Památník národního písemnictví (PNP) se nachází v několika budovách, a to v budově Muzea literatury, v letohrádku Hvězda, zámečku Petrkov, Císařské kuchyni v oboře Hvězda, Malé vile a Centrálním depozitáři v Litoměřicích.

PNP byl založen v r. 1952, jako jedno z oddělení byla zřízena odborná knihovna. V počátcích budování bylo sídlo PNP ve Strahovském klášteře, a tudíž pro knihovnu to znamenalo správu Strahovské knihovny. Knihovníci v té době pracovali také se svozy ze zrušených klášterních knihoven. Významné akvizice z tohoto období pocházejí ze zrušených nakladatelství (např. J. R. Vilímka).

Knihovna Památníku národního písemnictví je specializovanou muzejní knihovnou, která se musí řídit dvojí legislativou, a tou je knihovní zákon 257/2001 Sb. a muzejní legislativa. Například každá publikace pořízená do fondu je publikací sbírkovou. Knihovna získává, zpracovává, uchovává a zpřístupňuje tištěné dokumenty k vývoji české literatury a knižní kultury od konce 18. století až do současnosti. Je přístupná badatelům i široké veřejnosti. Zároveň je veřejnou knihovnou v síti knihoven (dle slov paní průvodkyně je to knihovna muzejní, nikoli knihovna muzeální).

Jádro knihovny tvoří osobní knihovny osobností, nakladatelů apod. V současnosti knihovna čítá 250 000 knih, dvě knihovní podsbírky (více se můžete dočíst zde: https://www.muzeumliteratury.cz/o-knihovne) byly zapsány do Centrální evidence sbírek (CES).

Další zajímavostí je například rozsáhlá Karáskova sbírka (básník, bibliofil a sběratel Jiří Karásek ze Lvovic (1871–1951), https://karasek.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/historie-galerie-jiriho-karaska#/), která byla od roku 1925 umístěna v Tyršově domě a po úmrtí svého původce se dostala do fondu knihovny Památníku národního písemnictví. Sbírka obsahuje jak předměty muzejní, tak vzácné knihy a dle darovací listiny je nedělitelná.

Na současném stavu knihovního fondu se odrazily legislativní změny po roce 1989. Knihovna například ztratila právo povinného výtisku a historické knižní fondy se ztenčily v důsledku uplatnění restitučních nároků původních majitelů.

V současnosti je tato zajímavá knihovna členem SDRUK, SKIP a AMG, spolupracuje se Souborným katalogem NK ČR i s pracovištěm národních autorit. Fond je půjčován v režimu prezenčních výpůjček, ale funguje zde i služba MVS, která umožňuje půjčit exempláře například na výstavu.

V knihovně v současnosti pracuje 15 zaměstnanců. Instituce se též podílí na digitalizaci (například je zdigitalizována knihovna V. Holana). Do digitalizace se mohli kolegové zapojit díky Národnímu plánu obnovy. Digitalizují se osobní knihovny, například již zmíněného V. Holana, a to z důvodu jedinečných vpisků do knih, poznámek, které dokreslují život a tvorbu spisovatelů.

Na závěr jsme si mohli prohlédnou Muzeum literatury, kde je v současnosti k vidění výstava Rainer Maria Rilke a české země či stálá expozice české literatury 19. a 20. století. Určitě stojí za vidění!

Fotografie z exkurze do knihovny Památníku národního písemnictví a Muzea literatury (archiv autorky).

Použité zdroje:

https://www.muzeumliteratury.cz/knihovna

Konference Knihovny.digital – Na cestě k digitálním službám ve středu 18. 2. 2026 v Městské knihovně v Praze byla ohlédnutím za dvěma roky aktivního úsilí knihoven o osvojení si tématu digitální gramotnosti. Představeny byly projekty, na jejichž realizaci se aktuálně pracuje, a spolu s nimi výhled na následující roky.

Konferenci uspořádala Městská knihovna v Praze ve spolupráci s Nadací OSF¹ (Open Society Foundation – Nadace otevřené společnosti), která je dlouhodobým partnerem při rozvíjení digitální gramotnosti v knihovnách a v minulosti podpořila mnohé z prezentovaných projektů.

„V Nadaci OSF věříme, že tím bezpečným místem, kde leží řešení digitálního vyloučení, jsou knihovny. Knihovníci patří k nejdůvěryhodnějším profesím v zemi – důvěřuje jim 94 % lidí. V Česku máme 5 300 knihoven, v každém koutě republiky. Jsou profesionální, propojené a hluboce zakořeněné v místních komunitách. O knížkách už to dávno není. Lidé do knihoven chodí pracovat, učit se nové věci, diskutovat, vyhledávat důvěryhodné zdroje nebo relaxovat. Pro mnohé komunity jsou to centrální a bezpečná místa. V nadaci máme dosah do 800 knihoven a poslední roky systematicky podporujeme knihovníky jako lídry digitalizace. V době polarizace, dezinformací a strachu je to přesně ten typ leadershipu, který společnost potřebuje,” věří Martina Břeňová, ředitelka Nadace OSF.

Plný sál Ústřední knihovny uvítal mimo jiné videozdravicí europoslanec Luděk Niedermayer a předseda Sdružení knihoven Tomáš Řehák. Slovo dostali i předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků Roman Hájek, výkonná ředitelka Nadace OSF Martina Břeňová nebo náměstkyně generálního ředitele Národní knihovny ČR Lenka Maixnerová. Spojovacím článkem všech proslovů byl apel na knihovny, aby s tématem dále pracovaly a posílily tak svoji roli v oblasti překlenování digitálních propastí ve společnosti.

„Dnešní konference není jenom završením etapy, kterou máme za sebou, ale zároveň je začátkem etapy nové, která se musí zaměřit na to, aby jako knihovny chtěly a uměly lidem pomáhat žít v digitálním světě,” vzkázal diváctvu Tomáš Řehák, předseda Sdružení knihoven a ředitel Městské knihovny v Praze.

První tematický blok nazvaný příhodně Digitální kompas byl zaměřený na strategie a směřování knihoven v oblasti digitální problematiky. Vystoupili Zuzana Ujhelyiová z Digitální a informační agentury, Michaela Mrázová a Dominika Pavčík Borbélyová z Knihovnického institutu a Michal Fojtík z Ministerstva kultury ČR.

„Naším cílem je, aby občan věděl, co si může zařídit online, jak si to může zařídit online, jaké jsou výhody toho, že si to může zařídit online a jak to udělat bezpečně,” popsala Zuzana Ujhelyiová z Digitální a informační agentury účel materiálů a metodik připravených pro veřejnost a vzdělavatele na platformě eAkademie.

Druhý blok, Digitální praxe, přinesl inspiraci z terénu. Zkušenosti se vzděláváním v oblasti digitálních služeb státu a s realizací akcí zaměřených na rozvoj digitální gramotnosti sdílely zástupkyně menších i větších knihoven. Od Obecní knihovny Doubravčice přes Městskou knihovnu Frenštát pod Radhoštěm a Masarykovu veřejnou knihovnu Vsetín po Krajskou knihovnu Františka Bartoše ve Zlíně.

"Ve Zlíně věříme, že knihovna není budova, ale služba. Věříme, že naši čtenáři mohou být odkudkoli, když nás potřebují, jsme tady pro všechny. Věříme, že plnohodnotný čtenář vůbec nepotřebuje mít průkazku. Knihovník a čtenář se nemusejí vždy potkat tváří tvář, i když je to hezké. [...] Věříme, že většina lidí je dobrá a důvěryhodná a jsou schopni zvládnout digitální služby státu a že knihovníci to zvládnou také,” řekla ve své prezentaci Libuše Pavlicová, vedoucí útvaru odborných činností Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně.

Závěrečný blok s názvem Digitální rozcestník představil další směřování tématu digitální gramotnosti v knihovnách a jeho podporu, ale také rozšířil témata o otázky bezpečnosti v digitálním prostředí. Zahájil ho společný vstup manažerky programu Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím Halky Jaklové za Nadaci OSF a koordinátorky tématu digitální gramotnosti v knihovnách Kamily Pliskové z Městské knihovny v Praze. Dále vystoupil Tomáš Javorčík s příspěvkem o vývoji vzdělávací platformy, Michaela Slussareff pohovořila o digitálním zdraví dětí, kdy zmínila i dnes velmi diskutované téma závislosti na sociálních sítích, a Pavel Schweiner představil projekt E-bezpečí.

„Je třeba říct, že internet stále vnímáme jako velmi kladné prostředí a pozitiva internetu převažují nad jeho negativy, přestože jsme preventivní program. Převážně u dětí, ale i u dospělých, je potřeba vyvážit svět online a offline a to je základ všeho,” okomentoval Pavel Schweiner dnes již všudypřítomný digitální svět, který s sebou přináší mnohá rizika, především pokud se jedná o děti.

Konference poskytla prostor také pro networking, účastníci měli možnost potkat se se zástupci následujících organizací: Moudrá Sovička z.s. a Moudrá Síť z. s., Ministerstvo vnitra ČR, Elpida, Transitions, Safer Internet Centrum ČR, CZ.NIC, Make More, Digitální odysea, Nadace Vodafone. Nechyběla ani praktická ukázka jedné z aktivit vzniklých v rámci tématu digitální gramotnosti, účastníci měli možnost zahrát si speciální edici Knihovnického kvízu.

Obsah konference velmi dobře shrnují slova náměstkyně generálního ředitele Národní knihovny České republiky Lenky Maixnerové: „Dnešní program ukazuje, že digitální gramotnost má mnoho podob. Od strategických směrů přes konkrétní praxi v knihovnách až po spolupráci s partnery, kteří knihovnám pomáhají rozšiřovat jejich možnosti. A přesně tohle propojování je jedním z největších přínosů celého tématu.”

Program, záznamy i doprovodné materiály budou dostupné na: https://koncepce.knihovna.cz/konference-knihovny-digital-na-ceste-k-digitalnim-sluzbam-2/

Fotocredit: Ondřej Besperát

Poznámky

1 V Nadaci OSF s knihovnami spolupracujeme od roku 2018, kdy jsme se do podpory knihoven, zpočátku především v oblasti mediálního vzdělávání, pustili společně se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR (SKIP). V roce 2023 jsme naši spolupráci rozšířili i o téma digitální gramotnosti. Finančně podporujeme aktivity knihoven v oblasti neformálního vzdělávání a propojování místních komunit, přispíváme k rozšíření jejich programové nabídky i další profesionalizaci.

Svět se mění rychleji než kdy dřív a společnost se stále častěji dělí na „my“ a „oni“. Právě na tyto výzvy reagoval dvanáctý ročník konference Do černého, který se konal 26. ledna 2026 v Městské knihovně v Praze – Ústřední knihovně. Letošní podtitul „Mimo komfort – knihovny v čase změn“ naznačil hlavní směr: hledání role knihoven v době klimatické krize, společenské polarizace a klesající důvěry v instituce. Přednášející se shodli, že knihovny mohou být jedním z mála míst, kde se ještě potkávají různé světy – a kde má smysl o změnách otevřeně mluvit.

Úvodní slovo pronesl ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Připomněl, že ve společnosti vznikají stále pevněji sevřené názorové bubliny a v důsledku toho slábne dialog mezi různými skupinami. „Svět se dnes dělí na my a oni. Knihovny ovšem patří k několika málo veřejným institucím, kterým důvěřují téměř všichni. Mají proto jedinečnou možnost naslouchat i těm druhým,“ zdůraznil Řehák.

Vědkyně Zuzana Harmáčková se ve své přednášce zaměřila na to, jak přemýšlet o nejisté budoucnosti. Představila několik možných scénářů budoucího vývoje – od světa orientovaného na udržitelnost přes uzavřenou „pevnost“ až po pokračování současného stavu. „Scénáře netvoříme proto, abychom věštili budoucnost. Pomáhají nám lépe porozumět přítomnosti a připravit se na různé možnosti,“ vysvětlila Harmáčková. Podle ní neexistuje jedno jednoduché řešení, ale každá pozitivní změna musí probíhat na třech úrovních zároveň – individuální, komunitní i systémové.

Praktický pohled z korporátní sféry nabídla Zuzana Holá, ředitelka Nadace Vodafone. Upozornila, že velké firmy často mění své priority podle politické nálady, což ale dlouhodobě podkopává jejich důvěryhodnost. Nadace se proto rozhodla pro stabilní téma – podporu digitální gramotnosti seniorů. Spolupracuje přitom s více než sedmdesáti knihovnami po celé republice. „Je to oboustranně výhodné partnerství. Knihovny mají zkušenosti s prací s veřejností a my se díky nim dostáváme k seniorům, ke kterým bychom se jinak nedostali,“ popsala Holá.

Lucie Hyblerová představila svůj projekt Breakfaststory jako příklad toho, jak lze i z krizových období vytvořit něco smysluplného. Připomněla, že iniciativa vznikla bez grantů a dotací jako spontánní pomoc lidem v nouzi a postupně se rozrostla do platformy podporující sociální podnikání a zapojení znevýhodněných osob. „Každá krize se dá využít k tomu, abychom zaseli semínko něčeho dobrého,“ uvedla Hyblerová. Zdůraznila, že naděje není naivní optimismus, ale přesvědčení, že má smysl dělat správné věci bez ohledu na výsledek – a právě tento přístup může být inspirací i pro knihovny.

Konzultantka Jana Tikalová se věnovala praktickému tématu proměny perspektivy v praxi – tedy tomu, jak se dokážeme podívat na věci novýma očima a jak tuto změnu smysluplně udržet. Upozornila, že i když knihovny dělají „samé prima věci“, nemusí být jejich nabídka prima pro všechny, pokud neberou v úvahu různorodost zkušeností a potřeb veřejnosti. „Musíme počítat s tím, že každý z nás má jinou zkušenost a jiný úhel pohledu,“ připomněla Tikalová.

Divadelní lektorka Zuzana Kráľová představila divadelní projekt Takže asi tak, který vznikl v rámci projektu Národního divadla ND Young. Inscenace se věnovala mladým lidem vyrůstajícím v dětských domovech a snažila se dát hlas těm, kteří ve veřejném prostoru nebývají slyšet. „Chtěli jsme otevřít téma předsudků, které společnost vůči dětem z ústavní péče má, a ukázat jejich skutečné příběhy,“ vysvětlila Kráľová. Projekt podle ní ukázal, jak může umění sloužit jako nástroj sociální změny a pomoci bourat stereotypy.

Novinář a aktivista Lukáš Houdek navázal vystoupením o kultivaci veřejné debaty a překonávání názorových příkopů. Na základě své dlouholeté zkušenosti s vedením projektu HateFree Culture popsal, jak se i z velmi vyhrocených online diskusí může stát smysluplný dialog. „Je to jako s malými dětmi – je potřeba lidi pochopit, vyslechnout a někdy i pochválit,“ řekl Houdek. Přiblížil také iniciativu Česko si povídá, která propojuje lidi s diametrálně odlišnými názory a učí je spolu mluvit tváří v tvář. Podle něj je právě schopnost naslouchat a hledat společnou řeč klíčová pro soudržnost společnosti.

Knihovnice Janka Klazarová, vedoucí knihovny v Bílovci, přinesla na konferenci osobní příběh o tom, jak se i z malého nápadu může stát velká věc. Vyprávěla o vzniku projektu Coolturní léto, který začal jako dobrovolnická iniciativa a postupně se rozrostl v událost pro tisíce návštěvníků. „Ve volném čase se nám povedlo zorganizovat akci pro 3500 lidí,“ popsala Klazarová zkušenost, která podle ní ukazuje, že k uskutečnění dobrých projektů často není potřeba nic víc než odhodlání a vytrvalost. Zdůraznila, že důležitá je ochota vystoupit z komfortní zóny, hledat spojence v místní komunitě a nebát se experimentovat. Její vystoupení připomnělo, že i knihovny mohou být iniciátory podobných aktivit – místem, kde se potkává kultura, dobrovolnictví a občanská energie.

Závěrečný příspěvek patřil podnikateli Filipu Molčanovi, který se dlouhodobě věnuje zaměstnávání lidí se zdravotním a sociálním znevýhodněním v oblasti IT. Popsal, jak se jeho firma postupně posunula od snahy handicap spíše skrývat k přesvědčení, že právě odlišnost může být výhodou. „Dnes se snažíme měnit handicapy v superschopnosti,“ uvedl Molčan a ilustroval to na konkrétních příkladech: lidé s poruchou autistického spektra se často ukazují jako skvělí vývojáři, zatímco lidé s obsedantně kompulzivní poruchou osobnosti mohou být vynikajícími testery. Jeho vystoupení ukázalo, že různorodost a inkluze nejsou jen sociálním tématem, ale i praktickou cestou k inovacím.

Letošní konference Do černého tak nabídla pestrý pohled na to, jak mohou knihovny i jednotlivci reagovat na složitý svět kolem nás. Zaznělo, že změny se nelze bát, ale je potřeba k ní přistupovat s otevřeností, empatií a odvahou vystoupit ze zajetých kolejí.

Autor fotografií: Zdeněk Chaloupka

Program Erasmus+ umožňuje vycestovat nejen za účelem tzv. stínování, ale také zúčastnit se tzv. staff week. Je to týden od pondělí do pátku, který je intenzivně věnován přednáškám, workshopům, kulatým stolům tematicky zaměřených na naši práci. Akce přináší mnoho nových informací, kolegové ze zahraničí seznamují se svými knihovnami, aktuálními tématy či oblastmi, kterými se zabývají. Někde tento zaměstnanecký týden pořádají už tradičně, někde s touto formou teprve začínají. Já jsem měla tu čest být na prvním (pilotním) ročníku akce „První Mezinárodní týden akademických knihoven“ v „Helénsko-středomořské univerzitě“ (Hellenic Mediterranean University, HMU) v Heraklionu na Krétě ve dnech 22. – 26. září. Někdy se účastníci, kteří jsou vybráni organizátorem akce, seznamují ještě před akcí samotnou prostřednictvím online aplikací, někdy se seznámí až na místě. Zde jsme se seznámili až na horké krétské půdě, v rodišti řeckého spisovatele Nikose Kazantkise. Samozřejmě předtím byla vytvořena skupina na WhatsApp.

Akce se zúčastnilo přes 35 kolegů z různých zemí – Bulharska, Rumunska, Chorvatska, České republiky, Německa, Rakouska, Španělska, Belgie, Srbska, Kosova, Itálie, Španělska, Litvy, Lotyšska, Ugandy a Palestiny a dalších. Akce se uskutečnila v knihovně Hellenic Mediterranean University (viz foto níže).

Foto 1, 2 Knihovna Hellenic Mediterranean University

Foto 3 Účastníci Erasmus+ Staff Week

Katerina Voutiraki, vedoucí této knihovny, nás seznámila s její historií. Začala popisem univerzity, počtem studentů, doktorandů, vyučujících a administrativních pracovníků. Library and Information Centre má pět knihoven, kde pracuje šest knihovníků, dvě administrativní pracovnice a dva středoškolští učitelé. Knihovna využívá širokou škálu dobrovolníků.

Dobrovolníci se nabírají na začátku akademického roku a jsou osloveni například přes sociální sítě, e-mail či web. Musí dojít k podpisu smlouvy o mlčenlivosti a samozřejmě evidenci osobních údajů. Poté se dobrovolníci seznámí s autorskými právy, ale i právy studentů se zdravotním postižením. Absolvují odborné semináře k tvorbě přístupných materiálů. Na konci akademického roku dostávají osvědčení o svojí dobrovolnické činnosti.

Knihovny této univerzity jsou mimo Heraklion i ve městech Chania, Rethymno, Agios Nikolaos, Sitia. Vedoucí knihovny se dále věnovala velikosti fondů v knihovně, službám knihovny, informačnímu vzdělávání, přístupu k e-zdrojům, rozpočtu knihovny, plánům do budoucna. Tato knihovna je členem mnoha asociací a konsorcií.

Celým týdnem nás provázel prof. Konstantinos Petridis https://www.fulbright.gr/en/grantees/greek-grantees-speak/1910-konstantinos-petridis, který měl velmi zajímavou přednášku o akademických knihovnách v éře digitální a v éře AI.

Mluvil o tom, že akademické knihovny představují klíčovou infrastrukturu univerzit, neboť zajišťují odborné informační zdroje, podporují vědecký výzkum i vzdělávání a vytvářejí zázemí pro rozvoj akademické komunity. Jejich kvalita je určována zejména rozsahem, aktuálností a dostupností fondů v návaznosti na studijní a výzkumné priority instituce, adekvátním technickým a finančním zabezpečením, úrovní a mírou využívání poskytovaných služeb i odbornou kompetencí personálu. V současnosti procházejí předělem směrem k modelu digitálního centra, které vedle rozšiřování elektronických zdrojů a online služeb systematicky podporuje informační gramotnost, citační etiku a správu výzkumných dat, přičemž si zároveň zachovává roli fyzického a komunitního prostoru podporujícího spolupráci a sdílení znalostí. Akademické knihovny samozřejmě čelí klesajícím rozpočtům, dopadům AI, rychlému vývoji digitálních technologií a také nové roli akademických knihovníků, kteří se stávají především digitálními kurátory a průvodci AI apod.

Mezi probíranými oblastmi prvního ročníku tohoto setkání zazněla i následující témata: podpora globální spolupráce mezi akademickými knihovnami, usnadnění výměny znalostí a inovací mezi akademickými knihovnami, nové trendy a globální výzvy pro nadcházející období v akademických knihovnách, zdůraznění klíčové role akademických knihoven v podpoře výzkumu, vzdělávání a učení. Dále jsme debatovali nad tématy: zkoumání transparentnosti, spolupráce a inovací ve výzkumu prostřednictvím postupů otevřené vědy, podpora globálního sdílení znalostí na domácí i mezinárodní úrovni.

Diskuse se také vedla o transformační roli AI v akademických knihovnách, zlepšování služeb, přístupu a výzkumné podpory se zaměřením na mezinárodní akce/události.

Byly pro nás mimo jiné připraveny prezentace souvisejících projektů v oblasti akademických knihoven, prezentace osvědčených postupů a výměna účinných politik s cílem posílit spolupráci a inovace na globální úrovni.

Přednášky byly rozděleny do čtyř oblastí: prezentace knihovny, otevřená věda, akademické knihovny v éře umělé inteligence (AI), projekty a příklady dobré praxe v akademických knihovnách.

Každý den byl naplněn přednáškami a tzv. kulatými stoly, vždy na konkrétní téma, moderované a s pozvanými hosty. Tématy byly: Moderní trendy a výzvy pro akademické knihovny, Příležitosti a výzvy iniciativy otevřené vědy (Open science), AI v akademických knihovnách, Pohledy/názory studentů na akademické knihovny.

V pondělí jsme se věnovali části programu věnující se prezentaci knihoven. Začali jsme hostitelskou knihovnou HMU (univerzitní knihovně, ve které se akce konala), viz výše. Dále zazněla přednáška španělského, resp. katalánského kolegy na téma moderní trendy a výzvy akademických knihoven s představením univerzitní knihovny Universitat Autònoma de Barcelona, včetně knihovny digitální, služeb knihovny, fondu, vizí do budoucnosti a aktuálních problémů.

Další prezentovanou knihovnou byla knihovna rumunské technické univerzity Politehnica Timisoara (Temešvár). Byly představeny aktivity knihovny, nová budova (od roku 2014), informační vzdělávání, služby pro zdravotně znevýhodněné apod. Poté následovala moje přednáška. Svoji prezentaci jsem zaměřila na Národní knihovnu ČR, Knihovnický institut a jeho činnosti, Knihovnu knihovnické literatury a časopis Knihovna.

V úterý jsme se věnovali hlavně tematice otevřené vědy. Začali jsme otevřenou vědou na Univerzitě ve Vilniusu (Litva). Vilnius University byla založena již v roce 1579, má 24 000 studentů a přes 3000 akademických pracovníků. Univerzitní knihovna této instituce má historii sahající až do 16 století, je to moderní školské komunikační a informační centrum otevřené sedm dní v týdnu (24/7), které spravuje národní kulturní dědictví, má také Hub pro Open Science. V přednášce byla popsána politika otevřené vědy, mimo jiné také cena Open Science https://biblioteka.vu.lt/en/about/news/2547-an-invitation-to-award-nominations-awards-for-distinguished-contributions-to-open-science-2025 udělená univerzitou. Dále jsme se věnovali problematice citizen science. Citizen science neboli občanská věda je označení pro vědecký výzkum prováděný zcela nebo částečně amatérskými nebo neprofesionálními vědci. Jedná se o pojem, který je součástí širšího konceptu otevřené vědy (zdroj: Wikipedie).

Problematika otevřené vědy v řeckém akademickém prostředí byla námětem přednášky Panagiotise Kavourase z Aristotelovy univerzity v Soluni (v angličtině Aristotle University of Thessaloniki), Marie Ntaountaki, ředitelky knihovny TUC (Technical University of Crete) a Giannise Tsakonase (ředitel knihovny University of Patras), který nám představil školní komunikaci v návaznosti na open access a open science v Řecku. Zakončili jsme přednáškou našich ukrajinských kolegyň, ve které zazněla témata jako otevřená věda, občanská věda (citizen science), v návaznosti na situaci na Ukrajině přednáška pokračovala tématem akademické knihovny pro sociální odolnost prostřednictvím otevřených inovací.

Ve středu byla ústředním tématem umělá inteligence (AI). Začali jsme službami Vilnius TECH Library. Byla založena v roce 1956, má v současnosti 8100 studentů, z toho 20 % zahraničních, jsou mimo jiné členy ATHENA European University Aliance. V přednášce byla popsána virtuální knihovna, nástroje AI pomáhající studentům i vyučujícím, knihovna a její služby (hlavně vzdělávání). Dále zazněly přednášky z Rumunska, Řecka a Baleárských ostrovů. Ve středu zazněla též výše zmiňovaná přednáška prof. Petridise.

Ve čtvrtek jsme se zabývali službami knihoven, zvláště pro uživatele se speciálními potřebami. Jedním z nejzajímavějších příspěvků z této oblasti byla právě přednáška HMU Library a její služby pro uživatele se znevýhodněním. Využívají v tomto případě i práci dobrovolníků, o kterých je psáno výše. Tato knihovna provozuje čítárnu pro studenty s poruchami čtení (ano, tak to skutečně bylo nazváno, ale nejsou to dyslektici, ale lidé slabozrací a s poruchami zraku). Mají tři pracovní stanice. Dobrovolníci převádějí tištěné i elektronické vzdělávací materiály do přístupného formát. Zajišťují tisk zkušebních otázek v Braillově písmu během zkouškového období a v den zkoušky samotné. Je vytvořen AMELIB (multimodální elektronická knihovna pro tyto čtenáře).

Foto 4 Čítárna pro nevidomé a slabozraké

Z Gdaňska, konkrétně z Gdańsk University of Technology¹ Library byla velmi zajímavá přednáška o anketě studentů ohledně studijního prostředí v univerzitní knihovně. Na základě tohoto šetření proměnili tento prostor v moderní a uživatelsky přívětivý. Posledním vystoupením tohoto dne byla přednáška zástupce knihovny univerzity ve španělské provincii La Rioja.

V pátek jsme vyslechli zajímavou přednášku z Humboldtovy univerzity s tematikou AI, vzdělávání v této oblasti v rámci informačního vzdělávání, role knihoven v tomto vzdělávacím procesu, kurzů zaměřených na různé aspekty umělé inteligence a také rozmanitých nástrojů AI. Zazněla zde také varování ohledně AI, důraz na etické kodexy používání AI apod. Dále jsme se věnovali velmi zajímavé prezentaci o akademických knihovnách v Ugandě.

Kulturně vzdělávací program týdne se skládal z prohlídky hlavního města Kréty Heraklion s místní průvodkyní, prohlídky univerzitního kampusu, návštěvy archeologické lokality s palácovým komplexem Knóssos – starověkého vladařského centra spojeného s Mínojskou civilizací a prohlídka samotného města Heraklionu.

Foto 5 Hrob spisovatele Nicolase Kazantkise

Foto 6 Knóssos

Foto 7 Prohlídka Knóssosu s průvodcem

Foto 8,9 Města Heraklion

Tuto svoji reportáž jsem napsala ráda, abych se s vámi podělila o svoje zážitky a dojmy. Je pravda, že jsem se mohla podrobněji věnovat jen několika přednáškám, protože kdybych popsala všechny, nestačilo by celé číslo časopisu.

Celkově hodnotím tento pobyt jako velmi přínosný, jednak jsem si rozšířila své vědomosti a znalosti, povědomí o tom, čím se zahraniční akademické knihovny zabývají, navázala jsem nové kontakty, jednak jsem tam možná vnesla pohled trochu jiné instituce. Zjistili jsme totiž, že některé problémy jsou stejné, ať se jedná o různé typy knihoven či různé země: stárnutí zaměstnanců, jejich nedostatečné finanční ohodnocení, prostorové potíže, nedostatečné akviziční finanční zdroje apod. Pokud se vám naskytne takováto příležitost, neváhejte jí využít! Já tímto děkuji programu Erasmus+ i Národní knihovně, že mi studijní pobyt umožnila.

Foto: archiv autorky

Poznámky

1 Mimochodem Gdańsk University je součástí tzv. Fahrenheitovy university. Fahrenheitova univerzita (Związek Uczelni Fahrenheita, FarU) není jedna samostatná univerzita, ale unie tří významných polských vysokých škol v Gdaňsku: Lékařské univerzity, Technické univerzity a Gdaňské univerzity, vytvořená s cílem sdílet zdroje pro společný výzkum, rozvoj a posílení akademické spolupráce. Více viz https://faru.edu.pl/en