporabniki/storitve/vkljucevanje-v-druzbo/pomagamo-pri-branju/. [cit. 2026-04-07].

POPA, Daniela a REPANOVICI, Angela, 2019. The Need for Inclusive Romanian Libraries. Online. Revista Română de Biblioteconomie și Știința Informării = Romanian Journal of Library and Information Science. Roč. 15, č. 3–4, s. 90–95. ISSN 18411940. Dostupné z: https://doi.org/10.26660/rrbsi.2019.15.34.90. [cit. 2026-04-10].

R.E.A.D. programme (Reading with Paws). Online. Tačke Pomagačke. Dostupné z: https://www.tackepomagacke.si/en/therapy_programmes/read_programme_(reading_with_paws)/. [cit. 2026-04-09].

Summer Reading Challenge. Online. The Reading Agency. Dostupné z: https://readingagency.org.uk/get-reading/our-programmes-and-campaigns/summer-reading-challenge/. [cit. 2026-04-07].

Välkommen till Sommarboken. Online. Barnens bibliotek. Dostupné z: https://barnensbibliotek.se/Sommarboken?utm. [cit. 2026-04-03].

Vorlesepaten. Online. Tausend Taten e.V. Dostupné z: https://www.tausendtaten.de/de/projekte-und-aktionen/vorlesepaten.html. [cit. 2026-04-04].

What is Read a Little Aloud? Online. Cambridgeshire County Council. Dostupné z: https://www.cambridgeshire.gov.uk/residents/libraries-leisure-culture/libraries/news-and-events/read-a-little-aloud. [cit. 2026-04-07].

YANG, L., Li, C., Li, X., Zhai, M., An, Q., Zhang, Y., ... & Weng, X.,2022. Prevalence of developmental dyslexia in primary school children: A systematic review and meta-analysis. Brain sciences. Roč. 12, č. 2, s. 240.

ZIMMER, Katya, 2025. ‚It opened up something in me‘: Why people are turning to bibliotherapy. Online. BBC. Dostupné z: https://www.bbc.com/future/article/20250616-how-bibliotherapy-can-both-help-and-harm-your-mental-health. [cit. 2026-04-07].

GAJDOŠOVÁ, Tereza. Práce se čtenáři s mentálními a fyzickými poruchami: metody čtení a inspirace z evropských zemí. Knihovna: knihovnická revue. 2026, roč. 37, č. 1, s. 72-81. ISSN 1801-3252.

KLÍČOVÁ SLOVA: DDA, Demand-Driven Acquisition, e-knihy, akvizice e-knih, ProQuest, budování a organizace fondů, akviziční zdroj

SUMMARY: The text presents the results of a questionnaire survey conducted by the Electronic Information Resources Working Group, a part of the Association of Libraries of Czech Universities. The purpose of the research was to map the impact of the cancellation of the Demand-Driven Acquisition (DDA) service on the ProQuest platform on acquisitions and services, especially those of Czech university libraries. The text describes the current form of this acquisition method, its added value, and the alternatives that university libraries are considering after its cancellation in June 2026. The text also includes the views on this issue gathered through a questionnaire survey of several foreign libraries.

KEYWORDS: DDA, Demand-Driven Acquisition, e-books, e-book acquisition, ProQuest, collection development and organization, acquisition source

Mgr. Lucie Panchártek Suchá / Univerzita Karlova (Charles University), Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1

Mgr. Martina Drabantová / Vysoké učení technické v Brně (Brno University of Technology), Ústřední knihovna, Antonínská 548/1, 602 00 Brno

PhDr. Radka Římanová, Ph.D. / Univerzita Karlova (Charles University), Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1

Úvod

Dne 18. února 2025 vydala společnost Clarivate, jejíž součástí je i divize ProQuest, tiskovou zprávu (CLARIVATE, 2025a), kde oznamuje vydání nových předplatitelských produktů (ProQuest eBooks a ProQuest Digital Collections). Tato zpráva obsahovala v závěru významné sdělení, že k 31. říjnu 2025 budou ukončeny všechny formy individuálních nákupů jak fyzických, tak e-knih na platformě ProQuest, a to včetně Demand- -Driven Acquisition (DDA), Evidence-Based Acquisition (EBA) a dalších modelů (Short Term Loan, Access to Own).

Svůj krok společnost Clarivate ve své tiskové zprávě odůvodnila takto: Způsob, jakým instituce nakupují informační zdroje, se proměnil. Knihovny se stále častěji potýkají se složitými nákupními modely, které nenabízejí obsah potřebný k podpoře výuky a výzkumu. Knihovny i nadále upřednostňují řešení, která jsou cenově dostupná a udržitelná. Zároveň nastupuje umělá inteligence a její schopnost poskytovat spolehlivé výstupy závisí na přístupu k širokému a prověřenému akademickému obsahu. Reagujeme na měnící se potřeby knihoven tím, že odstraňujeme bariéry a poskytujeme plynulý přístup k našemu kurátorskému obsahu. Naším cílem je zpřístupnit a zlevnit vzdělávání a výzkum a otevřít nové příležitosti pro všechny. Prostřednictvím transformativního přístupu pomáháme institucím propojit užívající s akademickými nástroji umělé inteligence založenými na komplexním kurátorském obsahu, čímž posilujeme zásadní roli knihoven při udržování akademické integrity a excelence (CLARIVATE, 2025a).

Na základě silné odezvy knihovnické komunity byl termín ukončení individuálních nákupů posunut na 30. červen 2026 (CLARIVATE, 2025b).

Tento text se věnuje dopadu zrušení služby ProQuest DDA v knihovnách českých vysokých škol (VŠ).

Reakce knihovní komunity

Na oznámení o ukončení možnosti pořízení individuálních titulů na platformě Pro-Quest reagovala i organizace The International Coalition of Library Consortia (ICOLC), která sdružuje knihovní konsorcia (obdoby českého Národního centra pro elektronické informační zdroje – CzechELib) po celém světě. Ta bezprostředně po vydání tiskové zprávy vyzvala své členy i členské knihovny jednotlivých konsorcií k participaci v dotazníkovém šetření. Na základě jejich odpovědí pak 21. března 2025 vydala prohlášení Aligning E-Book Offerings with Library Needs: A Call for Dialogue and Respect (ICOLC, 2025). Výsledky mezinárodního průzkumu mezi více než 500 knihovnami a konsorcii potvrzují zásadní význam trvalého přístupu k e-knihám a poukazují na obavy z přechodu k méně flexibilním modelům, které mohou ohrozit rovný a stabilní přístup k informacím. ICOLC zdůrazňuje nutnost dialogu mezi knihovnami a poskytovateli, aby poskytovatelé pochopili priority knihoven a zajistili, že jejich řešení budou reagovat na realitu, s níž se knihovny potýkají.

Dále ICOLC vyzývala poskytovatele, s nimiž spolupracuje, ke zkoumání různých možností a různých obchodních modelů, které podporují konkurenční prostředí a zajistí, aby knihovny měly přístup k širokému portfoliu elektronických zdrojů odpovídajících potřebám jejich užívajících.

Veřejně deklarovala svůj postoj i Council of Australasian University Librarians (CAUL) ve svém dokumentu CAUL statement on ProQuest Book purchasing models (CAUL, 2025), kde zaznívá obava ze ztráty transparentní cenové politiky i fakt, že došlo k prioritizaci zisku oproti potřebám zákazníků-knihoven. Zdůrazňuje, že vliv takového rozhodnutí destabilizuje zavedené akviziční procesy, zvýší nejistotu a naruší důvěru v poskytovatele. Ukončení poskytování služeb Demand-Driven Acquisition (DDA) a Evidence-Based Acquisition (EBA) považuje Rada za zásah, který omezí schopnost knihoven budovat udržitelné a relevantní fondy.

Nizozemská organizace Universiteitsbibliotheken & Nationale Bibliotheek (UKB) ve svém UKB statement on Clarivate/Proquest’s announcement to stop selling single ebooks (UKB, 2025) problematiku posuzuje i z pohledu menších vydavatelství, která přijdou o platformu, na níž mohla nabízet své tituly, čímž může dojít k ohrožení diverzity.

Consortium Luxembourg ve své tiskové zprávě Consortium Luxembourg responds to Clarivate/ProQuest’s announcement of ending the sale of single e-books with perpetual access (BNL, 2025) zdůrazňuje potřebu knihoven mít kontrolu nad obsahem, který pořizují, jak z hlediska uspokojení potřeb, tak z hlediska omezených rozpočtů, což předplatné uceleného, ale necíleného produktu, neumožňuje.

Pracovní skupina pro elektronické informační zdroje Asociace vysokých škol

Pracovní skupina pro elektronické informační zdroje (Pracovní skupina EIZ), která vzešla z potřeb knihoven vysokých škol, byla ustavena 7. prosince 2021 jako reakce na klíčová témata z oblastí e-zdrojů.

Tato skupina funguje jako platforma pro sdílení a výměnu zkušeností a zabývá se tématy:

• zpřístupnění, správa a vyhledatelnost e-zdrojů,
• podpora pro užívající e-zdrojů,
• transformační smlouvy,
• e-zdroje ve výuce,
• nástroje umělé inteligence s dopadem na e-zdroje.

Pracovní skupina EIZ spolupracuje i s Národním centrem pro elektronické informační zdroje – CzechELib (CzechELib). CzechELib pro členské instituce (vysoké školy, výzkumné ústavy, nemocnice, knihovny a další výzkumné organizace) zajišťuje předplatné e-zdrojů pro vědu a výzkum.

Pracovní skupina EIZ se ve své činnosti zabývala dopadem rozhodnutí společnosti Clarivate ukončit nákup individuálních knih na platformě ProQuest. Za zásadní a nejzávažnější problém pro české vysoké školy označila ukončení poskytování služby ProQuest Demand-Driven Acquisition.

ProQuest Demand-Driven Acquisition

Demand-Driven Acquisition (DDA), tedy akvizice řízená poptávkou uživajících, představuje flexibilní akviziční nástroj kombinující efektivní využití finančních prostředků a vysokou míru reagování na aktuální potřeby uživajících. E-knihy, pořízené tímto způsobem, vykazují vysokou míru využívanosti (Monroe-Gulick et al., 2024).

Konkrétní procesy Proquest DDA byly pro realizaci tohoto způsobu akvizice unikátním řešením, které reflektovalo potřeby a specifika nákupu e-knih v českých knihovnách vysokých škol a výzkumných institucí.

Služba ProQuest DDA funguje následovně: Instituce vloží konkrétní objem prostředků (deposit), který pro úhradu knih na této platformě předpokládá. Na základě tohoto depozitu přistoupí knihovna k výběru množiny e-knih, které budou do služby ProQuest DDA zařazeny. Může se jednat o kolekci určenou roky vydání či tématem nebo je možné do této služby zařadit jednotlivé tituly. Výběr titulů se může v průběhu využívání služby dynamicky měnit. Takto vybrané e-knihy jsou užívajícím dané knihovny dostupné na platformě v omezeném režimu náhledu.

E-knihy dostupné v ProQuest DDA lze různými způsoby integrovat do knihovních vyhledávacích systémů (discovery systems) tak, aby byly součástí vyhledávání spolu s ostatními tituly knihovního fondu.

Režim náhledu je u ProQuest DDA časově omezen na pět minut čtení. Při pokusu o kopírování, tisk nebo stažení obsahu užívajícím se objeví upozornění v podobě vyskakovacího okna „požádat o tuto knihu“, které obsahuje oznámení o možnosti takový titul knihovnou pořídit. Knihovna může modifikovat stránku s oznámením pro užívající, ta zpravidla obsahuje kontakt na odpovědnou knihovnu, která může zájem o konkrétní titul posoudit.

V okamžiku, kdy je dosaženo časového limitu omezení, čtení se přeruší a opět se objeví vyskakovací okno „požádat o tuto knihu“. Knihovna pak takový požadavek buď zamítne, nebo schválí. V případě schválení se z depozitu odečte částka za danou e-knihu a tato kniha se stává trvale dostupnou pro plné čtení. Pokud je požadavek zamítnut, e-kniha zůstává nadále užívajícím k dispozici v omezeném režimu náhledu, do té doby, než je e-kniha pořízena či vyřazena z kolekce pro službu ProQuest DDA.

V administrátorském rozhraní lze evidovat schválené i zamítnuté e-knihy. Knihovna tak může užívajícím splnit požadavek např. v dalším akvizičním období. Knihovna má díky tomu kontrolu nad budováním fondu, zároveň se v akvizičním procesu opírá o aktivní zájem a potřebu užívajících.

Termínem DDA označují své služby i další poskytovatelé, např. EBSCO Information Service nebo JSTOR. Jejich konkrétní akviziční procesy a postupy se od ProQuest DDA liší; unikátnost ProQuest DDA spočívá v tom, že se jedná o moderovanou DDA – konečné rozhodnutí o pořízení činí knihovna. V případě jiných DDA se jedná o nemoderovanou DDA (lze se setkat i s označením PDA: Patron-Driven Acquisition) – k pořízení titulu dochází automaticky, bez zásahu, po dosažení limitu čtení (stanovený počet minut, počet stran...). ProQuest tuto možnost také nabízí, avšak v českém prostředí se nevyužívá.

Dopady zrušení služby DDA od ProQuest na akvizici ve vysokoškolských knihovnách

Pracovní skupina EIZ provedla dotazníkové šetření Dopady zrušení služby DDA od ProQuest na akvizici ve vysokoškolských knihovnách / Impacts of the ProQuest‘s DDA Service cancellation on Acquisition in Academic Libraries.

Cílem výzkumu bylo také zmapování provozu ProQuest DDA, postojů knihoven a detailů, které mohou pomoci při hledání alternativ k ProQuest DDA i zmírnění dopadů rozhodnutí poskytovatele o ukončení služby. V širším kontextu se jedná o dopady dodavatelského proprietárního uzamčení („vendor lock“) na poskytování služeb.¹

Výzkum se orientuje výhradně na komerční tituly, nijak nezkoumal možnosti knih s otevřeným přístupem. Vyloučena byla také oblast vyhodnocení efektivity DDA, tj. využívanost titulů.

Šetření na českých vysokých školách probíhalo od 23. 4. do 2. 6. 2025, osloveny byly všechny VŠ, které ProQuest DDA k datu zahájení šetření provozovaly. ProQuest DDA v průběhu dotazníkového šetření využívalo 10 českých vysokých škol. Na Masarykově univerzitě a Univerzitě Karlově jsou administrace i financování služby ProQuest DDA distribuovány po fakultách/dílčích knihovnách. Celkově je služba ProQuest DDA nabízena 21 funkčními celky. Dotazníkového šetření se zúčastnily všechny.

Šetření na zahraničních institucích probíhalo od 6. 5. do 9. 7. 2025, k oslovení respondentů byly použity různé komunikační kanály, včetně osobních vazeb (např. získaných prostřednictvím programů Erasmus Staff). U zahraničních institucí nebylo rozhodující, aby se jednalo o vysoké školy. Ze zahraničních institucí se podařilo získat 16 odpovědí (12 knihoven USA, 2 Austrálie, 1 Kanada, 1 Jižní Korea). V 15 případech byly získány odpovědi od univerzit, které provozují systémy Ex Libris (součást Clarivate) – nabízí se tedy hypotéza, že oslovení prostřednictvím e-mailové konference institucí používajících knihovní platformu Alma bylo nejúspěšnější. Výsledky šetření na takovém vzorku jsou spíše dokreslením situace, nejedná se o plnohodnotný celosvětový výzkum. Taktéž nezohledňuje odlišnosti jednotlivých států (např. možnost a podmínky zapojení do národních projektů pro pořízení e-zdrojů).

Plné znění otázek v dotazníku je uvedeno v příloze článku.

Význam ProQuest DDA jako akviziční metody a finanční alokace

Otázka: Rozpočet na DDA pro rok 2024? Uveďte v procentech z celkového rozpočtu, který máte alokovaný na nákupy mimo CzechELib.

Otázka v EN: Budget for DDA in 2024? Specify the percentage of your total budget allocated for purchases outside any consortium you are a member of.

Otázka: Jakou roli plní služba DDA ve Vaší akviziční strategii?

Otázka v EN: What role does the DDA service play in your acquisition strategy?

Dotazníkové šetření v ČR ukázalo, že služba DDA je většinou chápána spíše jako doplňkový prvek akvizice, nikoli její pilíř.

Graf 1 Role DDA v akviziční strategii VŠ knihoven (Zdroj: vlastní výzkum)

Zároveň význam DDA jako akviziční metody není nezbytně svázán s významnou finanční alokací (viz graf 2).

Graf 2 Rozpočet na DDA pro rok 2024 na českých VŠ, vyjádřený jako % z celkového rozpočtu alokovaného na nákupy mimo konsorcium (Zdroj: vlastní výzkum)

Oslovené zahraniční instituce vnímají DDA podobně jako ty české - jako nástroj doplňkový, ale mimořádně užitečný.

Graf 3 Role DDA v akviziční strategii zahraničních knihoven (Zdroj: vlastní výzkum)

Graf 4 Rozpočet na DDA pro rok 2024 v zahraničí, vyjádřený jako % z celkového rozpočtu alokovaného na nákupy mimo konsorcium (Zdroj: vlastní výzkum)

Mechanismus schvalování žádostí

Otázka: Jaký mechanismus schvalování žádostí v současnosti využíváte?

Otázka v EN: Which approval mechanisms do you currently use for DDA requests?

Porovnání mechanismů schvalování ukazuje na významné rozdíly mezi českou a zahraniční praxí. Zahraniční knihovny nejčastěji odpovídaly, že schvalují žádosti automaticky, pokud cena nepřesáhne stanovený limit. Konkrétně byl uveden limit 100 $ a v jednom případě 150 $. České knihovny tuto možnost uvedly pouze třikrát bez vyčíslení limitu.

České knihovny v osmi případech uvedly, že pořízení knihy je vždy diskutováno s užívajícím, dále ve volné odpovědi doplnily, že prověřují cenu knihy, alternativní náhradu v podobě tištěné knihy a soulad s budovaným profilem fondu. Zahraniční knihovny vedou diskusi s užívajícím o pořízení knihy minimálně.

České knihovny ve volné odpovědi specifikovaly své postupy tak, že souhlas s pořízením verifikuje vedoucí pracoviště nebo projektový manažer, případně mají pro jednotlivá pracoviště stanovené limity. Význam moderace služby ProQuest DDA je celkově u českých knihoven vyšší.

Přidaná hodnota ProQuest DDA

Otázka: Jakou přidanou hodnotu, kromě čisté akvizice e-knih, pro Vás DDA má?

Otázka v EN: Apart from acquisition itself, what additional value does DDA provide for your library?

V případě ProQuest DDA nejde pouze o způsob akvizice e-knih, ale také o službu, která s sebou nese i významnou přidanou hodnotu.

Z odpovědí v českém prostředí jednoznačně vyplývá, že se jedná o službu, která rychle reaguje na potřeby akademické obce (zejména studujících), a to díky enormnímu objemu obsahu (u ProQuest lze vybírat až ze dvou milionů titulů, včetně neakademických, jako je beletrie a literatura pro děti).

ProQuest DDA podle respondentů pomáhá oslovit užívající, kteří s knihovnou aktivně nekomunikují/prezenčně ji nenavštěvují a zvýšit tak povědomí o existenci knihovny a jejích služeb. ProQuest DDA může sloužit i jako marketingový nástroj a podpořit sebepropagaci knihoven, tedy oblast, která je dlouhodobě knihovnami vnímána jako „slabší“ (Foberová, 2018).

Samotný princip služby – kniha dostupná v režimu náhledu – je další z přidaných hodnot. Omezený náhled může pomoci ověřit citaci či užívajícím pomoci zjistit, zda takový titul skutečně potřebují, aniž by muselo dojít k zakoupení.

Přidaná hodnota je však významná nejen pro užívající, ale i pro knihovny – ať už v podobě snížení administrativní zátěže (proces pořízení většího množství titulů je redukován na jednu objednávku), nebo jako nástroj sledování zpětné vazby – k chybějícím titulům ve fondu i zájmu o tituly, třebaže neproběhl okamžitý nákup.

V neposlední řadě knihovny oslovuje možnost zařadit tituly pro DDA do knihovních Discovery – ať už importem záznamů MARC, nebo přímou integrací do knihovních systémů (360 link + Summon; Alma + Primo VE (Clarivate, c2026); vždy se jedná o produkty Ex Libris, tedy produkty, které stejně jako ProQuest spadají pod Clarivate).

Oproti českým knihovnám se zahraniční knihovny zaměřují více na komfort pro knihovnu jako přidanou hodnotu. Zahraniční knihovny také o něco více souzní s možností propojení s Discovery. Všichni z respondentů, kteří byli univerzitními knihovnami, provozují Discovery Primo VE, které poskytuje přímou integraci s ProQuest DDA. Jedná se o automatické, jednou denně aktualizované, propojení e-knih z této platformy do knihovního systému, kdy je rozlišitelné, zda je e-kniha pořízena v trvalém přístupu, předplacena, nebo je k dispozici v omezeném náhledu ve službě ProQuest DDA (EX LIBRIS, 2020).

Graf 5 Přidaná hodnota DDA - porovnání ČR a zahraničí (Zdroj: vlastní výzkum)

Aktivity knihoven před koncem ProQuest DDA

Otázka: Jak budete pokračovat s DDA v období do konce služby? Konec služby je oznámen na 30. 6. 2026. Máte-li různé plány na 2025 a 2026 – použijte možnost Jiné a vypište.

Otázka v EN: How will you proceed with DDA up to the end of service (30 June 2026)? If your plans differ for 2025 and 2026, choose Other and describe them.

Všechny oslovené knihovny (české i zahraniční) měly povědomí o konci služby ještě před zasláním dotazníku a mnohé již zvažovaly, jak uzpůsobí své akviziční (ale i propagační) aktivity blížícímu se ukončení služby (v době dotazníkového šetření zbýval zhruba rok do ukončení).

Český postoj se výrazně liší od postoje zahraničního. České vysokoškolské knihovny zpravidla pokračují v čerpání rozpočtu, některé však plánují utlumovat propagační aktivity pro rok 2026, případně již na tento rok nevyčlenit další prostředky. Dokud budou dostupné finanční prostředky, službu budou nadále využívat, proaktivní zájem ukončit její využívání neuvedl ani jeden z respondentů.

V zahraničních institucích naopak převažoval názor, že je potřeba co nejdříve přejít k jinému poskytovateli DDA (i bez moderace), aby byla zajištěna kontinuita. V jednom případě byla služba ProQuest DDA dokonce již v době vyplňování dotazníku zcela ukončena.

Alternativy k ProQuest DDA

Otázka: Jaké alternativní akviziční modely e-knih plánujete zavést nebo již používáte místo DDA?

Otázka v EN: What alternative e-book acquisition models are you currently using or planning to implement instead of DDA?

S blížícím se koncem ProQuest DDA vyvstává otázka, jaké metody akvizice mohou knihovny využívat jako alternativy.

Prakticky všichni čeští respondenti by měli zájem využít obdobnou službu i v případě, že by se na trhu objevil další poskytovatel. Je to však podmíněno tím, že se musí jednat o moderovanou akvizici, tedy konečné rozhodnutí o pořízení titulu musí provést knihovna, nesmí se jednat o model, kdy se titul stává dostupným automaticky, bez zásahu po dosažení limitu čtení (stanovený počet minut, počet stran...).

Zde je asi nejmarkantnější rozdíl mezi českými a zahraničními institucemi. Zahraniční knihovny nečekají na nového poskytovatele moderované DDA. Je to dáno tím, že v zahraničí je již teď uplatňována velká míra automatického schvalování žádostí i rozšířená poptávka, oproti pro české vysokoškolské knihovny nepřijatelné, nemoderované metodě DDA (PDA). Tu nabízí např. společnost EBSCO Information Services – jejich nemoderovanou DDA zvažuje několik z dotázaných zahraničních knihoven.

Proti PDA jako vhodné alternativě se ve volné odpovědi k této otázce explicitně vyjádřily tři české knihovny.

Kromě pořizování individuálních e-knih mimo platformu ProQuest, připadá v úvahu i akviziční metoda Evidence-Based Acquisition (EBA). Jedná se o metodu, kdy do akvizičního procesu vstupuje uživatel.

Instituce předem uhradí finanční depozit a na jeho základě získá neomezený přístup k titulům na delší časový úsek (zpravidla 6 měsíců a více). Během tohoto období se přístup „chová“ jako při plnohodnotném předplatném. Po jeho skončení si instituce vybere tituly, které pak zůstanou v režimu trvalého přístupu. Kritéria výběru jsou v kompetenci dané instituce. Počet titulů, které instituce získá, případně to, zda lze pořídit tituly až do výše depozitu (či zda je tato částka nějak krácena), se liší u jednotlivých vydavatelů.

EBA však má oproti ProQuest DDA několik významných odchylek:

• Jedná se o metodu časově omezenou dobou předplatného, přičemž cena předplatného je zpravidla jasně vymezená a snížení ceny je vždy spojeno se zmenšením obsahu/ zkrácením doby předplatného.
• Je omezena na jednu platformu, kde je obvykle jeden nebo menší počet vydavatelství.
• Hlas a zájem užívajících se promítá až zpětně a kumulativně v reportech o využívanosti („statistikách“), chybí rychlá interakce i možnost obhajoby potřeby jednotlivých užívajících.

Předplatné e-knih či dokonce nových e-knižních produktů ProQuest zvažuje minimum českých i zahraničních institucí.

Graf 6 Zvažované alternativní akviziční modely - porovnání ČR a zahraničí (Zdroj: vlastní výzkum)

Nahrazení ProQuest DDA (po 30. 6. 2026)

Otázka: Máte strategii, jak nahradit tu část DDA, která nebyla ryze akviziční? Vycházejte z otázky „Jakou přidanou hodnotu, kromě čisté akvizice e-knih, pro Vás DDA má?“, tedy jak budete doplňovat fond, sbírat zpětnou vazbou o zájmu, oslovovat užívající, kteří do knihovny nechodí atd.

Otázka v EN: Do you have a strategy to replace the part of DDA that was not purely acquisition? Based on question number 5. For example, supplementing the collection, gathering feedback on interest, or reaching users who do not visit the library.

Nejpozději s ukončením ProQuest DDA budou knihovny nuceny přijmout nové akviziční strategie. Jak již bylo uvedeno, většina českých vysokoškolských knihoven se nevzdává možnosti pokračovat se službou moderované DDA u jiného poskytovatele.

Do doby, než taková možnost nastane, zvažují české vysokoškolské knihovny následující aktivity:

• analýza výpůjček,
• sledování odmítnutých přístupů k e-knihám na různých platformách,
• porovnání dokumentů ke studiu ve studijním systému a v katalogu (teoreticky s využitím nástrojů umělé inteligence) a s ním spojené postupné doplňování portfolia doporučené literatury,
• propagace formulářů na tipy e-knih k nákupu (na webech knihoven),
• nastavení komunikace s vyučujícími.

Tyto kroky, spolu s dalšími akvizičními modely, mohou pomoci nahradit některé z přidaných hodnot služby ProQuest DDA, nijak významně v nich ale nefigurují užívající z řad studujících, které se pomocí ProQuest DDA dařilo relativně dobře oslovovat. Tuto hodnotu bude třeba nahradit, avšak české vysokoškolské knihovny zatím nevědí, čím.

Zahraniční knihovny své kroky po skončení ProQuest DDA již naznačily – jedná se zejména o využití jiného poskytovatele nemoderované DDA, alternativně doplněné o EBA. Ty zahraniční instituce, které se nechtějí vzdát moderované DDA, však nemají jasnou představu, jak nahradit neakviziční část služby.

Nový poskytovatel moderované DDA?

V době vzniku tohoto textu (únor 2026) je již známo (Vojtášek et al., 2025), že poskytovatel Kortext plánuje v průběhu roku 2026 spustit moderovanou DDA nad tituly, které nabízí. Finální podoba této nové služby, stejně jako finanční a licenční podmínky, ještě nejsou zveřejněny. Je otázka, jaké bude složení takové kolekce. Poskytovatel sice může funkčně nahradit ProQuest DDA, rozhodujcí však mohou být kvalitativní (ale i kvantitativní) parametry obsahu.

Současná podoba služby ProQuest DDA – příklad z fakultní knihovny

Pozici a smysl ProQuest DDA může dokreslit i zkušenost sdílená mimo dotazníkové šetření, a to rozhovor s knihovnou, pro kterou je ProQuest DDA zásadní akviziční metodou podpořenou 50 % rozpočtu alokovaného na nákupy mimo CzechELib. Jedná se o odbornou knihovnu s přepočtenými úvazky 2,20, která díky této nízkoprahové a na administrativu nenáročné službě mohla začít pořizovat e-knihy, přestože s nákupem e-knih měla minimální zkušenosti.

Fakt, že knihovna začala obohacovat fond také o e-knihy, a to způsobem, kdy dochází k interakci s užívajícími, výrazně pomohl upevnit pozici knihovny na dané fakultě. Zapojení do ProQuest DDA přinášelo sociální aspekt komunikace s užívajícími (jak z řad studujících, tak vyučujících, včetně vedení fakulty), a to i s těmi, kteří knihovnu fyzicky nenavštěvovali či dokonce neměli povědomí o její existenci. Pořízení e-knihy či jen prostá komunikace na základě žádosti o pořízení e-knihy, pomohlo těmto užívajícím uvědomit si, že informační zdroje k jejich výuce či výzkumu jsou neoddělitelně spjaty s knihovnou. Zájem o veškeré služby knihoven se tak díky akvizičnímu modelu zvýšil. Opět se tak povedlo posílit oblast, konkrétně komunikaci s akademickými pracovníky, kde je spolupráce s knihovnou dlouhodobě slabší (Prázová et al., 2023).

Závěr a možnosti dalšího výzkumu

Ukončením poskytování ProQuest DDA došlo nejen ke ztrátě zajímavé akviziční metody, ale i k nešetrnému zásahu do etablovaných (nejen) akvizičních procesů a strategií, včetně ztížení plánování rozpočtů a oslabení důvěry v poskytovatele.

Pracovní skupina EIZ měla možnost seznámit se s anonymizovanými výsledky šetření ICOLC za Českou republiku (odpovědělo 11 akademických knihoven a CzechELib). Závěry šetření Pracovní skupiny EIZ v českém i zahraničním prostředí se shodují s šetřením ICOLC i postojem dalších zahraničních institucí, vyplývá z nich nesouhlas s rozhodnutím společnosti Clarivate a narušení stability, důvěry a jistoty.

Služba ProQuest DDA je svým způsobem monopolní – trh nenabízí žádné pro české vysoké školy přijatelné alternativy; česká praxe je odlišná od praxe světové a vyžaduje moderovanou akvizici. Navzdory vyjádření Clarivate je v českých knihovnách nízká poptávka po předplatném e-knih či předplatném nových produktů ProQuest; zejména studijní literatura musí být dostupná udržitelně a trvale (nebo alespoň po dobu trvání studijního programu, pro který je určena).

Ani zahraniční instituce nepreferují předplatná, třebaže jejich situace je vzhledem k DDA mírně odlišná – zahraniční instituce připouštějí i provoz nemoderované DDA (PDA) od jiných poskytovatelů. České vysokoškolské knihovny ale musí volit dílčí náhradní strategie. Ty zahrnují zejména pořizování individuálních titulů mimo platformu ProQuest či využívání modelu EBA. Prvek zapojení potřeb do užívajících akvizičního procesu je v těchto případech nahrazován komunikací s vyučujícími a užívajícími prostřednictvím různých komunikačních kanálů a dále analýzami fyzického fondu, doporučené literatury či odmítnutých přístupů k e‑knihám. Oproti aktivní komunikaci, která vznikla na základě reálné potřeby e-knihy, je to však krok zpět.

Na vzniklou situaci reagovali i někteří poskytovatelé (např. EBSCO Informational Service, Taylor & Francis), a to možností zpřístupnění e‑knih, které knihovny již dříve zakoupily prostřednictvím ProQuest, na svých vlastních platformách. Tento krok nicméně nesupluje pořizování e-knih prostřednictvím ProQuest DDA, pouze umožňuje přesunout již zakoupený obsah jinam a reagovat tak na oslabení důvěry v ProQuest/Clarivate.

Ztráta ProQuest DDA jako akviziční metody je vnímána jako nepříjemná, avšak české vysokoškolské knihovny se domnívají, že to není nepřekonatelný problém. Reálné dopady ukončení služby se však projeví až s časovým odstupem. Pracovní skupina EIZ proto považuje za nezbytné tuto problematiku i nadále systematicky sledovat a mapovat. Kromě sledování dopadů na akvizici je nutné se zaměřit i na neakviziční část, kterou ProQuest DDA nabízela – posílení pozice knihovny na bázi spolupráce, tedy na aktivní komunikaci s uživajícími, možností marketingu i library advocacy.

Budeme-li vycházet z tvrzení poskytovatele, že knihovny volají po udržitelném modelu, pak se nabízí otázka, zda by pro obě strany nemohl být přijatelný nový obchodní model, kdy by byla oddělená platba za e-knihu v trvalém přístupu a za provoz platformy ProQuest s benefity DDA - režim náhledu, komunikace s uživatelem, sledování zájmu o titul.

Seznam použité literatury

BNL, 2025. Consortium Luxembourg responds to Clarivate/ProQuest’s announcement of ending the sale of single e-books with perpetual access. Online. In: Bibliothèque nationale du Luxembourg. 15.02.2025. Dostupné z: https://bnl.public.lu/en/a-la-une/actualites/communiques/2025/clarivate.html. [cit. 2026-02-12].

CAUL, 2025. CAUL Statement on Proquest Book Purchasing Models. Online. In: Council of Australasian University Librarians. 27.02.2025, 24.09.2025. Dostupné z: https://caul.edu.au/wp-content/uploads/2025/09/caul_statement_on_proquest_book_purchasing_models.pdf. [cit. 2026-02-12].

CLARIVATE, 2025a. Clarivate Unveils Transformative Subscription-Based Access Strategy for Academia. Online. In: Clarivate. Dostupné z: https://clarivate.com/news/clarivate-unveils-transformative-subscription-based-access-strategy-for-academia/. [cit. 2026-02-12].

CLARIVATE, 2025b. Our letter to the library community. Online. In: Clarivate. Dostupné z: https://clarivate.com/academia-government/blog/our-letter-to-the-library-community/. [cit. 2026-02-12].

CLARIVATE, c2026. Ebook Central Admin: Automated holdings updates to Discovery Services – START HERE. Online. In: ProQuest & Ex Libris Support. Dostupné z: https://support.proquest.com/s/article/Ebook-Central-Admin-Automated-holdings-updates-to-Discovery-Services-START-HERE?language=en_US. [cit. 2026-02-12].

EX LIBRIS, 2020. Upload Electronic Holdings from ProQuest Ebook Central for Subscriptions/Owned/DDA. Online. Ex Libris Knowledge Center Search. 14.02.2020, 06.11.2025. Dostupné z: https://knowledge.exlibrisgroup. com/Alma/Product_Documentation/010Alma_Online_Help_(English)/090Integrations_with_External_Systems/ 030Resource_Management/410Upload_Electronic_Holdings_from_ProQuest_Ebook_Central_for_Subscriptions% 2F%2FOwned%2F%2FDDA#. [cit. 2026-02-12].

FOBEROVÁ, Libuše, 2018. JAK NA TO: Marketing v knihovnách aneb Umíme dát o sobě vědět? – 1: Postřehy z výzkumu a praxe. Online. In: Čtenář. 07.11.2025. ISSN 1805-4064. Dostupné z: https://casopisctenar. cz/2018/04/25/jak-na-to-marketing-v-knihovnach-aneb-umime-dat-o-sobe-vedet-1/. [cit. 2026-02-12].

ICOLC, 2025. Aligning E-Book Offerings with Library Needs: A Call for Dialogue and Respect. Online. In: International Coalition of Library Consortia. 21.03.2025. Dostupné z: https://icolc.net/statements/aligninge- book-offerings-library-needs-call-dialogue-and-respect. [cit. 2026-02-12].

MONROE-GULICK, Amalia; BACK, Andi; WOLFE, Gwen Geiger; OUTHIER, Sara a MORRIS, Sara E., 2024. Demand driven acquisitions in academic libraries: A scoping review. Online. The Journal of Academic Librarianship. Roč. 50, č. 3, s. 102862. ISSN 0099-1333. Dostupné z: https://doi.org/10.1016/j.acalib.2024.102862. [cit. 2026-02-12].

PRÁZOVÁ, Irena; TURKOVÁ, Kateřina a DROBÍKOVÁ, Barbora, 2023. Blended learning v českém vysokoškolském prostředí po pandemii Covid-19. Online. ProInflow. 2023-10-31, roč. 15, č. 2, s. 3–34. ISSN 1804-2406. Dostupné z: https://doi.org/10.5817/proin2023-35689. [cit. 2026-02-12].

UKB, 2025. UKB statement on Clarivate/Proquest’s announcement to stop selling single ebooks. Online. In: UKB News. 31.03.2025. Dostupné z: https://ukb.nl/en/news/ukb-statement-on-clarivate-proquests-announcement- to-stop-selling-single-ebooks/. [cit. 2026-02-12].

VOJTÁŠEK, Filip; PETŘÍK, Jakub a KAREN, Vladimír, 2025. Sponzorská prezentace Albertina icome Praha: Kortext TBD ASAP. Online přednáška. Dostupné také z: Zenodo, https://zenodo.org/records/17657797. Bibliotheca academica 2025, Hradec Králové. [cit. 2026-02-12].

Příloha

Dotazníkové šetření - česky

Dopady zrušení služby DDA od ProQuest na akvizici ve vysokoškolských knihovnách

Společnost Clarivate, která mimo jiné provozuje e-knižní platformu ProQuest, v únoru tohoto roku oznámila, že již nebude dále nabízet žádný ze svých modelů nákupů e-knih, mezi nimi i službu DDA.

Cílem dotazníku je zmapovat situaci a dopad tohoto rozhodnutí na akvizici knihoven vysokých škol.

Výsledky dotazníkového šetření budou sdíleny na konferenci Bibliotheca academica 2025.

Dotazník je určen pouze těm VŠ, které využívají službu DDA od společnosti ProQuest, a je vyplňován buď souhrnně za VŠ (centrální rozpočet DDA), nebo za fakulty/knihovny (dílčí rozpočty jednotlivých fakult/knihoven).

Pokud se ve Vaší instituci vlivem oznámení o konci DDA výrazně proměnilo akviziční workflow, vyplňte prosím dotazník tak, aby co nejvíce odpovídal situaci do února 2025, a pro popis změn využijte volnou otázku na konci dotazníku.

Paralelně s českými VŠ jsme oslovili i zahraniční univerzity a knihovny.

Termín vyplnění je: 16.05.2025

Děkujeme

Pracovní skupina EIZ AKVŠ

*Povinné

1. Vysoká škola *

Akademie múzických umění v Praze

Česká zemědělská univerzita v Praze

České vysoké učení technické v Praze

Janáčkova akademie múzických umění

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Masarykova univerzita

Mendelova univerzita v Brně

Ostravská univerzita

Slezská univerzita v Opavě

Technická univerzita v Liberci

Univerzita Hradec Králové

Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem

Univerzita Karlova

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Pardubice

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Veterinární univerzita Brno

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Vysoká škola ekonomická v Praze

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Vysoké učení technické v Brně

Západočeská univerzita v Plzni

Škoda Auto VŠ

2. DDA v naší instituci je: *

Centrální a vyplňuji za celou instituci

Distribuovaná mezi fakulty/knihovny a vyplňuji za fakultu/knihovnu

3. Za jakou fakultu/knihovnu dotazník vyplňujete? *

4. Rozpočet na DDA pro rok 2024 *

Uveďte v procentech z celkového rozpočtu, který máte alokovaný na nákupy mimo CzechELib.

Méně než 10 %

10–25 %

25–50 %

Víc jak 50 %

5. Jaký mechanismus schvalování žádostí v současnosti využíváte? *

Pro účely této otázky předpokládejte, že požadovaný titul není duplicita.

Zaškrtněte všechny varianty, které jsou pro Vás platné.

Automaticky, pokud žádá akademik

Automaticky, pokud žádá PhD student

Automaticky, pokud cena nepřesáhne námi stanovený finanční limit (můžete upřesnit v poslední, volné otázce)

Nevyhovujeme studentským žádostem (pregraduál)

Nevyhovujeme studentským žádostem (PhD)

Nevyhovujeme jiným než studentským a zaměstnaneckým žádostem

Vždy po diskusi s žadatelem

Jiné

6. Jakou roli plní služba DDA ve Vaší akviziční strategii? *

Zásadní – je to náš hlavní způsob akvizice a hlavní kanál, jak se dozvědět o požadovaných titulech

Doplňkovou

Minimální

7. Jakou přidanou hodnotu, kromě čisté akvizice e-knih, pro Vás DDA má? * Zaškrtněte všechny varianty, které jsou pro Vás platné.

Okamžitý výběr literatury pro vysokoškolské práce

Oslovení i těch užívajících, kteří nechodí do knihovny/nekomunikují s knihovnou

Snížení administrativní zátěže, neobjednávání e-knih po jednotlivých kusech

Zpětná vazba k „mezerám“ ve fondu

Náhled – někdy i minut uspokojí potřebu

Široký záběr na jednom místě – užívající nemuseli hledat na více místech

Integrace s Discovery

Sledování zájmu o tituly, třebaže se okamžitě nepořídily (z libovolných důvodů)

Jiné

8. Prostor, kde můžete Vámi vybrané volby přidaných hodnot více rozvést.

9. Jak budete pokračovat s DDA v období do konce služby? *

Konec služby je oznámen na 30. 6. 2026. Máte-li různé plány na 2025 a 2026 – použijte možnost „Jiné“ a vypište.

Maximalizujeme nákupy (dokud to jde, nakoupíme všechno, co jde)

Pokračujeme, jako by se nic nedělo

Utlumili jsme aktivity (propagační, nákupní)

Jiné

10. Jaké alternativní akviziční modely e-knih plánujete zavést nebo již používáte místo DDA? *

Zaškrtněte všechny varianty, které jsou pro Vás platné.

Evidence-Based Acquisition (EBA), Evidence-Based Selection (EBS), Usage Based Collection Management (UBCM)

Patron Driven Acquisition (PDA) – jako DDA, ale bez moderace

Nákup trvalých licencí (Perpetual Access) mimo ProQuest

Předplatné nového e-knižního produktu ProQuest

Předplatné e-knih mimo ProQuest

Vyčkáváme, zda službu DDA (s moderací) nabídne jiná společnost

Jiné

11. Máte strategii, jak nahradit tu část DDA, která nebyla ryze akviziční? *

Vycházejte z otázky „Jakou přidanou hodnotu, kromě čisté akvizice e-knih, pro Vás DDA má?“, tedy jak budete doplňovat fond, sbírat zpětnou vazbu o zájmu, oslovovat užívající, kteří do knihovny nechodí atd.

12. Prostor, kde můžete uvést cokoli dalšího, co k ProQuest DDA máte.

Neváhejte se rozepsat ohledně témat, kde jste se „nevešli“ do předpřipravených kategorií, napište cokoli, co považujete za důležité.

Dotazníkové šetření - anglicky

Impacts of the ProQuest‘s DDA Service cancellation on Acquisition in Academic Libraries

In February 2025, Clarivate, the company that operates the ProQuest e-book platform, announced the launch of a new subscription-based content access strategy for ebooks. This strategy includes cancelling the Demand-Driven Acquisition (DDA) model.

This questionnaire maps the situation and the impact of that decision on acquisition in libraries, with a pri mary focus on academic libraries. The respondents‘ primary interest lies in Czech institutions; however, we would like to enrich our results with foreign knowledge and experience, which may be significantly different.

The survey results will be presented at the Bibliotheca Academica 2025 conference, the largest Czech con ference for academic libraries, held under the auspices of the Association of Libraries of Czech Universities (https://www.akvs.cz/en/bibliotheca-academica-2025/).

The questionnaire is intended only for institutions that use ProQuest DDA. It may be completed either:

• at the institutional level (central DDA budget), or
• at faculty/library level (individual budgets).

If the Clarivate‘s announcement has significantly changed your acquisition workflow, please answer to reflect your situation up to February 2025 and use the last open-ended question to describe the changes.

Deadline: 08.07.2025

Thank you,

Electronic Information Resources Working Group (https://www.akvs.cz/en/working-groups/) Association of Libraries of Czech Universities Your questions and/or comments can be sent to lucie.panchartek.sucha@ruk.cuni.cz

*Required

1. University/library *

Please enter the name and location (state)

2. Budget for DDA in 2024 *

Specify the percentage of your total budget allocated for purchases outside any consortium you are a member of.

Less than 10 %

10–25 %

25–50 %

More than 50 %

3. Which approval mechanisms do you currently use for DDA requests? *

For this question, assume that the requested title is not a duplicate. Check all options that apply to you.

Automatically, if requested by an academic staff member

Automatically, if requested by a PhD student Automatically, if the price does not exceed our internal limit (you may specify in the last, open-ended ques tion – number 10)

We do not approve undergraduate student requests

We do not approve PhD student requests

We do not approve requests other than those from students and staff

Always after discussion with the applicant

Other

4. What role does the DDA service play in your acquisition strategy? *

Essential – it is our main method of acquisition and the primary channel for learning about requested titles

Supplementary

Minimal

5. Apart from acquisition itself, what additional value does DDA provide for your library? * Check all options that apply to you

Immediate selection of literature for theses/dissertations

Reaching users who do not visit or contact the library

Reducing administrative burden (no individual ordering, less paperwork)

Feedback on gaps in the collection

Preview – even five minutes can satisfy a need

Wide coverage in one place – users do not have to search across multiple platforms

Integration with our discovery system

Tracking interest in titles, even when not immediately acquired them

Other

6. Please elaborate on any of the additional values you selected above.

7. How will you proceed with DDA up to the end of service (30 June 2026)? *

If your plans differ for 2025 and 2026, choose Other and describe them.

We will maximize purchases (buy everything available for as long as possible)

We will continue as if nothing happened

We will reduce DDA-related activities (promotional, purchasing)

Other

8. What alternative e-book acquisition models are you currently using or planning to implement instead of DDA? * Check all options that apply to you

Evidence-Based Acquisition (EBA),

Evidence-Based Selection (EBS),

Usage Based Collection Management (UBCM)

Patron Driven Acquisition (PDA) – like DDA, but without moderation

Purchase of perpetual licenses (Perpetual Access) outside of ProQuest

Subscription to the new ProQuest e-book product

Subscription to e-books outside of ProQuest

We are waiting to see whether another provider will offer a moderated

DDA service

Other

9. Do you have a strategy to replace the part of DDA that was not purely acquisition? *

Based on question number 5. For example, supplementing the collection, gathering feedback on interest, or reaching users who do not visit the library.

10. Anything else you would like to share about ProQuest DDA *

Feel free to discuss issues not covered above or elaborate on any of your answers.

Poznámky

1 V tomto případě se jedná o situaci, kdy je na službu DDA monopol a knihovny, které chtějí služby DDA využívat, tak nemají možnost volby jiného poskytovatele.

PANCHÁRTEK SUCHÁ, Lucie, DRABANTOVÁ, Martina a ŘÍMANOVÁ, Radka. Ukončení služby ProQuest DDA - dopady na akvizici a služby vysokoškolských knihoven. Knihovna: knihovnická revue. 2026, roč. 37, č. 1, s. 53-71. ISSN 1802-3252.

	GABER, Sarah, ed., HÖPPNER, Stefan, ed. a HUNDEHEGE, Stefanie, ed. Provenienz: Materialgeschichte(n) der Literatur. Göttingen: Wallstein Verlag, 2024. 375 stran. Kulturen des Sammelns. Akteure, Objekte, Medien; 9. ISBN 978-3-8353-5775-4. Provenience je dnes jedním z ústředních témat sbírkových a paměťových institucí. Nejen muzea a galerie, ale i knihovny a archivy se stále více potýkají s otázkou legitimity původu a cest svých fondů v prostoru a čase. Studium provenience přispívá k uspokojení poptávky po větší transparentnosti, osvětluje souhru mezi soukromými sběratelskými zájmy, institucionálními sběratelskými politikami, komerčním knižním obchodem a literární vědou. Tato publikace zkoumá klíčové aspekty tématu: aktéry zapojené do soukromého a veřejného sběratelství knih, nástroje výzkumu provenience a literární a vědecký diskurz obklopující provenienci. Zahrnuje také případové studie k jednotlivým autorům a správě jejich literárních pozůstalostí od roku 1700 do současnosti (J. W. Goethe, Friedrich Schiller, Bettina von Arnim, Theodor Fontane, Stefan Zweig a další, k tomu zvláštní téma knihoven žen-šlechtičen). K okruhu témat patří také otázka uloupených statků včetně přemísťování a knižních ztrát v období nacistické nadvlády. Jeden z příspěvků pojednává o Washingtonské konferenci o umění ukradeném nacisty, jíž se v roce 1998 zúčastnili zástupci 44 států a která přijala tzv. Washingtonské principy (Washington Principles on Nazi-Confiscated Art). V neposlední řadě publikace zkoumá „estetiku provenience“ a demonstruje potenciál znalostí o transferech a aktech apropriace knih a rukopisů pro transformaci jejich čtení. Signatura je Xa 42.844. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000097855&local_base=KKL Kniha je dostupná také jako elektronická publikace v režimu open access (https://www.wallstein-open-library.de/9783835357754-provenienz.html).
	BOBIS, Laurence, ed. a NOGUÈS, Boris, ed. La Bibliothèque de la Sorbonne: 250 ans d‘histoire au coeur de l‘Université / sous la direction de Laurence Bobis, Boris Noguès. Paris: Éditions de la Sorbonne, 2021. 439 stran. Histoire de la France aux XIXe et XXe siècles, 87. ISBN 979-1-03-510621-8. Knihovna Sorbonny, dědička knihovny pařížské univerzity otevřené v roce 1770, je jednou z výjimečných a dynamických institucí, kde se v průběhu času nashromáždila široká škála funkcí a využití. Po více než dvě století sloužila a nadále slouží především studentům a profesorům pařížských univerzit. Díky svým historickým sbírkám, ústřednímu postavení ve francouzském univerzitním systému v 19. století a místu v paměti generací studentů, kteří ji navštěvovali, se však stala také památkou. Cílem knihy je vylíčit tuto obzvláště bohatou a složitou historii prostřednictvím série hesel, která čtenáři umožní orientovat se v dějinách instituce, od zakládajících projektů v roce 1765 až po plány z roku 2013, kdy se knihovna otevřela po rozsáhlé renovaci (2010–2013). Přibližně třicet přispěvatelů, kteří se na publikaci podíleli, se zaměřilo na ilustraci života sbírek, připomenutí uchovávaných pokladů, darů, práce knihovníků, některých klíčových osobností a proměnlivých vztahů se sousedními institucemi, ať už partnery nebo rivaly. Signatura knihy je Tb 42.070. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000094259&local_base=KKL
	MATHEUS, Michael, ed., OCHS, Heidrun, ed. a Sprenger, Kai-Michael, ed. Reviewing Gutenberg: historische Konzepte und Rezeptionen. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, [2021], ©2021. 378 stran. Geschichtliche Landeskunde; Band 76. ISBN 978-3-515-12186-6. Johannes Gutenberg, nejslavnější syn města Mohuče (Mainz), po němž byla pojmenována univerzita obnovená v roce 1946, je jako historická postava překvapivě málo zdokumentován, a to navzdory trvalé fascinaci, kterou vzbuzuje. V roce 1998, kdy se vzpomínalo 550 let od jeho skonu, byl nazván „mužem tisíciletí“. Mnoho otázek týkajících se jeho života je však stále nezodpovězeno. Gutenbergova kariéra vynálezce první evropské typografické tiskařské metody byla vzhledem k nedostatečné a vágní dokumentaci z patnáctého století dlouho zamlžena odvozenými vyprávěními a vědeckými dohady. Katedra historie mohučské univerzity společně s Ústavem pro regionální dějiny zorganizovala na téma „Muž tisíciletí“ interdisciplinární sympozium. Jejich společným cílem bylo provést „revizi Gutenberga“: vyvrátit přetrvávající klišé, zpochybnit slabě podložená či nepodložená tvrzení, otestovat hypotézy, prozkoumat často citované dokumenty z hlediska jejich spolehlivosti, sledovat vnímání osoby a jejího díla v čase a začlenit do svých úvah všechny nové zdroje a poznatky získané v posledních desetiletích. Kniha má signaturu Xb 42.067. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000094190&local_base=KKL
	VÁVROVÁ, Petra, ed. Kapitoly z konzervace a restaurování plastů II. Vydání první. V Brně: Technické muzeum – Metodické centrum konzervace, [2021], ©2021. 74 stran. ISBN 978-80-87896-95-2. Publikace zaměřená na problematiku ochrany a konzervace syntetických materiálů a artefaktů z nich vyrobených, nacházejících se ve sbírkách kulturních institucí. V knihovnách se týká především knižních vazeb a desek z plastových materiálů (častý je polyvinylchlorid – PVC, ale také např. nitrocelulóza): jak problematické materiály (plastové prvky) v knihách identifikovat, určovat jejich stav a míru poškození, jak a čím čistit plastové vazby, jak tyto svazky správně umisťovat ve skladištích, jaké mají být podmínky uložení, jak zabránit jejich další degradaci (parametry a postupy preventivní konzervace) atd. První svazek „kapitol“ o plastech ve fondech sbírkových institucí byl vydán již v roce 2018, též Technickým muzeem v Brně (ve fondu KKL má signaturu Olb 41.890), editorkou byla také Petra Vávrová. Zatímco v tomto starším vydání se knihoven týkají dva příspěvky, ve vydání z roku 2021 je takových příspěvků pět. Popsané zkušenosti knihoven jsou však přínosné pro další sbírkové instituce (muzea, galerie), neboť předmětů ze syntetických materiálů i zde přibývá. Svazek z roku 2021 má signaturu Olb 10.215/B. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000094744&local_base=KKL
	WERSZLER, Rafał. Wyposażenie i aranżacja bibliotek na Śląsku w świetle ich funkcji (do końca XIX wieku) = Equipment and arrangement of libraries in Silesia (the late nineteenth century). Warszawa: Wydawnictwo Stowarzyszenia Bibliotekarzy Polskich, 2019. 313 stran. Nauka, Dydaktyka, Praktyka; 192. ISBN 978-83-65741-35-6. Monografie je prvním komplexním výzkumem historického knihovního vybavení ve Slezsku. Práce zkoumá stav vybraných místností v již nefunkčních knihovnách, i v knihovnách, které stále fungují na svých původních místech, včetně jejich současného vybavení (knihovní skříně, regály, studijní místa, pupitry…). Je výsledkem literárního a archivního bádání, a také empirických, měřických a fotografických studií; je začleněna do historického rámce, který rozlišuje stylistické a funkční členění vybavení. Práce přesahuje rámec Slezska, neboť součástí studie interiérového designu slezských knihoven je i srovnání s evropskými knihovnami, včetně českých. Kniha je unikátní jak tímto svým pojetím, tak udivujícím množstvím ilustračního materiálu, který názorně přibližuje práci knihovníků i podmínky čtenářů v minulosti. Signatura knihy je Kdb 41.479. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000091836&local_base=KKL
	HOPE, Jake. Seeing sense: visual literacy as a tool for libraries, learning and reader development. First published. London: Facet Publishing, 2020. xix, 195 stran. ISBN 978-1-78330-441-7. Vizuální gramotnost je v našem komplexním digitálním světě emotikonů a vizualizace dat stále důležitější. J. Hope pomocí rozhovorů s ilustrátory, autory a vydavateli a také případových studií knihoven provádí čtenáře úvodem do vizuální gramotnosti, poté představuje vizuální gramotnost jako nástroj pro rozvoj čtení a končí praktickými radami pro knihovníky a informační profesionály, jak vytvářet vizuálně bohaté vzdělávací prostředí. Uvádí příklady – například Code Cracker je zjednodušená barevná Deweyho desetinná klasifikace používaná školní knihovnou v Lancashire. Barevné samolepky a plakáty na hřbetech pomáhají dětem orientovat se v knihovně a najít knihy na témata, která je zajímají. Další příklad je ze Singapuru: knihovna na stromě (My Treehouse Library), obrovský strom vytvořený z recyklovaných materiálů se 45 000 tištěnými knihami umístěnými na policích s motivem stromů, kde se prolínají čtení a péče o životní prostředí. Kniha je napsána pro knihovníky, ilustrátory a učitele, kteří vysvětlují, jak obrázky zaujmou a inspirují mladé čtenáře. Cílovým publikem zjevně nejsou děti, ale je to kniha o dětech a vizuální gramotnosti. Autor Jake Hope je konzultantem pro rozvoj čtení a dětské knihy se zájmem o knihovnictví. V britské kampani Love Libraries Campaign byl jmenován jedním z deseti nejlepších knihovníků. Pravidelně píše recenze a komentuje dětské knihy pro řadu publikací a webových stránek, včetně předního časopisu o dětských knihách Books for Krepe a britského odborného časopisu The Bookseller. Jako manažer pro rozvoj čtení a učení v krajské radě Lancashire navrhl a realizoval celoroční propagaci vizuální gramotnosti, a také Lancashire Reading Trail, program zaměřený na povzbuzení dětí ke čtení a zároveň na podporu povědomí o místní geografii a kultuře. Byl porotcem řady knižních cen atd. Podle jeho mínění lidi někdy odrazuje pojem vizuální gramotnost. Existuje mnoho různých definic, ale pro autora dané publikace jde také o „čtení“, ovšem s použitím obrázků, znaků a symbolů spíše než slov. Signatura knihy je Sf 41.615. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000092107&local_base=KKL
	The green librarian handbook: symphony in sustainability major / Hague: EBLIDA-European Bureau of Library, Information and Documentation Associations, [2025?]. 132 stran: barevné ilustrace. ISBN 978-90-8364-866-8. Tato příručka je komplexním průvodcem, který byl napsán s cílem posílit postavení knihoven v celé Evropě, aby se staly aktivními hráči v době udržitelných změn, ochrany klimatu a ekologie. Kniha je koncipována jako symfonie zaměřená na udržitelnost a nastiňuje roli knihoven a knihovníků při řešení environmentálních, sociálních a ekonomických výzev prostřednictvím inkluzivních, komunitně řízených a ekologicky zaměřených postupů. Příručka informuje o praktických nástrojích a možnostech financování a představuje osvědčené postupy v celé Evropě. Zdůrazňuje význam environmentální výchovy, kulturní angažovanosti a zároveň poskytuje metodologické postupy a kurátorské zdroje. Příručku vypracovala a vydala organizace EBLIDA (European Bureau of Library, Information and Documentation Asociations) jako součást svého projektu ELAN (European Library Association Network). Signatury jsou Kff 42.992 a Kff 42.993. https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000098395&local_base=KKL

Zpracovaly: Zuzana Vavrošová a Anna Machová

MACHOVÁ, Anna a VAVROŠOVÁ, Zuzana. Tipy z Knihovny knihovnické literatury. Knihovna: knihovna knihovnická revue. 2026, roč. 37, č. 1, s. 91-94. ISSN 1801-3252.