předkládáme vám jarní číslo časopisu Knihovna plus. Píše se rok 2026 a my vstupujeme do 27. ročníku. Je neuvěřitelné, jak čas rychle letí.

Číslo nabízí osm článků, jednu recenzi a dvě pravidelné rubriky.

Část Historie a současnost začínáme příhodně zamyšlením architekta Tomáše Hořavy. Vztah mezi velikostí fondu a plochy a charakterem knihovny popisuje architekt, který sám úzce spolupracuje s knihovnami a knihovníky, je autorem několika knihoven, knihovních poboček či přestaveb knihoven.

Další část je věnována zajímavé instituci – Národnímu pedagogickému muzeu a knihovně J. A. Komenského: kdy tyto instituce vznikly, za jakým účelem, jaký je jejich fond a sbírky, jaké služby, výstavy, akce nabízí svým návštěvníkům a uživatelům, sepsal kolega Jan Šimek. Současně to v rozhovoru doplnila ředitelka této instituce Klára Ehrlich.

Jaké by bylo prolínání současnosti a minulosti bez databáze Slovník českých knihovníků? O tom již více jeden z jejích tvůrců Aleš Brožek.

Část Informace a konference nás přenáší na horkou řeckou půdu, konkrétně na akci programu Erasmus+, kterou zde prožila autorka píšící tento úvodník. Publikujeme informace o dalších dvou velmi zajímavých konferencích organizovaných Městskou knihovnou v Praze. Jsou to konference Do černého (Zdeněk Chaloupka) a konference Knihovny.digital (Tereza Schützová).

Konference Do černého se konala již podvanácté a letošní téma znělo Mimo komfort – knihovny v čase změn. Naproti tomu završením dvouletého projektu digitální gramotnost v knihovnách, do kterého se zapojily české knihovny, byla logicky konference Knihovny.digital – Na cestě k digitálním službám.

Další příspěvek informuje o knihovně Památníku národního písemnictví, která je specializovanou muzejní knihovnou.

Recenzi napsala Linda Jansová; věnuje se novému ročníku sborníku Knižničná a informačná veda.

Rubrika Novinky zahraniční knihovnické literatury zahrnuje informace z Francie, Švédska, Slovinska, USA i Japonska. Může vás zaujmout téma specifik veřejných knihoven na ostrovech a ostrůvcích bretaňského pobřeží či v severních Alpách v kontextu ochrany životního prostředí či nízkého zalidnění, dále co to je vědecký slam atp. Pozornosti by neměl ujít návrh statistických ukazatelů pro stanovování a hodnocení vládních i místních politik ve vztahu k veřejným knihovnám v Evropě, a také analýza odhalující marginalizaci akademických knihoven a knihovnictví vůbec v diskurzech o aplikaci umělé inteligence a jejích dopadech na etiku a pracovní sílu.

Tipy z Knihovny knihovnické literatury přinášejí zajímavé knižní tipy z našeho oboru.

Krásné jaro a hodně nápadů na publikování, které nám můžete zasílat, za redakci přeje

Renáta Krejčí Salátová